Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko dělá vše pro to, aby jednání skončila bezvýsledně, říká Zelenskyj

Kyjev hlásí další útoky na přístavy na Dunaji, sestřelené drony oznámilo i Rusko

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu drony, poplach vyhlásily oblasti na jihu a ve středu Ukrajiny. Velká skupina bezpilotních letounů vletěla i do ústí Dunaje a zamířila k říčnímu přístavu Izmajil na hranicích s Rumunskem, uvedlo podle agentury Reuters ukrajinské letectvo. Nálety dronů oznámilo i ruské ministerstvo obrany, tři ukrajinské bezpilotní letouny podle něj sestřelila ruská protiletecká obrana nad západoruskou Kalužskou oblastí, informovala agentura TASS.

Rusko na jih Ukrajiny vyslalo drony v několika vlnách, 13 jich sestřelila ukrajinská obrana nad Oděskou a Mykolajivskou oblastí, uvádí ukrajinská armáda. Cílem podle ní byla přístavní infrastruktura.

Ukrajina uvedla, že dobyla ves Urožajne na západě Doněcké oblasti

Ukrajinská armáda dobyla ves Urožajne na západě Doněcké oblasti, uvedla dnes na telegramu náměstkyně ukrajinského ministerstva obrany Hanna Maljarová. Už v předchozích dnech hovořila o tom, že o vesnici na řece Mokri Jaly svádí ukrajinské síly boje s ruskými jednotkami.

„Urožajne osvobozeno. Naši upevňují své pozice. Ofenzíva pokračuje,“ napsala Maljarová.

Vedoucí kanceláře generálního tajemníka NATO připustil, že Ukrajina může získat členství v alianci výměnou za územní ústupky Rusku. „Věřím, že jedno z řešení může spočívat v tom, že se Ukrajina vzdá území a na oplátku získá členství v NATO,“ řekl Stian Jenssen. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko zdůraznil, že rozhovory o vstupu Ukrajiny do NATO výměnou za vzdání se některých ukrajinských území jsou absolutně nepřijatelné.

Rusko čeká pádivá inflace mezi 20 a 100 procenty, tvrdí tamní ekonom

Rusko spěje k situaci, kdy se bude roční inflace v zemi pohybovat od 20 do 100 procent, tvrdí ruský profesor ekonomie Igor Lipsic. V rozhovoru se stanicí Nastojaščeje vremja také řekl, že v Rusku si oficiální představitelé nemůžou dovolit vysvětlit současný prudký pád rublu ruskou invazí na Ukrajinu a s ní spojenými omezeními zahraničního obchodu, a proto z něj viní centrální banku.

„Rubl bude dál slábnout... Rusko vstupuje do situace pádivé inflace. Pádivá znamená od 20 do 100 procent za rok,“ varoval v rozhovoru Lipsic.

Nyní se inflace v Rusku pohybuje kolem čtyř procent. Za poslední tři měsíce pak v ročním srovnání a po sezonním přepočtu dosáhl podle centrální banky cenový růst v průměru 7,6 procenta. Rubl ale v pondělí oslabil za psychologicky důležitou hranici 100 rublů za dolar.

Podle Lipsice bude rubl dál hodnotu ztrácet. Jediné, co by ruskou měnu podle něj mohlo zachránit, by byl export zboží výměnou za platby ve spolehlivé měně, jako je dolar nebo euro. Takovou možnost ale Rusko kvůli západním sankcím přijatým v reakci na ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině nemá.

„Je takový vtip, který teď všude říkám... ‚Rubl nemá kurz, rubl má před sebou jedině cestu. A to cestu ztráty hodnoty.‘ A ten vtip je pravdivý,“ uvedl také v rozhovoru Lipsic, který dal tento měsíc výpověď ze své pozice na Vysoké ekonomické škole v Moskvě.

Ještě závažnější než vysoká míra inflace jsou podle ekonoma vyhlídky, že inflace v Rusku bude nestabilní, což ohrozí podnikání. „Když člověk netuší, jak se budou ceny měnit, není žádná předvídatelnost, je velmi těžké podnikat. Při pádivé inflaci začíná byznys umírat,“ podotkl Lipsic.

Lotyšská armáda se zapojí do hlídání hranice s Běloruskem

Lotyšská ministryně obrany Inára Múrnieceová nařídila armádě, aby pomohla pohraničníkům s ostrahou hranic s Běloruskem. Učinila tak poté, co pohraniční stráž zaznamenala 96 pokusů o nelegální překročení hranice za posledních 24 hodin a požádala o pomoc ozbrojené síly a policii. Pohraniční stráž rovněž povolala z dovolené do služby své pracovníky.

Lotyšská pohraniční stráž ve svém prohlášení uvedla, že má informace o možném nárůstu „hybridních hrozeb“. Běloruské úřady se podle ní stále více podílejí na organizování toku migrantů pokoušejících se překročit hranice nelegálním způsobem.

Lotyšsko se podobně jako Polsko a Litva v poslední době stále více obává o bezpečnostní situaci na hranicích s Běloruskem. Země proto posilují jejich ochranu.

Varšava minulý týden oznámila, že rozmístí na hranici s východoevropským spojencem Ruska na deset tisíc vojáků. Polsko tak chce odradit „agresora“ od případného útoku, řekl rozhlasové stanici Polskie Radio ministr obrany Mariusz Blaszczak. Varšava tyto kroky podle prohlášení polských představitelů činí v souvislosti s nárůstem migrace a také přítomností ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v Bělorusku.

Polsko, Lotyšsko a Litva se v roce 2021 staly dějištěm migrační krize, kdy se pokoušelo z Běloruska na jejich území dostat mnoho migrantů mimo jiné z Blízkého východu nebo Afriky, odkud prchají před chudobou či ozbrojenými konflikty. Varšava a Evropská unie tehdy obvinily autoritářský režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce EU uvalené na Minsk kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice.

Letos lotyšské bezpečnostní složky zabránily zhruba 5800 pokusům o nelegální vstup do země, 292 lidem úřady udělily z humanitárních důvodů azyl, napsala dnes veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice LSM.

Ruský soud zakázal bankám UBS a Credit Suisse prodej ruských divizí

Moskevský soud zakázal švýcarské bance UBS a její dceřiné společnosti Credit Suisse prodej akcií jejich ruských divizí. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na soudní dokumenty. Soud tak reagoval na žádost ruské společnosti Zenit Bank, která se obává ztrát v případě odchodu těchto švýcarských bank z Ruska.

Zenit Bank se podle soudního prohlášení domnívá, že ruské divize bank UBS a Credit Suisse se chystají ukončit své aktivity v Rusku. Tvrdí, že jí v důsledku toho hrozí ztráta v souvislosti s úvěrem z října 2021.

Zenit Bank se tehdy podle soudního dokumentu dohodla, že poskytne půjčku lucemburské zemědělské firmě Intergrain, jejímž úvěrovým zprostředkovatelem byla Credit Suisse. V listopadu Zenit Bank poslala firmě Intergrain 20 milionů dolarů. Zenit Bank se následně stala terčem západních sankcí a Credit Suisse jí sdělila, že jí nebude posílat splátky od firmy Intergrain.

Banku Credit Suisse letos převzal její větší konkurent UBS. Firmy se k rozhodnutí ruského soudu odmítly vyjádřit.

Podle ruských zákonů zavedených po loňském zahájení ruské invaze na Ukrajinu musejí západní banky k přerušení vztahů s ruskými divizemi získat souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zenit Bank podle soudních dokumentů požádala soud o prozatímní opatření ve formě zákazu prodeje akcií ruských divizí a zabavení finančních prostředků patřících UBS a Credit Suisse. Žádost o zabavení finančních prostředků však soud neschválil.

Ukrajina postaví nové opevnění na severovýchodě země

Ukrajina oznámila záměr vybudovat nový systém opevnění a další vojenskou infrastrukturu u hranic s Ruskem a Běloruskem na severovýchodě země. Premiér Denys Šmyhal uvedl, že vláda na výstavbu v Charkovské oblasti uvolní 911,5 milionu hřiven (544 milionů korun) a v Černihivské oblasti 363 milionů hřiven (217 milionů korun).

Na Černihivskou oblast se soustředila značná část ruských sil během první fáze útoku na Ukrajinu na začátku roku 2022. Bělorusko umožnilo ruským jednotkám útočit na Ukrajinu z jeho území. Kyjev se nyní obává dalšího možného útoku z Běloruska poté, co se do běloruského exilu přesunula část členů ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny.

V Británii zadrželi tři Bulhary podezřelé ze špionáže pro Rusko

Britské úřady zadržely tři bulharské občany a obvinily je ze špionáže pro Rusko, informovala BBC. Obvinění byli zatčeni již v únoru a od té doby jsou ve vazbě, údajně pracovali pro ruské bezpečnostní služby.

Trojice je obviněna z držení dokladů totožnosti s „nesprávným úmyslem“, které měla s vědomím, že jsou falešné. Podle BBC se jednalo o pasy, občanské průkazy a další doklady pro Spojené království, Bulharsko, Francii, Itálii, Španělsko, Chorvatsko, Slovinsko, Řecko a také Českou republiku.

Trojici zatkli detektivové protiteroristického oddělení londýnské metropolitní policie. Podle BBC se jedná se o 45letého Orlina Ruseva, 41letého Bisera Džambazova a 31letou Katrin Ivanovovou, kteří všichni v Británii žili už několik let.

Rusev má za sebou obchodní kontakty v Rusku. Do Británie se přestěhoval v roce 2009 a tři roky pracoval ve finančních službách. Na svém on-line profilu na síti LinkedIn uvádí, že později vlastnil firmu, která se zabývala i odposlechem komunikací nebo elektronických signálů. Rusev, jehož poslední adresou je přímořský penzion v Great Yarmouth, také uvádí, že kdysi působil jako poradce bulharského ministerstva energetiky.

V Harrow bývalí sousedé popisují Džambazova a Ivanovovou jako pár, uvedla BBC. Džambazov údajně pracoval jako řidič pro nemocnice a Ivanovová se na svém on-line profilu na LinkedIn označuje jako laborantka v soukromé zdravotnické firmě.

Dvojice, která se do Británie přestěhovala zhruba před deseti lety, vedla komunitní organizaci poskytující služby Bulharům, včetně jejich seznamování s „kulturou a normami britské společnosti“. Podle bulharských státních dokumentů na internetu pracovali také pro volební komise v Londýně, které zprostředkovávají hlasování v bulharských volbách občanům žijícím v zahraničí.

Sousedé ze dvou domů, které pár dříve obýval, BBC řekli, že jim jako dárky nosili koláče a dorty. Policie podle nich v posledním domě dvojice strávila značnou dobu jeho prohledáváním, na místě byli policisté déle než týden.

Tři zadržení by měli v lednu stanout před trestním soudem Old Bailey, kde se odehrávají nejsledovanější trestní procesy v Británii. K obviněním se zatím nevyjádřili.

Bulharský velvyslanec v Londýně Marin Rajkov stanici BNT řekl, že bulharské úřady o chystaném zatčení předem nevěděly. Podle zdrojů televize začaly britské úřady trojici vyšetřovat přibližně před rokem. Všechny policií nalezené doklady totožnosti kromě bulharských byly údajně falešné. Nic zatím nenasvědčuje tomu, že by trojice v posledním roce cestovala do Bulharska, uvedla také BNT.

Protiteroristická policie v minulosti veřejně hovořila o rostoucím množství času, který věnuje prošetřování různých podezření na ohrožení státu a špionáž, zejména v souvislosti s Ruskem. Znepokojení britských úřadů vyplývá ze známých incidentů z posledních let, které se týkaly operací ruských zpravodajských služeb v Británii.

Bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija byli otráveni v Salisbury v březnu 2018, oba útok přežili. Později se ukázalo, že šlo o otravu paralytickou látkou novičok. Při manipulaci s kontaminovanými předměty se otrávili i další tři Britové, jedna žena zemřela. Britské úřady oznámily, že za útokem stojí dva agenti ruské vojenské rozvědky GRU. V roce 2021 česká vláda oznámila, že stejní agenti GRU byli v roce 2014 zapojení do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, při kterých zahynuli dva čeští občané. V září loňského roku britská policie v případu pokusu o otravu Skripalových obvinila třetího Rusa.

Švédsko věnuje Ukrajině náhradní díly a munici

Švédsko Ukrajině daruje náhradní díly a munici pro zbraňové systémy, které země už dříve věnovala Kyjevu, oznámil ministr obrany Pal Jonson. Půjde o vybavení pro pásová bojová vozidla CV-90, pro houfnice Archer a pro tanky Leopard 2, o munici do dalších zbraňových systémů a vybavení na likvidaci min, celkově v hodnotě 3,4 miliardy švédských korun (6,9 miliardy korun)

Ruský soud udělil pokutu za diskreditaci armády bývalému důstojníkovi rozvědky

Moskevský soud dnes udělil pokutu 40.000 rublů (9000 korun) bývalému vysokému důstojníkovi ruské vojenské rozvědky Vladimiru Kvačkovovi za diskreditaci ruské armády. Kvačkov na ruské sociální síti Odnoklassniki podle soudu zveřejnil tři příspěvky kritizující ruské vedení a válečné tažení na Ukrajině, napsal ruskojazyčný server BBC. Kvačkov to odmítl a uvedl, že sociální sítě nepoužívá, a plánuje se proti rozsudku odvolat.

Kvačkov aktivně obhajuje ruskou invazi na Ukrajinu, přičemž ale kritizuje ruské úřady a velení za způsob vedení války se sousední zemí, napsal server Meduza. Při soudním jednání podle serveru Mediazona plukovník ve výslužbě uvedl, že vinen není on, ale ruský prezident Vladimir "Putin a jeho tým".

Rusko udělilo pokutu platformě Reddit, šíří podle něj falešné informace o válce

Rusko udělilo pokutu sociální síti Reddit za to, že odmítla smazat podle Moskvy falešné informace o ruském válečném tažení na Ukrajině. S odkazem na moskevský soud o tom dnes informovala agentura TASS. Je to poprvé, co podobnou pokutu soud udělil Redditu, který se tak připojil k řadě dalších internetových společností včetně provozovatele internetové encyklopedie Wikipedia, streamovací službě Twitch nebo společnosti Google, píše agentura Reuters.

The Guardian: Někteří Ukrajinci se odvodu brání úplatky, jiní se skrývají

Devětatřicetiletý muž z Oděsy na posledním vojenském kontrolním stanovišti před odjezdem z Ukrajiny ukázal lékařskou zprávu dokládající vážné poranění páteře, které jej osvobozuje od vojenské služby a také zákazu opustit Ukrajinu, píše The Guardian. "Ta nemocnice si tuhle diagnózu opravdu oblíbila, co?' opáčil podle muže jeden z vojáků. "Bylo vidět, že přesně vědí, o co jde, a nebylo to poprvé. Ale nemohli s tím nic dělat, tak mávli rukou a pustili mě," dodal. Muž, který si přál zůstat v anonymitě, přiznal, že zaplatil úplatek ve výši 5000 dolarů (110.000 Kč), aby se vyhnul případnému odvodu do ukrajinské armády a vyslání na frontu do boje s ruskými agresory.

Šojgu: Rusko a Bělorusko v reakci na aktivity NATO posílí svazový stát

Rusko a Bělorusko posílí „společný svazový stát“ v reakci na nárůst vojenských aktivit NATO. Na konferenci o mezinárodní bezpečnosti v Moskvě to podle agentury TASS řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

„Vojenské aktivity NATO výrazně vzrostly poté, co se k alianci připojilo Finsko a blok do sebe začlenil i švédské vojenské struktury. Pro nás zůstává otevřenou otázka, co Helsinky a Stockholm získaly svým zapojením do vojenské konfrontace s Ruskem,“ prohlásil Šojgu.

Ruská centrální banka překvapivě a mimo řádné zasedání zvýšila základní úrok o 3,5 bodu na 12 procent. Nouzovým opatřením chce zastavit pád rublu.

Táborský Brisk loni zvýšil zisk, pozastavil činnost dceřiných firem v Rusku

Táborské firmě Brisk, která vyrábí zapalovací svíčky a snímače ovlivňující vstřikování paliva do motoru, stouply loni meziročně tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží o 17 procent na 827,1 milionu Kč. Zisk po zdanění vzrostl o třetinu, téměř na 19 milionů. Kvůli sankcím EU vůči Rusku pozastavila firma činnost dvou dceřiných společností Brisk Rus a Brisk Center a také dodávky těmto společnostem, jež sídlí v Rusku. Od společnosti Brisk Center obdržela loni firma Brisk Tábor dividendu přes 14 milionů, což se projevilo v zisku. Vyplývá to z výroční zprávy.