Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko dělá vše pro to, aby jednání skončila bezvýsledně, říká Zelenskyj

Kreml pohrozil, že neprodlouží obilnou dohodu s Ukrajinou

Kreml dnes varoval, že perspektivy dalšího prodloužení obilné dohody, která umožňuje vývoz zemědělských produktů z ukrajinských černomořských přístavů, nejsou dobré. Neplní se totiž podle něj ustanovení týkající se vývozu ruského obilí a hnojiv. Dohoda, původně uzavřená loni v červenci za zprostředkování OSN a Turecka, má vypršet příští měsíc, protože Moskva trvá na tom, že v březnu souhlasila s jejím prodloužením jen o 60 dnů, a ne o 120, jak tomu bylo při jejím uzavřením a prvním prodloužením loni v listopadu.

Soud zamítl obstavení majetku Volkswagenu v Rusku, které požadoval GAZ

Ruský arbitrážní soud odmítl obstavit majetek za 28,4 miliardy rublů (7,4 miliardy Kč), který má v Rusku automobilová skupina Volkswagen. Obstavení požadovala skupina GAZ, a to kvůli ukončení spolupráce. S odvoláním na informace ze soudního spisu to dnes uvedl ruský list Kommersant. Další slyšení je naplánováno na 7. června.

Kyjev je pobouřen videem, na kterém údajně ruský voják brutálně zavraždí ukrajinského bojovníka. Moskva záběry označila za strašné, chce je potvrdit.

Ruský Novatek koupí podíl Shellu v energetickém projektu Sachalin-2

Ruská společnost Novatek koupí za 94,8 miliardy rublů (24,8 miliardy korun) podíl 27,5 procenta v energetickém projektu Sachalin-2, který teď vlastní britská společnost Shell. Prodej podílu schválila ruská vláda.

Shell po invazi ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru oznámil, že z projektu Sachalin-2 odejde. V souvislosti s odchodem firma za první čtvrtletí loňského roku zaúčtovala odpisy 1,6 miliardy dolarů.

Společnost, která projekt Sachalin-2 provozuje, byla v červnu loňského roku prostřednictvím prezidentského dekretu transformována na ruský podnik. Akcionáři firmy - Shell a japonské obchodní společnosti Mitsui a Mitsubishi - byli pak vyzváni, aby si podali žádost, pokud si chtějí své podíly ponechat. Japonské firmy se dohodly, že si podíly ponechají, zatímco Shell se rozhodl, že podíl nechce.

Reuters: Srbsko souhlasilo s dodáním zbraní Kyjevu, vyplývá z uniklých dokumentů

Srbsko souhlasilo, že dodá Kyjevu zbraně, nebo je již na Ukrajinu poslalo. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž to vyplývá z jednoho z uniklých dokumentů Pentagonu. Srbsko je jednou z mála zemí v Evropě, které na Rusko neuvalily sankce po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. O dodávkách srbských zbraní Ukrajincům psala v minulosti ruská i srbská média, Bělehrad je popřel.

Zpráva s názvem „Evropa|Reakce na probíhající rusko-ukrajinský konflikt“ uvádí ve formě tabulky „vyhodnocené postoje“ 38 evropských vlád k žádosti Ukrajiny o vojenskou pomoc. Vyplývá z ní, že Srbsko odmítlo poskytnout výcvik ukrajinským silám, ale zavázalo se k zaslání „smrtící pomoci“, nebo ji už poskytlo. Bylo v ní také uvedeno, že Srbsko má politickou vůli a vojenské schopnosti poskytnout Ukrajině zbraně v budoucnu.

Rusko otestovalo mezikontinentální balistickou raketu

Rusko v úterý otestovalo mezikontinentální balistickou raketu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to napsala agentura TASS s tím, že se test v Astrachaňské oblasti zdařil, když raketa zasáhla „simulovaný cíl“ v Kazachstánu.

Odpal se uskutečnil ze zkušební střelnice Kapustin Jar na jihovýchodě evropské části Ruska. Cílem testu bylo podle Moskvy potvrdit správnost konstrukčních a technických řešení použitých při vývoji nových strategických raketových systémů.

Rakety RS-24 Jars, které mohou nést několik jaderných hlavic, mají podle serveru The Kyiv Independent dolet kolem 11 tisíc kilometrů.

Ruští žoldnéři ovládli 80 procent Bachmutu, tvrdí jejich šéf. Ukrajina to popírá

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin prohlásil, že jeho muži ovládají už 80 procent Bachmutu na východě Ukrajiny. Prigožinovo prohlášení vzápětí popřel mluvčí východního uskupení ukrajinských sil Serhij Čerevatyj. Ruské síly se o dobytí Bachmutu snaží už několik měsíců.

Uniklé americké tajné dokumenty podle Londýna vykazují značnou míru nepřesnosti

 Americké zpravodajské dokumenty, které unikly na internet, se vyznačují vysokým stupněm nepřesnosti. Uvedlo to na twitteru britské ministerstvo obrany.

„Široce medializovaný únik údajně tajných amerických informací ukázal závažný stupeň nepřesnosti,“ uvedl mluvčí ministerstva v dnešním prohlášení. „Čtenáři by měli být obezřetní, než vezmou za bernou minci tvrzení, která mají potenciál šířit dezinformace,“ stojí dále v upozornění.

Maďarsko si v Moskvě vyjednalo prodloužení dodávek plynu

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v Moskvě dohodl prodloužení smlouvy o nákupu většího množství ruského plynu, než stanovuje dlouhodobý kontrakt. Szijjártó to podle agentury TASS sdělil po svém jednání s ruským vicepremiérem Alexandrem Novakem. Šéf maďarské diplomacie mimo to hovořil s ředitelem státní energetické korporace Rosatom Alexejem Lichačovem o rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks. 

Vláda maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána se i v době, kdy jiné země kvůli válce na Ukrajině přestávají ruské energetické suroviny nakupovat, snaží dodávky ruského plynu a ropy udržet. Szijjártó podle agentury RIA Novosti řekl, že Maďarsko více než 80 procent plynu dováží z Ruska.

Szijjártó uvedl, že Maďarsko bude mít u plynu možnost plateb s odloženou splatností, pokud se jeho ceny na trzích v Evropě přehoupnou přes 150 eur za megawatthodinu.

Ukrajinský podnikatel dá půl milionu dolarů tomu, kdo přistane s dronem na moskevském Rudém náměstí

Spoluzakladatel ukrajinské online bankovní služby Monobank Volodymyr Yatsenko vyhlásil netradiční soutěž pro ukrajinské výrobce dronů. Konat se bude 9. května, kdy v Rusku oslavují Den vítězství. Centrem Moskvy tradičně prochází vojenská přehlídka, a komu se při této příležitosti podaří na Rudém náměstí, ruským bezpečnostním opatřením navzdory, přistát s dronem, tomu Yatsenko slibuje vyplatit 540 tisíc dolarů, píše server Forces.net. Yatsenko se o dosažení cíle pokusí s dronem vlastní výroby nazvaný Dovbush.

Ministr Jurečka: V Česku teď pracuje 98. tisíc uprchlíků z Ukrajiny

Práci v Česku má teď kolem 98.000 uprchlíků z Ukrajiny. Celkem jich od loňského března v ČR pracovalo přes 200.000. Novinářům to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že od dubna se spustil registr zaměstnanců a pracovníků na dohodu s vízem k ochraně. Ministerstvo práce by tak mělo mít lepší přehled o práci příchozích a jejich výdělcích i odvodech.

„Celkově od loňského března překročil počet pracovníků 200.000. Aktuálně je kolem 98.000 lidí, kteří pracují. Číslo už je poměrně stabilizované,“ uvedl ministr. Podle dřívějších informací dvě třetiny pracovníků tvoří ženy.

Rusko chce rozesílat povolávací rozkazy elektronicky

Rusko chce umožnit rozesílání povolávacích rozkazů elektronicky. Podle agentury Reuters to vyplývá z návrhu zákona, jehož cílem je po problémech při loňské mobilizaci usnadnit nábor vojáků do armády. Nyní musí být povolávací rozkazy předávány osobně pracovníky vojenské správy nebo prostřednictvím zaměstnavatele.

Od loňského září, kdy prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci na podporu speciální vojenské operace na Ukrajině, jak Moskva nazývá svou invazi, bylo povoláno do zbraně více než 300 tisíc někdejších vojáků a branců.

Práci v ČR má teď 98 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Celkem jich od loňského března pracovalo 200 tisíc, řekl Jurečka. Úřady práce podpoří jazykové kurzy.

Válka na Ukrajině způsobila i hlubokou psychickou devastaci, uvádí aktivisté

Ruská invaze na Ukrajinu kromě velkých ztrát na životech vojáků i civilistů a rozsáhlého ničení ukrajinských měst a infrastruktury přinesla i neviditelné rány - psychickou devastaci a bolest. Podle serveru odborného časopisu Medscape to uvádí Mezinárodní nadace pro lidská práva v oblasti duševního zdraví (FGIP), která spolupracovala i s českým Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ).

"Válka, která začala před devíti lety, dosáhla zcela nové úrovně (ruskou) invazí v únoru loňského roku a přinesla nám všem dobře známé důsledky - více než deset milionů uprchlíků, desetitisíce mrtvých, ničení a drancování, znásilňování a mučení, a také psychologickou krizi neuvěřitelných rozměrů," řekl nizozemský historik a aktivista Robert van Voren, šéf FGIP pro lidskoprávní otázky.

Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a rozpoutalo válku na Donbasu na východní Ukrajině mezi Moskvou podporovanými separatisty a jednotkami loajálními nové prozápadní vládě v Kyjevě. Loni pak zahájilo plnohodnotnou vojenskou invazi z východního, severního i jižního směru, při které obsadilo část ukrajinského území a ostřeluje a bombarduje ukrajinská města i civilní infrastrukturu. Psychologická traumata způsobená válkou a následná duševní onemocnění mohou podle van Vorena na Ukrajině napáchat hluboké škody.

FGIP přišla s programem psychologické první pomoci v podstatě hned poté, co Rusko Ukrajinu loni napadlo, píše Medscape. Společně s NUDZ a dalšími organizacemi vytvořili on-line program Samopomich (v české verzi opatruj.se).

Vyplácení solidárních příspěvků pro lidi, kteří zdarma ubytovávají uprchlíky, od července skončí. S prodloužením se zatím nepočítá, uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.