Válka na Ukrajině ONLINE: Zabíjí spoustu lidí, nelíbí se mi to, řekl Trump k Putinovi. Zvažuje sankce
Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině poté, co ruské síly podnikly v noci na neděli masivní letecké údery, kvůli kterým zemřelo 12 lidí a bylo zraněno asi 80 dalších. „Nejsem spokojen s tím, co Putin dělá. Zabíjí spoustu lidí,“ řekl dnes americký prezident. „Posílá rakety do měst a zabíjí lidi, a to se mi vůbec nelíbí. Jsme uprostřed jednání a on posílá rakety na Kyjev a další města. To se mi vůbec nelíbí,“ dodal.
Důležité události posledních dní:
- V noci na neděli ruské síly na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vypálily 69 balistických střel a 298 bezpilotních letounů, kvůli kterým zemřelo 12 lidí a bylo zraněno asi 80 dalších.
- Ruské útoky na Ukrajinu si v pátek a v noci na sobotu vyžádaly nejméně 13 mrtvých civilistů, dalších asi 60 utrpělo zranění.
- Podle ukrajinských médií Rusko o víkendu podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022.
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém tradiční projevu prohlásil, že v zemi nebude tolerovat korupci ani zradu mezi ukrajinskými činiteli. Dále uvedl, že se snaží získat další finanční prostředky na obranu země.
Ukrajina zatkla poslance, kterého podezírá z kolaborace s Ruskem
Ukrajina zatkla pro podezření ze spolupráce s Ruskem poslance Oleksandra Ponomarjova. Nyní ve vazbě čeká na soudní proces, ve kterém je obviněn z vlastizrady, uvedla dnes ukrajinská prokuratura. V Ponomarjovově telefonu byla mimo jiné nalezena korespondence s ruskou tajnou službou FSB, napsala agentura Unian.
Ukrajinské bezpečnostní složky už v pondělí uvedly, že odhalily spolupráci s Ruskem u jednoho z poslanců, zvoleného za dnes už zakázanou proruskou stranu na Ukrajině. Dnes prokuratura potvrdila dřívější spekulace médií, že se jedná o Ponomarjova. Ten se podle Unianu vyskytoval na okupovaném území jihoukrajinské Záporožské oblasti, kde začal „dobrovolně spolupracovat s Ruskem“. Mimo jiné si přeregistroval své firmy v oblasti tak, aby to vyhovovalo ruským zákonům, a převedl si peníze na účty u ruských bank. Ruské armádě dodával vybavení a palivo.
Ponomarjovovi hrozí až 15letý trest vězení. Zatím není jasné, kdy začne soudní slyšení.
O případu v pondělí informoval investigativní kanál Schemy, podle kterého Ponomarjov strávil půl roku v okupovaném přístavu Berďansk, který ruské síly obsadily v prvních dnech své invaze z loňského února. Poslanec se ve vyjádření pro Schemy bránil, že byl 20. března 2022 zadržen ruskými silami, které ho věznily a mučily. Tvrdí, že veškeré nabídky na spolupráci s Ruskem odmítl a že Rusové jeho majetek zabavili.
Ukrajina potřebuje odminovat třetinu území. Spojenci poskytnou finance i vybavení
Spojenci Kyjeva přislíbili, že se zemi poskytnou speciální vybavení a finance na odminování Ukrajiny. Uvedla to ukrajinská vicepremiérka a ministryně průmyslu Julija Svyrydenková. „Úkolem není pouze odminování celé Ukrajiny, abychom zachránili lidské životy, ale také urychlení celého procesu,“ uvedla Svyrydenková s tím, že hodnota pomoci dosáhne částky 244 milionů korun, tedy v přepočtu asi 5,3 miliardy korun.
Ruská diplomacie kritizovala Česko, Praha připomněla ruské únosy dětí
Ruská diplomacie tvrdí, že české úřady se zapojují do „destruktivních zahraničně politických akcí“ místo toho, aby řešily chronické problémy země. V „české“ části své zprávy o dodržování lidských práv ve světě to na sociálních sítích uvedlo ministerstvo zahraničí země, která už déle než rok pokračuje v agresi vůči sousední Ukrajině. Praha tak zareagovala připomínkou ruského chování a zločinů v této válce.
„Chronické problémy Česka: neunášíme děti, nebombardujeme nemocnice a neokupujeme sousední země,“ odpověděla česká diplomacie a doporučila Moskvě „vypadnout“ z Ukrajiny, kterou Rusko napadlo před 517 dny. Mezinárodní trestní soud už na ruského vůdce Vladimira Putina vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí do Ruska.
Američan Reed vyměněný loni z Ruska byl zraněn v bojích na Ukrajině
Bývalý člen americké námořní pěchoty Trevor Reed, který byl po odsouzení v Rusku loni součástí výměny vězňů mezi Moskvou a Washingtonem, utrpěl zranění, když se účastnil bojů na Ukrajině. Oznámil to dnes mluvčí amerického ministerstva zahraničí. Reed se podle něj nyní nachází v Německu, kde je v péči lékařů.
„Jedno bych chtěl říci naprosto jasně: Pan Reed nevykonával žádné aktivity na pokyn vlády Spojených států,“ citovala agentura AP mluvčího americké diplomacie Vedanta Patela. Ten také připomněl, že úřady v USA opakovaně Američanům vzkazují, aby necestovali na Ukrajinu, „natož aby se účastnili bojů“.
Řada zemí EU včetně ČR odmítá prodloužit zákaz dovozu ukrajinského obilí
Řada zemí Evropské unie včetně Česka, Německa či Francie kritizuje možné prodloužení zákazu dovozu ukrajinských obilovin do Polska a čtyř dalších zemí sousedících s Ukrajinou. Po dnešním jednání ministrů zemědělství zemí EU o tom v Bruselu mluvili zástupci některých unijních vlád. Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského zvažuje Evropská komise možnosti, jak financovat přepravu ukrajinské zemědělské produkce přes EU do zemí severní Afriky či Blízkého východu.
Putin plánuje v říjnu navštívit Čínu, poprvé od ruské invaze na Ukrajinu
Ruský prezident Vladimir Putin plánuje letos v říjnu navštívit Čínu, kde se zúčastní mezinárodního fóra v rámci iniciativy nová Hedvábná stezka. S odvoláním na Putinova poradce Jurije Ušakova o tom dnes informovala ruská média. Ruského prezidenta na akci letos v březnu pozval jeho čínský protějšek Si Ťin-pching při návštěvě Moskvy.
Putin Čínu navštívil naposledy před únorem 2022, kdy vydal pokyn ruské armádě zaútočit na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters.
OSN odmítla ruskou verzi událostí ohledně rok starého incidentu v Olenivce
OSN dnes odmítla tvrzení Moskvy o téměř rok starém incidentu, kdy v zajetí v okupovaném ukrajinském městě Olenivka zahynulo několik desítek ukrajinských válečných zajatců. Rusko tvrdilo, že je zabila raketa vypálená ukrajinskými vojáky, což ale podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka neodpovídá zjištění jeho úřadu. Informovala o tom agentura Reuters.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v prohlášení uvedl, že provedl důkladné rozhovory s přeživšími incidentu a analyzoval další informace. Na základě toho se sice nepodařilo zjistit původ tehdejší exploze, ale "nezpůsobila ji raketa HIMARS".
Moskva obvinila Západ z pokusů překazit nadcházející rusko-africký summit
Moskva dnes obvinila Západ, že se pokouší sabotovat nadcházející rusko-africký summit. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého zejména USA vyvíjí tlak na africké země, aby se schůzky tento týden v Petrohradu neúčastnily. Informovala o tom agentura TASS.
Dvoudenní akce tento čtvrtek a pátek naváže na první rusko-africký summit v roce 2019 a je součástí úsilí Moskvy získat vliv a navázat úzké obchodní vztahy na africkém kontinentu, píše agentura Reuters. Summitu se zúčastní i ruský prezident Vladimir Putin, který by se měl setkat s jednotlivými africkými představiteli a mezi čtyřma očima s nimi jednat o řadě témat včetně zbrojních dohod, bezpečnosti či o dodávkách obilí. Jihoafrická delegace v čele s prezidentem Cyrilem Ramaphosou uvedla, že chce summit využít k prosazení mírového plánu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Ruská stíhačka podle amerického letectva nad Sýrií zasáhla americký dron
Ruský stíhací letoun v neděli nad Sýrií zasáhl světlicí americký dron a poškodil mu vrtuli. V prohlášení to dnes uvedlo americké letectvo. Ruské síly v Sýrii přitom vyzvalo, aby okamžitě zastavily své „bezohledné, nevyprovokované a neprofesionální chování“.
Americké prohlášení s nadpisem „ruské neprofesionální chování nad Sýrií“ uvádí, že v neděli „ruské stíhací letouny proletěly nebezpečně blízko amerického bezpilotního letounu MQ-9 na misi k porážce ISIS, obtěžovaly ho a vypouštěly světlice z pozice přímo nad ním, přičemž vzdálenost mezi letouny byla jen několik metrů“. ISIS je zkratkou pro teroristickou skupinu Islámský stát v Iráku a Sýrii. Prohlášení dále uvádí, že při incidentu byla vážně poškozena vrtule amerického bezpilotního letounu, ale nakonec se jej podařilo bezpečně dostat zpět na základnu.
Ruští poslanci zvýšili horní věkovou hranici pro službu v armádě
Ruští poslanci dnes ve třetím, závěrečném čtení přijali zákon, podle kterého budou k povinné vojenské službě do ruské armády od počátku příštího roku rukovat muži od 18 do 30 let, oznámily tiskové agentury. Až dosud byla horní věková hranice stanovena na 27 let. Agentura AFP tento krok spojila se skutečností, že válka Ruska proti Ukrajině trvá již osmnáctý měsíc.
Vstup zákona v platnost vyžaduje ještě schválení ruskými senátory, což již na dnešní tiskové konferenci přislíbila jejich předsedkyně Valentina Matvijenková, a podpis prezidenta Vladimira Putina.
Ruská vláda prodloužila lhůtu pro přestavbu krymského mostu do 31. prosince 2023 Dříve se psalo, že most bude do měsíce přestavěn, později revidovali podmínky a oznámili listopad, nyní je nový termín konec roku 2023.
AP: Po ruském bombardování historického centra roste v Oděse hněv
Tetjaně Chlapovové se třásla ruka, když na mobilní telefon natáčela v Oděse trosky poničeného Chrámu Proměnění Páně. Proklínala přitom Rusko, svou rodnou zemi. Za pouhý týden Rusko vyslalo na Oděskou oblast desítky raket a dronů. Žádná přitom nezasáhla tak hluboce jako ta, která zničila katedrálu, která je klíčovou památkou v romantické, proslulé minulosti města a je v centru jeho hlubokých kořenů v ukrajinské i ruské kultuře, píše agentura AP.
„Jsem uprchlice z Charkova. Přežila jsem to peklo a přišla do slunné Oděsy - perly, srdce naší Ukrajiny,“ řekla Chlapovová, která v zemi žije čtyřicet ze svých padesáti let. Na krku má stále jizvu po střepinách ze třetího dne války, kdy byl zasažen její byt. Čtvrtý den utekla do Oděsy. Teď se narychlo vrací do svého bytu v Charkově, aby si vzala zimní oblečení a přečkala válku v Irsku. „Protože tady nejsme chráněni ani vteřinu, v žádném městě,“ řekla.
Přes 260 ruských obcí se stalo za invaze terčem útoků, spočítal ruský portál
Od začátku ruského vpádu na Ukrajinu loni v únoru čelilo ostřelování nebo jiným útokům také nejméně 266 měst a obcí v Rusku. S tímto závěrem přišel ruský nezávislý portál Vjorstka, který zkoumal útoky na ruská města v prvních 500 dnech ruské invaze na Ukrajinu. Válka, kterou ruský prezident Vladimir Putin vysvětluje mimo jiné potřebou "ochránit" lidi na ukrajinském Donbasu, se tak podle tohoto internetového média stala reálným nebezpečím i pro občany Putinovy vlastní země.
Ministr: Rozpočtový deficit Ruska se letos může prohloubit na 2,5 procenta HDP
Rozpočtový deficit Ruska se v letošním roce může prohloubit na 2,5 procenta z loňských 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V rozhovoru, který dnes publikoval web Argumety i fakty, to řekl ministr financí Anton Siluanov. Moskva se potýká s vysokými náklady na válku na Ukrajině, takže díra ve veřejném rozpočtu může být nakonec větší, než vláda plánovala, uvedla agentura Reuters.