Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajina i Rusko chtějí příměří, tvrdí turecký ministr zahraničí

Putin podepsal dekret o každoročním výcviku rezervistů

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o povolání armádních rezervistů do výcviku v letošním roce. Vyplývá to z dokumentu, který byl dnes zveřejněn na ruském vládním webu. Výcvik ruských občanů, kteří jsou členy záloh ozbrojených sil, je každoroční plánovanou akcí.

Už na konci března Putin podepsal pravidelný výnos o jarních odvodech do armády. K vojenské službě má být od 1. dubna do 15. července povoláno 147.000 Rusů ve věku od 18 do 27 let. Branci nemohou být podle ruských zákonů nasazeni mimo Rusko.

Loni Moskva kvůli operaci na Ukrajině provedla částečnou mobilizaci, která se týkala i rezervistů.

Ruská centrální banka má ve Švýcarsku zablokovaná aktiva za 7,4 miliardy CHF

Ruská centrální banka má ve Švýcarsku zablokovaná aktiva v hodnotě 7,4 miliardy švýcarských franků (177,9 miliardy Kč). Informovala o tom dnes ruská vláda v souladu s novou oznamovací povinností zavedenou v rámci posledního, desátého balíku sankcí Evropské unie. Uvedená částka představuje veškeré rezervy a aktiva centrální banky, která byly doposud ve Švýcarsku nahlášeny. Západ a jeho spojenci sankcemi reagovali na loňskou invazi Ruska na Ukrajinu.

CVVM: Vnímání situace na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby mezi Čechy zesílilo

Vnímání situace na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby mezi občany Česka zesílilo. Za hrozbu pro mír ve světě i pro bezpečnost Evropy ji považují čtyři pětiny Čechů a podle 75 procent lidí situace na Ukrajině, která do loňského února čelí ruské invazi, ohrožuje i bezpečnost ČR. Proti loňskému podzimu se počet takto smýšlejících zvýšil v rozmezí od tří do osmi procentních bodů. Vyplynulo to z průzkumu, který v únoru a březnu provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Průzkum: Američané vidí Rusko jako nepřítele, Ukrajinu a NATO vnímají pozitivně

Většina dospělých Američanů vnímá Ukrajinu a Severoatlantickou alianci příznivě a Rusko naopak považuje za nepřítele. Vyplynulo to z nového průzkumu Pew Research Center zaslaného ČTK. Agentura se na názor Američanů ptala v době, kdy Ukrajina již druhým rokem čelí ruské invazi, a NATO se v Evropě v důsledku tohoto konfliktu rozšiřuje.

Itálie bude ve všech směrech podporovat Ukrajinu napadenou Ruskem, dokud to bude nutné, řekla Meloniová. Ocenila českou solidaritu s uprchlíky.

Pavel: ČR Ukrajině předá dva systémy protiletadlové obrany KUB

Česko Ukrajině předá dva systémy protiletadlové obrany KUB a příslušné rakety. V Českém rozhlase Radiožurnálu do dnes řekl prezident Petr Pavel. Je podle něj namístě se také zamyslet, zda Ukrajině darovat i české bitevní letouny L-159. Zopakoval, že Česko již Ukrajině poskytlo asi stovku tanků a podobný počet bojových obrněnců.

Rusko chce přesídlit pracovníky Záporožské jaderné elektrárny, uvádí Enerhoatom

Ruské síly plánují přesídlit na 3100 pracovníků okupované ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny a dalších obyvatel přilehlého města Enerhodar. Na sociální sítích to dnes uvedla ukrajinská společnost Enerhoatom, podle které tento krok povede ke "katastrofálnímu nedostatku kvalifikovaného personálu" pro obsluhu zařízení.

ČR přistoupí k dohodě o Registru škod způsobených ruskou agresí proti Ukrajině

Česko přistoupí k rozšířené dohodě o registru škod způsobených agresí Ruska proti Ukrajině, v němž se mají evidovat škody způsobené v důsledku ruské invaze. Registr má vzniknout při příležitosti summitu Rady Evropy, který se uskuteční příští týden v Reykjavíku. Ministerstvo zahraničí dnes o záměru informovalo vládu, vyplývá z webu kabinetu.

Putin zrušil Gruzíncům víza a povolil létat přímo do Gruzie

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnosy, které od 15. května ruší občanům Gruzie povinnost mít k návštěvě Ruska víza a současně také ruší zákaz přímých letů ruských aerolinek do této zakavkazské země zavedený v roce 2019 po protiruských demonstracích v Tbilisi. Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová označila Putinovo rozhodnutí za provokaci.

Polsko si předvolalo ruského velvyslance kvůli hrozbě kolize letadel na Černým mořem

Varšava si kvůli incidentu nad Černým mořem, při kterém se polský hlídkový letoun české výroby Let L-410 jen těsně vyhnul srážce s ruskou stíhačkou, předvolala ruského velvyslance, oznámilo polské ministerstvo zahraničí. 

K nebezpečnému přiblížení obou letadel došlo 5. května. Letoun polské pohraniční stráže, který byl na misi pro agenturu Frontex Evropské unie, mající na starost vnější hranici EU, jen těsně zabránil kolizi s ruským bojovým letounem, oznámily Polsko a Rumunsko, u jehož hranič k incidentu došlo.

Ruský letoun Su-35 manévroval těsně před polským strojem, málem přitom došlo ke střetu. Ruské letadlo navíc přitom vyvolalo turbulenci, která způsobila, že posádka polského letadla nad ním na krátký okamžik ztratila kontrolu, informovalo polské ministerstvo.

Řízená střela nalezená v dubnu v Polsku pochází z Ruska

Trosky letecké střely nalezené v dubnu v lese u města Bydhošť na severozápadě Polska jsou pozůstatkem ruské řízené střely Ch-55, která není v polské výzbroji, uvedla polská rozhlasová stanice RMF FM. Střely Ch-55, vypouštěné z bombardérů, používá Rusko k útokům na ukrajinská města a další cíle.

„Střela, která dopadla u Bydhoště, nebyla vyzbrojena (bojovou hlavicí),“ uvedla stanice s odvoláním na neoficiální informace z technického ústavu letectva, který zkoumal trosky několikametrového objektu náhodně nalezeného v lese na konci dubna. Ze zkoumání vyplývá, že střela nejspíše přiletěla z východu, protože polské vojsko takovou zbraň nemá ve výzbroji ani ve skladech.

Tento poznatek podle stanice vylučuje prvotní verzi, že jde o raketu vystřelenou na polském cvičišti během cvičení či střeleb protivzdušné obrany.

„Pokud se potvrdí, že jde o střelu Ch-55, znamenalo by to, že byla odpálena z ruského letadla a přiletěla k nám z východu,“ uvedl web RMF FM. Připomněl, že v polovině loňského prosince ruské letectvo podniklo nálet na Ukrajinu s využitím letadel, bombardérů Su-34, rozmístěných v Bělorusku. Jejich nálet sledovaly polské radary, které zaznamenaly objekt, který vletěl do Polska z Běloruska. Právě u Bydhoště ale tento objekt zmizel, a to asi dva kilometry od místa, kde se nakonec našly trosky rakety. Prosincové pátrání po objektu ale bylo neúspěšné, nejspíše i kvůli husté vánici. Polská armáda nicméně podle rozhlasové stanice neinformovala prokuraturu, což působí podle RMF FM dojmem, že buď incident podcenila, anebo jej chtěla zatajit. Vyšetřování se tak rozběhlo až po nálezu trosek na konci dubna.

Ukrajinská státní psolečnost Energoatom tvrdí, že ruští okupanti plánují evakuovat 3000 obyvatel městečka Enerhodar, které sousedí se Záporožskou jadernou elektrárnou. To by podle Energoatomu vyvolalo akutní nedosattek pracovníků starajících se o provoz elektrárny, kterou Rusové okupují, většina jejích zaměstnanců ale zůstala ukrajinská. 

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi už před několika dny varoval, že situace v elektrárně je potenciálně nebezpečná. Reagoval tak na oznámení okupanty nařízenou evakuaci některých obcí v okolí elektrárny, v nichž žijí i její zaměstnanci. „Jsem nesmírně znepokojen velmi reálnými riziky pro jadernou bezpečnost, kterým elektrárna čelí. Musíme jednat hned, abychom zabránili hrozbě vážné jaderné havárie a s ní spojeným důsledkům pro obyvatelstvo a životní prostředí,“ uvedl Grossi.

Ukrajinské jednotky odrazily 46 ruských útoků

Nejtvrdší boje na Ukrajině se aktuálně odehrávají u Bachmutu a u Marjinky v Donbasu na východě země, uvedl ukrajinský generální štáb v pravidelném přehledu situace na bojišti. Ukrajinské síly podle něj zasáhly soustředění sil nepřítele, včetně dvou dělostřeleckých jednotek v palebném postavení. Ruské ztráty od začátku války ukrajinské velení odhadlo na 196 310 vojáků, z toho 690 za uplynulý den. 

„Nepřítel soustřeďuje hlavní úsilí u Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Marjinky. Podnikl 46 útoků. O města Bachmut a Marjinka pokračují tvrdé boje,“ uvedl štáb. Ruská vojska se také pokusila zlepšit své taktické postavení útočnými akcemi u Kupjanska, které ale byly neúspěšné. Podobně tomu bylo i u Lymanu, dodalo ukrajinské velení. Na jihu země, v Záporožské a Chersonské oblasti, Rusové podle štábu setrvávají v obraně.

Americký Institut pro studium války (ISW) uvádí s odvoláním na satelitní snímky, že ruské síly postoupily dále do západní části Bachmutu. Ukrajinské jednotky zřejmě dosáhly během nedávného omezeného protiútoku na jihozápad od Avdijivky mírného postupu a na západě Doněcké oblasti podnikly úspěšný dílčí protiútok u města Novodoněcke, kde postup byl podle ISW ale také marginální.

Na východě Ukrajiny při ostřelování zemřel novinář agentury AFP

Na východě Ukrajiny při dnešním ostřelování zemřel novinář agentury AFP Arman Soldin. Zprávu o tom přinesla AFP. Soldin, který působil jako videoreportér, podle ní zahynul poblíž města Časiv Jar nedaleko Bachmutu čelícímu intenzivní dělostřelecké palbě ruských sil.

Saldin zemřel při ostřelování z raketometů Grad, které se odehrálo okolo půl páté místního času (15:30 SELČ), uvedli další novináři AFP z místa.

Novinář aktivně informoval o průběhu války na twitteru. V únoru zveřejnil řadu reportážních záběrů z Bachmutu, o nějž ukrajinští obránci svádí nejkrvavější boje současné války.

V Rusku zadrželi lidi, kteří v době národních oslav demonstrovali proti válce

V Rusku dnes bezpečnostní složky zadržely několik lidí, kteří dávali v ulicích najevo nesouhlas s ruskou invazí na Ukrajinu v době, kdy úřady pořádaly tradiční vojenskou přehlídku na moskevském Rudém náměstí. Informoval o tom projekt OVD Info, který monitoruje zásahy proti odpůrcům režimu. V Leningradské oblasti policie zadržela v jednom z bytů 14 osob, které přišly na protiválečnou výstavu.