Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022
Nejméně 12 mrtvých a čtyři desítky zraněných si vyžádaly noční útoky Ruska, které na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vyslalo podle ukrajinských ozbrojených sil celkem 69 balistických raket a 298 bezpilotních letounů. Nejméně tři z obětí byly děti, informovaly dopoledne tiskové agentury. Ukrajinské letectvo podle agentury Reuters oznámilo sestřel 45 raket a 266 dronů. Podle ukrajinských médií se jedná o největší vzdušný útok, který Rusko uskutečnilo od zahájení války v únoru 2022.
Důležité události posledních dní:
- Ruské útoky na Ukrajinu si v pátek a v noci na sobotu vyžádaly nejméně 13 mrtvých civilistů, dalších asi 60 utrpělo zranění.
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
- Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Ceny ropy dnes navázaly na čtvrteční propad, severomořský Brent je nejníže od poloviny roku 2021. Hlavní příčinou jsou podle analytiků obavy ze slabé poptávky vyvolané celními poplatky, které zavádí administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vliv má ale i překvapivé rozhodnutí členů skupiny OPEC+ zvýšit těžbu.
Senát asi vyzve vládu k rozšíření sankčního seznamu o další zástupce Gruzie
Putin se podle Rubia bude muset velmi brzy vyjádřit, zda to s mírem myslí vážně
Ruský prezident Vladimir Putin se bude muset velmi brzy vyjádřit, zda to myslí s mírem na Ukrajině opravdu vážně. Dnes to v Bruselu po jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance prohlásil šéf americké diplomacie Marco Rubio. Poznamenal, že americký prezident Donald Trump nepřistoupí na nekonečná jednání. Rubio zároveň upozornil na to, že Ukrajina už dříve souhlasila s návrhem na plošné příměří, a to bez jakýchkoli podmínek. Ukrajina od února 2022 čelí ruské invazi.
Cesta Ukrajiny do NATO je nezvratná, zopakoval generální tajemník NATO
Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes na tiskové konferenci v Bruselu zopakoval, že cesta Ukrajiny do NATO je nezvratná. Ukrajincům ale nikdy nebylo slíbeno, že bude členství v NATO součástí případné mírové dohody, dodal Rutte po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance.
Ruský dronový útok na Charkov zabil v noci na dnešek nejméně dva lidi a 32 jich zranil.
Informovala o tom oblastní samospráva druhého největšího ukrajinského města, podle níž útok zasáhl několik vícepatrových obytných domů. Ataky bezpilotních letounů hlásí i další místa na Ukrajině. Moskevská samospráva zase informovala o útoku ukrajinského dronu, kvůli kterému ruská metropole dočasně zavřela letiště.
Sybiha: Ukrajina přijala americký návrh příměří, Rusko trvá na požadavcích
Ukrajina přijala americký návrh na příměří bez jakýchkoli podmínek, uvedl v sídle NATO v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Návrh je stále na stole, ale ruský prezident Vladimir Putin hovoří o ruských požadavcích a ústupcích. Podle Sybihy je tedy načase zvýšit tlak na Moskvu.
"Rusko zůstává i nadále existenční hrozbou. Na Ukrajinu míří stovky šáhedů každou noc. To není možné ignorovat, očekáváme důraznou odpověď," uvedl šéf ukrajinské diplomacie během společného prohlášení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. "Zastavíme Rusko na Ukrajině? Naše odpověď zní ano, ale jen když se tlak na Rusko zvýší a Ukrajina bude posílena," dodal. Poděkoval rovněž všem spojencům za dosavadní pomoc zemi, která se již více než tři roky brání ruské agresi.
Lipavský: Výsledek války na Ukrajině bude signálem o pevnosti Západu
Výsledek války na Ukrajině bude signálem o odhodlanosti a pevnosti západního spojenectví, řekl dnes v Bruselu českým novinářům ministr zahraničí Jan Lipavský. Bedlivě to podle něj sleduje Čína. Právě Ukrajina byla jedním z témat prvního dne jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance v bruselské centrále NATO. Ministři podle Lipavského diskutovali také o dalších rizicích, kterým Evropa čelí, či o zvyšování výdajů na obranu.
Dvoudenní zasedání NATO v Bruselu je prvním, kterého se účastní nový americký ministr zahraničí Marco Rubio. „Bylo zajímavé slyšet vystoupení nového amerického ministra zahraničních věcí, který ujistil alianci o závazcích a jejich dodržování a o významu, který aliance pro Spojené státy má,“ uvedl Lipavský.
Česká muniční iniciativa získala finance z Kanady, Norska, Dánska a Nizozemska
Pro českou muniční iniciativu se podařilo získat další finanční zdroje od Kanady, Norska, Dánska a Nizozemska. Dodávky dělostřelecké munice tak mohou běžet až do září, řekl novinářům český ministr zahraničí Jan Lipavský v bruselské centrále NATO, kde začíná dvoudenní jednání šéfů diplomacií zemí aliance.
Díky iniciativě Česko podle Lipavského snížilo dělostřeleckou převahu Ruska na bojišti o 500 procent. „Bylo to 1:10 a dneska je to 1:2,“ řekl českým novinářům v Bruselu. Cílem České republiky je v letošním roce dodávat na Ukrajinu 125 tisíc kusů munice měsíčně.
Za loňský rok Česko pro Ukrajinu mimo jiné zprostředkovalo dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Do české muniční iniciativy se zapojila řada spojeneckých zemí.
Udržení bojeschopnosti Ukrajiny bude hlavním tématem jednání, řekl šéf NATO
Udržení bojeschopnosti Ukrajiny bude hlavním tématem dvoudenního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance (NATO), řekl dnes před jeho začátkem v Bruselu generální tajemník NATO Mark Rutte. Připomněl, že ministerské schůzky se zúčastní také šéf americké diplomacie Marco Rubio, od kterého evropští spojenci čekají ujištění o trvalém zájmu USA o alianci.
„Neexistují žádné plány toho, že by USA najednou stáhly svou vojenskou přítomnost zde v Evropě,“ zdůraznil před novináři Rutte a dodal, že USA jsou stále důvěryhodným partnerem v NATO, přestože požadují, aby se evropské země postaraly o svou obranu samy. Spojenci podle Rutteho začali navyšovat své výdaje na obranu už poté, co se Donald Trump stal poprvé americkým prezidentem.
Na zvýšení obranných výdajů se přitom aliance shodla v roce 2014 na summitu ve Walesu, Spojené státy tehdy na schůzce reprezentoval prezident Barack Obama.
„Nebyl bych překvapený kdyby na program dnešního jednání přišlo i téma Arktidy,“ řekl dnes také šéf NATO. V Bruselu půjde o první alianční zasedání, kterého se účastní nový americký ministr zahraničí Rubio. Očekává se, že se tématem diskuse stanou i nedávné slovní útoky amerických představitelů na dva spojence z NATO, Kanadu a Dánsko. O Kanadě americký prezident Trump říká, že chce, aby se stala 51. státem USA. Na Dánsko zase útočí kvůli Grónsku, o které má zájem „z bezpečnostních důvodů“. Obě země navíc američtí představitelé opakovaně označují za „špatné spojence“.
Také český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský věří, že Rubio na jednání potvrdí americký zájem na silné a akceschopné alianci. Lipavský to řekl novinářům dnes v Praze před odletem na dvoudenní schůzku v Bruselu.
Vláda rozšířila vnitrostátní sankční seznam o dvojici spojenou s ruskou GRU
Vláda dnes zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Sudlianková v minulosti v Česku dostala azyl, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nyní bude muset do 30 dnů republiku opustit. Podle zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) vykonávala v Česku úkony pro GRU, řekl Fiala. Šavrov ji pak z Moskvy řídil, dodal. „Představují riziko až hrozbu pro bezpečnost naší země a je na místě, abychom postupovali tímto způsobem,“ řekl Fiala, který současně ocenil práci BIS.
EBRD letos poskytne Ukrajině na obnovu energetického sektoru jednu miliardu eur
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) plánuje v letošním roce poskytnout Ukrajině přibližně jednu miliardu eur (25 miliard Kč) na pomoc při obnově válkou zničeného energetického sektoru a na zlepšení energetické odolnosti. Řekl to dnes viceprezident EBRD Matteo Patrone.
CNN: Do Washingtonu poprvé od invaze na Ukrajinu přiletí ruský vyjednavač
Vysoce postavený ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev tento týden navštíví Washington, kde se setká se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, aby s ním probral posílení vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem. Půjde o první návštěvu vysoce postaveného ruského činitele v americkém hlavním městě od zahájení ruské celoplošné invaze na Ukrajinu v únoru 2022. S odvoláním na dva informované zdroje a amerického činitele o tom dnes napsal zpravodajský web stanice CNN. Návštěva podle ní zřejmě představuje další krok k oživení rusko-amerických vztahů od lednového návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
Při ruském raketovém útoku na Kryvyj Rih zahynuli nejméně tři lidé
Nejméně tři lidé zahynuli při dnešním ruském raketovém útoku na město Kryvyj Rih. Další člověk utrpěl zranění. Po útoku vypukl požár, informovaly ukrajinské úřady, které citovala agentura Reuters.
Europarlament žádá větší podporu Ukrajiny
Evropský parlament (EP) apeluje na Evropskou unii. aby významně zvýšila a urychlila podporu Ukrajiny. EP též vyjádřil znepokojení nad tím, jak rychle nová americká vláda mění zavedená partnerství. „Zděšeni“ jsou europoslanci politikou „smířlivého postoje“ administrativy Donalda Trumpa vůči Rusku. Domnívají se nicméně, že je nyní víc než kdykoli předtím důležité pokračovat ve spolupráci s USA. Vyzvali proto členské státy EU, aby usilovaly o dvoustranné diplomatické kontakty s protějšky ve Spojených státech jakožto formy spolupráce, jíž dává Trumpova vláda přednost, a zároveň prokazovaly odhodlání k jednotnému postoji v rámci EU.
Europoslanci také apelují na úzkou spolupráci EU a NATO, pokud jde o rozvoj interoperabilních obranných kapacit a posílení průmyslových výrobních kapacit. Zdůraznili, že ruku v ruce s prohlubováním této spolupráce by měl jít i rozvoj evropské obranné unie.
Kyjev: ČR s podporou EU investuje 100 mil. eur do obnovy ukrajinských nemocnic
Česko v rámci unijního programu Nástroj Evropské unie pro Ukrajinu investuje 100 milionů eur (2,5 miliardy korun) do obnovy ukrajinských nemocnic. Uvedl to dnes ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško, který se společně se svým českým protějškem Vlastimilem Válkem v Kyjevě zúčastnil podnikatelského fóra.
„Česká republika je potenciálně připravena financovat modernizaci 13 nemocnic v sedmi oblastech Ukrajiny v rámci programu Nástroj EU pro Ukrajinu. K dnešnímu dni je předběžně dohodnuto financování šesti projektů v celkové výši více než 100 milionů eur,“ napsal Ljaško na facebooku.