Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022
Nejméně 12 mrtvých a čtyři desítky zraněných si vyžádaly noční útoky Ruska, které na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vyslalo podle ukrajinských ozbrojených sil celkem 69 balistických raket a 298 bezpilotních letounů. Nejméně tři z obětí byly děti, informovaly dopoledne tiskové agentury. Ukrajinské letectvo podle agentury Reuters oznámilo sestřel 45 raket a 266 dronů. Podle ukrajinských médií se jedná o největší vzdušný útok, který Rusko uskutečnilo od zahájení války v únoru 2022.
Důležité události posledních dní:
- Ruské útoky na Ukrajinu si v pátek a v noci na sobotu vyžádaly nejméně 13 mrtvých civilistů, dalších asi 60 utrpělo zranění.
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
- Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Policie dohlédne na dodržení zákazu sportovcům reprezentovat Rusko a Bělorusko
Policie zajistí, aby při blížícím se tenisovém turnaji žen v Praze bylo dodrženo usnesení vlády zakazující sportovcům reprezentovat v Česku Rusko a Bělorusko. Sportovní akci bude monitorovat a pokud někteří účastníci poruší podmínky uděleného víza, nepovolí jim vstup na české území nebo jim krátkodobé vízum zruší. Sdělil to mluvčí policejního prezidia Josef Urban.
Akce WTA se uskuteční v areálu pražské Sparty ve Stromovce od 31. července do 6. srpna. V hlavní soutěži je přihlášená také Ruska Jevgenija Rodinová a Běloruska Aliaksandra Sasnovičová. Vláda v červnu v reakci na trvající invazi na Ukrajinu schválila zákaz účasti ruských sportovců a týmů v soutěžích a utkáních na českém území.
Ruská FSB tvrdí, že zmařila útok ukrajinského agenta na loď Černomořské flotily
Ruská tajná služba oznámila zatčení příslušníka ruského námořnictva, který se podle ní s pomocí výbušnin chystal zaútočit na loď ruské Černomořské flotily. Voják podle ní pracoval pro ukrajinskou rozvědku. Informovala o tom agentura RIA Novosti. Zadržená osoba se chystala zaútočit na plavidlo nesoucí „vysoce přesné“ rakety, uvedla FSB. Sdělila také, že zadrženému zabavila dvě improvizovaná výbušná zařízení.
Česko by se podle Agrární komory mělo připojit k embargu na dovoz obilí z Ukrajiny
Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na import některých zemědělských plodin z Ukrajiny. V tiskové zprávě to uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Česko spolu s Německem nebo Francií po úterním jednání v Bruselu možné prodloužení embarga, které zatím platí do 15. září, kritizovalo. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není dlouhodobě udržitelné a prospěšné, aby se unijní země dělily na různé kategorie podle možnosti dovozu zboží z Ukrajiny.
Britské ministerstvo obrany odmítá spekulace, že ukrajinská protiofenziva postupuje příliš pomalu, píší ukrajinské online noviny European Pravda.
Putin na rusko-africkém summitu v Petrohradu sliboval obilí pro Afriku zdarma
Ruský prezident Vladimir Putin v projevu na zahájení rusko-afrického summitu v Petrohradě nabídl, že Rusko bude po dobu čtyř měsíců bezplatně dodávat tisíce tun obilí do Somálska, Zimbabwe, Burkiny Faso a do Eritreje. Hovořil také o přípravě energetických projektů s ruskou účastí v Africe. Dvoudenní summit v Petrohradu začal s účastí 17 afrických nejvyšších státních představitelů, původně ruští organizátoři podle agentury AP počítali, že přijede 43 hlav afrických států.
Průzkum: Desetina Ukrajinců v Česku neví, zda jejich děti půjdou od září do školy
Čtyři pětiny ukrajinských rodičů, kteří kvůli ruské invazi odešli před rokem ze své vlasti do Česka, mají pro své děti ve věku od tří do 17 let na nový školní rok zajištěnou českou školu. Jedenáct procent neví, jestli jejich děti někam nastoupí. Šest procent jich dítě do školy nehlásilo a tři procenta ukrajinských dětí nebyla do školy přijata. Vyplynulo to z červnového průzkumu společnosti PAQ Research, která ho udělala spolu se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR.
Zelenskyj navštívil Dnipro, jednal s velením armády o situaci na frontě
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek na sociálních sítích informoval o své návštěvě města Dnipro na východě země. S velením armády tam podle svého vyjádření probral situaci na frontě, průběh ofenzivních i obranných operací, zásobování vojáků i možnosti posílení protivzdušné obrany. Dnipro se nachází několik desítek kilometrů od frontové linie.
Rusové v noci na čtvrtek znovu útočili také v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny. Podle serveru Nexta zahynula čtyřiasedmdesátiletá žena a další čtyři lidé byli zraněni.
Začíná hlavní úder ukrajinské protiofenzivy, Ukrajinci se zaměří na jih
Na Ukrajině začal hlavní úder ukrajinské protiofenzivy, při němž se Ukrajinci pokusí prolomit pomyslný pozemní most spojující poloostrov Krym s dalšími Ruskem okupovanými územími na jihu Ukrajiny. S odvoláním na dva nejmenované představitele Pentagonu to uvedl americký deník The New York Times. Ukrajinci se podle jeho informací pokusí postoupit přes ruská minová pole a další obranné prvky k městu Tokmak na jihu Ukrajiny. V případě úspěchu budou pokračovat na Melitopol. Cílem je buď prolomit spojnici okupovaných území na jihu s Krymem, nebo se alespoň k poloostrovu dostat na dostřel dělostřelectva.
Ruské síly opět zaútočily na přístav v Oděské oblasti
Ruské síly v noci na čtvrtek zaútočily na přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny. V zasažené administrativní budově přístavu zemřel civilní pracovník, uvedla agentura Unian s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Útok Rusové podnikli střelami Kalibr s plochou dráhou letu, které vypálily z ponorky v Černém moři. Odhalení raket protivzdušnou obranou přitom ztížila skutečnost, že letěly kriticky nízko, citovala Unian z prohlášení jižního velitelství ukrajinské armády.
V Rusku dnes začne dvoudenní summit s lídry afrických zemí
Ruský prezident Vladimir Putin bude ve čtvrtek a v pátek jednat v Petrohradě se sedmnácti prezidenty a šéfy vlád afrických států. Tématem číslo jedna zjevně bude nedávný kolaps obilné dohody s Ukrajinou. Africké země jsou totiž na importu ukrajinského obilí silně závislé. Agentura Bloomberg upozornila, že Putin v Africe ztrácí politický vliv, což podle ní dokládá i skutečnost, že posledního rusko-afrického summitu v roce 2019 se zúčastnilo hned 43 hlav afrických států, tedy výrazně více než letos.
Ukrajina podle svého prezidenta Volodymyra Zelenského v srpnu představí detailní plány na osvobození Krymského poloostrova, který Rusové okupují již od roku 2014, tedy nejdéle ze všech ukrajinských území.
Ukrajinské úřady vyšetřují poslance, který odjel s rodinou na Maledivy
Ukrajinské úřady vyšetřují, zda poslanec Jurij Aristov neporušil zákon, když odjel i s rodinou na dovolenou na Maledivy. Jak poznamenala britská stanice BBC, představitelé země mají zakázáno vycestovat do zahraničí na dovolenou, muži, kteří podléhají branné povinnosti, pak potřebují k vycestování ze země speciální povolení. Případem se zabývá ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování, který posuzuje, zda Aristov při žádosti o opuštění země neposkytl úřadům nepravdivé informace. Podle vyšetřovatelů mu v případě odsouzení hrozí až tři roky vězení.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un jednal s ruským ministrem obrany
Severokorejský diktátor Kim Čong-un se ve středu setkal s ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem, který je na návštěvě KLDR. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou agenturu KCNA. Cílem schůzky bylo prohloubit vztahy mezi oběma zeměmi, dodala agentura s tím, že spolu diskutovali „o vojenských otázkách i regionální a mezinárodní bezpečnosti“. Jaké vojenské záležitosti řešili, už ale severokorejská agentura neupřesnila.
Biden nařídil administrativě sdílet s ICC důkazy o ruských zločinech
Americký prezident Joe Biden nařídil své administrativě, aby začala sdílet s Mezinárodním trestním soudem (ICC) důkazy o údajných ruských válečných zločinech spáchaných na Ukrajině. Informoval o tom list The New York Times s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele. Pentagon se dosud tomuto kroku bránil a neveřejně argumentoval mimo jiné tím, že jakákoli spolupráce se soudem by mohla otevřít cestu pro „zpolitizované stíhání amerických vojáků nasazených v zámoří“, poznamenala k tomu agentura Reuters.
