Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinci tvrdí, že jejich výbušniny poničily pilíře Krymského mostu

Rusové hlásí sestřelení 11 dronů nad Krymem, z Jevpatorije jsou hlášeny výbuchy

Ruská protivzdušná obrana dnes ráno sestřelila nad Krymem 11 ukrajinských bezpilotních letounů. Podle agentury RIA to uvedlo ruské ministerstvo obrany. Na sociálních sítích ukrajinských médií se množí zprávy o silném výbuchu a sloupu dýmu v Jevpatorii na západě Ruskem obsazeného poloostrova Krym. Nedaleko města je vojenské letiště Saki, na které už Kyjev v minulosti útočil, píše ruskojazyčná verze stanice BBC.

Pentagon posílá na Ukrajinu tým, který bude dohlížet na použití americké pomoci

Pentagon sestavuje a posílá na Ukrajinu nový tým, který tam bude dohlížet na používání prostředků z americké pomoci. Washington tak reaguje na stále hlasitější volání republikánů po důslednějším dohledu nad nakládáním s americkými prostředky. Spojené státy dosud Kyjevu na obranu před ruskou agresí poskytly pomoc ve výši 43,7 miliardy dolarů (993 miliard korun), uvedl server CNN.

Generální inspektor ministerstva obrany uvedl, že koncem srpna začal na Ukrajině pracovat vysoký americký představitel a do konce září by se k němu měl připojit i zbytek týmu. Pracovníci budou sídlit na americkém velvyslanectví v Kyjevě. Podle mluvčí generálního inspektora Megan Reedové je to poprvé od začátku ruské invaze v únoru 2022, kdy bude mít tento útvar své zaměstnance na Ukrajině.

Putin přijal Kimovo pozvání k návštěvě Severní Koreje, uvedl Pchjongjang

Severokorejský vůdce Kim Čong-un pozval ruského prezidenta Vladimira Putina k návštěvě Severní Koreje a vůdce Kremlu pozvání přijal. S odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA o tom dnes informoval Reuters a AFP. Státníci se tento týden sešli na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě.

O termínu návštěvy má rozhodnout Moskva, „jak jí to bude vyhovovat“. „Putin s radostí přijal a potvrdil svou neměnnou vůli dál pokračovat v tradici rusko-severokorejského přátelství,“ cituje vyjádření AFP.

Možná spolupráce Ruska a KLDR vyvolává obavy, uvedl mluvčí Bílého domu

Možná užší spolupráce mezi Severní Koreou a Ruskem, která by vzešla z jednání vůdce KLDR Kim Čong-una a ruského prezidenta Vladimira Putina, vyvolává ve Spojených státech obavy. Uvedl to dnes bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Dodal však, že nechce spekulovat o závěrech jednání, a tedy ani o potenciálních dodávkách severokorejských zbraní do Ruska výměnou za vesmírné technologie, o kterých v posledních dnech psala západní média.

Uprchlíci z Ukrajiny si asi budou moct prodloužit dočasnou ochranu do jara 2025

Uprchlíci z Ukrajiny si zřejmě budou moct prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, tedy do konce března 2025. Novelu zákona zvaného lex Ukrajina dnes schválila vláda, čeká ji projednání ve Sněmovně. Dosavadní průběh ruské agrese proti Ukrajině podle ministerstva vnitra, které materiál předložilo, nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl návrat ukrajinských uprchlíků do jejich domovů možný. Novela předpokládá přeregistraci uprchlíků během příštího roku. O jejím schválení informoval novináře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Situace u východoukrajinských obcí Marjinka a Avdijivka se kvůli ruským útokům zhoršila, uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany.

Pavel s Lipavským se při cestě do USA budou mj. zasazovat o podporu Ukrajiny

Česko se bude napříč jednáními při návštěvě prezidenta Petra Pavla a ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) v USA zasazovat o podporu Ukrajiny a postih Ruska za rozpoutání války. Hlavním tématem týdne na vysoké úrovni při 78. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku bude naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Dalšími důležitými tématy budou klimatická změna, reforma OSN, dodržování práv v digitálním prostředí či mezinárodní spolupráce v reakci na pandemie. Obsah Pavlovy cesty, která se uskuteční mezi 17. a 22. zářím, dnes novinářům sdělil Hrad.

Vývoz ukrajinského obilí kvůli počínání Ruska klesl o miliony tun

Ruské útoky od odstoupení od obilné dohody poškodily více než 100 zařízení v ukrajinských přístavech. Vývoz ukrajinského obilí klesl o téměř tři miliony tun měsíčně, uvedl dnes ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov podle agentury Reuters. Rusko 18. července odstoupilo od dohody, která navzdory válce umožňovala bezpečný vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů.

Maďarsko naznačilo, že po 15. září nezruší zákaz dovozu ukrajinského obilí

Maďarsko se dohodlo s Bulharskem, Rumunskem a Slovenskem, že kvůli ochraně svých trhů zakážou dovoz ukrajinského obilí, pokud Evropská unie neprodlouží stávající zákaz, který má vypršet 15. září. Uvedl to dnes maďarský ministr zemědělství István Nagy, informovala agentura Reuters. Bulharský premiér Nikolaj Denkov však dnes řekl státní agentuře BTA před jednáním vlády, že konec zákazu dovozu z Ukrajiny by byl žádoucí, protože by to snížilo ceny základních potravin.

V Rumunsku se opět našly trosky dronu, oznámila Bukurešť

Trosky patrně bezpilotního letounu byly nalezeny na rumunském území, oznámilo dnes rumunské ministerstvo obrany podle agentury Reuters. Ta současně připomněla, že nálet ruských dronů během noci na dnešek poškodil přístavní infrastrukturu v ukrajinském městě Izmajil, které leží hned u hranic s Rumunskem. Ukrajinské úřady ohlásily po ruském náletu sedm raněných, z nichž dva jsou zraněni těžce. Úřady v rumunském městě Galati před náletem varovaly obyvatele a vybízely je, aby se odebrali do sklepů či krytů. Rusko se k náletu dosud nevyjádřilo, uvedl server BBC News na svém ruskojazyčném webu.

Bělorusku hrozí, že se stane kolonií Ruska, varovala Cichanouská v EP

Bělorusko bojuje tichou válku, aby se nestalo ruskou kolonií. Uvedla to dnes na plenárním zasedání Evropského parlamentu vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Podle ní je ohrožena suverenita Běloruska i jeho kulturní samostatnost. Budoucnost své země vidí Cichanouská v Evropské unii, která podle ní nebude bez Běloruska a Ukrajiny úplná. V připraveném dokumentu se europoslanci chystají označit Bělorusko za ruský satelit.

Německo dodalo Ukrajině další zbraně, mimo jiné vozy Marder a munici

Německo dodalo ukrajinské armádě k boji proti ruským invazním silám další zbrojní pomoc, mimo jiné 20 bojových vozů pěchoty Marder, dva odminovávací tanky Wisent 1 a 3000 kusů dělostřelecké munice. Vyplývá to z dnes aktualizovaného vládního seznamu poskytnuté vojenské pomoci.

Německo rovněž předalo Ukrajině 20 hlídkovacích dronů RQ-35 Heidrun, senzory pro bezpilotní letouny, dva mobilní anténní systémy, pyrotechnický materiál pro likvidaci munice, několik nákladních vozů, tři sanitky a 1,5 milionu kusů munice pro ruční střelné zbraně.

Po Litvě a Lotyšsku i Estonsko zakázalo vjezd ruským autům

Estonsko zakázalo vjezd aut s ruskými poznávacími značkami do pobaltské země. Zákaz platí od deseti hodin místního času (09:00 SELČ), uvedl server Delfi s odvoláním na ministerstvo vnitra. Tallinn tak následuje příklad Litvy a Lotyšska, které zákaz přijaly o den dříve.

Děje se tak poté, co Evropská komise v uplynulých dnech vyjasnila pravidla ohledně zákazu dovozu automobilů a osobních věcí. Podle EK při uplatňování pravidel týkajících se sankcí zavedených proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu nezáleží na tom, zda jde o auta určená pro soukromé, nebo služební účely; restrikce se vztahují na všechny automobily s ruskou poznávací značkou.

„Cíl sankcí proti Rusku je jediný: donutit agresora stáhnout se za hranice. Protože EK teprve nyní objasnila platné sankce a protože Estonsko pokládá za nezbytné využít všechny možnosti ke zvýšení ceny, kterou Rusko za agresi platí, dospěli jsme po konzultacích s vládami Litvy a Lotyšska k závěru, že omezení jsou nejúčinnější, když se zavádějí společně,“ řekl ministr vnitra Lauri Läänamets.

Zákaz platí bez ohledu na důvody pobytu majitele či uživatele auta v Estonsku či v EU. Při příjezdu na hraniční přechod se majitel či uživatel musí vrátit spolu s autem do Ruska, anebo překročit hranice bez auta.

Ministr zahraničí Margus Tsahkna chce na čtvrtečním jednání vlády nastolit otázku, co s ruskými auty, která se v Estonsku už nacházejí.

„Setkám se dnes se zástupci dalších zemí hraničících s Ruskem, se kterými v prvé řadě posoudím tuto otázku. Pro Estonsko jako zemi, která sousedí s Ruskem, je důležité realizovat takové restrikce spolu se sousedy. Vítám, že Litva a Lotyšsko již přijaly podobné rozhodnutí. Při společném postupu jsou omezení účinnější, a tak lze zvýšit cenu agrese pro Rusko,“ řekl ministr. „Nemůžeme pomáhat občanům země, která se dopouští agrese, těšit se z výhod svobody a demokracie, zatímco Rusko pokračuje v páchání genocidy na Ukrajině,“ dodal.

Šéfka litevské diplomacie Agné Bilotaitéová agentuře BNS v úterý řekla, že ruské automobily vjíždějící do Litvy by měly být konfiskovány. Výjimka se bude týkat ruských motoristů, kteří předloží doklady o tom, že přes litevské území přejíždějí do Kaliningradské oblasti, která je vklíněna mezi Polsko a Litvu. Německá média už v létě informovala o případech, kdy celníci zabavili Rusům auta registrovaná v jejich vlasti.

Rozvědka: Útok na Sevastopol zasáhl výsadkovou loď a ponorku

Ukrajina zasáhla při útoku na loděnici v Sevastopolu výsadkovou loď a ponorku, napsal server RBK-Ukrajina s odkazem na zdroje z ukrajinské vojenské rozvědky GUR. „V sevastopolských opravných docích Ordžonikidze jsou škody, zejména na vybavení,“ uvedli nejmenovaní činitelé rozvědky.

Von der Leyenová: Budeme stát při Ukrajině tak dlouho, jak to bude třeba

Budeme stát na straně Ukrajiny na každém kroku, tak dlouho, jak to bude potřeba, řekla ve svém projevu v europarlamentu o stavu Evropské unie šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. V EU podle ní od začátku války našly útočiště čtyři miliony Ukrajinců. „Chci jim říct, že jsou teď stejně vítáni jako v těch osudných prvních týdnech,“ dodala von der Leyenová s tím, že Evropská komise navrhne prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v unii. „Naše podpora Ukrajiny bude i nadále trvat,“ doplnila.

Šéfka evropské exekutivy rovněž uvedla, jen letos EU poskytla Ukrajině 12 miliard eur na pomoc při výplatě mezd a důchodů. V zemi pomáhá rovněž udržet v chodu nemocnice, školy či další služby a také zvýšila výrobu munice, kterou Kyjev naléhavě potřebuje. „Díváme se ale dále dopředu. Proto jsme navrhli dodatečných 50 miliard eur během příštích čtyř let na investice a reformy,“ dodala s tím, že to Ukrajině pomůže stát se moderní a prosperující zemí.

Čtěte více z projevu Ursuly von der Leyenové >>>