Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajina se v pondělí zúčastní jednání s Ruskem v Istanbulu, oznámil Zelenskyj
Ukrajinská delegace se v pondělí zúčastní přímých jednání se zástupci Ruska v Istanbulu, oznámil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že určil ukrajinské pozice před rozhovory v Istanbulu a že tým jeho země povede ministr obrany Rustem Umerov.
Důležité události posledních dní:
- Ukrajina i Rusko chtějí příměří, tvrdí turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který tento týden jednal v Kyjevě i Moskvě.
- Podle ukrajinských médií Rusko minulý víkend podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022.
- Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin po masivních úderech. Zvažuje sankce.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny přijíždí japonský ministr zahraničí
Na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny dnes přijíždí japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši. V Kyjevě se sejde se svým protějškem Dmytrem Kulebou. S odkazem na sdělení japonské vlády o tom informuje agentura Kjódó.
Hajaši přijíždí, aby vyjádřil pevnou podporu zemi, která už déle než rok a půl vzdoruje ruské vojenské agresi. Bude také řešit její zapojení do mezinárodního společenství s cílem co nejdříve ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení.
Je to první návštěva japonského ministra zahraničí na Ukrajině od února 2022, kdy Moskva spustila svou takzvanou speciální vojenskou operaci. Na Ukrajinu už po ruské invazi vyslali své nejvyšší diplomaty všechny ostatní členské země skupiny G7. Japonsko je poslední, kdo tak činí, píše Kjódó.
CIA zkouší zlákat ruské úředníky, ve videu hovoří o pravdě a svědomí
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) se snaží získat další Rusy jako špiony. Zveřejnila video, které je zaměřené na vysoce postavené úředníky ve službách Moskvy a vybízí je, aby řekli pravdu o systému prošpikovaném prolhanými patolízaly.
Ředitel CIA William Burns se v červenci vyjádřil, že nespokojenost některých Rusů s válkou proti Ukrajině vytváří vzácnou příležitost naverbovat špiony, kterou si CIA nenechá utéct.
Video ukazuje smyšleného ruského úředníka v zasněženém jakoby ruském městě, který se potýká s deziluzí poté, co na karierním žebříčku přeskočili všichni, kteří na rozdíl od něj bez skrupulí překrucovali pravdu. Sám má ale svědomí, a tak se rozhodl navázat utajený kontakt s CIA. „Lidé okolo vás možná nechtějí slyšet pravdu. Ale my ano,“ ujišťuje video a podrobně popisuje způsoby, jak se utajeně spojit se službou, jejíž ústředí je v Langley v americkém státu Virginie.
„CIA chce znát pravdu o Rusku. Hledáme spolehlivé lidi, kteří tuto pravdu znají a mohou nám ji říci. Vaše informace může být mnohem cennější, než si myslíte,“ praví se v popisku k videu. „Vysoce si ceníme a vážíme lidí, kteří jsou ochotni s námi komunikovat. Chráníme všichni, kdo s námi pracují, po celém světě. Je to naše profesionální povinnost, “ ujišťuje zpravodajská služba. Najevo přitom jasně dává, o koho má zájem: „Jste vojenský důstojník? Pracujete v rozvědce, v diplomacii, ve vědě, vyspělých technologiích, anebo máte do činění s lidmi, kteří se tím zabývají? Máte informace o ekonomice anebo o nejvyšším vedení Ruské federace? Spojte se s námi.“
Zelenskyj: Ofenzivu brzdí pomalé dodávky zbraní a ruská vzdušná převaha
Ukrajinskou protiofenzivu brzdí ruská převaha ve vzduchu, řekl na konferenci v Kyjevě prezident Volodymyr Zelenskyj. Protiofenziva, zahájená na začátku června, by podle Zelenského dosáhla výraznějších územních zisků na jihu a východě země, kdyby ukrajinská armáda dostala od západních partnerů silnější zbraně. Zelenskyj si podle tiskových agentur také postěžoval na zpomalování rozhodovacích procesů na Západě, ať jde o přijímání sankcí proti Rusku anebo o dodávky zbraní Ukrajině.
„Válka se zpomaluje. To je pravda, uznáváme to. Všechny procesy se stávají těžšími a pomalejšími - od sankcí až po dodávky zbraní,“ citovala Zelenského agentura Reuters.
„Pokud nejsme na obloze a Rusko je, zastaví nás ze vzduchu. Zastaví naši protiofenzivu“, prohlásil ukrajinský prezident podle agentury AFP. I podle ní Zelenskyj kritizoval „procesy, které se stávají složitějšími a pomalejšími, ať jde o sankce nebo dodávky zbraní“ ze Západu.
„Když se někteří partneři ptají, co se děje s protiofenzivou, kdy přijde další krok, odpovídám, že v současnosti jsou naše kroky určitě rychlejší než nové balíky sankcí,“ poznamenal Zelenskyj.
„Je důležité, že naši vojáci postupují a že iniciativa je na naší straně. Nesmíme to srovnávat s tím, co bylo dříve,“ uvedl Zelenskyj a zdůraznil, že se už podařilo osvobodit velkou část ukrajinského území. A čím dříve Ukrajina dostane ještě silnější zbraně s delším doletem, tím rychleji bude postupovat protiofenziva a osvobozování ukrajinského území od okupantů, tvrdí Zelenskyj, který také poděkoval všem západním partnerům za poskytovanou vojenskou pomoc.
Ukrajinské jednotky podle dostupných informací zatím dokázaly prolomit první z ruských obranných linií na jihu země a také dosáhly dílčích územních zisků na křídlech okolo východoukrajinského Bachmutu, který Rusové dobyli v květnu.
Německo obžalovalo dva muže z vyzrazování tajných informací Rusku
Německé Spolkové státní zastupitelství podalo žalobu na pracovníka Spolkové zpravodajské služby (BND) a jeho údajného komplice kvůli možnému vyzrazování tajných informací ruské tajné službě FSB. Úřad uvedl, že oba Němci jsou viněni ze zvlášť závažné vlastizrady ve dvou případech. O přijetí žaloby a konání případného procesu ještě musí rozhodnout berlínský soud.
Prvním obžalovaným je Carsten L., který byl zadržen loni 21. prosince v Berlíně a byl poslán do vyšetřovací vazby. Tento muž údajně po ruském vpádu na Ukrajinu předával Rusku informace, k nimž se dostal díky své práci u BND.
Nejvyšší německé státní zastupitelství se domnívá, že Carsten L. při dvou příležitostech loni v září a říjnu na svých pracovištích v Berlíně a Pullachu u Mnichova vytiskl nebo okopíroval devět interních dokumentů BND.
V lednu nechali žalobci zatknout také jeho údajného spolupachatele Arthura E. Ten podle úřadu převážel tajné informace získané od Carstena L. do Ruska, kde je předal tajné službě. Němečtí kriminalisté ho zadrželi po příletu z USA na mnichovském letišti. Vyšetřování bylo vedeno v těsné součinnosti s BND a americkým Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI).
Loni v listopadu německý soud uložil podmíněný trest vězení v délce jednoho roku a devíti měsíců někdejšímu armádnímu důstojníkovi v záloze za jeho dlouholetou spolupráci s ruskou vojenskou službou GRU. Bývalý důstojník, který kontakty s Moskvou nepopíral, se hájil tím, že Rusku předával jen veřejně dostupné informace a že svým počínáním chtěl předejít možné budoucí válce mezi Ruskem a Německem. K tajným dokumentům přístup neměl.
V srpnu Spolkové státní zastupitelství oznámilo, že byl zadržen také zaměstnanec úřadu spadajícího pod ministerstvo obrany Thomas H., který se údajně od letošního května „z vlastní iniciativy“ několikrát obrátil na ruský generální konzulát v Bonnu a na ruskou ambasádu v Berlíně a nabízel spolupráci.
Britské letectvo hlídkuje nad Černým mořem
Britské vojenské letectvo hlídkuje nad Černým mořem, kde chrání nákladní lodě převážející obilí z Ukrajiny. Píše to deník The Telegraph s odvoláním na úřad britského premiéra Rishiho Sunaka. Poté, co Rusko odstoupilo od dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře, pravidelně útočí na ukrajinskou infrastrukturu pro vývoz obilí a dalších zemědělských produktů.
V souvislosti s tím britské letectvo zesílilo svoji aktivitu nad Černým mořem. „Informace od našich zpravodajských služeb nebo z našich průzkumných aktivit využijeme k monitorování ruské aktivity v Černém moři. V rámci těchto operací britské letectvo provádí lety nad oblastí, aby odradilo Rusko od ilegálních útoků na civilní plavidla převážející obilí,“ uvedl úřad britského premiéra.
Informace přichází v době, kdy Londýn oznámil, že letos v listopadu uspořádá mezinárodní summit věnovaný potravinové bezpečnosti. Britská vláda také uvedla, že ukrajinská kapacita pro vývoz obilí od července v důsledku ruských útoků klesla zhruba o třetinu. Ruské útoky na přístavní zařízení, sklady a další infrastrukturu podle ní zničily obilí, které by po jeden rok uživilo více než milion lidí.
Eurostat: V EU nyní žije 4,1 milionu ukrajinských uprchlíků
V Evropské unii žije přibližně 4,1 milionu ukrajinských válečných uprchlíků. Informoval o tom evropský statistický úřad Eurostat, který uvádí stav platný k 31. červenci tohoto roku. Oproti konci června je to nárůst o 45 915 lidí, tedy zhruba o 1,1 procenta. Nejvíce utečenců před ruskou válkou přijaly Německo, Polsko a Česká republika, která poskytuje dočasnou ochranou zhruba 360 tisícům Ukrajinců.
Německo přijalo přibližně 1,6 milionu Ukrajinců, kteří v EU požívají dočasný ochranný status, a Polsko téměř jeden milion. Podle aktuálních českých statistik bylo k pondělní půlnoci v České republice 365 875 lidí s dočasnou ochranou a Česko udělilo přes půl milionu víz. Část lidí se ale vrátila na Ukrajinu.
Podle Eurostatu tvořily téměř polovinu osob s právem na dočasnou ochranu dospělé ženy a více než třetinu děti. Naopak dospělí muži netvoří ani pětinu.
Ruská aktiva výrobce nákladních aut Volvo přešla na místního investora
Ruská aktiva švédského výrobce nákladních automobilů Volvo byla převedena na ruského investora. Oznámilo to ruské ministerstvo průmyslu a obchodu. Jméno investora sice nezveřejnilo, podle státního registru právnických osob jsou nicméně aktiva Volva včetně továrny v Kaluze pod kontrolou ruského podnikatele Igora Kima, napsala agentura Reuters.
Společnost Volvo loni v únoru v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu pozastavila veškerou výrobu, prodej a služby v Rusku. V roce 2021 se Rusko na celkových tržbách podniku podílelo zhruba třemi procenty.
Ministerstvo uvedlo, že společně s novým majitelem „identifikovalo domácího partnera pro další rozvoj výroby v továrně v Kaluze“ a že pokračují práce na co nejrychlejším obnovení jejího provozu. Jméno tohoto partnera ministerstvo rovněž nezveřejnilo. Továrna má kapacitu kolem 15 tisíc nákladních aut ročně.
EU zatím nehodlá zakázat ruský LNG, řekla španělská ministryně
Evropská unie nemá v nejbližší době v plánu zakázat dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG), přestože jeho dovoz do bloku prudce vzrostl. Uvedla to dnes španělská ministryně energetiky Teresa Riberaová.
Příjmy Ruska z prodeje energií od doby, co západní země uvalily na Moskvu rozsáhlé hospodářské sankce kvůli invazi na Ukrajinu, klesly. Ale LNG stále přináší miliardy dolarů.
„Je zde pocit nedostatku a strachu,“ řekla Riberaová s odkazem na loňskou energetickou krizi v Evropě. Španělsko má do konce prosince rotující předsednictví EU, což mu umožňuje určovat, které legislativní otázky jsou důležité a budou řešené přednostně.
Celkový dovoz ruského zemního plynu do EU od loňského roku klesl. Rusko v reakci na rozsáhlé západní sankce a výbuch plynovodu Nord Stream omezilo toky do Evropy. Nicméně dovoz ruského LNG do Evropy od ledna do července stoupl ve srovnání se stejným obdobím roku 2021, tedy před válkou na Ukrajině, o 40 procent. Toky LNG také nevykazují žádné známky zpomalení navzdory plánům EU přestat do roku 2027 používat ruská fosilní paliva. Unie již zakázala námořní dovoz ruské ropy a ropných produktů, jako nafty.
Británie: Ruské útoky snížily ukrajinskou kapacitu pro vývoz obilí o třetinu
Ukrajinská kapacita pro vývoz obilí od července v důsledku ruských útoků klesla zhruba o třetinu. Ruské útoky na přístavní zařízení, sklady a další infrastrukturu podle ní zničily tolik obilí, kolik by po jeden rok uživilo více než milion lidí.
Rusko v červenci odstoupilo od obilné dohody, která po Černém moři umožňovala bezpečnou plavbu lodí naložených ukrajinským obilím. Obilná dohoda byla dojednaná loni v létě za zprostředkování Turecka a OSN. Rusko svůj krok zdůvodnilo tím, že nebyla dodržována ustanovení týkající se vývozu ruských potravin a hnojiv.
Rusko podle tajné služby FSB zmařilo "teroristický útok" na železnici na Krymu
Ruská tajná služba FSB dnes oznámila, že zabránila "teroristickému útoku" na železniční dopravní zařízení na anektovaném poloostrově Krym. Informovala o tom agentura Interfax, která zatím neuvedla další podrobnosti. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov na síti Telegram uvedl, že na Krymu se podařilo zabránit teroristickému útoku na železnici, který byl připravován na pokyn ukrajinských speciálních služeb.
"Podezřelý byl zadržen," uvedl gubernátor. Objekty dopravní infrastruktury jsou podle něj jedním z hlavních cílů "teroristů". "A ukrajinské agenty čeká nezáviděníhodný osud. "Budou nalezeni a potrestáni," pohrozil šéf ruské správy nad Krymem.
Vláda projedná prodloužení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny
Uprchlíci z Ukrajiny si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, tedy do konce března 2025. Novelou zákona zvaného lex Ukrajina se bude ve středu zabývat vláda. Dosavadní průběh ruské agrese na Ukrajinu podle ministerstva vnitra, které materiál předložilo, nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl návrat ukrajinských uprchlíků do jejich domovů možný.
Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. K pondělní půlnoci bylo v České republice 365 875 lidí s dočasnou ochranou a Česko udělilo přes půl milionu víz. Část lidí se ale vrátila na Ukrajinu. Většinu lidí s dočasnou ochranou v Česku tvoří podle dřívějších informací ministerstva vnitra ženy a děti.
Přu ruském útoku na Kryvyj Rih zemřel policista, devět dalších je zraněných
Při ruském útoku na město Kryvyj Rih na jihu Ukrajiny zemřel jeden policista, dalších devět bylo zraněno, uvedl ministr vnitra Ihor Klymenko. Ruská armáda dnes časně ráno podnikla raketové útoky rovněž na ukrajinská města Záporoží a Sumy. Podle ukrajinské strany zasáhla civilní objekty a na místě jsou zranění. Protiletecká obrana napadené země v noci na dnešek zneškodnila 16 z 20 dronů, které Rusové znovu poslali nad Oděskou a Mykolajivskou oblast.
Na Kubě bylo zatčeno 17 lidí kvůli verbování mužů do ruské armády
Na Kubě bylo zatčeno 17 lidí podezřelých ze členství ve skupině pašeráků lidí lákající mladé muže do ruské armády, s níž by se měli zapojit do bojů na Ukrajině. Informovaly o tom místní úřady. Vláda v Havaně dříve tento týden uvedla, že takovou síť rozkryla a že její členové působili na Kubě i v Rusku.
"V důsledku vyšetřování bylo zatím zatčeno 17 lidí, mezi nimi organizátoři fungující uvnitř sítě," cituje agentura Reuters Césara Rodrígueze z kubánského ministerstva vnitra. Ten řekl, že šéf skupiny spoléhal na dva lidi žijící na Kubě, kteří najímali Kubánce do bojů na Ukrajině na straně Ruska.
Šéf Rady EU před summitem G20 v Dillí potvrdil podporu Ukrajině
Šéf Evropské rady Charles Michel dnes před začátkem víkendového summitu velkých ekonomik v Dillí potvrdil podporu Ukrajině čelící více než půldruhého roku ruské agresi a řekl, že Rusko musí zastavit útoky na ukrajinská města. Michel zároveň podle agentury Reuters připustil, že je těžké předvídat, zda v sobotu začínající vrcholná schůzka zástupců skupiny G20 dospěje ke shodě na společném prohlášení.
Pentagon ohlásil nový balíček vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 600 milionů dolarů