Válka na Ukrajině ONLINE: Jednání s Ukrajinou ve Vatikánu je nereálné, řekl Lavrov

Washington uvalil sankce za zadržování Američanů v Rusku a Íránu

 Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena ohlásila sankce proti ruské Federální službě bezpečnosti (FSB) a íránským revolučním gardám, které viní z neoprávněného zadržování Američanů v minulosti nebo současnosti. Podle agentury AP jde o první rozšíření nových sankcí, které americké úřady zavedly loni vůči těm, kteří neprávem zadržují Američany.

Sankce jsou převážně symbolické, protože obě organizace už čelí rozsáhlým sankcím uvaleným z mnoha různých důvodů - od zasahování do voleb a ruské invaze na Ukrajinu po podporu teroristické činnosti, připomněla AP.

Norský soud uznal zběha od wagnerovců vinným z výtržnictví

Norský soud uznal vinným někdejšího člena ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andreje Medveděva z výtržnictví a nošení vzduchovky na veřejnosti. Poslal ho na 14 dní do vězení, uvedla agentura AP, podle agentur Reuters a AFP je trest podmíněný. Soud muže zároveň zprostil obvinění z napadení policistů při zatýkání. Muž, který v Norsku žádá o azyl, stanul před soudem za to, že se popral před barem v Oslu a jindy u něj policie objevila vzduchovku.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal si na Twitteru pochvaluje svou dnešní schůzku s italským ministrem obrany Guidem Crosettem. Itálie podle něj podporuje vstup Ukrajiny do NATO. Oba politici se také dohodli na další spolupráci v obranném průmyslu. 

Sankcionovaný ruský politik si založil firmu ve Velké Británii

Ruský politik Volodymyr Saldo, který aktuálně působí jako správce okupované Chersonské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, si navzdory západním sankcím založil loni v listopadu firmu ve Spojeném království. Ve čtvrtek na to upozornil britský list The Guardian. Saldo má přitom už od jara roku 2022 zakázaný vstup na britské území a stát také zmrazil jeho veškerý majetek v zemi. Společnost má název Grainholding a sídlí v Londýně. Reportérům The Guardianu se nicméně nepodařilo zjistit, jak Saldo dokázal sankce obejít. Britské úřady zjištění deníku odmítly komentovat.     

Putin vyjádřil Erdoğanovi podporu před volbami, mluvil s ním i o obchodní spolupráci

Ruský prezident Vladimir Putin hovořil se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoğanem po telefonu o prohlubování obchodní spolupráce, například o exportu ruského obilí. Podle agentury TASS to Putin sdělil v projevu, který pronesl prostřednictvím videokonference u příležitosti zavážení jaderného paliva do první turecké jaderné elektrárny. Tu staví ruský koncern Rosatom. Šéf Kremlu kromě toho ve vystoupení Erdoğana podpořil v nadcházejících tureckých volbách, které se konají v květnu.

Šéf maďarské armády byl odvolán, média píší o možné souvislosti s Ukrajinou

Maďarská prezidentka Katalin Nováková odvolala z funkce náčelníka generálního štábu Romulusze Ruszina-Szendiho. Agentura APA píše, že se tak stalo bez udání důvodu na návrh ministra obrany Kristófa Szalaye-Bobrovniczkyho. Podle maďarských médií může odvolání šéfa armády souviset s válkou na Ukrajině. Náčelník generálního štábu zjevně nezabránil tomu, aby maďarský vzdušný prostor využívala vojenská dopravní letadla cizích zemí. Budapešť totiž nevydala povolení k využití maďarského vzdušného prostoru pro vrtulníky, které jsou určené pro Ukrajinu vzdorující ruské agresi.

Rusko odmítlo pustit diplomaty k zadrženému americkému novináři

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že zamítlo žádost velvyslanectví Spojených států o návštěvu u zadrženého amerického novináře Evana Gershkoviche z listu The Wall Street Journal. Jde podle něj o odvetu za to, že americké úřady nevydaly víza ruským novinářům, kteří měli provázet šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova do newyorského sídla OSN. Rusko nyní předsedá Radě bezpečnosti OSN.

Ukrajina má kvůli ruské invazi největší zaminované území na světě

Ukrajina se v důsledku ruské invaze a okupace stala největším zaminovaným územím na světě, uvádí ve zprávě nevládní organizace Globsec. Situace ve východoevropské zemi je podle organizace horší i než ve státech, které se potýkají s dlouhodobějšími konflikty, jako je Afghánistán či Sýrie. Důkladně prozkoumat a zjistit, zda po sobě ruská armáda nenechala munici či výbušniny, je nyní potřeba téměř na třetině území Ukrajiny, tedy na zhruba 174 tisících kilometrech čtverečních. Celkovou rozlohu zaminované oblasti je obtížné určit, píše Globsec, a to kvůli bojům a tomu, že je 18 procent ukrajinského území stále v držení Ruska.

Moskva: Rusko doufá, že se vyhne použití jaderných zbraní, Západ by ale neměl zkoušet jeho trpělivost

„Rusko nemá v plánu použít na Ukrajině jaderné zbraně a eskalovat probíhající konflikt. Ostatní by však neměli zkoušet jeho trpělivost,“ prohlásila ve čtvrtek mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Také další přední představitelé moskevského režimu včetně prezidenta Vladimira Putina nedávno varovali, že vojenská podpora Ukrajiny ze strany Západu zvyšuje riziko vypuknutí nukleární války, která by měla katastrofické následky.   

Ukrajinský premiér se setkal s papežem, pozval ho na Ukrajinu

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal se dnes setkal s papežem Františkem a pozval ho na návštěvu Ukrajiny. Ve Vatikánu jednal také o ukrajinském mírovém návrhu, informovala agentura Reuters. Papežovi Šmyhal předal rovněž dary, které jsou spojené s válečným konfliktem v jeho zemi.

Na tiskové konferenci po jednání ve Vatikánu Šmyhal řekl, že středeční telefonát ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem byl velmi produktivní a mohl by znamenat začátek pozitivního vývoje ve vzájemných vztazích.

Stoltenberg: Země NATO dodaly Ukrajině téměř všechna slíbená bojová vozidla

Spojenci z NATO dodali Ukrajině téměř všechna slíbená bojová vozidla, uvedl dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Konkrétně zmínil 1550 obrněných vozidel, 230 tanků a obrovské množství munice, informovala agentura AFP. Šéf NATO zároveň uvítal nedávný telefonát mezi čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Nic to ale podle Stoltenberga nemění na skutečnosti, že Čína stále ještě neodsoudila ruskou invazi na Ukrajinu.

„Více než 98 procent bojových vozidel přislíbených Ukrajině bylo dodáno,“ uvedl šéf aliance během společného tiskového prohlášení s lucemburským premiérem Xavierem Bettelem.

Bild: Ukrajinci se pokusili zabít Putina s pomocí dronu

Ukrajinci se pokusili zabít ruského prezidenta Vladimira Putina s pomocí bezpilotního letadla naloženého výbušninou. Informoval o tom dnes na svých stránkách německý bulvární deník Bild. Podle něj se atentát nezdařil, ruské úřady akci přesto drží v tajnosti.

Ukrajinský dron UJ-22 podle zjištění deníku odstartoval v neděli večer s cílem zasáhnout ruského prezidenta při návštěvě průmyslové zóny Rudňovo v Moskevské oblasti, která je od Ukrajiny vzdálená zhruba 500 kilometrů.

„Minulý týden naši zpravodajci obdrželi informace o Putinově cestě do průmyslového parku v Rudňovu. V souladu s tím vzlétl náš dron kamikadze, proletěl všemi prostředky protivzdušné obrany Ruské federace a zřítil se nedaleko průmyslového parku,“ citoval Bild analytika Jurije Romanenka, který má blízko k ukrajinským tajným službám.

Pražský magistrát kvůli podpoře Ukrajiny napadli ruští hackeři

Servery pražského magistrátu dnes kvůli podpoře Ukrajiny napadla ruská hackerská skupina. Na dnešním jednání zastupitelstva to řekl ředitel jednoho z magistrátních odborů informatiky Jiří Károly. Kvůli útoku mimo jiné nefunguje web hlavního města ani online přenos dnešního jednání zastupitelstva.

Podle dosavadních informací magistrátu jde o takzvaný DDoS útok, tedy zahlcení cílových serverů velkým množstvím dotazů. Podle Károlyho je IP adresa útoku v Rusku a už se k němu i přihlásili ruští hackeři. „Aktuálně zjišťujeme, konkrétně která hackerská skupina za útokem stojí, a analyzujeme techniku útoku,“ uvedl. Dodal, že odstranění následků útoku pravděpodobně zabere delší dobu.

Rusové v Záporožské jaderné elektrárně se chystají na ukrajinský útok

Ruské jednotky, které okupují Záporožskou jadernou elektrárnu na jihu Ukrajiny, se chystají k obraně před očekávanou ofenzívou ukrajinské armády, upozornila dnes britská vojenská rozvědka. Začlenění největší jaderné elektrárny v Evropě do taktických obranných plánů podle ní zvyšuje riziko poškození jejího bezpečnostního systému, ačkoliv přímé poškození reaktorů je nepravděpodobné.

Satelitní snímky podle rozvědky zachycují, že Rusové vybudovali na střechách několika ze šesti jaderných bloků elektrárny palebná postavení z pytlů s pískem. Rusko okupuje elektrárnu od loňského března, ale toto je první náznak toho, že budovy reaktorů jsou skutečně začleněny do taktických obranných plánů.

Část zákona přijatého po ruské invazi na Ukrajinu přezkoumá Ústavní soud

Část zákona, na jehož základě se od loňska vyplácel příspěvek lidem za ubytování uprchlíků z Ukrajiny, přezkoumává Ústavní soud (ÚS). Návrh na zrušení podal Městský soud v Praze, směřuje pouze proti jednomu ustanovení. Městský soud dospěl k závěru, že narychlo přijatá norma dostatečně přesně neupravila proces podávání a vyřizování žádostí o příspěvek. Návrh je dostupný v přehledu plenárních věcí na webu ÚS.

Invaze ruských vojsk na ukrajinské území začala v únoru 2022, do Česka rychle zamířily desetitisíce uprchlíků, hlavně žen s dětmi. Zákon o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a sociálního zabezpečení vstoupil v platnost v březnu. Vedle jiných opatření umožnil také vyplácet takzvaný příspěvek pro solidární domácnost, určený lidem, kteří poskytli ubytování cizincům s dočasnou ochranou.