Vítězství Nawrockého přináší polské vládě těžké časy. PiS však nemá důvod k přílišnému jásotu
Ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku zvítězil opoziční kandidát Karol Nawrocki. Přes těsné výsledky, kdy kandidáty oddělila necelá dvě procenta hlasů, jde o poměrně těžkou porážku vládní aliance. Zvlášť, když se adept Občanské koalice Rafal Trzaskowski hned po uzavření volebních místností označil za vítěze na základě nicneříkajících exit pollů. Kabinet Donalda Tuska tak v nejlepším případě čekají další dva roky složitého soužití se silným prezidentem s Právem a spravedlností (PiS) v zádech. Řada především mladých Poláků přitom v klání dala najevo, že už je tímto takzvaným duopolem unavená.
Hlasování ukázalo, že stále platí rozdělení Polska na východ a západ. I když si Trzaskowski připsal vítězství ve větším počtu vojvodství, mnohými skandály zatížený Nawrocki v regionech na východě země bral více hlasů. Stejně tak se mu podařilo bodovat u mužů přesvědčivěji, než jeho rivalovi u žen. Opoziční uchazeč si zároveň vedl lépe u mladších skupin a seniorů, Trzaskowski byl lepší možností pro Poláky ve věku od čtyřiceti do šedesáti let a v případě vzdělání jen u vysokoškoláků. Dopředu se mělo za to, že vláda by potřebovala účast kolem 73 procent voličů, nakonec jich dorazilo 71,6 procenta.
Mentzen si je vědom síly nespokojených Poláků
Trzaskowski byl sice dopředu favoritem voleb, Občanská koalice však už po prvním kole věděla, že matematika hlasů vyřazených kandidátů je poměrně neúprosná. Primátor Varšavy v něm zvítězil s nepřesvědčivým náskokem a kandidáti dalších stran vládní koalice dostali poměrně málo hlasů. Šlo tak o hlavně to, kdo převezme voliče krajně pravicových uchazečů Slawomira Mentzena z Konfederace a europoslance Grzegorze Brauna. Druhý jmenovaný přitom Nawrockého podpořil přímo. Mentzen byl sice rezervovaný, ale drtivá většina jeho podporovatelů podle průzkumů stejně přešla k opozičnímu adeptovi.
Vládní koalice tak nyní bude v obtížné pozici, kdy se nadále bude muset potýkat s prezidentem, jenž disponuje silným vetem. Přehlasovat ho musí třípětinová většina poslanců, kterou Tusk nevládne. Situace je pro premiéra ještě horší než dosud, kdy musel zápasit s Andrzejem Dudou.
Nové vítězství kandidáta s podporou PiS je pro opozici čerstvý vítr a příslib do parlamentních voleb v roce 2027. Objevují se i názory, že by se jich koalice nemusela dočkat, jelikož se může po porážce rozložit. Klání každopádně vyvolalo otázku, zda jsou liberálnější strany v současném Polsku vůbec schopné udržet se u moci po delší dobu nebo byl jejich minulý úspěch dán pouhou únavou z dlouhé vlády PiS.
Ani Právo a spravedlnost však nemá důvody k přílišnému jásotu. Strana si zjevně sama nebyla jistá tím, jak dalece se má za Nawrockého postavit, tedy zda mu přílišná stranická podpora spíše neuškodí. Chování Mentzena zároveň naznačilo, že má vlastní velké ambice a vidí prostor pro oslovení té části společnosti, jíž se střídání vlády PiS a Občanské koalice zajídá. Jde hlavně o mladší Poláky, které trápí často podobné problémy jako mladé Čechy, například nedostupnost bydlení, ale také třeba nefunkčnost zdravotnictví.
Vítězství Nawrockého není dobrou zprávou pro Kyjev
Mnoho jich podle průzkumů zastává názor, že vláda většinou slouží starším generacím. Konzervativní pravice je svou sociální politikou směřovanou k rodinám a seniorům nedokáže oslovit, navíc jim často vadí její názory na interrupce a další společenská témata. A dosavadní výsledky Tuskovy vlády jsou pro řadu mladých nepřesvědčivé. Některým přitom bylo zjevně poměrně jedno, jaké ideologické stanovisko kandidát hlásá, hlavní pro ně byl příslib změny.
Prezidentské klání také jasně ukázalo, že Polsko není v podpoře Ukrajiny tak jestřábí, jak se navenek zdá. Nawrocki odmítl budoucnost napadené země v NATO, což vzbudilo v Kyjevě nevoli. Ani Trzaskowski však nevyjádřil Ukrajině bezbřehou podporu a odmítl vyslání polských vojáků na Ukrajinu. Jde přitom o odraz společenských nálad. Podpora veřejnosti pro vojenskou pomoc Kyjevu klesá a proti nasazení polských jednotek se na jaře v průzkumu vyslovilo 86 procent obyvatel.
Negativní postoj přitom zastávali jak voliči opozice, tak vládní koalice. A ani vztah Poláků k ukrajinským imigrantům není jednoduchý. Mladí Poláci Ukrajince vnímají jako konkurenci na pracovních trhu i v oblasti veřejných služeb. Nemluvě o pravidelných protestech zemědělců proti dovozu ukrajinského zboží. Je tak otázkou, nakolik výsledek hlasování ovlivní zahraniční politiku Varšavy.
Jisté je, že v evropském kontextu bude vítězství Nawrockého považováno za úspěch pravicového populismu a politici jako maďarský premiér Viktor Orbán ho mohou využít. Riziko Tuskova domácího oslabení přichází v době, kdy rostla role tohoto lidnatého středoevropského státu v sedmadvacítce a očekávalo se, že by mohl hladce fungovat takzvaný výmarský trojúhelník, tedy volný spolek Francie, Německa a Polska. Nový šéf vlády v Berlíně Friedrich Merz Varšavu navštívil hned první den ve funkci a dal jasně najevo, že stojí o blízké spojenectví s ní v otázce bezpečnosti, migrace i investic.
