Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022

Nejméně jeden mrtvý a 23 raněných po ruském zásahu nemocnice v Dnipru

Nejméně jeden člověk zahynul a další utrpěli zranění při ruském ostřelování nemocnice v ukrajinském městě Dnipro, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf oblastní správy Serhij Lysak později uvedl, že počet raněných stoupl z 15 na 23, tři z nich jsou v kritickém stavu. Mezi 21 hospitalizovanými jsou i dva chlapci ve věku tří a šesti let, jejichž stav lékaři označili za středně závažný. Zahynul devětašedesátiletý náhodný kolemjdoucí.

„Ruští teroristé opět potvrzují svůj status bojovníků proti všemu lidskému a čestnému,“ okomentoval Zelenskyj na facebooku zásah zdravotnického zařízení ruskou raketou. „Musíme tyto nelidi porazit nezvratně a co nejdřív. Protože náš čas jsou naši lidé. A naši lidé jsou na Ukrajině to nejcennější,“ zdůraznil.

Exploze byly v noci hlášeny z Kyjeva a Dnipra, ale také ruského Krasnodaru

 Z ukrajinské metropole Kyjeva a východoukrajinského Dnipra byly v noci hlášeny exploze po ruském vzdušném úderu, informuje server RBK-Ukrajina a stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Zatím nejsou informace o zraněných, správa ukrajinského hlavního města hlásí sestřelení všech vzdušných cílů. Exploze byly podle BBC slyšet rovněž v ruském Krasnodaru na jihozápadě Ruska, ze kterého je to k nejbližší části frontové linie přibližně 300 kilometrů.

Telegramový kanál Baza zveřejnil mimo jiné video, které podle něj zachycuje moment exploze v Krasnodaru, nebo průlet dronu. Podle místních obyvatel střílela protivzdušná obrana na bezpilotní letoun. Operační štáb Krasnodarského kraje později podle agentury TASS uvedl, že ve městě byl slyšet „třesk“, což je podle BBC eufemismus pro výbuch. Důvod „třesku“ ruské úřady neuvádí. „Podle předběžných informací nejsou žádní zranění,“ sdělil štáb. Starosta Krasnodaru Jevgenij Naumov uvedl, že byla poškozena kancelářská budova a bytový dům.

Na Ukrajině mezitím ruský vzdušný úder podle BBC zřejmě pocítilo hlavně Dnipro. Městem podle ní znělo vícero explozí, zatím není jasné, zda šlo o údery ruských raket nebo výbuchy při jejich sestřelení protivzdušnou obranou. „Nic nenatáčejte ani nezveřejňujte,“ vzkázal obyvatelům starosta Dnipra Borys Filatov. Ukrajinské úřady se totiž domnívají, že zveřejňování záběrů z míst úderů raket a bezpilotních letounů nebo práce protivzdušné obrany může pomoci ruským invazním silám.

Rusko provedlo raketový úder na Kyjev, protivzdušná obrany zničila všechny nepřátelské cíle, hlásí RBK-Ukrajina s odvoláním na místní úřady

Kyjev: Kvůli ruským aktivitám stoupá voda v okupované Kachovské přehradě

Hladina vody v Kachovské přehradě na jihu Ukrajiny od února neustále stoupá a podle ukrajinské společnosti Ukrhidroenerho stojí ruské aktivity na přehradě za zaplavením několika osad v ukrajinské Záporožské oblasti. Informovaly o tom agentura Reuters a AP, které upozornily na zatopení domů v osadě Lysohirka rozprostírající se na ostrově na řece Dněpr. Přehradu od začátku ruské invaze na Ukrajinu okupují Rusové. 

Vesnice Lysohirka leží asi 15 kilometrů od frontové linie. Její obyvatelé se ale už nemůžou schovávat před ruskými ostřelováním ve sklepích, protože ty jsou nyní zatopené. „Kvůli výbuchům se někdy domy otřásají,“ popsal Reuters čtyřiasedmdesátiletý muž z vesnice Mykola. Ve vsi obvykle s výjimkou zimy pobývá okolo 50 lidí, novináři Reuters jich tam ale zastihli pouze šest.

„Zvýšení hladiny řeky Dněpr, v důsledku kterého byly zatopeny osady v Záporožské oblasti, je spojené s ruskou okupací Kachovské přehrady,“ citovala agentura vyjádření ukrajinské státní společnosti Ukrhidroenerho, která přehradu vlastní. Výška hladiny v přehradě podle společnosti dosahuje 17 metrů a je o metr vyšší, než je v této části roku obvyklé. Co přesně ale Rusové na přehradě dělají, společnost neví a přístup do areálu nemá. Neustálé zvyšování hladiny přehrady od poloviny února podle agentury AP potvrzují také satelitní snímky.

Kyjev chce podle představitele ukrajinské rozvědky odstranit Putina

Ruský prezident Vladimir Putin je v čele seznamu lidí, které chce Ukrajina zabít, řekl německému listu Die Welt zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov reagoval, že Putinovi nic nehrozí, protože ruské tajné služby „vědí, co dělají“.

Kyjev chce podle Skibického Putina odstranit, protože šéf Kremlu „koordinuje vše, co se děje, a o všem rozhoduje“. „Putin si všímá, že se k němu dostáváme blíž a blíž, ale možná, že se bojí i toho, že ho zavraždí jeho vlastní lidi,“ prohlásil také Skibickyj.

Meduza: Rusové vybudovali na okupovaných územích a na hranicích 1500 km opevnění

V očekávání ukrajinské protiofenzivy vybudovaly ruské síly na okupovaných územích na Ukrajině a v ruských příhraničních oblastech zhruba 1500 kilometrů opevnění. Došel k tomu portál Meduza, který analyzoval zprávy o obranných konstrukcích vzniklých na různých místech. Obranné linie podle portálu vznikly na Ruskem ovládaném poloostrově Krym, stejně jako na jihu Ukrajiny a na východě země. Z ruské strany hranice se pak táhnou kolem severovýchodní části Ukrajiny a sahají až k běloruské hranici.

Austin: Výcvik ukrajinských pilotů na stíhačky F-16 povedou Dánsko a Nizozemsko

Skupina zemí dodávajících Ukrajině vojenskou pomoc dnes jednala o plánech výcviku ukrajinských pilotů na americké stíhačky F-16 a další bitevníky. Výcvik na F-16 povedou Dánsko a Nizozemsko a ostatní země se připojí, oznámil dnes podle agentury Reuters ministr obrany USA Lloyd Austin. Ministr dnes rovněž řekl, že Ukrajina ve válce s Ruskem neprohrává a způsobila ruským silám značné ztráty.

Takzvaná kontaktní obranná skupina v čele s USA dnes jednala virtuálně, je v ní zastoupeno více než pět desítek zemí. Diskuse o výcviku Ukrajinců na F-16 navazovala na rozhodnutí Washingtonu umožnit evropským spojencům dodávky těchto letadel na Ukrajinu.

Lukašenko: Rusko začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska

Rusko už začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska, oznámil dnes běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podle ruské televizní stanice Pervyj kanal. Stalo se to poté, co ministři obrany Běloruska a Ruska Viktar Chrenin a Sergej Šojgu dnes podepsali dokument o rozmístění tohoto typu zbraní v Bělorusku. Spojené státy to, že Rusko smí v Bělorusku rozmístit taktické zbraně, odsoudily.

Ukrajinská protiofenziva trvá už několik dní, uvedl Zelenského poradce Podoljak

Ukrajinská protiofenziva trvá už několik dní, řekl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak italské televizi Rai. Nejde přitom o jednu událost, ale desítky akcí v různých oblastech, dodal na twitteru. Podoljak také podtrhl, že Ukrajina se nechystá použít zbraně poskytnuté spojenci k útokům na ruské území, ale jen k osvobození ukrajinských území okupovaných Ruskem.

Podoljak italské stanici sdělil, že přestože se fronta na Ukrajině roztáhla na 1500 kilometrů, "jednotlivé akce už začaly". "Nejde o jednu akci, která začne v určitou hodinu určitého dne slavnostním přestřižením červené pásky," napsal pak k tomu na twitteru. "Intenzivní ničení logistického zázemí nepřítele je také protiofenziva," dodal.

V Rusku bude trestné šířit mapy, na nichž jako součást země není třeba Krym

Pokuta nebo přibližně dvoutýdenní vězení bude nově v Rusku hrozit tomu, kdo šíří mapy, jež podle oficiálního stanoviska zpochybňují územní celistvost Ruska. Píše o tom ruskojazyčný servis BBC.

Poslanci ruské Státní dumy schválili zákon, který takové mapy řadí k „extremistickým materiálům“. Za jejich šíření stanovili pokutu až milion rublů (275.280 korun) nebo 15 dnů odnětí svobody. Podle ruských zákonů je součástí ruského území 89 regionů, včetně poloostrova Krym, který Moskva zabrala Ukrajině v roce 2014, a čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko částečně okupuje od loňska. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast.

Finsko dodá Ukrajině další vojenskou pomoc za více než 109 milionů eur

Finská vláda dnes oznámila, že poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc, která bude zahrnovat mimo jiné protiletadlové zbraně a munici. Balíček pro zemi, bránící se od loňského února ruské agresi, bude mít hodnotu více než 109 milionů eur (2,58 miliardy Kč), napsala agentura Reuters.

„Aby bylo zajištěno bezpečné dodání zásilky, nebudou další podrobnosti o přesném obsahu, způsobu a časovém plánu pomoci sděleny,“ uvedla finská vláda.

Šéf ukrajinského parlamentu v Polsku kondoloval rodinám obětí volyňského masakru

Šéf ukrajinské Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk dal dnes v projevu v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu, najevo svou účast příbuzným a potomkům Poláků, které za druhé světové války na Volyni zavraždili ukrajinští nacionalisté. Agentura Reuters to označila za gesto, které mezi Polskem a Ukrajinou pomůže uvolnit napětí panující kolem těchto události před jejich 80. výročím.

Stefančuk příbuzným obětí volyňského masakru také děkoval za to, že udržují památku svých předků. "Je to památka, která nevyzývá k pomstě a nenávisti, ale znamená varování, aby se nikdy nic takového mezi našimi národy neopakovalo," řekl Stefančuk. Deník Gazeta Wyborcza píše, že poslanci všech politických stran zastoupených v Sejmu jeho slova přijali s dlouhým potleskem vestoje.

NYT: Rusové podle pozorovatelů na Ukrajině čím dál víc používají sovětské bomby

Ukrajinští a američtí činitelé i nezávislí analytici si všímají, že ruské síly čím dál častěji k útokům na Ukrajině využívají bomby ze sovětských časů, uvedl dnes deník The New York Times (NYT). Tyto letecké pumy, z nichž některé jsou upravené, aby mohly dlouho klouzat vzduchem, je podle něj téměř nemožné sestřelit.

Ukrajinská města a vesnice nejen v blízkosti fronty čelí neustálému bombardování, v posledních týdnech ovšem Kyjev hlásí, že téměř všechny balistické střely a útočné drony se ukrajinské protivzdušné obraně daří likvidovat. Při vlně ostřelování v minulém týdnu Ukrajinci oznámili i zničení šesti nadzvukových střel Kinžal.

Ukrajině se podařilo dosáhnout návratu 106 obránců Bachmutu z ruského zajetí do vlasti. Jde o osm důstojníků a 98 vojáků, uvedl Jermak.

Čeští zemědělci kvůli poklesu cen komodit, který souvisí s jejich vyšším exportem z Ukrajiny, letos podle Agrární komory ČR přijdou o 30 mld.Kč.

AP: Zahraniční firmy zjišťují, že není jednoduché opustit Rusko

Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu mnoho globálních společností oznámilo, že plánují opustit Rusko, nebo tam alespoň omezit své aktivity. Ukázalo se však, že odchod z Ruska je obtížnější, než se původně zdálo. Ruská vláda zavedla překážky, vyžaduje schválení odchodu a ukládá daně a slevy z prodejní ceny. Firmy se tak ocitají v situaci, kdy se pohybují mezi západními sankcemi a veřejným míněním na straně jedné a snahou Ruska od odchodů odrazovat na straně druhé, uvedla agentura AP.

Některé podniky se rozhodly v Rusku zůstat, a to z různých důvodů. Například kvůli odpovědnosti vůči akcionářům, zaměstnancům nebo kvůli zákonným povinnostem. Jiné argumentují tím, že poskytují základní potřeby, jako jsou potraviny a léky. Některé neříkají nic. A některé mezinárodní značky, jako je Coca-Cola či Apple, se do země dostávají oklikou přes třetí země, přestože se rozhodly z Ruska odejít.