Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinci tvrdí, že jejich výbušniny poničily pilíře Krymského mostu

Šéf Belgorodské oblasti uvedl, že ukrajinské útoky poničily energetickou síť

Při ostřelování vesnice v ruské Belgorodské oblasti ze strany ukrajinské armády bylo poničeno plynové potrubí a elektrické vedení. Dnes o tom na síti Telegram informoval gubernátor tohoto regionu Vjačeslav Gladkov. Belgorodská oblast sousedí s Ukrajinou.

„Nejdůležitější je, že nejsou oběti,“ napsal Gladkov. Poničený je podle něho také dům ve vsi Spodarjušino, která leží hned u hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Agentura Reuters uvedla, že tato tvrzení není schopna nezávisle ověřit.

Belgorodská oblast i další regiony v Rusku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zažívají výbuchy skladů pohonných hmot a zbraní. Ukrajina se sice k útokům na ruském území a ve svých oblastech okupovaných Ruskem otevřeně nehlásí, nedávno však dala najevo, že ničení infrastruktury je součástí příprav na plánovanou pozemní protiofenzivu.

V sobotu agentura TASS informovala, že úřady ve městě Šebekino blízko hranice s Ukrajinou kvůli ostřelování ukrajinským dělostřelectvem na tři dny nechaly zavřít restaurace a kulturní i zábavní podniky. Otevřeny zůstávají jen obchody s potravinami a lékárny. Při sobotním ostřelování utrpěl zranění jeden člověk.

Města v Belgorodské oblasti z bezpečnostních důvodů omezují oslavy Dne vítězství, který v Rusku připadá na 9. květen. Nebudou se například konat ohňostroje.

Polsko uvedlo, že se ruská stíhačka nebezpečně přiblížila k jeho letounu

Ruská stíhačka Su-35 se v pátek nad Černým mořem několikrát nebezpečně přiblížila k letounu polské pohraniční stráže, který v této oblasti plnil běžné úkoly pro unijní agenturu Frontex. S odkazem na sdělení polské pohraniční stráže a rumunského ministerstva obrany o tom informoval portál Onet.pl. Společné středisko pro letecké operace NATO ve španělském Torrejónu kvůli tomuto incidentu uvedlo do pohotovosti dva španělské a dva rumunské bojové letouny.

Kadyrov požádal Putina, aby jeho bojovníky poslal do Bachmutu místo wagnerovců

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov požádal dopisem ruského prezidenta Vladimira Putina, aby čečenské bojovníky poslal do ukrajinského Bachmutu místo žoldnéřů z Wagnerovy skupiny. Její šéf Jevgenij Prigožin podle médií oznámil, že jednotky skupiny se z dobývaného ukrajinského města k 10. květnu stáhnou kvůli nedostatku munice.

„Podepsal jsem dopis adresovaný vrchnímu veliteli ozbrojených sil Ruské federace Vladimiru Putinovi s žádostí, aby vydal rozkaz k přesunu čečenských speciálních jednotek rychlého nasazení Achmat do města Arťomovsk (ukrajinsky Bachmut),“ uvedl Kadyrov a dodal, že dopis už odeslal. Napsal v něm, že Achmat chce převzít pozice wagnerovců.

Prigožin ve videu zveřejněném před několika dny mimořádně hrubým způsobem zaútočil na ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova kvůli tomu, že wagnerovcům v Bachmutu chybí munice. Varoval, že jeho bojovníci se stáhnou do týlu. Ruskojazyčný servis BBC píše, že Kadyrov po tomto Prigožinově výpadu šéfovi wagnerovců vzkázal, aby "veřejně nepral špinavé prádlo" a dal najevo, že jednotky Achmat jsou připraveny nastoupit v Bachmutu místo Wagnerovy skupiny.

Americký Institut pro studium války (ISW) uvádí, že Prigožin s Kadyrovem se zřejmě snaží ukázat jednotky ruské regulérní armády a ministerstvo obrany jako neefektivní a svalit na ně vinu za případné neúspěchy v Bachmutu. Prigožinovo rozhodnutí předat pozice v Bachmutu příznivcům Kadyrova odráží jeho nedůvěru vůči vedení ruské armády. Pokud bojovníci Achmatu v Bachmutu narazí na podobné problémy jako wagnerovci a nepodaří se jim město plně ovládnout, budou podle ISW moci ruské ministerstvo obrany obvinit z toho, že jim neposkytlo potřebnou podporu.

Ukrajinský generální štáb v ranní situační zprávě informuje, že „ruští okupanti evakuují obyvatele z dočasně okupovaného Enerhodaru k Berďansku a Primorsku do rekreačních objektů“. Rusové údajně odvážejí lidi, kteří mají ruské pasy. Přednost mají ti, kteří ruské občanství přijali v prvních měsících poté, co ruská armáda loni na přelomu zimy a jara tuto část Ukrajiny obsadila.

Exilový starosta okupovaného Melitopolu Ivan Fedorov na síti Telegram napsal, že evakuace je příliš rychlá a že na kontrolním stanovišti Čonhar na hlavní silnici z Melitopolu na Krym se tvoří dlouhé fronty.

Uprchlíkům by se do humanitární dávky mohly započítat tři tisíce korun na byt

Podpora pro uprchlíky se od července změní. Humanitární dávka má sloužit nejen jako příspěvek na pokrytí základních potřeb, ale i na náklady bydlení. Úřady práce by mohly lidem s vízem k ochraně při výpočtu dávky zohlednit 3000 korun na osobu v bytě, který jeho majitel zanesl do bytové evidence. V ostatním bydlení by to mohlo být 80 procent částky, tedy 2400 korun. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, které započitatelné náklady na bydlení stanovuje.

Ministerstvo v podkladech k nařízení uvedlo, že by na humanitární dávku bylo potřeba asi 920 milionů korun měsíčně. Z toho by na bydlení bylo až 270 milionů. Celkem by výdaje na druhé pololetí měly činit 5,52 miliardy korun. Resort poukazuje na to, že tuto sumu v rozpočtu nemá. Dodává, že by se ale měly snížit výdaje asi o 420 milionů korun měsíčně za nouzové ubytování. Stát by ho přestal platit asi 40 tisícům lidí. Vyplácet se nebude ani solidární příspěvek, což je kolem 170 milionů měsíčně.

Sirény varující před nálety se v noci na neděli a brzy ráno ozývaly zhruba na dvou třetinách území Ukrajiny. Podle tamních úřadů protivzdušná obrana sestřelila několik dronů, včetně jednoho nad Kyjevem. „Během posledního leteckého poplachu byl zjištěn nepřátelský průzkumný dron ve vzdušném prostoru Kyjeva,“ napsala kyjevská vojenská správa na svém kanálu na Telegramu. „Dron byl zničen. Podle předběžných údajů nedošlo ke ztrátám na životech ani ke škodám.“

Ukrajina zaútočila více než deseti drony na Ruskem anektovaný Krym

Ukrajina zaútočila více než deseti drony na Ruskem anektovaný Krym, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na Moskvou dosazenou správu na tomto ukrajinském poloostrově. Protiletecké obraně se podle ní podařilo všechny útoky odrazit.

Tři drony podle proruských úřadů směřovaly proti Sevastopolu, kde před týdnem po útoku bezpilotního letounu vzplál zásobník s palivem. Tentokrát zde nejsou hlášeny žádné škody, i když podle agentury Ukrinform bylo ve městě slyšet výbuchy.

Jestli drony způsobily škody v dalších částech Krymu, není podle Reuters zatím jasné.

Jak agentura poznamenává, útoků na Ruskem okupované oblasti - a zejména Krym - v posledních dvou týdnech přibylo. Ukrajina, aniž by potvrzovala, že za útoky stojí, tvrdí, že ničení ruské infrastruktury je přípravou na pozemní ofenzivu.

Šéf MAAE: Situace okolo Záporožské jaderné elektrárny je potenciálně nebezpečná

Situace okolo Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují ruské síly, je stále více nepředvídatelná a potenciálně nebezpečná, varoval v sobotu šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž Grossi požaduje přijetí opatření, která zajistí bezpečnost provozu

„Jsem nesmírně znepokojen velmi reálnými riziky pro jadernou bezpečnost, kterým elektrárna čelí. Musíme jednat hned, abychom zabránili hrozbě vážné jaderné havárie a s ní spojeným důsledkům pro obyvatelstvo a životní prostředí,“ uvedl Grossi v prohlášení na webu svého úřadu.

Reagoval tak na informace o tom, že šéf ruské okupační správy záporožského regionu, který leží na jihu Ukrajiny, ohlásil evakuaci části obyvatel 18 obcí ležících v blízkosti fronty. Evakuovat se mají mimo jiné obyvatelé Enerhodaru, který leží právě u Záporožské jaderné elektrárny.

Největší jaderné elektrárny v Evropě se Rusko zmocnilo nedlouho po začátku invaze na Ukrajinu z února loňského roku. Grossi ji naposledy navštívil v březnu, kdy se rozhovory s oběma stranami Ruskem započatého konfliktu snažil zajistit dohodu na bezpečném provozu elektrárny. Opakovaně také varoval před nebezpečím vojenských operací v blízkosti elektrárny.

U Chersonu zabila ruská palba šest ukrajinských pyrotechniků, uvedl Kyjev

V ukrajinské Chersonské oblasti zemřelo šest pyrotechniků, kteří se během odminování dostali pod ruskou palbu. Informovala o tom ukrajinská služba pro mimořádné situace.

"Při plnění odminovacích úkolů v Chersonské oblasti se naši pyrotechnici dostali pod palbu. Šest našich specialistů bylo zabito. Další dva, včetně zdravotnice, byli zraněni a v současné době jsou hospitalizováni. Zničena byla také technika," uvádí se v prohlášení služby pro mimořádné situace.

Ukrajinská armáda Cherson a s ním i část přilehlé oblasti osvobodila po měsících ruské okupace loni na podzim. Od té doby ukrajinští pyrotechnici pracují na tom, aby osvobozené území zbavili min. Rusové se stáhli na protější břeh řeky Dněpr a město a jeho okolí pravidelně ostřelují.

Rusko hlásí sestřelení ukrajinských balistických střel nad Krymem

Moskvou dosazená správa na Krymu uvedla, že ruská protivzdušná obrana sestřelila nad poloostrovem dvě ukrajinské balistické střely Hrim-2. Oznámení přichází ve stejný den, kdy Ukrajinci potvrdili, že se jim poprvé podařilo sestřelit ruskou hypersonickou raketu Kinžal. Tvrzení znepřátelených stran nebylo možné nezávisle ověřit.

"Nad Krymem byly sestřeleny dvě balistické rakety Grom-2," napsal na telegramu poradce šéfa správy anektovaného poloostrova Oleg Krjučkov s odkazem na ruské označení těchto střel. Šéf správy Sergej Aksjonov předtím uvedl, že ukrajinský útok balistické rakety Grom-2 nezpůsobil žádné oběti ani škody.

Ukrajina obvinila Rusko z použití zakázané munice při ostřelování Bachmutu

Ukrajinské ministerstvo obrany obvinilo Rusko z použití fosforové munice v obléhaném východoukrajinském městě Bachmut. Na videu ukázalo město osvětlené bíle hořícími plameny, nelze z něj ale určit, kdy a kde byly záběry pořízeny. List Ukrajinska pravda napsal, že se může jednat o jiný druh zápalné munice, jejíž užití ve městech a jejich okolí mezinárodní právo rovněž zakazuje.

Použití dělostřelecké munice s bílým fosforem je považováno za válečný zločin. Vytváří rychle se šířící požáry, které lze těžko uhasit. "Nedostatek dělostřeleckých granátů, ale více než dost fosforu," napsalo na twitteru ukrajinské ministerstvo obrany. Příspěvek doplnilo o video hořícího města, neuvedlo ale, kdy mělo k útoku dojít.

Z ruského zajetí se na Ukrajinu vrátilo 45 obránců a obránkyň oceláren Azovstal v Mariupolu na břehu Azovského moře. Dnes o tom na telegramu informoval šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

Jermak uvedl, že mezi propuštěnými zajatci je 42 mužů a tři ženy, je mezi nimi deset důstojníků. Někteří z nich se během obrany Azovstalu loni na jaře oženili. Jeden z vojínů strávil v ruském zajetí 2,5 roku už v minulosti, padl do něj v roce 2015 při obraně vesnice Šyrokyne, která leží nedaleko Mariupolu. Když se tehdy dostal na svobodu, hned se vrátil ke svému útvaru a do zajetí padl znovu loni na jaře během bojů o Azovstal.