Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinci tvrdí, že jejich výbušniny poničily pilíře Krymského mostu

Média: Kyjev je se summitem spokojený, od NATO ale nedostal vše, co chtěl

Lídři Ukrajiny, jež čelí ruské invazi, jsou převážně spokojení s výsledky summitu Severoatlantické aliance, který deklaroval, že cesta země do NATO je nezvratná. Napsal to v noci na dnešek web Politico, podle kterého Ukrajinci odjíždějí z Washingtonu lépe naladěni než po loňském summitu v Litvě. Další světová média ale upozorňují, že přijetí Ukrajiny do aliance zůstává nejisté a že ani nově přislíbená vojenská pomoc Ukrajincům neumožní v brzké době vést novou ofenzívu.

Kanada poskytne 389 milionů dolarů na výcvik ukrajinských pilotů stíhaček F-16

Kanada vyčlení 389 milionů kanadských dolarů (více než 6,5 miliardy korun) na výcvik ukrajinských pilotů stíhacích letounů F-16, informovala ve čtvrtek kancelář kanadského premiéra Justina Trudeaua. Uvedla tak bližší údaje o již dříve oznámeném balíčku vojenské pomoci Ukrajině.

Peníze podle premiérovy kanceláře pomohou s výcvikem pilotů ukrajinské armády a také vojákům poskytnou vybavení pro zajištění bezpečného provozu stíhaček.

NATO je klíčové pro bezpečnost USA, nikdy neopustím Ukrajinu, řekl Biden

Severoatlantická aliance je klíčová pro zajištění bezpečnosti Spojených států a USA nikdy nenechají Ukrajinu napospas Rusku. Během ostře sledované tiskové konference po skončení summitu NATO to prohlásil americký prezident Joe Biden, který čelil především řadě dotazů týkajících se jeho kondice a schopnosti vést hlavní západní mocnost v příštích letech.

Pomoc Ukrajině vytvořila díry v naší obraně, řekl předseda řecké vlády

Vojenská pomoc Ukrajině vytvořila díry v naší obraně. Na okraj summitu NATO ve Washingtonu to řekl premiér Kyriakos Mitsotakis, napsal deník Kathimerini. Premiérovy výroky kritizovala opozice. Mitsotakis ale zároveň velmi ocenil českou muniční iniciativu.

Řecko podporuje Ukrajinu vojenskou a finanční pomocí od začátku ruské invaze, tedy od jara 2022. Atény ale v minulosti odmítly vyhovět požadavkům spojenců na dodávky některých zbraní s tím, že by to oslabilo obranyschopnost země. Jednalo se například o předání protivzdušného systému S-300 či bojových letounů F-16.

Ve svém prohlášení Mitsotakis uvedl, že se státy musejí zaměřit na „díry, které to (pomoc Ukrajině) vytvořilo v našich vlastních obranných schopnostech“. Mitsotakis naopak ocenil českou muniční iniciativu. Označil ji za příklad rychlého poskytnutí pomoci Ukrajině. Deník Kathimerini připomněl, že loni česká a řecká vláda podepsaly dohodu o prodeji nepotřebné munice ze skladů řecké armády.

Mitsotakisova slova vyvolala kritiku levicových stran, které jsou proti dodávkám zbraní Ukrajině. Podle levicových politiků premiér přiznal, že dodávky zbraní Ukrajině oslabily řeckou armádu. Vládní mluvčí Pavlos Marinakis později uvedl, že díry, o kterých mluvil premiér, se týkaly Evropy a ne Řecka.

Zelenskyj považuje za nutné zachovat jednotu s partnery v NATO

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj považuje za nutné zachovat jednotu se všemi partnery v Severoatlantické alianci. Summit NATO ve Washingtonu podle něj vedl ke konkrétním úspěchům. Zelenskyj to řekl na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem před zahájením pracovního zasedání Rady NATO-Ukrajina.

Zelenskyj uvítal mimo jiné závazek členských států poskytnout Ukrajině příští rok vojenskou pomoc v objemu 40 miliard eur (asi bilion korun) nebo v úterý oznámené dodávky dalších systémů protivzdušné obrany. Ukrajina dnes podle Zelenského také podepsala další bezpečnostní dohodu, tentokrát s Rumunskem. Příští týden ji podepíše s Českou republikou.

Stoltenberg uvítal pokrok, jehož Ukrajina dosáhla v reformách. Aliance podle něj bude Ukrajinu podporovat v nezvratné cestě ke členství v NATO. Podle Zelenského je Kyjev velmi blízko cíli stát se součástí aliance. Domnívá se, že dalším krokem bude přizvání a následně členství. "Byl by to úspěch obou stran. My NATO posílíme. Máme silnou armádu a bojujeme proti tyranovi (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi," uvedl Zelenskyj.

Generální tajemník aliance zopakoval svůj postoj, že právo na sebeobranu zahrnuje rovněž právo na údery na legitimní vojenské cíle na území agresora, tedy Ruska. Zelenskyj poznamenal, že pokud má Ukrajina vyhrát válku, je potřeba zrušit veškerá taková omezení. Hovořil o tom i s americkým prezidentem Joem Bidenem.

Spojené státy oznámily další pomoc Ukrajině, dodají systém Patriot či munici

USA na summitu Severoatlantické aliance oznámily další balík vojenské pomoci Ukrajině, tentokrát v hodnotě 225 milionů dolarů. Washington Kyjevu dodá mimo jiné protivzdušný systém Patriot, střely Stinger nebo dělostřeleckou munici, uvedlo americké ministerstvo zahraničí.

Spojené státy jsou pro Ukrajinu v nynějším konfliktu zdaleka největším dodavatelem zbraní a vojenského vybavení. Dnešní balík je už osmou sadou pomoci. Ukrajina spojence naléhavě žádá právě o systémy Patriot, které jsou účinné proti ruským raketovým útokům. Kyjev nyní od Spojených států dostane také dělostřeleckou munici ráže 155 a 105 milimetrů, naváděné střely či protitankové systémy Javelin a AT-4.

„Dodáme tuto pomoc nejrychleji, jak to bude možné, abychom podpořili Ukrajinu při obraně jejího území a obyvatel,“ uvedl v prohlášení americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Vláda schválila bezpečnostní dohodu s Ukrajinou, Fiala ji podepíše za týden

Vláda tento týden schválila dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře mezi Českou republikou a Ukrajinou. ČTK to potvrdila mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Dohodu podepíše s ukrajinskou stranou premiér Petr Fiala (ODS) za týden na summitu Evropského politického společenství v Londýně.

O bezpečnostní dohodě hovořil už prezident Petr Pavel v dubnu po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu. Řekl tehdy, že by mohla být uzavřena v květnu nebo červnu. Text dohody se finalizoval začátkem července.

Kyjev dosud uzavřel zhruba dvě desítky takových bilaterálních dohod, několik dalších plánuje podepsat v následujících měsících. Učinil tak například se Spojenými státy, s Británií, Německem, Francií, Itálií nebo naposledy s Polskem.

Dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, podepsala Ukrajina nedávno i s celou Evropskou unií. Shrnuje dosavadní rozsah závazků EU směrem k podpoře Kyjeva. Bezpečnostní záruky se týkají několika oblastí, včetně poskytování další vojenské pomoci, zejména munice a protivzdušné obrany. Dohoda ale řeší například i výcvik ukrajinských vojáků, spolupráci v obranném průmyslu či pomoc Ukrajině s odminováním. Dokument rovněž zdůrazňuje pokračování Ukrajiny v reformách na cestě do EU.

Rusko i Ukrajina hlásí sestřelení několika nepřátelských dronů

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zlikvidovala všech šest útočných dronů, které vyslalo Rusko, oznámil velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Ruské invazní síly podle něj také zaútočily na ukrajinskou Sumskou oblast dvěma raketami Iskander-M, nicméně o jejich osudu se nezmiňuje. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o sestřelení pěti ukrajinských dronů. Podle gubernátora ruské Belgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova zahynul při ukrajinském útoku jeden člověk.

Rusko bude vojensky reagovat na plán umísťovat v Německu americké střely dlouhého doletu, řekl podle TASS náměstek ruského ministra zahraničí Rjabkov.

Stoltenberg: Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy do něj vstoupí

Severoatlantická aliance si přeje, aby se Ukrajina, která se nyní s alianční podporou brání ruské invazi, stala jejím členem. Novinářům to ve středu před půlnocí SELČ pracovním zasedání summitu NATO ve Washingtonu řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Potvrdil přitom závazek členských států poskytnout Ukrajině "v příštím roce" vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun).

Zemřel chlapec z kyjevské nemocnice zasažené ruskou raketou

Zemřel chlapeček, zraněný při pondělním ruském útoku na kyjevskou nemocnici Ochmatdyt, kterou zasáhla ruská letecká střela s plochou dráhou letu Ch-101. Smrt chlapce jako první dětské oběti ruského útoku na největší dětskou nemocnici na Ukrajině dnes oznámil ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško, jehož vyjádření citovala ukrajinská média. Pondělní ruský útok si podle Kyjeva vyžádal po celé zemi čtyři desítky mrtvých a téměř dvě stovky zraněných.

„Bohužel, máme první dětskou oběť z řad pacientu, kteří byli v nemocnici Ochmatdyt během teroristického útoku z 8. července. Zemřel chlapeček, který v době, kdy nemocnici zasáhla raketa, byl na jednotce intenzivní péče. Poté byl převezen do jiné kyjevské nemocnice,“ napsal ministr na facebooku.

Pavel bude na okraj summitu NATO jednat s ukrajinským prezidentem Zelenským

Český prezident Petr Pavel bude dnes večer na okraj summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu jednat s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom dnes Pavlova kancelář. Předtím se český prezident sejde také s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem.

Pavel se potkal se Zelenským například v polovině června na mírovém summitu ve Švýcarsku a před třemi měsíci spolu jednali ve Vilniusu na summitu takzvaného Trojmoří, skupiny zemí střední a východní Evropy. Lze očekávat, že jedním z témat dnešní bilaterální schůzky bude připravovaná bezpečnostní dohoda mezi Českem a Ukrajinou. Praha a Kyjev ji podepíší 18. července na summitu Evropského politického společenství v Londýně, oznámil dříve český premiér Petr Fiala.

Kyjev oznámil vyšetřování dalšího případu zabíjení zajatých ukrajinských vojáků

Ukrajinské úřady vyšetřují další případ, kdy jsou ruští vojáci podezřelí, že zavraždili dva zajaté ukrajinské vojáky. Oznámil to dnes ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin poté, co se dnes podle médií na sociálních sítích objevily záběry zachycující tento zločin.

„Víme, že to nebyla náhoda, ale je to úmyslná politika zločinného režimu Kremlu zničit vše ukrajinské. Najdeme a potrestáme všechny, kdo se na tom podíleli, od těch, co vydali zločinný rozkaz, až po ty, kdo tento krutý zločin přímo spáchali,“ slíbil prokurátor, jehož úřad už vyšetřuje několik obdobných zločinů.

Stíhací letouny F-16 jsou podle Blinkena na cestě na Ukrajinu

Stíhací letouny F-16 jsou nyní na cestě na Ukrajinu z Dánska a Nizozemska, uvedl dnes podle agentury Reuters americký ministr zahraničí Antony Blinken. Letouny F-16 podle něj budou chránit ukrajinské nebe už od tohoto léta. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím uvedl, že rozhodnutí o dalších dodávkách stíhaček by mohlo přijít již dnes. Oba politici hovořili na okraj třídenního summitu NATO, který se koná ve Washingtonu.

V nadcházejících dvou dnech bude podle Blinkena představen "neuvěřitelně silný balíček pro Ukrajinu", který vytvoří jasnou a pevnou cestu k ukrajinskému členství v NATO, píše Reuters.

Ruští zákonodárci schválili zvýšení daní pro nejbohatší

 Ruští zákonodárci dnes schválili zvýšení daně pro nejbohatší Rusy. Má to pomoci financovat útočnou válku na Ukrajině, kterou Rusko vede třetím rokem. Návrh prošel třetím čtením ve Státní dumě a o několik hodin později jej schválila i Rada federace - horní komora parlamentu, informovala agentura Reuters. Aby norma začala platit, musí ji ještě podepsat prezident.

Podle návrhu se nově zavádí několik progresivních sazeb daně z příjmu. Lidé s ročními příjmy do 2,4 milionu rublů (637.000 Kč) z nich budou nadále platit 13procentní daň. Příjmy nad tuto částku se budou nově danit stále vyšší sazbou, přičemž maximální sazba u Rusů s ročními příjmy nad 50 milionů rublů (13,3 milionu Kč) bude činit 22 procent. Dosud v Rusku platily jen dvě sazby z příjmu – 13procentní do příjmu pět milionů rublů ročně a 15procentní nad tuto částku.