Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinci tvrdí, že jejich výbušniny poničily pilíře Krymského mostu
Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že v úterý ráno zasáhla pilíře Krymského mostu, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s Ruskem. Informovala o tom agentura Reuters. SBU oznámila, že se jí podařilo pod hladinou umístit na pilíře mostu více než tunu výbušniny. Rusko na tvrzení, které nelze zatím nezávisle ověřit, nereagovalo.
Důležité události posledních dní:
- Zelenskyj vyzval Trumpa, aby uvalil sankce na Rusko. Moskvu obvinil, že usiluje pouze o krátkou přestávku v bojích, ne o komplexní příměří.
- V pondělí se konalo jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací v Istanbulu.
- Na základny ruského letectva v Irkutské a Murmanské oblasti v neděli útočily ukrajinské drony, vyplývá z informací zveřejněných různými telegramovými účty i ruskými úřady.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Ukrajinští partyzáni v okupované části Chersonské oblasti oznámili, že vyhodili do povětří dvě ruská nákladní auta. Při útoku údajně zemřelo šest okupantů, napsala agentura Ukrinform.
Ukrajinci se u Kupjansku brání postupu ruských jednotek, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany. U Bachmutu podle něj ukrajinští vojáci postupují.
Noční ruské ostřelování Charkovské oblasti má jednu oběť, další člověk utrpěl zranění, napsala Ukrajinska pravda. Sedm osob je raněných kvůli bombardování Záporožské oblasti.
Kreml se zřejmě smíří s ambicemi wagnerovců v Africe
V uplynulých dnech se začala rýsovat nová pozice Wagnerovy skupiny, píše britské ministerstvo obrany s odkazem na informace rozvědky. Žoldnéři odevzdali přes dva tisíce kusů vybavení včetně tanků a minimálně část jich zamířila do táborů v Bělorusku.
Současně začaly být znovu aktivní některé přidružené účty na sociálních sítích, které nyní poukazují především na aktivity wagnerovců v Africe, všímá si Londýn. Zpravodajci z toho vyvozují, že Kreml se zřejmě smíří s ambicemi žoldnéřů na tomto kontinentu.
Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí G7 se shodli na podpoře Ukrajiny
S další podporou Ukrajiny nebudeme váhat, dohodli se ministři financí a guvernéři centrálních bank skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Uvedla to dnes agentura Kjódó. Zástupci G7 se setkali v indickém Gándhínagaru na okraj summitu G20.
Lídři G7 se na nedávném summitu Severoatlantické aliance shodli, že budou stát v čele mezinárodní skupiny, která Ukrajině bude poskytovat dlouhodobé bezpečnostní záruky před jejím eventuálním vstupem do obranné aliance. Rámec má zahrnovat prvky jako moderní vojenské vybavení, výcvik, sdílení zpravodajských informací a kybernetickou obranu. Ukrajina by se na oplátku zavázala ke zlepšení opatření v oblasti veřejné správy a potírání korupce, mimo jiné prostřednictvím justičních a hospodářských reforem a zvýšení transparentnosti.
Putin míní, že ukrajinská protiofenziva není úspěšná
Ukrajině se nedaří znovu získat okupovaná území, uvedl ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s ruskou státní televizí, z něhož byly dnes zveřejněny úryvky.
„Všechny pokusy nepřítele prorazit naši obranu nebyly během celé ofenzivy úspěšné,“ míní Putin. „Naše jednotky se chovají hrdinsky, pro nepřítele nečekaně v některých oblastech samy přecházejí do útoku, zaujímají nejvýhodnější pozice,“ dodal.
List The New York Times nedávno napsal, že ukrajinská armáda změnila taktiku vedení protiofenzivy, což jí pomohlo snížit ztráty vojenské techniky. V prvních dvou týdnech ukrajinské protiofenzivy bylo poškozeno nebo zničeno až 20 procent zbraní vyslaných na bojiště, napsal deník s odvoláním na americké i evropské představitele.
Míra ztrát v následujících týdnech klesla asi na deset procent, takže zůstalo k dispozici více vojáků a strojů potřebných pro hlavní ofenzivní nátlak, který podle Kyjeva ještě přijde, uvedl americký list. Vojenští experti už dříve upozorňovali, že prvních 25 kilometrů protiofenzivy bude nejtěžších, protože útočící jednotky obecně potřebují třikrát více síly, ať už jde o zbraně, vojáky či obojí, než síly, které se brání.
K ukrajinské protiofenzivě se tento týden vyjádřil i český prezident Petr Pavel. Jak uvedl na úvod summitu NATO ve Vilniusu, ruské straně hraje do karet to, že měla čas na přípravu obranných linií a má vzdušnou převahu. Ukrajinci jsou podle Pavla mnohem více motivovaní a vybaveni lepší technikou, nemají ovšem dost munice a vzdušných sil, „aby byli opravdu efektivní“. Čas na posun fronty se jim krátí nejen proto, že s příchodem zimy bude postup složitější, ale také kvůli nadcházejícím volbám ve Spojených státech, v Rusku i na Ukrajině, uvedl český prezident.
Ruský gubernátor obvinil Kyjev ze zabití ženy, zemřela při ostřelování Šebekina
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov nařkl ukrajinské síly z ostřelování města Šebekino poblíž ukrajinské hranice. Ukrajina se k útokům na ruské území nehlásí. Zprávy z místa nebylo možné nezávisle ověřit, uvedla agentura Reuters.
Rakety Grad podle gubernátora zasáhly oblast místního trhu a poškodily jednu budovu a dvě auta. „Bohužel byl zabit jeden člověk - žena, která v době ostřelování jela po chodníku na kole. Utrpěla zranění od šrapnelů, která byla neslučitelná se životem,“ napsal gubernátor na Telegramu.
Belgorodská oblast, podobně jako další ruské regiony sousedící s Ukrajinou, od začátku ruské invaze poměrně často hlásí útoky na svém území. V oblasti, která mimo jiné sousedí s ukrajinskou Charkovskou a Sumskou oblastí, se podle tamního gubernátora situace v poslední době zhoršila. Město Šebekino leží asi pět kilometrů od ukrajinské hranice.
Sedm civilistů utrpělo zranění při ruském ostřelování obce Stepnohirsk v Záporožské oblasti. Podle oblastního šéfa Jurije Malaška Rusové útočili salvovým raketometem BM-21 Grad.
Okupovanými městy Mariupol, Berďansk a Luhansk v neděli ráno otřásly exploze, reportuje deník The Kyiv Independent, který se odvolává na videozáznamy místních obyvatel i ruských propagandistů. V Mariupolu je podle tamního starosty Petra Andrjuščenka „extrémně aktivní“ protivzdušná obrana.
Žoldnéři ruské Wagnerovy skupiny jsou v Bělorusku
Do Běloruska dorazili ze sousedního Ruska bojovníci z ruské Wagnerovy soukromé armády, oznámila ukrajinská pohraniční stráž. Britská stanice BBC k tomu uvedla, že pohraničníci teď posuzují, kolik wagnerovců se může v Bělorusku nacházet a jaké jsou jejich pozice a cíle. Podle některých informací přejel v sobotu ráno hranici s Běloruskem konvoj asi šesti desítek vozidel s wagnerovci.
Ukrajinští pohraničníci podle svého mluvčího Andrije Demčenka „pokračuje v monitorování situace“ na severní hranici země. Další detaily neposkytl.
Minsk i Moskva v uplynulých týdnech naznačovaly, že by se ruští žoldnéři mohli po své krátké vzpouře proti ruskému armádnímu vedení přesunout právě do Běloruska. Na bývalé vojenské základně u města Asipovičy, které leží zhruba devadesát kilometrů od Minsku, za tímto účelem vznikl stanový tábor. Když se do něj ale nedávno přijeli podívat zahraniční novináři, byly stany prázdné.
Rusko má podle Putina právo použít kazetovou munici
Rusko má dostatek kazetové munice a Moskva má právo ji použít, jestliže bude taková munice použita proti ruským silám na Ukrajině. Řekl to dnes ruský prezident Vladimir Putin. Kazetová munice je zakázaná ve více než 120 zemích, v USA, Rusku nebo na Ukrajině však ne. Ukrajina ji získala od Spojených států.
„Doposud jsme to neudělali, nepoužili jsme ji, neměli jsme tu potřebu,“ tvrdí podle agentury Interfax Putin v rozhovoru s ruskou státní televizí. „Samozřejmě, že pokud bude použita proti nám, vyhrazujeme si právo provést reciproční kroky,“ dodal.
Kazetová munice v určité fázi svého letu exploduje a rozpadne se na menší nálože, které se rozptýlí v širším okolí. Nevybuchlé nálože mohou představovat nebezpečí pro civilisty i dlouho po skončení konfliktu. Spojené státy nicméně tvrdí, že podíl nevybuchlých menších náloží v jimi poskytnutých granátech bude menší než 2,5 procenta.
Na 120 zemí světa se přidalo k úmluvě, ve které se zavazují nepoužívat, nevyrábět ani dál neprodávat kazetovou munici. Jak Rusko, tak Ukrajina už kazetovou munici během současné války použily, tvrdí organizace Human Rights Watch. Dodávky munice na Ukrajinu přesto Moskva ostře kritizovala.
Ukrajinské letectvo v uplynulém dni devětkrát udeřilo na uskupení ruských vojáků, raketové a dělostřelecké útoky vyřadily pět ruských děl, dva systémy protivzdušné obrany, dva sklady munice a čtyři skupiny okupantů, stojí v hlášení Kyjeva.
Ruští okupanti nadále soustřeďují úsilí na pěti úsecích fronty – u Kupjansku, Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Marjinky. Za uplynulý den v těchto oblastech došlo k nejméně devětatřiceti střetům, reportoval ukrajinský generální štáb.