Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko předalo Ukrajině seznam pro výměnu zajatců, řekl mluvčí Kremlu

Kyjev plní dvě ze sedmi podmínek pro zahájení přístupových jednání

Ukrajina splnila dvě ze sedmi podmínek pro zahájení rozhovorů o o jejím vstupu do Evropské unie. Podle dvou zdrojů agentury Reuters tento závěr obsahuje chystaná hodnotící zpráva Evropské komise, která zároveň vyzdvihuje pokrok Kyjeva v reformách navzdory pokračující válce. EU udělila Ukrajině status kandidátské země před rokem - čtyři měsíce poté, co na zemi Rusko vojensky zaútočilo. Pro zahájení přístupových jednání EU stanovila sedm podmínek, mezi nimiž je reforma soudnictví či omezení korupce. Ukrajina Evropskou unii vyzývá, aby jednání započala ještě v tomto roce.

Ukrajinská protiofenziva pokračuje na třech frontových úsecích

Ukrajinci v rámci své protiofenzivy útočí na třech úsecích fronty. Za poslední den dosáhli určitých územních zisků, uvedl ve svém pravidelném hodnocení bojů na Ukrajině americký Institut pro studium války. Postup zaznamenala ukrajinská armáda na východě Ukrajiny, konkrétně u obce Krasnopolivka asi 12 kilometrů severovýchodně od Bachmutu, uvedli američtí analytici s odvoláním na informace proruských válečných blogerů. Ukrajinci tlačí také u Berchivky a Kliščijivky, obcí bezprostředně přiléhajících k Bachmutu.

EU je připravena navrhnout balíček pomoci Ukrajině ve výši zhruba 50 miliard eur

Evropská unie je připravena navrhnout další balíček finanční pomoci Ukrajině ve výši zhruba padesáti miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun), uvedla agentura Bloomberg. Podle osob obeznámených s plánem Evropské komise má balíček pomoci financovat běžné výdaje ukrajinské vlády a také naléhavě nutné rekonstrukce. Balíček, který ještě může doznat změn, má být oznámen v úterý, tedy den před začátkem londýnské konference, na níž budou dárci diskutovat o tom, jak Ukrajině pomoci s obnovou po válce proti Rusku, která už trvá téměř šestnáct měsíců.

Kyjev i Lvov čelily dalším ruským útokům, nasazena byla protivzdušná obrana

Kyjev i západoukrajinský Lvov v noci na úterý čelily dalším ruským útokům, v obou městech zněly exploze a byla nasazena protivzdušná obrana. Protiletecký poplach platil po několik hodin i v řadě dalších regionů Ukrajiny. Uvedly to agentura Ukrinform a ruskojazyčná verze BBC. O tom, že by si útoky vyžádaly zraněné, ukrajinské úřady neinformovaly. Agentura Reuters noční útoky označila za rozsáhlé a s odvoláním na ukrajinskou armádu napsala, že se podařilo sestřelit 28 ze 30 dronů Šáhed íránské výroby, které Rusko vyslalo. Šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko napsal, že jen u ukrajinské metropole bylo zničeno kolem dvaceti nepřátelských cílů.

Reuters: Kyjev jedná s evropskými zbrojovkami o výrobě na Ukrajině

Kyjev jedná se zbrojovkami z Německa, Itálie, Francie a východní Evropy o výrobě zbraní na Ukrajině. Agentuře Reuters to dnes řekl náměstek ukrajinského ministra pro strategický průmysl Serhij Bojev na mezinárodním aerosalonu na letišti Le Bourget u Paříže.

"Vedeme s nimi velmi podrobné diskuze. A jsme si jistí, že během několika měsíců podepíšeme kontrakty," uvedl Bojev. Podporou výroby zahraničních zbrojovek na Ukrajině by Kyjev mohl efektivněji uspokojit vlastní poptávku po zbraních a zajistit rozvoj zbrojního průmyslu v zemi, napsal Reuters.

Budapešť drží v izolaci 11 ukrajinských zajatců vyvezených z Ruska, tvrdí Kyjev

Maďarsko drží v izolaci 11 ukrajinských válečných zajatců, které vyvezlo z Ruska, uvedl dnes na facebooku mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko. Budapešť podle něj navíc brání ukrajinskému diplomatickému zastoupení v zemi navázat s dotyčnými vojáky kontakt.

"Všechny pokusy ukrajinských diplomatů z minulých dnů navázat přímý kontakt s ukrajinskými občany selhaly. Tato skutečnost a také informace od příbuzných těchto ukrajinských obránců naznačují, že ujišťování maďarské vlády o jejich údajném svobodném statusu v Maďarsku neodpovídá skutečnosti," napsal Nikolenko na facebooku. Kromě toho, že jsou podle něj vojáci v izolaci, tak mohou se svými příbuznými komunikovat jen za přítomnosti třetí osoby.

NYT: Ukrajina se potýká s nesplněním dodávek zbraní a nepoužitelnou technikou

Ukrajina se potýká s nesplněním dodávek zbraní, za něž zaplatila, a mnohdy také se špatným stavem techniky dodané západními spojenci. Dnes to s odvoláním na ukrajinské vládní dokumenty a představitele obeznámené s nákupy zbraní uvedl deník The New York Times, podle něhož je některá technika poskytnutá spojenci použitelná jen na náhradní díly.

Dohromady podle amerického listu Ukrajina od začátku ruské invaze zaplatila 800 milionů dolarů (zhruba 17,4 miliardy korun) za nasmlouvané zbraně, které buď nikdy nedorazily, nebo jich dorazila jen část. V některých případech zprostředkovatelé smluv peníze vrátili, upřesňuje list. Problémy byly i v případě smluv uzavřených s ukrajinskými státními zbrojařskými společnostmi, které působí jako zprostředkovatelé.

Rusko odmítlo pomoc OSN v oblastech zaplavených vodou z Kachovské přehrady

Moskva odmítla nabídku OSN na pomoc obyvatelům Ruskem okupovaného ukrajinského území, které zasáhly záplavy po zničení Kachovské přehrady. Kreml to dnes zdůvodnil tím, že má bezpečnostní obavy, napsala agentura Reuters.

Ohledně pomoci OSN v Chersonské oblasti, kterou okupuje Rusko, vyvstává "řada problémů", řekl dnes novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Jak překročit linii dotyku (mezi ukrajinskými a ruskými silami), jak zajistit bezpečnost - víte, že tam neustále pokračuje ostřelování," řekl Peskov.

Londýn chce umožnit zachovat protiruské sankce, dokud Moskva neodškodní Ukrajinu

Britská vláda dnes představila návrh zákona, který by umožnil zachovat v platnosti sankce proti Rusku, dokud neodškodní Ukrajinu za válku, kterou proti ní od loňského roku vede. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na šéfa britské diplomacie Jamese Cleverlyho. Britský premiér Rishi Sunak si předtím volal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

"S tím, jak se Ukrajina dál brání proti ruské invazi, jsou dopady Putinovy války zjevné," uvedl Cleverly s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina. "Potřeby Ukrajiny spojené s rekonstrukcí jsou a budou ohromné," řekl ministr zahraničí.

Německý prezident vyzval Čínu, aby pomohla dosáhnout míru na Ukrajině

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval Čínu, aby svého vlivu na Rusko využila k dosažení spravedlivého míru pro Ukrajinu. Steinmeier téma ruské invaze na Ukrajinu otevřel během dnešního jednání s čínským premiérem Li Čchiangem, který je na návštěvě Německa. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu loni v únoru. Peking, který s Moskvou udržuje úzké ekonomické i diplomatické vztahy, invazi neodsoudil a sankce proti Rusku na rozdíl od Západu nepřijal.

„Spolkový prezident Steinmeier zdůraznil, že Čína by mohla svého globálně politického významu a vlivu na Rusko využít k tomu, aby se zasadila o spravedlivý mír,“ uvedla po Steinmeierově setkání s Liem prezidentova mluvčí Cerstin Gammelinová.

Velké firmy jako Amazon slíbily, že v Evropě dají práci tisícům uprchlíků

Velké nadnárodní společnosti jako internetový prodejce Amazon nebo hotelové sítě Marriott a Hilton dnes slíbily, že během tří let v Evropě zaměstnají více než 13 tisíc uprchlíků, včetně Ukrajinek, které z vlasti vyhnala ruská invaze. Píše o tom agentura AP.

Podle zástupkyně vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Kelly Clementsové si každý uprchlík s sebou nese „příběh rodiny, která vše opustila ve snaze dostat se do bezpečí, najít ochranu a postavit se co nejrychleji na vlastní nohy“. Z různých příčin muselo své domovy na celém světě opustit 110 milionů lidí, z toho odhadem 12 milionů z Ukrajiny, uvedla Clementsová. Skoro polovina z nich žije v různých zemích v Evropě, která v důsledku ruské invaze zažívá největší migrační přesuny od druhé světové války.

Západ otevřeně chce podkopat stabilitu v Rusku před volbami, míní Lavrov

Západní země si otevřeně kladou za cíl zviklat vnitropolitickou stabilitu v Rusku před prezidentskými volbami v příštím roce, prohlásil dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov při jednání komise pro mezinárodní spolupráci vládnoucí strany Jednotné Rusko.

„Neustává pomýlená praxe vměšování do vnitřních záležitostí svrchovaných zemí. Podoby tohoto vměšování bývají nejrůznější, včetně hrozeb, vydírání a pořádání barevných revolucí. Krvavý státní převrat, který se podařil v roce 2014 na Ukrajině, se pokoušeli zopakovat o šest let později v Bělorusku. Neúspěšně. Ale zjevně s tím nepřestali, otevřeně si stanovili za cíl zviklat vnitropolitickou stabilitu naší země, zejména v souvislosti s prezidentskými volbami v příštím roce,“ prohlásil Lavrov podle ruské tiskové agentury TASS.

Pražská Koněvova ulice se bude od října jmenovat Hartigova, schválili dnes radní

Koněvova ulice v Praze 3 se bude od 1. října jmenovat Hartigova podle prvního starosty obce Žižkov. Na návrh Prahy 3 to dnes schválili radní hlavního města. Přejmenování se podle informací městské části bude týkat asi 5000 lidí, kteří si budou muset ve lhůtě šesti měsíců od změny názvu bezplatně vyměnit občanské průkazy. Radnice k tomu spustí informační kampaň a webové stránky.

Koněvova ulice leží celá na Žižkově a je dlouhá asi 3,4 kilometru. Zastupitelé Prahy 3 schválili žádost o její přejmenování na Hartigovu zhruba před rokem. Před tím o změnu usilovali někteří místní obyvatelé, jejich snahy ještě posílilo loňské napadení Ukrajiny Ruskem. O přejmenování rozhoduje rada hlavního města na základě doporučení magistrátní místopisné komise, která se změnou souhlasila.

Rusové by se měli ze Západu vrátit, dokud to ještě jde, míní Volodin

Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.

„Vzhledem k tomu, co se děje, je správné nakonec zapojit rozum: dneska se lze vrátit (do Ruska), ale zítra - při té hysterii, která je vybičována v západní Evropě - tomu tak už být nemusí,“ zdůraznil Volodin.

Ukrajinské ministerstvo obrany hlásí osvobození osmi obcí na jihu země

Ukrajinské síly za poslední dva týdny osvobodily osm obcí, včetně vesnice Pjatychatky, uvedla dnes podle agentury Reuters náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. O dobytí Pjatychatek ukrajinskými vojáky o víkendu informoval šéf ruské okupační správy v Záporožské oblasti, Moskva ale uvedla, že se útok podařilo odrazit. Jihoukrajinská Oděská oblast a západoruská Belgorodská oblast dnes hlásily útoky a ostřelování, na ruské straně je nejméně sedm zraněných.

„V průběhu dvou týdnů útočných operací ve směru na Berďansk a Melitopol jsme osvobodili osm obcí,“ napsala Maljarová na sociální síti telegram. Podle proruských válečných blogerů i podle představitele ruské okupační správy na Ukrajině Vladimira Rogova převzaly ukrajinské síly o víkendu kontrolu nad vesnicí Pjatychatky, která leží na frontě zhruba 70 kilometrů severně od Melitopolu.