Šéfové aerolinek nadávají na Airbus i Boeing: Výroba letadel je pomalá, hrozí zdražení letenek
Indie platí za nejlidnatější zemi světa a od neděle do středy i za zemi se suverénně nejvyšším počtem klíčových šéfů z leteckého byznysu. V Novém Dillí se totiž koná výroční summit Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu IATA, které reprezentuje přes tři sta aerolinek a osmdesát procent globální letecké dopravy. Byznys na křídlech sice dál těží ze silné poptávky, slabého dolaru i z levných paliv, tvrdě ale kritizuje výrobce Airbus a Boeing kvůli chronicky zpožďovaným dodávkám nových letadel. I kvůli nim mohou zdražit letenky pro konečného zákazníka.
Aerolinkám se daří, cestující doletadel dál houfně nasedají. Například v dubnu byla celková globální poptávka meziročně o osm procent výše. Oproti loňsku by tak měly aerolinky více vydělat. IATA aktualizovala svůj výhled na letošní rok a očekává, že světové aerolinky vygenerují zisk v celkové výši 36 miliard dolarů. Je to sice méně, než sdružení očekávalo v prosinci (36,6 miliardy), ale stále by se jednalo o meziroční nárůst – loňské zisky činily 32,4 miliardy.
Šéfové nejvýznamnějších světových aerolinek přesto varují před nebezpečným mixem hrozeb. Mezi ně patří klesající spotřebitelská důvěra, a především geopolitická nejistota, která by mohla oslabit poptávku a zvýšit náklady. Už nyní dopravci doplácejí na obchodní války. Sdružení totiž očekává, že tržby z nákladní letecké dopravy letos poklesnou téměř o pět procent na 142 miliard dolarů. Příčinou jsou zaváděná cla, která snižují globální ekonomický růst.
„Šestatřicetimiliardový zisk je významný, ale rovná se pouze 7,2 dolaru na osobu na let,“ konstatoval generální ředitel sdružení Willie Walsh. A to je podle něj jen nicotná rezerva proti možným poptávkovým šokům nebo daním.
I díky silné zaměstnanosti a klesající inflaci by měly aerolinky letos utržit rekordních 979 miliard dolarů, o 1,3 procenta více než loni. Naopak celkové náklady v odvětví mají oproti loňsku vzrůst o jedno celé procento na 913 miliard. Tedy na významně nižší částku, než společnosti původně předpokládaly (940 miliard). Nevděčí za to vlastním úsporám, ale neočekávanému propadu cen paliv, jenž souvisí s navýšením těžby ropy.
Největší brzdou světového letectví tak zůstávají paradoxně letadla, respektive jejich nedostatek. Airbus i Boeing se potýkají s četnými zpožděními ve výrobě, aerolinky tak mají jen omezenou schopnost uspokojit rostoucí poptávku. Zároveň jim to prodražuje provoz, protože jsou v některých případech nucené udržovat v provozu starší letadla nebo platit za zdražující a čím dál méně dostupné náhradní díly.
Například šéf nízkonákladové aerolinky flyadeal ze Saúdské Arábie Steven Greenway se proto ostře opřel do Airbusu. Vyčítá mu zpoždění objednaných úzkotrupých strojů a obává se, že stejný osud může potkat i deset strojů A330neo pro dálkové lety objednaných před pár týdny.
„Mám nyní dvě (úzkotrupá) letadla uzemněná v Toulouse. Sedí zde už několik měsíců a řešení není na dohled. Měli jsme mít dodaná čtyři letadla v prvním pololetí a dostali jsme jen dvě a i jejich dodávka byla zpožděná,“ prohlásil Greenway v Novém Dillí. „Nemůžeme plánovat. Vezměte si širokotrupá letadla, která se, tuším, také zpozdí. Kvůli tomu budu muset dočasně objednat letadla od leasingových společností,“ dodal Greenway.
Jeho komentáře odrážejí rostoucí frustraci generálních ředitelů leteckých společností, kteří na summit do Indie dorazili. S problémem se potýkají takřka všichni. Airbus se k těmto konkrétním zmíněným zpožděním odmítl vyjádřit. Už dříve nicméně informoval o údajném zlepšení kondice dodavatelských řetězců a uvedl, že pracuje na zmírnění dopadu na zákazníky. Letos cílí na výrobu 820 letadel.
Vysoká poptávka cestujících po letecké dopravě v kombinaci s omezenou kapacitou letadel a americkým prezidentem Donaldem Trumpem vyvolanými celními válkami tak může zaplatit konečný zákazník při koupi letenky. „Když se na to dívám, vidím, že spotřebitelé budou muset nakonec zaplatit za jakékoli vyšší náklady, kterým toto odvětví čelí,“ řekl Walsh agentuře Reuters.
