Válka na Ukrajině ONLINE: Velké sčítání mrtvých, Rusko v noci vyslalo drony na Ukrajinu

AP: Země na východním křídle NATO posilují bezpečnost u hranic kvůli Wagnerovcům

Země NATO, které se nacházejí na východním křídle Severoatlantické aliance, stále více znepokojuje přítomnost žoldnéřů ruské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny v Bělorusku. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Polsko, Litva a Lotyšsko informovaly o tom, že vysílají další vojáky a techniku k hranicím s Běloruskem.

Trojice zemí je v pohotovosti už od roku 2021, kdy k jejich hranicím začalo přes běloruské území proudit množství uprchlíků a migrantů z Blízkého východu, Afghánistánu nebo Afriky, odkud prchají před chudobou nebo ozbrojenými konflikty. Varšava a pobaltské státy obvinily běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, jenž je nejbližším spojencem Ruska, že migranty využil jako hybridní zbraň, přičemž cílem bylo vyvolat nestabilitu na Západě.

Reuters: Ukrajinský přístav na Dunaji po ruských útocích přerušil provoz

Ukrajinský přístav Izmajil na Dunaji po dnešních ruských vzdušných útocích přerušil provoz, sdělily agentuře Reuters dva nejmenované zdroje. U přístavu v ústí Dunaje čekají desítky zahraničních komerčních lodí, lze také podle agentury vyvodit z nástrojů pro sledování námořní dopravy.

Mnohé z těchto lodí se zaregistrovaly na vplutí do Izmajilu z Černého moře, kde se podle Reuters chystají naložit obilí. V přístavu ale v noci na dnešek podle Kyjeva napáchaly vážné škody ruské drony. Podle videa zveřejněného ukrajinskou armádou se v přístavu hasiči potýkali s požárem, který zachvátil vícero pater jedné z budov.

Putin ani Zelenskyj nejsou připraveni na mír, řekl brazilský prezident Lula

Brazílie usiluje o mír na Ukrajině, ale ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ani ruský prezident Vladimir Putin na něj nejsou připraveni. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva to dnes podle agentury Reuters řekl na prvním setkání se zahraničními zpravodaji od svého nástupu do funkce 1. ledna. Lula také kritizoval šéfa brazilské centrální banky, jemuž přičítá odpovědnost za podle prezidenta „nejvyšší reálnou úrokovou míru na světě“.

„Ani Putin ani Zelenskyj nejsou připraveni na mír,“ řekl Lula. Dodal, že mírový návrh, na kterém pracuje Brazílie s dalšími neutrálními zeměmi, bude připravena ve chvíli, kdy budou Moskva a Kyjev připraveny jednat.

Rusko útoky záměrně ohrožuje světovou potravinovou bezpečnost, varuje Paříž

Rusko svými útoky na ukrajinskou obilnou infrastrukturu záměrně ohrožuje potravinovou bezpečnost ve světě, uvedlo dnes podle agentury AFP francouzské ministerstvo zahraničí. Reagovalo tak na další ruské vzdušné útoky na sklady obilí v Oděské oblasti. Americká velvyslankyně v Kyjevě Bridget Brinková reagovala prohlášením o ruské bezohlednosti vůči lidem ve světě, kteří jsou na ukrajinském dovozu obilí závislí.

„(Moskva) nedělá nic jiného, než že zvyšuje ceny potravin a na úkor těch nejzranitelnějších skupin lidí ve světě se snaží bránit svému hlavnímu konkurentovi, Ukrajině, ve vývozu jeho produkce,“ uvedlo francouzské ministerstvo podle AFP.

Vojáci, kteří sestřelují drony u Kyjeva, si v médiích stěžují na malé platy

Někteří ukrajinští vojáci, kteří mají na starosti obranu kritické infrastruktury v Kyjevské oblasti před drony Šáhed, si stěžují, že nedostávají platy v odpovídající výši. Napsal o tom zpravodajský portál Ukrajinska pravda, který uvedl, že se na něj obrátili přímo vojáci, příslušníci jedné roty ukrajinské národní gardy. Vojáci uvádějí, že nyní dostávají pouze základní plat 20 tisíc hřiven (zhruba 11 850 korun).

Přitom se domnívají, že mají nárok na odměnu 30 tisíc hřiven. Tu by totiž podle nařízení ministerstva vnitra z ledna letošního roku měli dostávat vojáci, kteří „plní bojový úkol“ s cílem zajistit „protivzdušnou a pozemní obranu kritické infrastruktury“.

V ruských příhraničních oblastech úřady začínají dávat zbraně dobrovolníkům

Úřady ve dvou ruských regionech sousedících s Ukrajinou začaly vydávat členům tamní teritoriální obrany zbraně. V Belgorodské oblasti dobrovolníci dostali útočné pušky, zbraně proti dronům nebo terénní vozy UAZ, uvedla dnes agentura TASS. V sousední Kurské oblasti se k podobnému kroku podle ruskojazyčného webu stanice BBC úřady chystají.

„Několik měsíců jsme pracovali na možnosti poskytnutí bojových zbraní oddílům dobrovolné lidové skupiny. Dnes mohu říci, že mechanismus byl nalezen,“ uvedl na telegramu gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt. „První várka už dorazila na základnu,“ dodal. Dobrovolnický oddíl podle něj v Kurské oblasti poskytuje „dodatečnou pomoc“ armádě, národní gardě, policii a pohraničníkům.

Rusko útoky záměrně ohrožuje světovou potravinovou bezpečnost, varuje Paříž

Rusko svými útoky na ukrajinskou obilnou infrastrukturu záměrně ohrožuje potravinovou bezpečnost ve světě, uvedlo dnes podle agentury AFP francouzské ministerstvo zahraničí. Reagovalo tak na další ruské vzdušné útoky na sklady obilí v Oděské oblasti. Americká velvyslankyně v Kyjevě Bridget Brinková reagovala prohlášením o ruské bezohlednosti vůči lidem ve světě, kteří jsou na ukrajinském dovozu obilí závislí.

„(Moskva) nedělá nic jiného, než že zvyšuje ceny potravin a na úkor těch nejzranitelnějších skupin lidí ve světě se snaží bránit svému hlavnímu konkurentovi, Ukrajině, ve vývozu jeho produkce,“ uvedlo francouzské ministerstvo podle AFP.

Je to opravdu bestiální stroj, pochvalují si ukrajinští vojáci český raketomet

Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj zveřejnil video zachycující raketomet RM-70 Vampire české výroby „v dynamické práci“ ve službách ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády v boji proti ruským jednotkám, okupujícím ukrajinské území. Na generálův příspěvek na facebooku upozornil dnes na svém webu list Ukrajinska pravda. Citoval také chválu ukrajinských vojáků na tuto zbraň.

„Přijedeme, nachystáme, zaměříme. Tři-čtyři minuty a už jsme připraveni, čekáme na povel pal!“ popsal fungování RM-70 Vampire jeho velitel Pavlo. „Je to opravdu bestiální stroj. Když se odpálí celá salva, vyvolá to dojem, který se prostě nedá převyprávět,“ dodal další člen posádky Ivan.

Pobaltí se v únoru 2025 chystá odpojit od ruské energetické sítě

Pobaltí se v únoru 2025 chystá společně odpojit od ruské energetické sítě a synchronizovat svou síť se zbytkem kontinentální Evropy. Estonsko, Litva a Lotyšsko se tak rozhodly po ruském útoku na Ukrajinu. Elektřinu z Ruska už dovážet přestaly, ale jsou stále součástí společné energetické sítě s Ruskem a Běloruskem. Na svém webu o tom dnes informuje litevské ministerstvo energetiky. Na opatření se shodli provozovatelé sítí všech tří států.

Dohodu mají v nejbližších dnech schválit šéfové vlád všech tří pobaltských zemí, které jsou členy Evropské unie a NATO. Smlouva stanoví, že všechny tři státy šest měsíců před synchronizací společně odstoupí od smlouvy uzavřené s ruskými a běloruskými provozovateli sítí.

Moskva znovu obvinila Ukrajinu z útoku dronu na ruskou válečnou loď

Ukrajinský námořní dron se dnes ráno pokusil zaútočit na ruskou válečnou loď v Černém moři. S odkazem na prohlášení ruského ministerstva obrany, podle kterého loď ruského námořnictva doprovázela civilní plavidlo, to napsala agentura RIA Novosti. Ruská loď útočící člun zneškodnila, dodalo ministerstvo.

„Kyjevský režim se dnes v noci opět pokusil zaútočit pomocí bezpilotního plavidla na loď ruského vojenského námořnictva, která doprovázela civilní námořní transport v jihozápadní části Černého moře. Díky profesionální akci posádky byl ukrajinský dron včas odhalen a zneškodněn,“ cituje z vyjádření ministerstva RIA Novosti.

Ruský noční útok na přístav #Izmail v regionu #Odesa poslal globální ceny potravin prudce nahoru. Ceny pšenice v Chicagu ráno vyskočily o 6,5 procenta, napsala agentura Reuters.

Polsko-ukrajinské vztahy nejsou teď nejlepší, řekl polský diplomat

Polsko-ukrajinské vztahy momentálně „nejsou nejlepší“, řekl dnes rozhlasové stanici RMF 24 náměstek polského ministra zahraničí Pawel Jabloński poté, co si Kyjev předvolal na ministerstvo zahraničí polského velvyslance a polská diplomacie si na oplátku pozvala ukrajinského zástupce ve Varšavě. V pozadí rozmíšek je spor o vývoz ukrajinského obilí, kterému se Varšava brání, připomněl list Gazeta Wyborcza. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím apeloval na zachování jednoty mezi oběma spojenci v odporu proti ruské agresi.

„Jednání (s ukrajinským diplomatem) bude velmi upřímné. Bude velmi konkrétní, jak tomu je ostatně vždy. Předáme naše hodnocení, pokud jde o aktuální stav našich vztahů, který bohužel kvůli vyjádřením některých ukrajinských představitelů není v poslední době nejlepší. Nikdo to netají. Mám pocit, že to pramení z emocí. Částečně pro to máme pochopení, protože (ukrajinský) stát byl napaden, ale neměl by napadat své spojence,“ řekl Jabloński podle webu stanice.

Erdogan řekl Putinovi, že stojí o obnovení černomořských dohod

Turecko bude nadále usilovat na diplomatickém poli o obnovení černomořských dohod o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavů. Dnes to prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogna v telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, napsala agentura Reuters. Podle agentury TASS šéf Kremlu řekl, že Rusko je ochotné vrátit se k dohodám v případě, že Západ začne plnit své závazky o usnadnění vývozu ruských komodit. Oba politici také mluvili o Putinově návštěvě Turecka.

„Prezident Erdogan vyjádřil, jak je důležité zdržet se kroků, které by mohly zvýšit napětí během války mezi Ruskem a Ukrajinou, a zdůraznil význam černomořské iniciativy, kterou označil za most míru,“ stojí v prohlášení prezidentské kanceláře v Ankaře.

Až 50 tisíc ukrajinských vojáků přišlo od začátku ruské invaze o končetinu

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z loňského února přišlo o jednu či více končetin na 20 tisíc až 50 tisíc ukrajinských vojáků. S odvoláním na odhady charitativních organizací, výrobců protéz a lékařů to uvedl list The Wall Street Journal (WSJ). Rozsah amputací mezi Ukrajinci se podle listu dá porovnat s počty těchto zákroků za první světové války.

O končetiny během konfliktu v letech 1914 až 1918 přišlo na 67 tisíc Němců a 41 tisíc Britů. Zákrok tehdy byl často jediným způsobem, jak zraněného zachránit před jistou smrtí. Například mezi americkými veterány z novodobých válek v Afghánistánu a Iráku je jich po amputaci méně než 2000.

Odhadovaný počet amputací na Ukrajině může být navíc podhodnocený, píše WSJ. V zemi bojující proti Rusku často trvá až několik měsíců, než jsou pacienti po prodělání zákroku uvedeni do databáze. Některým lékaři amputují nohu nebo ruku až několik měsíců či týdnů po zranění. Válka nyní také může vstoupit do brutálnější fáze s tím, jak ukrajinská armáda zesiluje tlak na ruské jednotky na jihu a východě země v rámci své protiofenzivy.

Ukrajinská armáda neposkytuje informace o ztrátách včetně zranění svých jednotek v konfliktu, který nyní trvá už déle než 17 měsíců. V zemi před loňským vpádem ruské armády lékaři prováděli několik tisíc amputací ročně, nyní je ale zdravotnický systém přetížený. Na novou končetinu pacienti čekají i více než rok. Západní vojenští chirurgové se s podobnými zraněními v takovém rozsahu nesetkali od druhé světové války, uvedl Aaron Epstein, vedoucí skupiny GSMSG sdružující bývalé vojenské lékaře.

Rusko zahájilo cvičení v Baltském moři

Ruské námořnictvo zahájilo cvičení v Baltském moři, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Plánovaných manévrů pod názvem Oceánský štít 2023 se účastní přes 30 válečných lodí a 20 doprovodných plavidel, 30 letadel a zhruba 6000 vojáků.

„Během cvičení máme v plánu ověřit připravenost námořních sil chránit národní zájmy Ruské federace v operativně významné oblasti a souhru velení na různých úrovních,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení. Pobřeží Baltského moře sdílí řada států Severoatlantické aliance, kterou Rusko označuje za svou existenční hrozbu.