Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko dělá vše pro to, aby jednání skončila bezvýsledně, říká Zelenskyj

Ukrajinský protiútok komplikují ruské nástroje elektronické války, píše institut

Postup ukrajinské armády během současné protiofenzivy komplikují nástroje elektronické války využívané ruskými jednotkami. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) na jejich úspěšné nasazení upozorňují prominentní ruští vojenští blogeři. Ukrajinská armáda informovala, že její vojáci se za uplynulý den s ruskými protivníky střetli v boji více než třicetkrát.

ISW uvádí, že její analytici už dříve došli k závěru, že nástroje elektronické války hrají klíčovou roli při komplikování ukrajinských útoků v Záporožské oblasti, nicméně není jasné, zda tyto úspěchy souvisejí s tím, že ruská armáda má lepší vybavení nebo ho oproti minulosti dokáže lépe využívat. Jeden prominentní ruský vojenský bloger tvrdí, že díky nasazení ruských komplexů využívaných v elektronické válce se podařilo zabránit tomu, aby Ukrajinci mohli používat munici s GPS naváděním, výrazně narušit se podařilo i ukrajinskou radiokomunikaci. Rusové podle něho používají systémy Murmansk-BN, kterými narušují činnost senzorů na ukrajinské technice využívané pro vzdušný průzkum a komplexy Krasucha-4 k narušení spojení se satelitním signálem.

Vysoce postavený činitel ukrajinského generálního štábu Oleksij Hromov uvedl, že ukrajinské síly od začátku protiofenzivních operací postoupily až o tři kilometry u obce Mala Tokmačka ve střední části Záporožské oblasti a až o sedm kilometrů u Velyké Novosilky na západně Doněcké oblasti, kde osvobodily sedm vesnic. Nicméně ISW upozorňuje, že poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak ve čtvrtek poznamenal, že ukrajinské jednotky protiofenzivu „jako takovou“ mají teprve zahájit, zároveň však řekl, že útočné operace už podnikají. Podle amerických analytiků tak zřejmě chtěl dát najevo, že ukrajinská armáda hlavní úsilí o zvrat situace na bojišti má teprve před sebou.

Ruští vojáci na Ukrajině budou za zničení tanků Leopard dostávat peníze navíc

Ruští vojáci, kteří v bojích na Ukrajině zničí tanky Leopard německé výroby nebo obrněná vozidla dodávaná Spojenými státy, dostanou finanční odměnu. Informovalo o tom ruské ministerstvo obrany. Jde podle něho o součást širšího systému odměn, v rámci kterého příplatky během invaze na Ukrajinu dostalo více než deset tisíc vojáků.

Španělsko dodá Ukrajině tanky Leopard, obrněné transportéry a polní nemocnice

Španělsko Ukrajině dodá další čtyři tanky Leopard 2A, 20 obrněných transportérů a větší počet polních nemocnic. Podle prohlášení zveřejněného na stránkách ministerstva obrany o tom na schůzce zemí vojensky podporujících Ukrajinu informovala spojence šéfka resortu Margarita Roblesová.

„Ukrajina hájí spravedlivou věc, a proto má naši plnou podporu, a to nejen při dodávkách materiálu, ale také při výcviku vojáků,“ řekla Roblesová. Upřesnila, že obrněné transportéry určené pro Ukrajinu pošle Španělsko 19. června do Polska. Doposud takových obrněnců dodalo Kyjevu čtyřicet. Tanky Leopard 2A4 se v současnosti opravují.

Mezi polními nemocnicemi, které Španělsko Ukrajině dodá, bude zařízení Role 2+, ve kterém může být urgentní chirurgie, zázemí pro stabilizaci stavu zraněných vojáků, laboratorní a farmaceutické zázemí. Než bude nemocnice sestávající z až 12 kontejnerů do země zasažené válkou přesunuta, plánuje Španělsko vyškolit ukrajinský personál, který v ní bude působit.

Experti OSN upozorňují na mučení, které se Rusové dopouštějí na Ukrajině

Skupina expertů OSN vyjádřila znepokojení nad tím, že ruské vojenské síly používají vůči ukrajinským civilistům a válečným zajatcům mučení. Podle agentury Reuters poslali experti mezinárodního společenství do Moskvy dopis v tomto smyslu. Uvedli ovšem také, že nepřípustné metody ruských okupačních sil se mohou těšit podpoře ruských oficiálních míst.

Mučení podle nich zahrnovalo například elektrické šoky, ale také předstírané popravy. Jeho účelem bylo získat zpravodajské informace, vynutit si přiznání nebo bylo odplatou za údajnou podporu ukrajinským silám. Po mučení měly oběti poškozené vnitřní orgány, zlomené či nalomené kosti, někteří utrpěli mrtvici a nevyhnula se jim psychická traumata, uvádí Reuters s odvoláním na prohlášení expertů.

Tým nezávislých expertů OSN uvedl, že metody ruských sil mohou být „podporované státem“. Důslednost a metody mučení naznačovaly jistou „úroveň koordinace, plánování a organizace, jakož i přímé povolení, záměrnou politiku nebo oficiální toleranci ze strany nadřízených orgánů“, uvedla zvláštní zpravodajka OSN pro mučení Alice Jill Edwardsová.

„Uposlechnutí rozkazu shora nebo politického pokynu nelze použít jako ospravedlnění pro mučení. Každý zapojený jednotlivec by měl být okamžitě vyšetřován a stíhán nezávislými orgány,“ upozornila.

Mluvčí ruské diplomatické mise v Ženevě na žádost agentury o komentář bezprostředně neodpověděl.

Moskva již dříve popřela, že by mučila válečné zajatce či s nimi špatně zacházela. Tvrdí také, že záměrně neútočí na civilisty na Ukrajině, navzdory řadě důkazů o opaku a téměř každodenním vzdušným útokům na ukrajinská města.

Zelenskyj žádá Švýcarsko o povolení vývozu zbraní na Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Švýcarsko, aby povolilo nepřímý vývoz válečného materiálu na Ukrajinu. „Vím, že ve Švýcarsku se diskutuje o vývozu válečného materiálu na ochranu a obranu Ukrajiny. Bylo by to životně důležité,“ řekl Zelenskyj prostřednictvím videa švýcarským zákonodárcům. „Potřebujeme zbraně, abychom mohli na Ukrajině obnovit mír,“ dodal.

Zelenskyj poděkoval Švýcarsku za přijetí protiruských sankcí Evropské unie a vyzval zemi, aby uspořádala celosvětový mírový summit.

„Je velmi důležité projevit solidaritu, protože tyto sankce nám pomohou ukončit agresi. Musíme je posílit,“ řekl Zelenskyj. „Rád bych vás vyzval k uspořádání globálního mírového summitu. Můžete se na něm ujmout vedoucí úlohy a můžete do něj zapojit své národní odborné znalosti. Můžete přinést své know-how a uspořádat takový mírový summit,“ dodal.

Konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), která je odpůrcem povolení reexportu, projev odmítla a uvedla, že je v rozporu s neutralitou země. Švýcarský parlament na začátku června hlasoval proti mimořádnému povolení nepřímého vývozu zbrojního materiálu pocházejícího ze Švýcarska na Ukrajinu. Švýcarsko dosud s odkazem na svou neutralitu odmítá vývoz svého zbrojního materiálu a smluvně to zakazuje i svým obchodním partnerům. Například neumožňuje ani to, aby byla Ukrajině předána munice, kterou Bern před lety prodal Německu.

Podle agentury DPA ale hlasováním ještě neskončila diskuse o zásadní změně zákona o vojenském materiálu. Parlamentní bezpečnostní výbor se mimo jiné zaobírá myšlenkou povolit dodávky zbraní a munice v případě, že Rada bezpečnosti OSN nebo dvě třetiny Valného shromáždění OSN konstatují, že daná země je obětí útočné války odporující mezinárodnímu právu.

Země NATO slíbily Kyjevu rychlou dodávku protivzdušných střel a systémů

Čtveřice zemí Severoatlantické aliance dodá v nejbližších týdnech Ukrajině protivzdušné systémy a stovky řízených střel krátkého a středního doletu. Spojené státy, Británie, Nizozemsko a Dánsko to oznámily ve společném prohlášení na okraj dnešního bruselského zasedání aliančních ministrů obrany a kontaktní skupiny pro Ukrajinu.Také řada dalších států dala najevo, že hodlá pomoci Kyjevu v jeho protiofenzivě novými dodávkami zbraní a munice.

Americký ministr obrany Lloyd Austin i generální tajemník aliance Jens Stoltenberg prohlásili, že vzhledem k nedávnému zahájení ukrajinské ofenzivy je další zásobování zcela zásadní.

Čtveřice států uvedla, že cílem dodávky stovek střel a souvisejících systémů je ochrana kritické infrastruktury a zajištění úspěchu protiofenzivy v příštích měsících. První nyní slíbenou techniku už podle prohlášení Kyjev dostává, kompletní dodávku bude mít k dispozici do několika týdnů.

Ukrajina dosud při protiofenzívě získala zpět území o rozloze 100 kilometrů čtverečních, oznámil generál Oleksij Hromov. Před novináři hovořil o dobytí sedmi obcí v Doněcké a Záporožské oblasti. Armáda podle ukrajinských vojenských činitelů postoupila až o tři kilometry u vesnice Mala Tokmačka v Záporožské oblasti a až o sedm kilometrů jižně od obce Velyka Novosilka v Doněcké oblasti.

Ukrajina už v pondělí oznámila, že znovu dobyla sedm obcí a její jednotky postoupily až o 6,5 kilometru, přičemž podle dřívějšího tvrzení Ukrajinců ovládly 90 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Rusko žádné ukrajinské zisky nepřiznalo.

Počet mrtvých po povodních vyvolaných protržením Kachovské přehrady stoupl na 28

Počet mrtvých po záplavách vyvolaných protržením Kachovské přehrady na jihovýchodě Ukrajiny vzrostl na 28. Ruskem dosazená správa Chersonské oblasti ohlásila nález dalšího mrtvého, čímž celková bilance na levém břehu řeky Dněpr dosáhla 18. Úřady na pravém, tedy Ukrajinou kontrolovaném břehu, evidují deset mrtvých.

Hráz Kachovské přehrady se protrhla minulý týden v úterý. Od té doby voda z obří nádrže zatopila rozsáhlá území na obou stranách dolního toku řeky Dněpr. Kyjev a Moskva se ze zničení přehrady viní navzájem.

Podle ukrajinského krizového štábu povodeň pokračuje v ústupu, a to o 30 centimetrů za poslední den. Stále zaplaveno je 44 obcí, z toho 27 na Ukrajinou kontrolovaném břehu, uvedl šéf Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin.

Ukrajinští záchranáři evakuovali 2782 lidí, včetně 309 dětí a 80 osob vyžadujících péči, oznámil Prokudin. Záchranné operace jsou podle něj od prvního dne pod neustálou ruskou palbou. Ve středu byli v Chersonu zraněni ostřelováním dva dobrovolní záchranáři, z nichž jeden byl humanitární pracovník ze zahraničí, uvedl Prokudin.

V Rusku soudí dvě desítky vojáků z ukrajinského pluku Azov

V jihoruském Rostově na Donu soudí dvacítku ukrajinských vojáků z pluku Azov, které zajaly ruské invazní síly během bojů na Ukrajině. Jsou mezi nimi i ženy, které pracovaly převážně jako kuchařky. Podle listu Kommersant čelí obviněním z účasti v teroristické organizaci a také ze snahy o násilné převzetí moci v takzvané Doněcké lidové republice (DNR), tedy v mezinárodně neuznaném proruském separatistickém útvaru ve východoukrajinské Doněcké oblasti.

Rusko označilo Azov za teroristickou organizaci, a proto chce ukrajinské obránce uvěznit na 15 let až na doživotí, napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko, který zároveň upozornil, že osm žen působilo jako kuchařky v železárnách Azovstal v jihoukrajinském Mariupolu. „Je bolestné vidět naše lidi tak vyčerpané. To, čím si za poslední rok prošli, je nepředstavitelné,“ podotkl v příspěvku, kde také zveřejnil snímek ze soudní síně, na kterém obžalovaní vypadají bledě a pohuble.

Ruské invazní síly zaútočily na jihoukrajinský přístav Mariupol hned v prvních dnech invaze do sousední země na konci loňského února, jejich následné obléhání podle ukrajinských úřadů nepřežily desítky tisíc obyvatel a město bylo podle dostupných informací do velké míry zničeno. Areál Azovstalu byl dlouho poslední baštou ukrajinské obrany města, v níž měli bojovníci pluku Azov důležitou roli. Zbývající jednotky se po vytrvalých ruských útocích vzdaly loni v květnu a oblast od té doby okupují ruské invazní síly.

S více než dvěma desítkami ukrajinských vojáků ve středu začal v Rostově na Donu soud, podle agentury AP jim hrozí od 15 let vězení po doživotí. Na prvním slyšení vyšlo najevo, že dva ze 24 obžalovaných byli předáni ukrajinské straně výměnou za ruské zajatce, napsal Kommersant. Ukrajinské i ruské síly od začátku konfliktu provedly několik výměn zajatců. List na svém webu zároveň upozornil, že obvinění sloužili v Azovu v různé době a na různých pozicích. Například jednoho z nich prý zadržely milice DNR loni v dubnu v jeho domě v Mariupolu kvůli tomu, že sloužil v tankové jednotce Azova v letech 2015 až 2020.

Evropský parlament v rezoluci podpořil členství Ukrajiny v EU, po válce i v NATO

Europoslanci vyzvali členské státy NATO, aby dodržely svůj závazek ohledně členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci a po skončení války v této zemi s ní zahájily vstupní proces. V dnes přijaté rezoluci Evropského parlamentu rovněž apelovali na země EU a na Evropskou komisi, aby pokračovaly v podpoře Ukrajiny tak, aby s ní Unie mohla už tento rok zahájit jednání o vstupu do sedmadvacítky.

Rusko chce v září uspořádat volby v okupovaných oblastech Ukrajiny

Rusko chce 10. září uspořádat místní volby ve čtyřech okupovaných oblastech na Ukrajině. Šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová uvedla, že po konzultaci s ministerstvem obrany a tajnou službou FSB považuje takovéto hlasování za možné, informovala agentura TASS. Moskva Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast nicméně plně nekontroluje a ve všech čtyřech regionech pokračují těžké boje. 

Šéf agentury pro atomovou energii Grossi přijel do Záporožské jaderné elektrárny

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po odkladech způsobených boji na jihovýchodě Ukrajiny přijel do Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny. Uvedla to agentura TASS a také ukrajinská společnost Enerhoatom, která největší jaderné zařízení v Evropě provozuje. Grossiho inspekce následuje po protržení Kachovské přehrady, jejíž vodu elektrárna používá k chlazení. Grossi v úterý přicestoval do Kyjeva, kde o možných rizicích pro okupovanou elektrárnu jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinských zdrojů se Grossiho příjezd na místo zpozdil, protože ruská strana původně nedala delegaci MAAE povolení k překročení frontové linie kvůli bojům v Záporožské oblasti.

Protiofenziva Ukrajiny nabírá spád, hlavní zkouška ale teprve přijde, píše Reuters

Ukrajinská protiofenziva po týdnu těžkých bojů nabírá spád. Nejdůležitější zkouška ale ukrajinské vojáky teprve čeká, neboť se stále nacházejí před hlavními obrannými liniemi ruských vojsk. Většina jednotek připravených na protiútok se do bojů zatím nezapojila. Vyplývá to z analýzy vojenské situace, kterou publikovala agentura Reuters. Ukrajina minulý týden při zahájení hlavní fáze dlouho očekávané operace udeřila ve dvou oblastech podél jihovýchodní fronty a hlásí sedm znovudobytých vesnic, ale také ztráty včetně západních bojových vozidel pěchoty a tanků.

V ruské vazbě zemřel protiválečný aktivista, právnička má podezření na mučení

Ve vazbě v ruském Rostově na Donu zemřel čtyřicetiletý protiválečný aktivista Anatolij Berezikov. S odvoláním na jeho advokátku o tom informoval server OVD-Info, stanice BBC na svém ruskojazyčném webu nebo web Insider. Jeho právnička Irina Gaková má podezření, že Berezikov mohl zemřít při mučení. Podle jednoho z pracovníků věznice prý spáchal sebevraždu. Berezikov podle médií skončil ve vazbě poté, co v Rostově na Donu vylepil letáky ukrajinského projektu nazvaného „Chci žít“, jenž jedná s ruskými vojáky útočícími na Ukrajině, kteří se chtějí vzdát ukrajinským obráncům. Důvody pro obvinění proti němu nejsou zcela jasná, nicméně podle serveru OVD-Info, který monitoruje zásahy ruských bezpečnostních složek, ho policie od května zadržela a uvěznila opakovaně.

Ukrajinci pokračovali v protiofenzívě a zaznamenali úspěchy, uvádí ISW

Ukrajinští vojáci ve středu pokračovali v protiofenzivě proti ruské invazní armádě přinejmenším ve třech směrech a zaznamenali úspěchy, uvedl ve své nejnovější analýze týkající se bojů americký Institut pro studium války (ISW). Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová ve středu sdělila, že ukrajinské jednotky za uplynulý den postoupily o 200 až 500 metrů u města Bachmut a zhruba o 300 až 350 metrů v Záporožské oblasti.