Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko dělá vše pro to, aby jednání skončila bezvýsledně, říká Zelenskyj
Rusko bohužel dělá vše pro to, aby případné další rusko-ukrajinské jednání v Istanbulu 2. června skončilo bezvýsledně. Uvedl to v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X po jednání s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem v Kyjevě. Ukrajina naléhá na to, aby ještě před jednáním Moskva předložila slibované memorandum se svými podmínkami pro ukončení války, kterou před více než třemi lety rozpoutala.
Důležité události posledních dní:
- Ukrajina i Rusko chtějí příměří, tvrdí turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který tento týden jednal v Kyjevě i Moskvě.
- Podle ukrajinských médií Rusko minulý víkend podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022.
- Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin po masivních úderech. Zvažuje sankce.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Chersonský region téměř celý pod vodou.
K ránu 12. června hladina povodně v Chersonu klesla na 3 m 29 cm, zatímco v Mykolajivu se voda přes noc snížila o 6 cm, uvedl Oleksandr Prokudin, vedoucí regionální vojenské správy.
The Observer: Britští spisovatelé řeší dilema - publikovat v Rusku?
Vysoká poptávka po oddechové literatuře v Rusku vyvolala novou nabídkovou válku o překladovou beletrii. Anglicky píšící autoři detektivních, romantických či fantasy románů dostali letos na jaře nečekaně lákavé nabídky na vydání svých knih v ruštině. Ale navzdory zvýšené sumě nabízené v těchto potenciálních smlouvách se mnoho britských spisovatelů rozhodlo kvůli válce na Ukrajině vábení ruských peněz odolat, napsal zpravodajský server The Observer.
„Necháváme na našich autorech, jestli nabídku přijmou,“ řekla přední britská literární agentka Kate Nashová. „Vnímáme to jako individuální rozhodnutí. V současné době máme poměrně dost nabídek z Ruska a jeden nakladatel právě zvýšil svou nabídku ve snaze dosáhnout uzavření dohody,“ dodala.
Ukrajinská armáda ohlásila, že dobyla vesnici Storoževe na západě Doněcké oblasti. Potvrdila to náměstkyně ministerstva obrany Hanna Maljarová.
Mariyi Leontiivně je 84 let. Přežila 2. světovou válku a nyní prožívá válku s Ruskem. Poté, co Rusové vyhodili do povětří Kachkovskou přehradu, byl její dům zaplaven. Ukrajinští záchranáři ji naštěstí evakuovali.
Šéf MAAE Grossi navštíví tento týden Záporožskou jadernou elektrárnu
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi tento týden navštíví Záporožskou jadernou elektrárnu. S odkazem na prohlášení agentury OSN to dnes napsala agentura Reuters. Pro chlazení reaktorů elektrárny i skladu s vyhořelým palivem je klíčová Kachovská přehrada, kde hladina vody klesá v důsledku úterního zničení hráze. MAAE také poukázala na možnou nesrovnalost v měření hladiny vody v přehradě, které dostávají její odborníci.
Podle prohlášení MAAE Grossi odcestuje tento týden do Kyjev a pak do Záporožské jaderné elektrárny. Grossi by chtěl navštívit také nedalekou uhelnou elektrárnu, která je klíčová pro provoz a bezpečnost jaderné elektrárny. Obě zařízení se nachází pod kontrolou ruské armády.
Oblast u Kachovské přehrady navštívili zástupci ICC, uvedl Zelenskyj
Zástupci Mezinárodního trestního soudu (ICC) navštívili oblast u zničené Kachovské přehrady. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj Ukrajina poslala ICC žádost o prošetření okolností zničení tohoto vodního díla, napsala agentura Reuters. Z toho se navzájem obviňují Rusko a Ukrajina.
„Zástupci Mezinárodního trestního soudu navštívili v uplynulých dnech Chersonskou oblast,“ uvedl Zelenskyj ve svém nočním videu. Podle něj ukrajinské úřady krátce po zničení přehrady zaslaly ICC žádost o prošetření této událost. Podle Zelenského vyšetřování již začalo.
Záběry ze záchrany lidí, kteří se na člunu snažili evakuovat z Rusy okupovaného levého břehu Dněpru


Kyjev a Moskva si vyměnily skoro 200 zajatců
Kyjev a Moskva oznámily další výměnu zajatců. Propuštěno z ukrajinského zajetí bylo podle ruského ministerstva obrany 94 Rusů. Opačným směrem poputuje 95 Ukrajinců, sdělil šéf ukrajinské prezidentské kanceláře.
„Dne 11. června bylo v důsledku vyjednávání vráceno 94 ruských vojáků z území kontrolovaného Kyjevem,“ uvedlo podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany s tím, že propuštění budou umístěni do lékařského zařízení na pozorování.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak na twitteru uvedl, že mezi Ruskem propuštěnými Ukrajinci jsou vojáci ukrajinské armády, národní gardy a pohraniční stráže, kteří padli do zajetí v Mariupolu, na Hadím ostrově či v Bachmutu.
Tři lidé zahynuli při ruském ostřelování evakuační lodi, hlásí Ukrajina
Tři lidé zahynuli a deset dalších je zraněných v důsledku ruského ostřelování člunu, který evakuoval obyvatele z Ruskem okupovaného levého břehu řeky Dněpr. Uvedl to šéf ukrajinské Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin.
Podle Prokudina jsou mezi zraněnými dva strážci zákona. „Když nepřítel zahájil palbu, 74letý muž kryl svou ženu vlastním tělem. Rusové ho střelili do zad. Na následky zranění zemřel, lékaři mu už nestačili pomoci,“ uvedl Prokudin.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak krátce předtím uvedl, že ruská armáda „zahájila palbu do zad civilistů“, kteří se chtěli evakuovat z levého břehu v Chersonské oblasti. „Dostali se do Chersonu a byli hospitalizováni. Lékaři bojují o životy zraněných,“ napsal na twitteru.
Kyjev: Rusko je na jihu Ukrajiny v defenzivě, ztratilo obec Blahodatne
Ruské síly se na jihu a jihovýchodě Ukrajiny nacházejí v defenzivě, ukrajinským jednotkám se podařilo dobýt obec Blahodatne na hranicích Záporožské a Doněcké oblasti, tvrdí Kyjev. Jde tak o první oficiálně oznámený územní zisk ukrajinských vojsk po zahájení protiofenzivy na tomto úseku fronty. Moskva uvedla, že ukrajinské útoky jsou neúspěšné a oznámila zničení většího množství západní techniky ve službách ukrajinské armády.
Náměstkyně ukrajinského ministerstva obrany Hanna Maljarová uvedla, že Rusové jsou v defenzivě na frontě v Záporožské a Chersonské oblasti. Podle ní přesouvají do Záporožské oblasti a okolí Bachmutu svoje nejschopnější jednotky z Chersonské oblasti, která se vypořádává s ničivými záplavami vyvolanými protržením Kachovské přehrady.
Moskva: Ukrajina neúspěšně útočila na ruskou loď
Ukrajina se s nasazením šesti vysokorychlostních bezpilotních člunů neúspěšně pokusila zaútočit na loď ruského námořnictva v Černém moři,oznámilo ruské ministerstvo obrany, podle kterého loď hlídkovala v místech, kde vedou plynovody Blue Stream a TurkStream. Ruské tvrzení nelze ověřit.
Loď Priazovje, která je součástí ruské černomořské flotily, „monitorovala situaci a zajišťovala bezpečnost podél trasy plynovodů v jihovýchodní části Černého moře“, uvedl resort obrany. Ukrajinské bezpilotní čluny se na loď snažily zaútočit dnes nad ránem asi 300 kilometrů na jihovýchod od Sevastopolu, města na Rusy okupovaném Krymu, kde je velení černomořské flotily. Posádka lodi na čluny střílela a zničila je. Nikomu se nic nestalo, ruské plavidlo neutrpělo žádné škody, tvrdí ministerstvo.
Ruská armáda chce smluvně vázat dobrovolnické oddíly, Prigožin to odmítá
Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin vzkázal ruskému ministrovi obrany Sergeji Šojguovi, že s ním nebude podepisovat žádné smlouvy. Stalo se to poté, co ruský resort obrany v sobotu informoval, že Šojgu nařídil všem „dobrovolnickým oddílům“, aby s ministerstvem podepsaly do konce toto měsíce smlouvu. Podle Moskvy to má zvýšit efektivitu ruské armády.
„Wagnerova skupina žádné kontrakty se Šojguem podepisovat nebude,“ řekl Prigožin. Dodal, že wagnerovci jsou dobře začleněni do celkového systému, svoje operace koordinují s generály „napravo i nalevo“ a že skupina má vysoce efektivní strukturu. „Šojgu nedokáže správně řídit vojenská uskupení,“ uvedl také Prigožin a dodal, že jím vedená soukromá armáda je plně podřízená zájmům Ruska.
Šéf Wagnerovy skupiny opakovaně útočí na ruské vojenské vedení, včetně Šojgua nebo náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Obviňuje je z neschopnosti při vedení války na Ukrajině. Šojgu ani Gerasimov doposud na Prigožinovy často nevybíravé výpady veřejně nereagovali.
Agentura Reuters píše, že podle ruských médií je nové Šojguovo nařízení snahou přimět žoldnéřskou skupinu k poslušnosti. Náměstek ministra obrany Nikolaj Pankov řekl, že po podpisu smlouvy s ministerstvem „se zvýší bojové schopnosti a efektivita ozbrojených sil a jejich dobrovolnických skupin“.
Podle Prigožina ministerstvo obrany může skutečnost, že žádnou smlouvu nepodepíše, využít jako záminku k odříznutí wagnerovců od zásobování vojenskou technikou. „Po tomto nařízení se může stát, že nám nedají zbraně a munici,“ řekl Prigožin. „Ale až udeří blesk, přijdou s prosíkem a zbraně a munici přinesou,“ dodal.
Po zničení Kachovské přehrady přestává proudit voda do Severokrymského kanálu
Po zničení hráze Kachovské přehrady na řece Dněpr přestává vtékat voda do Severokrymského kanálu, který je klíčový pro zásobování vodou Krymského poloostrova anektovaného Ruskem. Informuje o tom britská vojenská rozvědka nebo ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na uživatele sociálních sítí.
Severokrymský kanál, který měří asi 400 kilometrů, začíná mezi Tavrijskem a Novou Kachovkou, měst, ležících u zničené hráze. Poté, co se v úterý hráz protrhla, se hladina vody v přehradě pravděpodobně dostala pod úroveň přívodu do Severokrymského kanálu. „Voda na Krym brzy přestane téct,“ uvádí britská vojenská rozvědka s tím, že v jižní části Chersonské oblasti a na severu Krymu se zhorší její dostupnost. Předpokládá, že ruské úřady na anektovaném poloostrově potřebu vody tamních obyvatel pokryjí z nádrží, vrtáním nových studní nebo dodávkami balené vody z Ruska. Vyloučená není ani distribuce vody na příděl.
To, že vody v kanálu výrazně ubylo, zachycují uživatelé sociálních sítí, kteří ukazují zbytky vody na dně kanálu, nebo satelitní snímky, na kterých je vidět pokles hladiny u přívodem nad zničenou hrází Kachovské přehrady.
Britská rozvědka také v souvislosti se zničením přehrady varuje před hrozící zdravotní krizí v zaplavených oblastech kontrolovaných jak Ruskem, tak Ukrajinou.
Kanadská vláda nařídila konfiskaci ruského letadla
Kanadská vláda v sobotu nařídila konfiskaci ruského nákladního letounu Antonov, který je kvůli ruské invazi na Ukrajinu odstavený na letišti v Torontu. O chystaném zabavení tohoto stroje mluvil kanadský premiér Justin Trudeau v Kyjevě po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Kanadská vláda ho chce předat Ukrajině.
Antonov 124, který stojí v Torontu, podle kanadských úřadů patří dceřiné společnosti dvou ruských firem, na něž Ottawa uvalila sankce kvůli jejich spoluúčasti na válce Ukrajině. Cílem konfiskace největšího dopravního letounu je „vyvinout další tlak na Rusko, aby zastavilo ilegální válku proti Ukrajině“, uvedlo kanadské ministerstvo zahraničí. Jde o první hmotný majetek, který kanadská vláda zabavuje Rusku na základě sankčních pravidel, která přijala loni po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Loni v prosinci vláda oznámila, že zmrazí 26 milionů amerických dolarů společnosti patřící ruskému oligarchovi Romanu Abramovičovi, který je na kanadském sankčním seznamu.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v dubnu na facebooku napsal, že Kanada podle všeho připravuje konfiskaci Antonovu 124 a že letadlo bude společně s dalším ruským majetkem předáno Ukrajině. Kanadská vláda uvádí, že pokud stroj skutečně propadne státu, chce Kanada spolupracovat s ukrajinskou stranou na tom, jak ho využít na odškodnění obětí porušování lidských práv, na obnovu mezinárodního míru a stability nebo na obnovu Ukrajiny.
„Tím, že Kanada povoluje konfiskaci Antonovu 124, dává najevo, že ti, kdo mají zisk z ilegální ruské války na Ukrajině, nezůstanou nepotrestáni,“ uvedla vláda v Ottawě.
