Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinci tvrdí, že jejich výbušniny poničily pilíře Krymského mostu

Budoucí německý kancléř Merz jednal před summitem EU s evropskými představiteli

Předseda Evropské rady António Costa přijal dnes v Bruselu budoucího německého kancléře Friedricha Merze, jen několik hodin před mimořádným summitem států EU o bezpečnosti kontinentu a pomoci Ukrajině. Informuje o tom agentura AFP. Na summitu, kam přijede také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, bude Německo zastupovat ještě stávající kancléř Olaf Scholz.

Už ve středu, tedy v předvečer summitu se Merz v Bruselu setkal s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, i šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou.

Přestože Německo bude na summitu zastupovat Scholz, udělala podle agentury AFP Merz velký dojem oznámením masivních investic do posílení armády, což je v přední evropské ekonomice dlouho nepředstavitelný krok. Důkazem změn, které se v Německu odehrávají, je skutečnost, že Berlín v minulých dnech v Bruselu prosazoval reformu rozpočtových pravidel Evropské unie, aby mohl zvýšit vojenské výdaje, píše AFP. Tato žádost představuje obrat o 180 stupňů pro zemi, která dosud hájila přísnou rozpočtovou brzdu.

EU se musí snažit o zachování transatlantické vazby a dál spolupracovat se Spojenými státy. Pro Evropu je to naprosto nutné, uvedl Fiala.

Ruské útoky na Kryvyj Rih a Sumy si vyžádaly pět mrtvých a desítky zraněných 

Čtyři lidé zemřeli a více než 30 dalších utrpělo zranění při vzdušném útoku, který provedlo Rusko ve středu večer na ukrajinské město Kryvyj Rih, informovaly dnes ráno místní úřady. Střela zasáhla čtyřpatrový hotel. Krátce před tím se v něm ubytovali zahraniční humanitární pracovníci ze Spojených států a Británie, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož tito lidé přežili. Jeden člověk při ruském útoku zemřel také v Sumách a terčem útoku byla i Oděská oblast.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 112 dronů a dvě balistické střely, oznámilo ráno ukrajinské letectvo. Ukrajinská protivzdušná obrana podle něj sestřelila 68 bezpilotních letounů, dalších 43 přístrojů - které označilo za imitace útočných dronů - zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu střel a zbylém dronu se ukrajinské vzdušné síly nezmiňují. Škody jsou v Charkovské, Sumské, Oděské a Dněpropetrovské oblasti.

Francie nabídla Kyjevu zpravodajské informace poté, co USA sdílení pozastavily

Francie nabídla Ukrajině své zpravodajské informace náhradou za americké, jejichž sdílení s Kyjevem americký prezident Donald Trump pozastavil. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Informace tajných služeb jsou kličové pro obranu Ukrajiny, která února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Spojené státy pozastavily zbrojní pomoc a také sdílení zpravodajských informací po páteční roztržce v Bílém domě mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle informací deníku Financial Times (FT) Washington rovněž formálně zakázal svým spojencům sdílet americké zpravodajské informace s napadenou zemí.

Ruský prezident Putin jmenoval novým ruským velvyslancem v USA diplomata Alexandra Darčijeva, oznámil podle agentur Kreml.

Otevřeme debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku, řekl Macron

Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku o evropské partnery, řekl ve středu večer v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu. „V reakci na historickou výzvu budoucího německého kancléře jsem se rozhodl zahájit strategickou debatu o ochraně našich spojenců na evropském kontinentu prostřednictvím našich odstrašujících prostředků,“ prohlásil Macron s odkazem na výrok Friedricha Merze, aby se Evropa připravila „na nejhorší“.

Macron tak reagoval na zprávy amerických médií, podle kterých prezident Donald Trump v noci na úterý rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, dokud ho Kyjev nepřesvědčí o své ochotě jednat o míru. Postup nové americké administrativy vůči Ukrajině, která se už déle než tři roky brání ruské agresi, vyvolává u evropských členů NATO otázky ohledně míry odhodlání současné americké administrativy podílet se v případě potřeby na zajištění evropské bezpečnosti. 

Mimořádný summit EU bude řešit, jak bránit Evropu a Ukrajinu bez pomoci Trumpa

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes v Bruselu sejdou k mimořádnému jednání, na němž se pokusí shodnout na posílení evropské obrany a další vojenské podpoře Ukrajiny ve chvíli, kdy je nejisté pokračování dodávek amerických zbraní Kyjevu či podoba možných mírových rozhovorů s Ruskem. Na summit, kde bude Česko zastupovat premiér Petr Fiala, přijede podle unijních činitelů osobně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ruské útoky na Kryvyj Rih a Sumy si vyžádaly čtyři mrtvé a desítky zraněných

Tři lidé zemřeli a více než 30 dalších utrpělo zranění při raketovém útoku, který Rusko ve středu večer podniklo proti městu Kryvyj Rih na střední Ukrajině, informovaly dnes ráno místní úřady. Raketa zasáhla čtyřpatrový hotel. Jeden člověk při ruském útoku zemřel také v Sumách na severovýchodě Ukrajiny.

Průmyslový Kryvyj Rih je rodným městem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a před ruskou invazí na Ukrajinu, která trvá více než tři roky, v něm žilo přes 600 tisíc lidí.

Politico: Trumpovi spolupracovníci tajně jednají s možnými rivaly Zelenského

Čtyři vysoce postavení členové týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa vedou tajná jednání s některými z hlavních vnitropolitických oponentů ukrajinského prezidenta Volodmyra Zelenského, píše server Politico. Současnou americkou administrativu podle něho sbližuje s Moskvou snaha dostat Zelenského z prezidentského úřadu.

Trumpovi spolupracovníci podle tří ukrajinských poslanců a jednoho republikánského zahraničněpolitického experta jednali s opoziční političkou a bývalou premiérkou Julijou Tymošenkovou a vysoce postavenými členy strany Petra Porošenka, který je bezprostředním předchůdcem Zelenského ve funkci hlavy státu. Diskuze se týkaly hlavně toho, zda by se na Ukrajině rychle mohly konat prezidentské volby. V době válečného stavu to ukrajinská ústava zakazuje a zastánci tohoto opatření říkají, že volby by mohly být chaotické a nahrávat Rusku. Mnoho voličů slouží na frontě a miliony dalších žijí v zahraničí jako váleční uprchlíci, část země se nachází po ruskou okupací.

Trumpovi spolupracovníci jsou ale podle serveru přesvědčeni, že Zelenskyj by ve volbách prohrál kvůli únavě veřejnosti z války a frustrace z korupce. Jeho podpora s postupujícími roky klesá, nicméně po roztržce s Trumpem a jeho viceprezidentem J.D. Vancem z minulého pátku popularita Zelenského opět vzrostla. Podle posledního průzkumu má Zelenskyj před ostatními možnými prezidentskými kandidáty pohodlný náskok. Je mnohem oblíbenější než Porošenko nebo Tymošenková, jeho největším možným rivalem by byl někdejší velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec Ukrajiny v Británii Valerij Zalužnyj.

V neoficiálních kanálech se mluví o možnosti prezidentských voleb po uzavření dočasného příměří s Ruskem, ale ještě před tím, než naplno začnou mírová jednání. Na prezidentských volbách na Ukrajině by měl zájem také Kreml, který se Zelenského chce zbavit už roky, píše Politico.

Bílý dům přehodnocuje pozastavení financování pro Ukrajinu, řekla jeho mluvčí. Rozhovory mezi USA a Ukrajinou o nerostných surovinách pokračují.

Otevřeme debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku, řekl Macron

Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery, řekl dnes v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu.

Macron tak reagoval na zprávy amerických médií, podle kterých prezident Donald Trump v noci na úterý rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, dokud ho Kyjev nepřesvědčí o své ochotě jednat o míru.

Postup nové americké administrativy vůči Ukrajině, která se už déle než tři roky brání ruské agresi, vyvolává u evropských členů NATO otázky ohledně míry odhodlání současné americké administrativy podílet se v případě potřeby na zajištění evropské bezpečnosti. Věcí, o které někteří evropští prezidenti a premiéři už v neděli diskutovali v Londýně, se bude ve čtvrtek zabývat také mimořádný summit Evropské unie v Bruselu.

Ukrajinský prezident Zelenskyj se osobně zúčastní čtvrtečního mimořádného summitu Evropské unie v Bruselu, sdělil novinářům činitel EU.

Slovensko nikdy nezablokovalo rozhodnutí EU o pomoci Ukrajině, Ficův apel na Kyjev na obnovu tranzitu plynu ale hájí národní zájmy, řekl Pellegrini.

Šéf Zelenského kanceláře uvedl, že bude jednat s bezpečnostním poradcem Trumpa

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak dnes uvedl, že hovořil o míru s bezpečnostním poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa Michaelem Waltzem. Domluvili se na brzkém setkání obou týmů.

„Diskutovali jsme o dalších krocích na cestě ke spravedlivému a trvalému míru. Vyměnili jsme si rovněž názory na bezpečnostní otázky a sbližování postojů v rámci dvoustranných vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy,“ napsal Jermak. „Naplánovali setkání našich týmů v blízké budoucnosti, abychom v této důležité práci pokračovali,“ dodal.

Černochová: Odstřižení Ukrajiny od informací může mít nedozírné následky

Pokud někdo odstřihne Ukrajinu od informací, které jsou pro ni zásadní, aby mohla bojovat proti ruské agresi, může to mít podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nedozírné následky. V reakci na oznámení, že Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, to ministryně před dnešním jednáním vlády řekla novinářům.

Deník Financial Times (FT) dnes s odvoláním na tři činitele obeznámené se záležitostí napsal, že Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Informaci následně stanici Fox Business potvrdil šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe, který ale věří v obnovení zbrojní i zpravodajské spolupráce. Krok Washingtonu by mohl vážně omezit schopnost Kyjeva identifikovat a cílit na ruské vojenské objekty, zatímco se už tři roky brání ruské vojenské invazi.