Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 74 drony, uvedlo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana sestřelila 41 z nich, 20 nedosáhlo cíle.

Zelenskyj se v pátek má setkat se zástupci armád ochotných přispět vojáky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři oznámil, že se má v pátek setkat se zástupci ozbrojených sil malé skupiny zemí, které jsou ochotny vyslat své vojáky na Ukrajinu. Kyjev usiluje o získání bezpečnostních záruk jako součásti jakéhokoliv budoucího mírového uspořádání. Ukrajina se již čtvrtým rokem brání agresi Ruska. To se ale ostře staví proti jakémukoliv rozmístění vojáků z členských zemí NATO na Ukrajině.

„V pátek budeme mít schůzku našich vojenských týmů, několika zemí. Půjde o úzký okruh zemí, o ty, kdo jsou připraveni rozmístit kontingent v té či jiné podobě,“ řekl Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina po jednání s šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbockovou.

Německo zabavilo tanker považovaný za součást ruské stínové flotily

Německo zabavilo tanker Eventin považovaný za součást takzvané ruské stínové flotily. S odvoláním na mluvčího ministerstva financí o tom dnes informovala agentura DPA. Posádka nad lodí ztratila v lednu kontrolu při plavbě v Baltském moři.

O konfiskaci tankeru už v březnu informoval časopis Der Spiegel. Mluvčí ministerstva financí to tehdy odmítl potvrdit. Řekl jen, že Eventin nesmí opustit Německo a že případ není právně uzavřený.

Ukrajina konzultuje s USA nový návrh dohody o nerostných surovinách, řekl Sybiha

Ukrajina konzultuje s americkou stranou nový návrh dohody o nerostných surovinách, cílem je dospět k oboustranně přijatelnému textu. Podle serveru Ukrajinska pravda to dnes řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který se takto vyjádřil na tiskové konferenci v Kyjevě se svým litevským protějškem Kestutisem Budrysem. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která je dnes také na návštěvě Ukrajiny, podle agentury Reuters řekla, že jakékoliv nové dohody o vzácných zeminách s Kyjevem by měly být kompatibilní s evropským právem.

Ministerstvo zahraničí podle Sybihy nový návrh dohody o americkém přístupu k ukrajinským nerostným zdrojům obdrželo diplomatickou cestou v pátek 28. března. „Máme za sebou první kolo konzultací,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie, který dodal, že Kyjev je zavázán podepsat dokument, jenž by odpovídal národním zájmům USA i Ukrajiny. Sybiha zároveň vyjádřil přesvědčení, že dohoda, od níž se očekává zvýšení přítomnosti amerických podniků na Ukrajině, by přispěla k bezpečnosti jeho vlasti.

Ukrajina konzultuje s USA nový návrh dohody o nerostných surovinách, řekl Sybiha

Ukrajina konzultuje s americkou stranou nový návrh dohody o nerostných surovinách, cílem je dospět k oboustranně přijatelnému textu. Podle serveru Ukrajinska pravda to dnes řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který se takto vyjádřil na tiskové konferenci v Kyjevě se svým litevským protějškem Kestutisem Budrysem. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která je dnes také na návštěvě Ukrajiny, podle agentury Reuters řekla, že jakékoliv nové dohody o vzácných zeminách s Kyjevem by měly být kompatibilní s evropským právem.

Ministerstvo zahraničí podle Sybihy nový návrh dohody o americkém přístupu k ukrajinským nerostným zdrojům obdrželo diplomatickou cestou v pátek 28. března. "Máme za sebou první kolo konzultací," uvedl šéf ukrajinské diplomacie, který dodal, že Kyjev je zavázán podepsat dokument, jenž by odpovídal národním zájmům USA i Ukrajiny. Sybiha zároveň vyjádřil přesvědčení, že dohoda, od níž se očekává zvýšení přítomnosti amerických podniků na Ukrajině, by přispěla k bezpečnosti jeho vlasti.

Noc na dnešek byla letos první bez ruských útočných dronů, píší ukrajinská média

Noc na dnešek byla první v letošním roce, kdy Rusko nepoužilo ve svých vzdušných útocích na Ukrajinu hromadně úderné drony, píše agentura Ukrinform a server Ukrajinska pravda. Odvolávají se přitom na hlášení ukrajinského letectva, které ráno sdělilo, že agresor vyslal na zemi dvě řízené střely a protivzdušná obrana je obě sestřelila. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o likvidaci tří ukrajinských dronů.

Cesta k obnovení míru mezi Ruskem a Ukrajinou je dlouhá, řekl čínský ministr

Čína je připravena sehrát konstruktivní roli při ukončení války na Ukrajině, řekl podle ruské státní agentury RIA Novosti čínský ministr zahraničí Wang I, jenž je na návštěvě Ruska. Cesta k obnovení míru zůstává podle tohoto vrcholného čínského diplomata ale dlouhá. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes tři roky, přičemž Spojené státy se od lednového návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu pokoušejí o urychlené diplomatické řešení války.

„Příčiny krize jsou nesmírně složité, postoje stran se v řadě klíčových otázek stále výrazně rozcházejí, cesta k obnovení míru je dlouhá,“ řekl ruské agentuře šéf čínské diplomacie. Peking je podle Wangova vyjádření připraven sehrát konstruktivní roli při urovnání války, chce přitom přihlížet k „přáním zúčastněných stran“ a jednat společně s mezinárodním společenstvím, především „zeměmi globálního Jihu“.

Ukrajinský prezident Zelenskyj přiznal loňské příjmy ve výši 8,5 milionu korun

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina v loňském roce vydělali 15,286 milionu hřiven (asi 8,5 milionu korun), včetně příjmu ze splacených státních dluhopisů ve výši 8,6 milionu hřiven. Uvedla to prezidentská kancelář s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu.

Příjem rodiny hlavy státu se loni skládal z prezidentova platu, bankovních úroků a příjmu z pronájmu soukromé nemovitosti. Celkem tyto příjmy dosáhly 6,7 milionu hřiven. Růst příjmů oproti předchozímu roku kancelář vysvětlila tím, že nájemné bylo placeno v plné výši. Z hlediska hotovosti, nemovitostí a aut se majetkové poměry prezidentovy rodiny zásadně nezměnily.

Trump vyjádřil očekávání, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump uvedl, že očekává, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině. Trump se snaží zprostředkovat příměří ve válce, kterou zahájilo Rusko svou plošnou invazí na Ukrajinu před více než třemi lety. Navzdory ruskému závazku neútočit na energetiku a infrastrukturu Ukrajiny ale útoky nadále pokračují, Moskva a Kyjev se z útoků obviňují navzájem.

„Myslím, že (Putin) splní to, co mi řekl, a myslím, že teď splní svou část dohody,“ citovala z dnešního Trumpova vyjádření v Bílém domě agentura AFP. Trump dodal, že by nechtěl přistoupit k zavedení druhotných cel, kterými již dříve pohrozil odběratelům ruské ropy. Trump zároveň opět použil ostřejší tón vůči ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému, který se podle něj snaží o změnu dohody o vzácných zeminách mezi USA a Ukrajinou.

Ve víkendovém rozhovoru s NBC News Trump řekl, že je na Putina velmi rozzloben za jeho slova o legitimitě a budoucnosti Zelenského. Rusku rovněž pohrozil uvalením sekundárních cel na ruskou ropu ve výši 25 až 50 procent.

Putin povolává do armády 160 tisíc branců, nejvíce za poslední roky

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, podle kterého má být během jarních odvodů - od 1. dubna do 15. července - povoláno do armády k povinné vojenské službě 160 tisíc mužů ve věku od 18 do 30 let. Jde o největší odvod do armády za posledních 14 let, napsal server The Moscow Times. Loni na podzim úřady povolaly ke službě v armádě 133 tisíc lidí, na jaře to bylo 150 tisíc mužů.

Putin od rozpoutání války proti Ukrajině ujišťoval, že do bojů nasadí pouze profesionální vojáky a že povolanci k povinné vojenské službě se do války nedostanou. Ale v médiích se od začátku invaze objevovaly zprávy o zapojení povolanců do války. Například povolanci tvořili zčásti posádky vlajkové lodi ruské Černomořské flotily, křižníku Moskva, který ukrajinské síly potopily v dubnu 2022, připomněl server BBC News.

Londýn: Vedení armád Británie, Francie a Ukrajiny se v příštích dnech sejde

Vůdčí představitelé britské, francouzské a ukrajinské armády se v příštích dnech sejdou nad plány dlouhodobého zajištění bezpečnosti Ukrajiny. Uvedl to dnes večer úřad britského premiéra Keira Starmera po jeho telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Londýn a Paříž stojí v čele koalice západních zemí, které se snaží podporovat Kyjev v době jednání o míru s Ruskem, které sousední zemi před více než třemi lety napadlo. Americký prezident Donald Trump, který usiluje o rychlé dosažení mírové dohody, dává najevo, že USA omezí dosavadní úroveň podpory Ukrajiny a starost o její bezpečnost bude po případném dojednání míru na evropských zemích.

Zelenskyj: Rusko se ve válce dopustilo více než 183 tisíc zločinů, o nichž se ví

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval k potrestání Ruska za více než 183.000 válečných zločinů, zdokumentovaných od vpádu ruských vojsk do sousední země v únoru 2022. Uvedly to tiskové agentury. Potrestání zločinů je nezbytné, aby zabránilo v šíření zla, zdůraznil Zelenskyj na konferenci s představiteli evropských parlamentů ve městě Buča u Kyjeva, kde se ruští vojáci během okupace podle ukrajinských úřadů dopouštěli vraždění civilistů, znásilňování a mučení.

Rusko se bezprostředně nevyjádřilo, dříve ale popíralo, že by se ruští vojáci dopouštěli zvěrstev, a tvrdilo, že Západ naopak ignoruje zločiny spáchané Ukrajinci, poznamenala agentura Reuters.

Ukrajinský soud potrestal Rusku za výzvy ke znásilňování Ukrajinek

Ukrajinský soud v Kyjevě odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení ruskou občanku Olgu Bykovskou, která svého manžela, ruského vojáka, vybízela ke znásilňování Ukrajinek. O rozsudku, který soud vynesl před týdnem, dnes informoval server Ukrajinska pravda. Rozsudek nabyde právní moci, jakmile uplyne lhůta pro podání odvolání. Trest si má Ruska začít odpykávat, jakmile se jí podaří dopadnout.

Velké evropské země vyzvaly k dalšímu tlaku na Rusko, nevylučují další sankce

Ministři zahraničí Španělska, Británie, Francie, Itálie a Polska vyzvali k tlaku na Rusko včetně možných nových sankcí. Napsala to dnes agentura Reuters s tím, že ministerské schůzky skupiny označované jako G5+ se zúčastnila i šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Ta v Madridu zkritizovala Moskvu, že vytváří překážky pro uzavření příměří.

Ministři zahraničí se shodli, že jejich země jsou "připravené vyvinout další tlak na Rusko včetně zavedení nových sankcí". Cílem takového kroku je podle prohlášení snížit schopnost Ruska "vést svou útočnou válku" a Ukrajině zaručit "nejlepší možné postavení" při jednání o zastavení bojů a o míru.

Švédsko oznámilo nový balík pomoci Ukrajině v hodnotě 16 miliard švédských korun

Švédsko dnes oznámilo nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 16 miliard švédských korun (36,8 miliardy korun). Jde o zatím největší balík pomoci Kyjevu od této severské země. Stockholm chce pomoci Ukrajině posílit její postavení ve vyjednávání o konci války, píše agentura Reuters.

Hlavní část balíčku, devět miliard švédských korun, bude sestávat z nového vybavení. Zhruba pět miliard pak bude tvořit finanční dar ukrajinskému obrannému průmyslu, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson.