Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022

Rusko obvinilo Ukrajinu, že ve středu a dnes provedla útoky na ruská energetická zařízení, navzdory dohodě o vzájemném neútočení na tyto cíle.

Rusko předalo Ukrajině prostřednictvím Kataru dalších pět dětí

Rusko předalo Ukrajině prostřednictvím Kataru dalších pět dětí, informovala dnes agentura TASS. Podle ní k dohodě kromě Kataru přispěl i Mezinárodní červený kříž. Předání se uskutečnilo na katarském velvyslanectví v Moskvě.

Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová novinářům řekla, že při „ceremonii“ na katarské ambasádě bylo předáno pět dětí ve věku 11 až 17 let. Šlo o dvě dívky a tři chlapce. Podle agentury TASS jedna z těchto dívek žila v Rusku se svým prastrýcem a druhá s babičkou. Jeden z chlapců pobýval v Rusku v sociálním zařízení a další dva cestovali od jednoho příbuzného ke druhému.

Podle listu Kommersant se předchozí navracení dětí na Ukrajinu uskutečnilo v únoru, kdy Rusko předalo osm dětí ve věku od pěti do 15 let. Loni v listopadu Kyjev předal dva chlapce ve věku sedm a devět let Rusku, dodal ruský deník.

Evropa musí dokázat, že se ubrání, uvedl Zelenskyj během summitu v Paříži. Macron si před schůzkou lídrů tří desítek zemí telefonoval s Trumpem.

Lídři zemí podporujících Ukrajinu jednají v Paříži o zajištění její bezpečnosti

Lídři tří desítek zemí Evropské unie, Británie, Kanady či Turecka se dnes na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona sešli v Paříži k jednání o další podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi. Mezi klíčovými tématy summitu, jehož se účastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, je možnost uzavření mírové dohody a její případné zajištění takzvanou koalicí ochotných zemí. O začátku jednání informovala agentura AFP.

Ukrajina sestřelila zhruba polovinu z 86 dronů, které na ni v noci vyslalo Rusko

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek 42 z 86 útočných dronů, které na zemi vyslalo Rusko. To zaútočilo z Voroněžské oblasti také jednou balistickou raketou Iskander-M, kterou se sestřelit nepodařilo, informovalo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Mezi bezpilotními stroji bylo 26 dronů bez nálože, které nedoletěly k cíli a nezpůsobily žádné škody.

Ukrajina každé ráno sčítá škody po ruských vzdušných útocích. Ty poslední zasáhly Charkovskou, Sumskou, Černihivskou a Dnipropetrovskou oblast, včetně velkoměst Charkov a Dnipro. Jenom v Charkovské oblasti bylo zraněno více než 20 lidí, napsal na telegramu šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.

FSB viní Kyjev, že shání informace od Rusů pod zástěrkou amerického think-tanku

Ukrajinské tajné služby se snaží získat informace o počtu a složení ruských jednotek od Rusů tím, že se jejich operativci vydávají za zaměstnance amerického think-tanku RAND Corporation. Tvrdí to ruská tajná služba FSB podle ruské tiskové agentury RIA Novosti.

„FSB získala informace, že zástupci ukrajinských speciálních složek využívají jako krytí vlivné americké sdružení RAND Corporation pro aktivity na území Ruska a k získávání informací o ruské speciální vojenské operaci na Ukrajině,“ uvedla FSB. Jako speciální vojenskou operaci označuje Moskva svou invazi na Ukrajinu, která trvá už více než tři roky.

FSB rovněž zveřejnila audionahrávky, které podle ní získávání informací od Rusů pod zástěrkou amerického think-tanku dokládají.

Ruská prokuratura už v prosinci 2023 označila RAND Corporation za „nežádoucí“ organizaci, napsal dnes server Meduza.

V Paříži začal summit o podpoře Ukrajiny. Lídři tří desítek zemí EU, Británie či Kanady jednají o možnostech dosažení a zajištění míru.

Zelenskyj řekl, že ruský prezident Putin brzy zemře a pak bude po všem

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruský prezident Vladimir Putin vzhledem ke svému věku „brzy zemře“ a „pak bude po všem“. Zelenskyj to prohlásil ve středu v rozhovoru s několika novináři při návštěvě Francie. Ukrajinský prezident v témže rozhovoru vyzval Spojené státy a Evropu ke společnému tlaku na Putina, který se podle něj obává americko-evropské koalice. Ukrajinský prezident se dnes v Paříži účastní schůzky lídrů několika zemí Evropské unie, včetně Česka, Kanady a Británie. Ti jednají o další podpoře Ukrajiny, která už přes tři roky čelí ruské invazi.

„Další věc, které se (Putin) bojí, je ztráta moci. Záleží to také na stabilitě společnosti, ale i na jeho věku - brzy zemře, to je fakt, a pak bude po všem,“ řekl Zelenskyj novinářům z France Télévisions, BBC, ARD a estonské veřejnoprávní ERR. Přitom nevysvětlil, proč se domnívá, že dvaasedmdesátiletý Putin „brzy zemře“, a novináři s ním tento výrok dále nerozebírali.

„Je velmi důležité, aby Amerika nyní nepomáhala Putinovi dostat se z globální izolace,“ řekl Zelenskyj. Prohlásil to nedlouho poté, co zprávy o americké dohodě s Rusy o časově omezeném příměří v Černém moři byly provázeny informacemi, že Američané přislíbili, že pomohou Moskvě obnovit přístup na světové trhy pro ruské zemědělské produkty a hnojiva, snížit náklady na pojištění lodí nebo rozšířit přístup do platebních systémů pro obchod se zemědělskými komoditami.

Silná ukrajinská armáda je podle Fialy nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna

Nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda. Před odletem na dnešní jednání o Ukrajině v Paříži to řekl premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého se na tom shoduje celá takzvaná koalice ochotných. Od setkání v Paříži si Fiala slibuje mimo jiné aktuální informace z jednání o příměří, která se vedou v Saúdské Arábii. Schůzku věnovanou možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron.

Český premiér očekává, že na schůzce se bude jednat o okamžité pomoci Ukrajině čelící ruské agresi, i o dlouhodobé pomoci napadené zemi. Hodlá také informovat o průběhu české muniční iniciativy, díky které by se podle dřívějšího Fialova vyjádření mělo letos na Ukrajinu dostat podobné množství nábojů ráže 155 milimetrů jako loni, kdy jich bylo 520 tisíc.

Severní Korea poslala další 3000 vojáků do války na Ukrajině, tvrdí Soul

Severní Korea vyslala další 3000 vojáků do Ruska jako posily jednotek vyslaných na podporu ruské invaze na Ukrajinu. Uvedlo to dnes podle tiskových agentur velení jihokorejských ozbrojených sil. Pchjongjang podle něj také pokračuje v dodávkách raket, děl a munice pro ruskou armádu.

„Odhaduje se, že další 3000 vojáků byly vysláno jako posily v lednu a únoru,“ citovala agentura AFP z vyjádření výboru náčelníků štábů jednotlivých složek ozbrojených sil. Ten odhadl, že z 11 tisíc severokorejských vojáků vyslaných původně do Ruska zahynulo či utrpělo zranění 4000 mužů. KLDR podle tohoto vyjádření také dodala Rusku množství raket krátkého doletu, asi 220 samohybných děl ráže 170 milimetrů a také raketomety ráže 240 milimetrů.

Rusko a KLDR jsou tradiční spojenci, ale ještě více se sblížily po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Naopak vztahy mezi Pchjongjangem a Soulem jsou aktuálně na nejnižší úrovni za mnohá léta. Severokorejští vojáci byli podle Kyjeva nasazeni proti ukrajinským jednotkám bojujícím v Kurské oblasti na západě Ruska.

Macron v Paříži pořádá jednání o Ukrajině, Česko bude zastupovat Fiala

V Paříži se dnes uskuteční schůzka věnovaná možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Elysejského paláce se jednání zúčastní zástupci 31 zemí, včetně řady členských států Evropské unie a dále Kanady, Británie a Norska. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala. Dorazí také generální tajemník NATO Mark Rutte, zatímco EU bude zastupovat šéf Evropské rady António Costa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Paříže přiletěl již ve středu večer, kdy jednal s Macronem.

Ember: Dovoz ruského plynu do EU loni vzrostl o 18 procent, přispěla k tomu i ČR

Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o 18 procent, a to navzdory plánu regionu dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česká republika a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember. Ceny plynu v EU pak byly podle zprávy loni o 59 procent vyšší než v době před ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu.

V Rusku odsoudili pracovníka okupované elektrárny k 18 letům

Ruský vojenský soud v Rostově na Donu odsoudil bývalého pracovníka okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny k 18 letům vězení za přípravu teroristického útoku. O rozsudku dnes informovala média s odvoláním na ruskou prokuraturu. Odsouzený Serhij Potynh plně přiznal vinu, tvrdí ruské úřady, zatímco podle ukrajinských představitelů jej vyšetřovatelé pravidelně mučili. Rozsudek označili za další důkaz pronásledování ukrajinského civilního obyvatelstva na okupovaném území.

Evropští vojáci rozmístění na Ukrajině v případě mírové dohody by podle Macrona mohli odpovědět na ruský útok, pokud by ho Moskva podnikla.

Macron ohlásil zbrojní pomoc pro Ukrajinu za dvě miliardy eur

Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun). Po dnešním jednání s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl také, že k další zbrojní pomoci chce vyzvat ostatní spojence na summitu o bezpečnosti Evropy a situaci na Ukrajině, který ve čtvrtek pořádá. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.