Válka na Ukrajině ONLINE: Velké sčítání mrtvých, Rusko v noci vyslalo drony na Ukrajinu

Rusko začne testovat používání digitálního rublu mezi spotřebiteli

Rusko začne příští týden testovat používání digitálního rublu mezi spotřebiteli. Oznámila to dnes ruská centrální banka. Země, která kvůli loňskému útoku na Ukrajinu čelí rozsáhlým hospodářským sankcím, by pomocí digitální měny chtěla rozšířit své možnosti pro mezinárodní platby, uvedla agentura Reuters.

Rusko v posledních letech podobně jako další země vyvíjí digitální měnu centrální banky (CBDC) s cílem modernizovat finanční systém a potlačit kryptoměny, jako je například bitcoin. Podle amerického institutu Atlantická rada (Atlantic Council) zatím CBDC zavedlo 11 zemí, včetně Nigérie a několika států v Karibiku. Řada dalších zemí provádí rozsáhlé testy používání takovéto digitální měny.

Eurostat: Dočasnou ochranu měly na konci června v EU více než čtyři miliony lidí, kteří opustili Ukrajinu kvůli válce. V ČR jich bylo téměř 350 tisíc.

Pavel s Lipavským probrali konzultace o míru na Ukrajině i cestu na VS OSN

Prezident Petr Pavel dnes s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským (Piráti) probrali víkendové konzultace v saúdskoarabské Džiddě o míru na Ukrajině či společnou cestu na Valné shromáždění OSN. Lipavský novinářům po jednání na Pražském hradě řekl, že si s Pavlem připomněli také památku diplomata Martina Povejšila, který v pondělí zemřel ve věku 62 let.

Politici podle Lipavského probrali aktuální otázky včetně víkendových konzultací zástupců asi čtyř desítek zemí v Saúdské Arábii. „Informoval jsem prezidenta, že jsme nabídli odbornou pomoc s naplňováním desetibodového ukrajinského mírového plánu, a to zejména v oblasti jaderné bezpečnosti a stíhání válečných zločinů,“ řekl Lipavský. Pavla informoval také o zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny.

Výzkum: Sedm z deseti uprchlíků v Česku žije pod hranicí chudoby

Sedm z deseti uprchlíků v Česku žije pod hranicí příjmové chudoby. Dvě třetiny příchozích nad 17 let přitom mají práci. Dvě třetiny ukrajinských pracovníků si ale nevydělají ani 150 korun čistého na hodinu. Bezmála tři pětiny ze zaměstnaných jsou stále na místech pod svou kvalifikací. Výsledky červnové vlny dlouhodobého výzkumu Hlas Ukrajinců poskytla ČTK agentura PAQ Research. Výzkumníci doporučují mimo jiné posílit kurzy češtiny, asistenci při hledání odpovídající práce i kontroly. Navrhují také úpravu humanitární dávky.

Dotazování se konalo zatím šestkrát, naposledy letos v červnu. Zapojilo se 1425 domácností, v nichž žije 3789 uprchlíků z Ukrajiny. Výzkumníci sledují situaci lidí, kteří do Česka přišli loni.

Práci v Česku má 67 procent uprchlíků nad 17 let. Před rokem v létě pracovalo 45 procent příchozích. Tři pětiny ukrajinských pracovníků ale stále vykonávají práci pod svou kvalifikací. Polovina uprchlíků uvedla, že pracuje i o víkendech či pozdě večer. Dvě pětiny odpověděly, že berou méně než Češi na stejné pozici. Čtvrtina má víc prací, aby se uživila. Celkem 55 procent pracujících má takzvanou prekérní práci, tedy nestabilní v náročných podmínkách. Za největší bariéru při hledání zaměstnání považují příchozí češtinu. Poté zmiňují neuznání kvalifikace či nedostatek školek.

Průměrně uprchlíci pobírají 167 korun na hodinu. Je to o 16 korun víc než loni v březnu. „Růst lze vysvětlit postupným přesouváním Ukrajinců do více kvalifikovaných prací a inflací,“ uvedli autoři. Podotkli, že průměrný čistý hodinový výdělek v Česku byl loni v posledním čtvrtletí asi 220 korun.

Dvě třetiny zaměstnaných si ale nevydělají ani 150 korun na hodinu. Nad tuto částku má 47 procent mužů a 27 procent žen. Ženy přitom mají častěji vysokoškolské vzdělání než muži.

Dvě třetiny uprchlíků také žijí pod hranicí příjmové chudoby. Nejvíc ohrožené jsou rodiny s dětmi a senioři. Sedm z deseti lidí trpí pak i materiálním nedostatkem. Nezvládnou náhlý výdaj, nemohou si dovolit nakupovat oblečení, používat auto, zajít občas s přáteli do restaurace, dostatečně topit či jíst častěji maso. Při výpadku příjmu by skoro polovina uprchlických domácností nevystačila s úsporami ani měsíc.

Humanitární dávku aspoň pro jednoho ze svých členů pobíralo v červnu 55 procent uprchlických domácností. Je to o deset procentních bodů méně než loni v létě. 

Rusko posílí armádu u své západní hranice

Rusko posílí vojska rozmístěná u své západní hranice, uvedl podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu na poradě svého resortu. Několikanásobně totiž podle něj vzrostly hrozby pro ruskou bezpečnost na západě a severozápadě země. Hovořil konkrétně o hrozbě ze strany Polska a Finska, které nedávno vstoupilo do Severoatlantické aliance.

Polsko podle Šojgua má záměr okupovat západ Ukrajiny. „Na finském území pravděpodobně dojde k rozmístění dalších armádních kontingentů NATO a útočných zbraní aliance, které jsou s to na značnou vzdálenost zasáhnout kriticky důležité objekty na severozápadě Ruska,“ prohlásil také ruský ministr obrany.

Varšava vyšle na hranice dvojnásobek vojáků, než žádala pohraniční stráž

Varšava vyšle na hranice s Běloruskem dalších 2000 vojáků. Podle agentury PAP to uvedl náměstek polského ministra vnitra Maciej Wonsik. Je to dvojnásobek toho, co původně žádala pohraniční stráž kvůli zvýšené migraci, z jejíž organizace Varšava obviňuje Minsk, a přítomnosti ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v Bělorusku. O vyslání dvojnásobného počtu vojáků na hranice rozhodl ministr obrany Mariusz Blaszczak a bezpečnostní výbor.

V poslední době rostou obavy, že by se běloruské úřady mohly pokusit migranty tlačit přes hranici jako v případě migrační krize z roku 2021. Na hranicích je nyní rozmístěno přibližně 2000 vojáků a stovky policistů a příslušníků pohraniční stráže.

V posledních týdnech se navíc poblíž hranic objevili ruští žoldnéři z Wagnerovyskupiny, která má podle polského premiéra Mateusze Morawieckého za cíl destabilizovat situaci na východním křídle NATO, uvedla agentura Reuters. Bělorusko rovněž v pondělí zahájilo poblíž hranic s Polskem a Litvou vojenské cvičení.

Kyjev: V Rusku nevybuchla pyrotechnika, ale závod dodávající armádě

Ruská média uvádějí, že mohutný výbuch ve městě Sergijev Posad nastal ve skladu pyrotechniky. Toto tvrzení ale na twitteru odmítá poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Geraščenko. Tvrdí, že továrna, v níž k explozi došlo, vyrábí blíže neupřesněný materiál pro ruskou armádu. Geraščenko také dodal, že podle nedávných zpráv místních médií se v továrně na optická zařízení nacházející se ve stejném areálu měla začít vyrábět optika pro tanky T-80 a T-90.

Ruské úřady hlásí už 35 zraněných po mohutném výbuchu ve městě Sergijev Posad u Moskvy, informuje TASS. Záchranáři prohledávají sutiny.

Biden schválil výcvik ukrajinských pilotů na letounech F-16

Americký prezident Joe Biden už schválil výcvik ukrajinských pilotů na letounech F-16 americké výroby, oznámila mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová. Server Politico minulý týden informoval, že pro výcvik už byla vybraná první skupina osmi ukrajinských pilotů, u dalších 24 vytipovaných je problémem jazyková bariéra. Část z nich by se mohla ještě v srpnu začít učit angličtinu na kurzech v Británii.

„Jak určitě víte, Dánsko a Nizozemsko stojí v čele výcvikových programů. Prezident už dal zelenou tomu, aby se celý projekt posunul vpřed, ale víc informací v tomto směru zatím nemám,“ řekla Singhová. Americká média na začátku srpna informovala, že Bidenova administrativa stále čeká na dokumenty s výcvikovými plány od evropských protějšků, aby mohla schválit převoz vybavení, tréninkových manuálů a simulátorů pro letouny F-16. Není jasné, zda se toto už uskutečnilo.

Žádný ze západních států zatím Ukrajině neslíbil konkrétní dodávky letounů, pouze výcvik, ačkoliv několik zemí už prohlásilo, že jsou připravené stroje poskytnout. Na výcviku Ukrajinců se bude podílet koalice 11 zemí z NATO, přičemž hlavní část výcviku bude v Dánsku a Rumunsku, píše Politico. Američtí zástupci opakovaně uvedli, že veškerý výcvik na F-16 se bude konat v Evropě, ačkoliv ukrajinští vojáci do USA už v minulosti na výcvik odjeli, například na systémech protivzdušné obrany Patriot.

Stanice CNN s odvoláním na zástupce amerických vzdušných sil na začátku měsíce napsala, že výcvik ukrajinských pilotů by mohl trvat čtyři až pět měsíců. Jde o čas kratší, než potřebují k výcviku američtí piloti, jelikož je zkrácený o trénování určitých misí a úkonů nepotřebných pro ukrajinské letectvo, jako například tankování za letu nebo přiblížení k přistání podle přístrojů.

Městem u Moskvy otřásl silný výbuch, na místě jsou zřejmě ranění

Ruským městem Sergijev Posad nedaleko Moskvy otřásl silný výbuch, informuje opoziční portál Meduza. Na zveřejněných fotografiích je vidět vysoký sloup dýmu stoupající nad městem. Výbuch zřejmě nastal v místním skladu s pyrotechnikou, který se nacházel v objektu patřícímu k továrně vyrábějící optické přístroje. Podle dostupných informací jsou na místě ranění.

Výbuch byl podle agentury TASS natolik silný, že tlaková vlna vyrazila okna v domech různých čtvrtí. Co je příčinou výbuchu, zatím není jasné. Na některých telegramových kanálech se podle Meduzy spekuluje o útoku dronu.

Podle informačního kanálu Baza na platformě Telegram, který má blízko k ruským bezpečnostním složkám, je na místě 22 zraněných. Pod sutinami podle něj mohou být i mrtví. Jiný zdroj píše o 18 zraněných po výbuchu.

Ruské bezpečnostní složky zadržely muže, který měl připravovat sabotáž plynovodu na Krymu

Ruské úřady zadržely na okupovaném Krymu muže, kterého viní ze spolupráce s ukrajinskými tajnými službami a z přípravy útoku na místní plynovod. Agentura Interfax cituje ruskou tajnou službu FSB, podle níž se muž přiznal.

Rusko tvrdí, že zničilo dva drony, které útočily na Moskvu

Ruští představitelé tvrdí, že se protivzdušné obraně podařilo dnes ráno zničit dva bezpilotní prostředky, které se pokusily zaútočit na hlavní město Moskvu. Sestřelení dronů nezpůsobilo oběti ani škody na majetku. V posledních dvou týdnech se Moskva stala terčem několika útoků bezpilotních prostředků. RUsko útoky připisuje Ukrajině, ta to nekomentuje.

Neznámá země nakoupila v Belgii 50 tanků Leopard 1, pošle je na Ukrajinu

První dva tanky Leopard 1 tento týden opustily Belgii a jsou na cestě na Ukrajinu, píší belgická média. Technika podle nich ovšem nepochází od belgické vlády, ale od neznámé země, která od soukromé společnosti OIP koupila celkem 50 těchto starších modelů tanků německé výroby.

„Tanky se nejprve přesunou do Německa a do Itálie, kde budou zmodernizovány a dostanou moderní zbraňové systémy. Následně zamíří na bojiště,“ řekl listu De Standaard šéf belgické firmy OIP Freddy Verslyus. Tanky pocházejí právě ze skladů této firmy. „To všechno bude nějakou dobu trvat. Jen samotná přeprava zabere několik týdnů. Padesátku tanků nejde jen tak za několika dnů naložit na nákladní vozy,“ uvedl.

OIP nakoupila leopardy asi před deseti lety, kdy se jich v rámci snižování nákladů zbavovala belgická armáda. Uvedl to list The Brussels Times, podle kterého na začátku letošního roku belgická ministryně obrany Ludivine Dedonderová oznámila, že Belgie má zájem o zpětný odkup těchto tanků. OIP však podle ní požadoval za zastaralou techniku nepřiměřenou částku, a obchod se proto neuskutečnil.

Tanky nakonec podle belgických médií koupila jiná země. Versluys nicméně nezveřejnil, o jaký stát šlo ani za jakou částku je prodal.

Ruský rozpočet se od ledna do konce července dostal do deficitu 1,8 procenta HDP

Bilance ruského státního rozpočtu se od ledna do konce července podle předběžného odhadu ocitla v deficitu 2,82 bilionu rublů (645,2 miliardy Kč), což představuje 1,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedlo  ruské ministerstvo financí. Ve stejném období loni Rusko vykázalo přebytek 557 miliardy rublů, od té doby ale vládní finance zasáhly značné výdaje v souvislosti s invazí na Ukrajinu a západními sankcemi na vývoz ropy a plynu.

Rusko zdvojnásobilo cíl výdajů na armádu v letošním roce na 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč), což je asi třetina celkových výdajů. Ukazuje to vládní dokument, do kterého nahlédla agentura Reuters.

Ministerstvo financí přestalo v loňském roce zveřejňovat samostatné měsíční údaje o stavu rozpočtu. Reuters však na základě předchozích údajů uvedl, že v červenci Rusko vykázalo schodech 222 miliard rublů, zatímco v červnu byl rozpočet v přebytku.

Příjmy rozpočtu bez zahrnutí energetického sektoru za leden až červenec stouply o 19,8 procenta. Důležité příjmy z vývozu ropy a plynu však o 41,4 procenta klesly. Ministerstvo financí to přičítá nižším cenám ruské ropy Urals a nižšímu vývozu zemního plynu. Obě tyto položky jsou ovlivněny sankcemi. Nicméně příjmy z energetiky se podle ministerstva vyvíjejí tak, aby překročily základní cíl pro letošní rok, který počítá s příjmy osm bilionů rublů.

Výdaje byly za leden až červenec meziročně vyšší o 14 procent, příjmy se naopak o 7,9 procenta snížily. Celkové výdaje za sedm měsíců roku dosáhly 59,7 procenta plánu na letošní rok.

Ministr financí Anton Siluanov opakovaně uvedl, že Rusko se bude držet svého cíle, kterým je za letošní rok schodek rozpočtu na úrovni dvou procent HDP. V červenci však připustil, že by deficit mohl být až 2,5 procenta HDP. Mnozí analytici včetně Mezinárodního měnového fondu (MMF) očekávají, že deficit bude mnohem vyšší.

V loňském roce deficit ruského rozpočtu činil 3,29 bilionu rublů. Letos už Rusko vybralo ze svého rozsáhlého státního fondu 551 miliard rublů na pokrytí schodku.

Ruská FSB získá přístup k údajům klientů taxislužby Yandexu, i těch v zahraničí

Ruská tajná služba FSB bude mít od září přístup k údajům lidí využívajících taxislužbu provozovanou technologickou společností Yandex. Upozornil na to zpravodajský portál Meduza, podle něhož už ruský premiér Michail Mišustin podepsal příslušné nařízení.

Taxislužba známá pod jmény Yandex Go či Yango provozovaná společností Yandex funguje nejen v Rusku, ale také ve dvaceti dalších zemích, včetně Izraele, Norska, Finska, Běloruska, Kazachstánu, Arménie nebo Gruzie. Údaje o klientech, kteří využívají službu v zahraničí, jsou přitom uložené v datových centrech v Rusku, zjistila Meduza od svého zdroje v technologické firmě. FSB bude podle ní mít přístup k takovým údajům, jako je jméno, telefonní číslo, e-mail, bankovní údaje či adresy, mezi nimiž se zákazník taxislužby pohybuje.

Potenciálně největší nebezpečí spojené s předáváním údajů FSB hrozí podle bývalého technologického ředitele Yandexu Grigorije Bakunova Rusům, kteří službu využívají v bývalých zemích Sovětského svazu. Právě do nich Rusové často emigrovali po začátku války na Ukrajině. S Bakunovem souhlasí také další nejmenovaný pracovník Yandexu. Finové a Norové podle něj „můžou klidně spát“, ale „být na místě Rusů, tak by se bál“.