Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022
Nejméně 12 mrtvých a čtyři desítky zraněných si vyžádaly noční útoky Ruska, které na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vyslalo podle ukrajinských ozbrojených sil celkem 69 balistických raket a 298 bezpilotních letounů. Nejméně tři z obětí byly děti, informovaly dopoledne tiskové agentury. Ukrajinské letectvo podle agentury Reuters oznámilo sestřel 45 raket a 266 dronů. Podle ukrajinských médií se jedná o největší vzdušný útok, který Rusko uskutečnilo od zahájení války v únoru 2022.
Důležité události posledních dní:
- Ruské útoky na Ukrajinu si v pátek a v noci na sobotu vyžádaly nejméně 13 mrtvých civilistů, dalších asi 60 utrpělo zranění.
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
- Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Neznámá země nakoupila v Belgii 50 tanků Leopard 1, pošle je na Ukrajinu
První dva tanky Leopard 1 tento týden opustily Belgii a jsou na cestě na Ukrajinu, píší belgická média. Technika podle nich ovšem nepochází od belgické vlády, ale od neznámé země, která od soukromé společnosti OIP koupila celkem 50 těchto starších modelů tanků německé výroby.
„Tanky se nejprve přesunou do Německa a do Itálie, kde budou zmodernizovány a dostanou moderní zbraňové systémy. Následně zamíří na bojiště,“ řekl listu De Standaard šéf belgické firmy OIP Freddy Verslyus. Tanky pocházejí právě ze skladů této firmy. „To všechno bude nějakou dobu trvat. Jen samotná přeprava zabere několik týdnů. Padesátku tanků nejde jen tak za několika dnů naložit na nákladní vozy,“ uvedl.
OIP nakoupila leopardy asi před deseti lety, kdy se jich v rámci snižování nákladů zbavovala belgická armáda. Uvedl to list The Brussels Times, podle kterého na začátku letošního roku belgická ministryně obrany Ludivine Dedonderová oznámila, že Belgie má zájem o zpětný odkup těchto tanků. OIP však podle ní požadoval za zastaralou techniku nepřiměřenou částku, a obchod se proto neuskutečnil.
Tanky nakonec podle belgických médií koupila jiná země. Versluys nicméně nezveřejnil, o jaký stát šlo ani za jakou částku je prodal.


Ruský rozpočet se od ledna do konce července dostal do deficitu 1,8 procenta HDP
Bilance ruského státního rozpočtu se od ledna do konce července podle předběžného odhadu ocitla v deficitu 2,82 bilionu rublů (645,2 miliardy Kč), což představuje 1,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedlo ruské ministerstvo financí. Ve stejném období loni Rusko vykázalo přebytek 557 miliardy rublů, od té doby ale vládní finance zasáhly značné výdaje v souvislosti s invazí na Ukrajinu a západními sankcemi na vývoz ropy a plynu.
Rusko zdvojnásobilo cíl výdajů na armádu v letošním roce na 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč), což je asi třetina celkových výdajů. Ukazuje to vládní dokument, do kterého nahlédla agentura Reuters.
Ministerstvo financí přestalo v loňském roce zveřejňovat samostatné měsíční údaje o stavu rozpočtu. Reuters však na základě předchozích údajů uvedl, že v červenci Rusko vykázalo schodech 222 miliard rublů, zatímco v červnu byl rozpočet v přebytku.
Příjmy rozpočtu bez zahrnutí energetického sektoru za leden až červenec stouply o 19,8 procenta. Důležité příjmy z vývozu ropy a plynu však o 41,4 procenta klesly. Ministerstvo financí to přičítá nižším cenám ruské ropy Urals a nižšímu vývozu zemního plynu. Obě tyto položky jsou ovlivněny sankcemi. Nicméně příjmy z energetiky se podle ministerstva vyvíjejí tak, aby překročily základní cíl pro letošní rok, který počítá s příjmy osm bilionů rublů.
Výdaje byly za leden až červenec meziročně vyšší o 14 procent, příjmy se naopak o 7,9 procenta snížily. Celkové výdaje za sedm měsíců roku dosáhly 59,7 procenta plánu na letošní rok.
Ministr financí Anton Siluanov opakovaně uvedl, že Rusko se bude držet svého cíle, kterým je za letošní rok schodek rozpočtu na úrovni dvou procent HDP. V červenci však připustil, že by deficit mohl být až 2,5 procenta HDP. Mnozí analytici včetně Mezinárodního měnového fondu (MMF) očekávají, že deficit bude mnohem vyšší.
V loňském roce deficit ruského rozpočtu činil 3,29 bilionu rublů. Letos už Rusko vybralo ze svého rozsáhlého státního fondu 551 miliard rublů na pokrytí schodku.
Ruská FSB získá přístup k údajům klientů taxislužby Yandexu, i těch v zahraničí
Ruská tajná služba FSB bude mít od září přístup k údajům lidí využívajících taxislužbu provozovanou technologickou společností Yandex. Upozornil na to zpravodajský portál Meduza, podle něhož už ruský premiér Michail Mišustin podepsal příslušné nařízení.
Taxislužba známá pod jmény Yandex Go či Yango provozovaná společností Yandex funguje nejen v Rusku, ale také ve dvaceti dalších zemích, včetně Izraele, Norska, Finska, Běloruska, Kazachstánu, Arménie nebo Gruzie. Údaje o klientech, kteří využívají službu v zahraničí, jsou přitom uložené v datových centrech v Rusku, zjistila Meduza od svého zdroje v technologické firmě. FSB bude podle ní mít přístup k takovým údajům, jako je jméno, telefonní číslo, e-mail, bankovní údaje či adresy, mezi nimiž se zákazník taxislužby pohybuje.
Potenciálně největší nebezpečí spojené s předáváním údajů FSB hrozí podle bývalého technologického ředitele Yandexu Grigorije Bakunova Rusům, kteří službu využívají v bývalých zemích Sovětského svazu. Právě do nich Rusové často emigrovali po začátku války na Ukrajině. S Bakunovem souhlasí také další nejmenovaný pracovník Yandexu. Finové a Norové podle něj „můžou klidně spát“, ale „být na místě Rusů, tak by se bál“.
Ruský útok na Pokrovsk na východě Ukrajiny zabil sedm lidí a 88 zranil
Ruský útok na Pokrovsk na východě Ukrajiny, při němž byly zasaženy bytové domy, si vyžádal sedm mrtvých, uvedl portál Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské ministerstvo vnitra. Dřívější zprávy uváděly osm mrtvých. Počet zraněných stoupl z předchozích 67 na 88, informoval podle agentury Unian šéf oblastní správy Pavlo Kyrylenko.
Centrum Pokrovsku, který leží v Doněcké oblasti poblíž frontové linie, v pondělí večer v rozmezí zhruba 40 minut zasáhly dvě rakety. Podle Kyrylenka Rusové zasáhli rodinné domy, dva bytové domy, hotel, gastronomické zařízení, obchody a kancelářskou budovu. Útočili přitom podle něj balistickými raketami Iskander.
Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že ruská armáda na Pokrovsk zaútočila. Podle jeho tvrzení ale nezasáhla rezidenční oblast, nýbrž velicí středisko ukrajinské armády.
Gruzie 15 let po válce volá po stažení ruských vojsk ze svého území
Gruzínský premiér Irakli Garibašvili dnes u příležitosti 15. výročí začátku války mezi Ruskem a Gruzií vyzval ke stažení ruských vojáků ze dvou gruzínských regionů. Informovala o tom agentura AFP. Rusko po válce udržuje svá vojska v Jižní Osetii a Abcházii, což Gruzie označuje za okupaci.
"Naší hlavní výzvou je ukončit tuto okupaci," uvedl Garibašvili. Mělo by se tak podle něj stát mírovou cestou. "Už dlouho víme, že Rusko je agresor. Víme to a celý svět to ví," dodal gruzínský premiér.
Londýn rozšířil protiruský sankční seznam, figuruje na něm i muž ze Slovenska
Británie rozšířila sankční seznam zaměřený na omezení ruského zbrojního průmyslu a dodávek zbraní ze zahraničí, píše agentura Reuters. Figuruje na něm nově 22 firem a jednotlivců ze Slovenska, Íránu, Turecka, Spojených arabských emirátů a Švýcarska. Slovenským občanem na seznamu je Ašot Mkrtyčev bývalý obchodník se zbraněmi ázerbájdžánského původu, kterého už v březnu na sankční seznam zařadily Spojené státy.
Varšava vyhoví pohraničníkům a pošle na hranice s Běloruskem další vojáky
Varšava rozmístí na hranici s Běloruskem další vojáky. Podle agentury PAP to dnes oznámilo polské ministerstvo obrany, jehož šéf Mariusz Blaszczak vyhověl žádosti pohraničníků o další posily. Ministerstvo konkrétní počty neupřesnilo, nicméně pohraniční stráž požádala o vyslání dalších 1000 vojáků na polsko-běloruskou hranici kvůli migraci, z jejíž organizace Varšava obviňuje Minsk. Na hranicích je nyní rozmístěno přibližně 2000 vojáků a stovky policistů a příslušníků pohraniční stráže, napsal PAP.
Náměstek polského ministra vnitra Maciej Wonsik o den dříve podle polských médií prohlásil, že na hranici s Běloruskem sílí agresivita vůči polským pohraničníkům a vojákům. Bělorusové podle náměstka také poškozují technické překážky na hranici, aby migrantům umožnili dostat se na polskou stranu. Rostou obavy, že by se běloruské úřady mohly pokusit migranty tlačit přes hranici jako v případě migrační krize z roku 2021, píše PAP.
NYT: V Moskvě není téměř znát, že by Rusko bylo ve válce Moskva
Válka na Ukrajině není v Moskvě téměř vůbec citelná, napsal novinář listu The New York Times, který se vydal do Ruska, aby tam zkoumal projevy válečného konfliktu. Ten rozpoutalo Rusko před zhruba rokem a půl. Válka a problémy, které s sebou přináší, naopak podle reportáže amerického deníku prostupují do životů obyvatel chudých regionů nejrozlehlejší země světa nebo pohraničí, které se musí vypořádávat s následky ukrajinského ostřelování.
"Zdá se, že v Moskvě... mají západní sankce malý dopad, až na to, že na obchodech, jako je Dior, jsou tabulky s nápisy 'Z technických důvodů zavřeno' a že západní podniky nahradily firmy s úsměvnými novými jmény jako Stars místo Starbucks," uvádí reportáž.
"Metro září čistotou, restaurace nabízející japonsko-ruskou fusion kuchyni praskají ve švech, lidé většinu věcí platí bezkontaktně přes telefony, na ulicích je absurdně velká koncentrace luxusních aut a internet funguje skvěle, stejně jako v celém Rusku," pokračuje článek amerického deníku.
Následky ruských útoků na Pokrovsk
Ukrajina tvrdí, že nadále odráží ruské útočné akce na východě země
Rusko nadále útočí na východě a jihovýchodě Ukrajiny a ostřeluje obce v blízkosti fronty. Vyplývá to z dnešních informací generálního štábu ukrajinské armády. Ta tvrdí, že pozice drží. Ruská armáda se mimo jiné snažila získat zpět ztracené pozice v okolí vesnice Robotyne v Záporožské oblasti na jihu země. Vysoká zůstává na Ukrajině pravděpodobnost ruských raketových útoků, uvedl ráno generální štáb.
Počet obětí ruského útoku na Pokrovsk na východě Ukrajiny stoupl na osm
Počet obětí pondělního ruského útoku na Pokrovsk na východě Ukrajiny stoupl podle agentury Reuters na osm. Je mezi nimi i pět civilistů. Zraněných je podle ruskojazyčné verze BBC 57, včetně jednoho dítěte.
Centrum Pokrovsku, který leží v Doněcké oblasti poblíž frontové linie, v pondělí večer zasáhly dvě rakety v rozmezí zhruba 40 minut. "(Rusové) poškodili devítipodlažní a pětipodlažní obytný dům, hotel, gastronomické zařízení, obchody a kancelářskou budovu," uvedl šéf oblastní správy Pavlo Kyrylenko.
Záběry ze zasaženého Pokrovsku.
Rusové zasáhli Pokrovsk na východě Ukrajiny, na místě jsou mrtví a ranění
Ruská vojska v pondělí zasáhla raketami obytný dům v Pokrovsku na východě Ukrajiny. Na místě jsou oběti, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Unian. Šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak pak na sociální síti Telegram informoval o pěti zabitých a 18 zraněných. Ministr vnitra Ihor Klymenko později ohlásil zvýšení počtu zraněných na 31, včetně 19 policistů, pěti záchranářů a jednoho dítěte. „Město Pokrovsk, Doněcká oblast. Donbas, ze kterého se Rusko snaží zanechat jen rozbité a spálené kamení. Dva zásahy raketami. Zasáhli obyčejný obytný dům. Bohužel, jsou oběti,“ napsal Zelenskyj na Telegramu.
Ukrajinský soud poslal preláta promoskevské církve na pět let do vězení
Ukrajinský soud poslal na pět let do vězení vysoce postaveného preláta ukrajinské pravoslavné církve, která se před ruskou invazí podřizovala Moskvě. Zároveň nařídil, aby mu byl zkonfiskován majetek. Metropolita Jonafan, který stojí v čele Tulčinské diecéze ve Vinnycké oblasti, byl odsouzen za veřejné schvalování ruské invaze, uvedla média s odvoláním na komuniké ukrajinské generální prokuratury a tajné služby SBU.
Ruský spisovatel Gluchovskij byl v nepřítomnosti odsouzen k osmi letům vězení
Soud v Moskvě v pondělí v nepřítomnosti odsoudil spisovatele Dmitrije Gluchovského k osmi letům odnětí svobody za „šíření lží“ o ruské armádě, oznámila ruská média. Prokuratura žádala devět let za mřížemi pro spisovatele, známého i českým a slovenským čtenářům především díky románové sérii Metro. Gluchovskij podle obžaloby šířil na sociálních sítích texty a videa s uměle vytvořenými důkazy o zločinech, spáchaných ruskými vojáky na Ukrajině, napsala agentura TASS a připomněla, že spisovatel žije v exilu.