Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko dělá vše pro to, aby jednání skončila bezvýsledně, říká Zelenskyj

Ukrajinský oligarcha Kolomojskyj byl obviněn z podvodu

Kontroverzní ukrajinský miliardář Ihor Kolomojskyj, kterému do loňského listopadu zčásti patřily ropné firmy Ukrnafta a Ukrtatnafta, byl obviněn z podvodu a praní špinavých peněz. Informoval o tom list Kyiv Independent. Deník Ukrainska pravda uvedl, že podnikateli byl během dněšní domovní prohlídky předán dokument, podle kterého je oficiálně podezřelý z několika trestných činů.

„Ihor Kolomojskyj legalizoval více než půl miliardy hřiven (300 milionů korun) jejich převodem do zahraničí s využitím bankovních institucí pod jeho kontrolou,“ sdělila ukrajinská tajná služba SBU. Ukrajinská prokuratura uvedla, že bude žádat uvalení vazby na Kolomojského s kaucí ve výši odhadovaných škod.

USB provedla prohlídku v domě Kolomojského v Dnipru již letos v únoru. Média tehdy psala, že se vyšetřování týká podvodů spojených s firmami Ukrnafta a Ukrtatnafta, které patří k největším těžařům a zpracovatelům ropy v zemi. Ukrajina loni vyvlastnila část miliardářových podniků, včetně ropných společností zapletených do údajných machinací. Řízení vyvlastněných firem přešlo na ministerstvo obrany.

SBU v únoru uvedla, že ve zmíněných společnostech odhalila rozsáhlé zpronevěry - manažeři z obou firem podle SBU vytunelovali asi 40 miliard hřiven (asi 24,3 miliardy Kč). Poukázala také na rozsáhlé daňové úniky či neplacení cla.

Podle listu Kyiv Independent je miliardář Kolomojskyj vyšetřován také v Británii, ve Spojených státech a v Izraeli. Na Ukrajině se již dříve dostal do konfliktu s vládou kvůli zestátnění své banky PrivatBank. Ústav, největší na Ukrajině, byl podle Kyjeva zestátněním zachráněn před bankrotem, což Kolomojskyj popřel. V roce 2015 přišel Kolomojskyj po konfliktu s kyjevskou vládou o post dněpropetrovského gubernátora.

Někdejší soupeř nynějšího ukrajinského prezidenta ve volbách Petro Porošenko svého času označoval Volodymyra Zelenského za Kolomojského loutku. Zelenskyj ale jakoukoliv závislost na penězích jednoho z nejbohatších Ukrajinců popíral.

O Kolomojském se mluvilo i v souvislosti s plukem Azov, který za nynější války Ukrajiny s Ruskem proslul obranou města Mariupol. Podle časopisu The Algemeiner i dalších médií Kolomojskyj Azov zpočátku financoval.

Ruská armáda se snaží zastavit ukrajinský postup u Oricihiva v Záporožské oblasti a zároveň udržet vlastní ofenzivu u města Kupjansk v Charkovské oblasti, uvádí ve své pravidelné zprávě britské ministerstvo obrany. Ruská armáda se pravděpodobně snaží mařit ukrajinskou protiofenzivu tím, že ji nutí dělit své síly mezi Orichiv a Kupjansk, píše Londýn. Podle něj je to ale pro Moskvu riskantní taktika, protože i Rusko tak musí operovat na více místech najednou.

Rusko přesouvá jednotky z Luhanské oblasti na jih a nahrazuje je záložníky, uvedl americký institut

Ruská armáda rozmístila v Luhanské oblasti záložní jednotky, aby odtud mohla přesunout své efektivnější oddíly k obraně jižní fronty před postupující ukrajinskou protiofenzivou. Uvedl to americký Institut pro studium války (ISW).

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov podle ISW tento týden řekl, že Rusko nasadilo část nově vytvořené 25. záložní armády v Luhanské oblasti ve směru na Kupjansk, aby umožnilo přesun 41. vševojskové armády do blíže nespecifikované oblasti na jihu Ukrajiny. Přesouvané jednotky pravděpodobně operují jako mnoho dalších ruských oddílů na frontové linii bez rotace na úrovni brigád a pluků, podotýká ISW.

Institut pro studium války již dříve napsal, že nedostatek schopných záložních jednotek bude postupně nutit ruské velení provádět přesuny a přijímat obtížná rozhodnutí ohledně toho, které sektory fronty by měly mít přednost. Podle ISW je 25. záložní armáda personálně poddimenzovaná a chybí jí výcvik.

Ruské velení ale zřejmě považuje úsek fronty v Luhanské oblasti za relativně bezpečný vzhledem k omezeným útokům ukrajinských sil v tomto regionu, píše ISW.

Britské ministerstvo dnes uvedlo, že ukrajinské síly pokračují v ofenzivních akcích u Oricihiva v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny, kde se některým jejich jednotkám již podařilo dostat k prvním ruským obranným liniím. Ruská armáda se snaží ukrajinský postup zastavit a zároveň udržet vlastní ofenzivu u města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě země.

Ruská armáda se pravděpodobné snaží mařit ukrajinskou protiofenzivu tím, že ji nutí dělit své síly mezi Orichiv a Kupjansk, uvádí ve své pravidelné zprávě ministerstvo. Podle něj je to ale pro Moskvu riskantní taktika, protože i Rusko tak musí operovat na více místech najednou.

Chersonská oblast, konkrétné správní centrum Cherson, se stalo terčem ruského útoku i v noci na sobotu. Dva lidé podle oblastní správy utrpěli zranění. 

Ruské úřady zavádějí na Krymu vojenský výcvik pro školáky

Ruské okupační úřady na nelegálně anektovaném Krymu zavádějí pro žáky pátých až devátých tříd kurzy vojenského výcviku, uvedl ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Starší žáci budou absolvovat kurzy branné pohotovosti, jejíž součástí bude i část věnovaná kariérním možnostem v armádě. 

Kyjev má také podle Lubince potvrzené informace o tom, že 386 ukrajinských dětí, které okupanti odvekli do Ruska, tam byly dány k adopci.

Švédsko bude na podzim členem NATO, věří velvyslanec

Český velvyslanec při NATO Jakub Landovský nemá nejmenších pochyb o tom, že se Švédsko v dohledné době, pravděpodobně na podzim, stane členem aliance. Maďarsko a Turecko jsou posledními členy NATO, které dosud žádost Švédska neschválily.

„Politici včetně prezidenta Erdogana musí udržovat své domácí publikum, které je citlivé na jiné věci, v nějakém rozumném stavu. Turecko je někdy těžký spojenec, ale pořád je to spojenec,“ řekl Landovský. Podle něj nakonec převáží strategie, rozum a důležitost vstupu skandinávské země do aliance.

Maďarsku se podle diplomata čím dál častěji stává, že je osamocené a izolované se svými návrhy. „To má samozřejmě v mezinárodním diplomatickém světě svojí cenovku výrazně negativní. Doufám, že společný zájem převáží nad partikulárním,“ poznamenal.

„S Tureckem je to vždycky nějaká složitá transakce, která má mnoho pohybujících se dílů, ale v zásadě je striktně racionální. U Maďarska je to složitější v tom, že vlastně pořádně nevíme, proč se chová způsobem, jakým se chová,“ dodal velvyslanec.

Ruská schopnost vnitřně fungovat je den ode dne slabší, míní Landovský

Český velvyslanec při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský nevidí nic pozitivního na současné ruské situaci po invazi na Ukrajinu. Rusko ve válce prohrává, společnost je apatická, právo chránit svůj majetek neexistuje, nedrží se slovo, řekl v rozhovoru s ČTK. Současnou situaci na bojišti nelze podle něj označovat jako pat nebo ukrajinský neúspěch. Ruský systém degeneruje rychleji, než společná vůle jej porazit, míní velvyslanec.

„Ruská schopnost vnitřně fungovat je den ode dne slabší, nedůvěra se zvětšuje a režim je krvežíznivý. Ta vnitřní paranoia musí být absolutně strašná,“ poznamenal.

Pro Ukrajinu, ani pro západní svět neexistuje alternativa k budoucímu členství země v Severoatlantické alianci (NATO), řekl Landovský. „Důvod je jednoduchý. Rusko NATO zná, Rusko respektuje sílu, NATO je nejsilnější aliancí na světě a Ukrajina se může svobodně rozhodnout o své budoucnosti,“ podotkl. NATO a Ukrajina jsou podle něj bezpečnostním zájmem spojeny nerozdělitelně.

„Patříme do skupiny zemí, která Ukrajinu podporuje bezvýhradně v otázce vstupu do NATO, a snaží se, aby k tomu došlo v nejbližší možné době po skončení války. Zároveň si všichni uvědomujeme, že obnova Ukrajiny a jakési její vychladnutí po válečném režimu, v kterém se nachází, nějaký čas zabere,“ uvedl Landovský.

Šéf kanceláře generálního tajemníka NATO Stian Jenssen v srpnu naznačil možnost, že by se Ukrajina mohla vzdát části svého území výměnou za členství v NATO. Později se za svůj výrok omluvil.

„Spojenci nebyli spokojeni. Prohlášení se dotklo něčeho, co i Česká republika z hlediska své historie musí vnímat jako nepřijatelné, a to je jakýsi handl, kdy se ve své podstatě vzdáte vlastního území z donucení ostatních,“ řekl Landovský. „Šéf kabinetu nikdy, za žádných okolností, nemůže mluvit za spojence. Bylo potřeba jasně vyčistit stůl v tom, že nikdo ze spojenců tuhle otázku mezi ostatní spojence nepřinesl, už vůbec na ní není jakákoliv shoda a aliance o ní vůbec neuvažuje. A to se vyjasnilo i pomocí dementi generálního tajemníka,“ dodal velvyslanec.

Expert: Výsledek protiofenzivy Ukrajiny bude záviset i na dodávkách letounů F-16

Výsledek protiofenzivy Ukrajiny bude podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany záviset na dodávkách letounů F-16 a na dalších dodávkách raketových kompletů a dělostřeleckých systémů. Podle Petráše se totiž znovu ukazuje, že hlavním nedostatkem na straně Ukrajiny je neschopnost ovládnout vzdušný prostor nad místem operace, kdy bez podpory letectva i dělostřelectva nelze vést úspěšnou ofenzivu. Používání bojových dronů podle něj nemůže plně nahradit schopnosti stíhacího a bombardovacího letectva. Petráš to uvedl v analýze pro ČTK.

Ukrajinské síly pokračují v protiofenzivních operacích poblíž Bachmutu v Doněcké oblasti a v západní Záporožské oblasti. Podle dostupných informací se Ukrajině podařil významný postup především v sektoru západní Záporožské oblasti. Na druhé straně ruské síly pokračují v útočných operacích východně od Charkova, podél linie Kupjansk - Svatove - Kreminna, kde do konce srpna dokázaly získat několikakilometrové území.

„Pokud jde o stav ukrajinské protiofenzívy, ve srovnání se situací z uplynulých týdnů, kdy postup ukrajinských jednotek byl pomalý a narážel na odpor dobře vystavěných defenzivních linií ruské armády, se ukazuje, že ukrajinské jednotky prolomily první linii této obrany a postoupily k vesnici Robotyně a nyní útočí i na další linii blokující cestu k okupovaným městům Tokmak a Melitopol,“ popsal Petráš.

Cílem dobytí těchto měst je dostat se k pobřeží Azovského moře vzdáleného asi 90 kilometrů a izolovat od sebe ruské jednotky rozmístěné v obranných sektorech na obou křídlech. Tedy jižně od Chersonu, kde mají ruské síly za úkol bránit pozemní přístup na Krym, a sektor východní, v němž ruské jednotky mají především za úkol zajistit vojenskou kontrolu nad oblastí Doněcka a Luhaňska.

„Pokud by se Ukrajině podařilo izolovat od sebe tyto dva sektory, znamenalo by to pro Rusko obrovský problém z hlediska logistického zabezpečení svých jednotek. Oslabení takzvané udržitelnosti jednotek v místě nasazení a jejich ochrany by mohlo vést k tomu, že by Ukrajina mohla v jednom i druhém sektoru začít protivníka vytlačovat a postupně osvobozovat okupované území,“ uvedl Petráš.

Situace v této oblasti podle něj zůstává složitá. V lokalitě je soustředěno značné množství sil a prostředků obou stran, a především koordinace manévru ukrajinských mechanizovaných jednotek na bojišti je podle Petráše velmi komplikovaná. „V této situaci se znovu ukazuje, že hlavním nedostatkem na straně Ukrajiny je neschopnost ovládnout vzdušný prostor nad místem operace. Bez podpory letectva, ale i dělostřelectva nelze vést úspěšnou ofenzivu,“ uvedl Petráš.

Používání bojových dronů je podle něj nutné vnímat pouze jako doplňkový prostředek, který nemůže plnohodnotně nahradit schopnosti stíhacího a bombardovacího letectva. Pokud má být ruská statická obrana prolomena, je podle Petráše potřebné mít patřičný potenciál vzdušných sil a dělostřelectva a raketového vojska. Vývoj ukrajinské protiofenzivy podle něj dokazuje, že manévr pozemními silami, byť s využitím moderních obrněných vozidel a tanků, je málo účinný, pokud není zajištěna vzdušná a dělostřelecká podpora.

„Znamená to tedy, že výsledek protiofenzivy bude skutečně záviset na dodávkách letounů F-16 a na dalších dodávkách raketových kompletů a dělostřeleckých systémů. Otázka logistického zabezpečení operačního nasazení těchto prostředků a výcviku personálu je samozřejmě problematika, která s touto otázkou úzce souvisí,“ uzavřel Petráš.

Dodávky bojových letounů F-16 Ukrajině přislíbily Dánsko, Nizozemsko a Norsko. Spojené státy minulý týden oznámily, že mají v plánu začít s výcvikem ukrajinských pilotů, aby byli schopni stroje americké provenience používat.

Putina vítaly na neohlášené návštěvě ruské vesnice desítky lidí

Vladimira Putina vítaly na neohlášené návštěvě ruské vesnice poblíž Moskvy nadšeně desítky lidí. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova ruský prezident obec Turginovo navštívil, protože chtěl znovu vidět místa, kde žili jeho předkové. Informuje o tom agentura Reuters.

Na videu zveřejněném místními zpravodajskými weby jsou vidět desítky obyvatel, jak se hrnou k rozzářenému prezidentovi poté, co za soumraku vystoupil z auta na návsi.

„Hodně zdraví, síly a štěstí,“ řekla jedna z žen. „Děkujeme, že jste nás přišel navštívit. Že si na nás pamatujete,“ dodala.

Během zastávky trvající jen několik minut Putin vyjádřil překvapení nad tím, že si učitel přírodních věd na místní škole dělá doktorát. Slíbil, že v místě zlepší podmínky, aby tam přilákal kvalifikované lidi.

Obyvatelé prezidentovi řekli, že potřebují lépe bydlet.

„Ano, ano, souhlasím, vše postupně uděláme,“ řekl jim Putin. „Přeji všechno nejlepší k začátku školního roku,“ dodal.

V Turginovu v Tverské oblasti byli v roce 1911 pokřtěni Putinovi rodiče a na místním hřbitovu je pohřbena jeho babička. Ruský prezident se tudy vracel do Moskvy poté, co promluvil ke studentům v „manažerské laboratoři“ nedaleko hlavního města na „Den vědomostí“ 1. září, což je v zemi tradičně začátek školního roku.

Rusko odvrátilo útoky ukrajinských námořních dronů na Krymský most, tvrdí Moskva

Rusko sestřelilo tři ukrajinské námořní drony, které cílily na Krymský most. První útok prý přišel v pátek večer a další dva dnes ráno moskevského času. S odkazem na sdělení ruského ministerstva obrany na jeho telegramovém kanálu o tom píší tiskové agentury. Už dříve ministerstvo uvedlo, že Rusko zničilo ukrajinskou loď bez posádky, která chtěla na Krymský most zaútočit. Úřad také sdělil, že Moskva v pátek sestřelila další ukrajinský dron v Belgorodské oblasti.

Ukrajinské námořní bezpilotní letouny byly včas objeveny a zničeny ve vodách Černého moře, oznámil úřad podle agentury DPA. Bezpilotní plavidlo pak bylo „včas spatřeno a zničeno u pobřeží Černého moře“ v pátek kolem 22:15 SELČ.

Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva v pátek pozdě večer sestřelila ukrajinský bezpilotní letoun v Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na telegramu uvedl, že byly sestřeleny dva „vzdušné objekty“ a podle prvních zpráv nedošlo k žádným škodám ani obětem na životech.

Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně potvrdit z nezávislých zdrojů. Ukrajina, která se brání ruské ozbrojené agresi už více než rok a půl, se nevyjádřila. Území Ruska se v poslední době stává terčem útoků bezpilotních letounů poměrně často.

Ruské úřady zařadily nobelistu Dmitrije Muratova na seznam zahraničních agentů

Ruské ministerstvo spravedlnosti přidalo na seznam takzvaných zahraničních agentů držitele Nobelovy ceny za mír a šéfredaktora opozičního listu Novaja gazeta Dmitrije Muratova. Informoval o tom server Meduza. Osoby, které se ocitnou na seznamu, jsou podrobeny zvýšené úřední kontrole.

Po loňském zpřísnění zákona se na seznamu může ocitnou prakticky kdokoli, kdo se znelíbí ruskému režimu. Jednašedesátiletý Muratov se podle oficiálního vyjádření ministerstva spravedlnosti podílel na vytváření a šíření materiálů jiných zahraničních agentů a také používal "zahraniční platformy pro šíření svých názorů, jejichž cílem bylo formovat negativní vztah k zahraniční i domácí politice Ruské federace".

Zelenskyj asi přijede na jednání Rady bezpečnosti OSN, uvedl albánský diplomat

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se nejspíš v New Yorku zúčastní nadcházejícího setkání lídrů členských států Organizace spojených národů a zasedání Rady bezpečnosti OSN o Ukrajině. Stálý velvyslanec Albánie při OSN Ferit Hoxha to dnes podle agentury Reuters sdělil tisku. Valné shromáždění OSN začne 18. září a Rada bezpečnosti bude o Ukrajině jednat o dva dny později. Tento měsíc Radě předsedá Albánie.

Ukrajinci podle USA v posledních dnech na jihu znatelně postoupili

USA v posledních třech dnech pozorují znatelný postup ukrajinské armády na jihu Ukrajiny, sdělil dnes podle agentury AFP bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Ukrajinským vojskům se podařilo na jižní frontě prorazit první ruskou obrannou linii, takzvanou Surovikinovu linii, uvedl ve své analýze server BBC News.

Kirby, admirál ve výslužbě, dnes odmítl často se objevující kritiku Západu, že ukrajinská protiofenziva je příliš pomalá. "Žádný objektivní pozorovatel protiofenzivy by nemohl říci, i kdyby nebral v potaz posledních 72 hodin, že (Ukrajinci) neudělali pokroky," podtrhl Kirby a varoval před kritikou "z gauče".