Válka na Ukrajině ONLINE: Velké sčítání mrtvých, Rusko v noci vyslalo drony na Ukrajinu

Moskva oznámila požadavky pro mír s Ukrajinou, Kyjev odpověděl svými podmínkami

 Moskva dnes prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.

Náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin mezi sedmi požadavky vyjmenoval ukončení bojových akcí ze strany ukrajinských sil a dodávek západních zbraní. Splnění dalších pěti požadavků je podle ruského diplomata nezbytných pro "dosažení všeobecného, spravedlivého a trvalého míru", Ukrajina by se proto měla vrátit k neutrálnímu postavení mimo bloky, zřeknout se tedy vstupu do NATO a do EU, uznat "nové územní skutečnosti, vzniklé v důsledku práva národů na sebeurčení" (tedy uznat anexi svého území na Krymu a na východě a jihu země Ruskem - pozn. ČTK), chránit práva ruskojazyčných občanů a národnostních menšin, stanovit ruštinu státním jazykem a dodržovat základní lidská práva, včetně svobody náboženského vyznání.

Sedm ruských požadavků "potvrzuje právní a faktickou nezpůsobilost ruského vedení", uvedl na twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak a odpověděl vyjmenováním podmínek Ukrajinců. Ty zahrnují stažení všech ruských vojsk z ukrajinského území, definitivní uznání rozpadu Sovětského svazu a svrchovanosti postsovětských republik, vydání válečných zločinců a strůjců války, vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, snížení počtu útočných zbraní, uskutečnění mezinárodní konference, která by zorganizovala kontrolu nad jaderným arzenálem Ruska, právní zakotvení reparací, včetně dobrovolného odevzdání ruského majetku zabaveného v třetích zemích ve prospěch Ukrajiny.

Ukrajina požádala Německo o dodávku řízených střel Taurus

Ukrajina požádala Německo o dodávku řízených střel Taurus s doletem až 500 kilometrů, informovalo dnes německé ministerstvo obrany. Jeho mluvčí ale odmítla sdělit další podrobnosti. Není tedy jasné, o kolik střel Kyjev žádá ani to, jak je pravděpodobné, že Berlín na žádost nakonec kývne. O požadavku Ukrajiny už předtím informoval list Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Střely Taurus s plochou dráhou letu se odpalují z letadel a dokáží zaměřit cíl s vysokou přesností. Agentura Reuters upozornila, že pokud by se Berlín odhodlal střely dodat, následoval by tak Británii, která začátkem května jako první země oznámila, že na Ukrajinu pošle střely s dalekým doletem Storm Shadow. Spojené státy naopak zatím odmítají vybavit Ukrajinu taktickými balistickými střelami ATACMS kvůli obavám, že by mohly sloužit k útoku na ruské území.

„Je načase si vzít vše zpět, co nám patří,“ napsal na sociální síť Telegram vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. „Toto je modlitba za osvobození Ukrajiny. Naši hrdinní vojáci jdou s těmito slovy a myšlenkami do útoku, aby osvobodili Ukrajinu od ruských okupantů a pozvedli prapor vítězství,“ stojí v příspěvku, ke kterému připojil video s ukrajinskými vojáky. 

Ukrajina je připravena na protiofenzivu, začít může kdykoliv, řekl BBC Danilov

Ukrajina je připravena zahájit protiofenzivu proti ruským silám, které po loňské invazi obsadily východ země. V rozhovoru to stanici BBC řekl tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Protiofenziva může začít kdykoliv, Ukrajina má podle něj teď "historickou příležitost" a nesmí udělat chybu.

"Může začít zítra, pozítří nebo za týden," řekl ohledně protiútoku Danilov. "Bylo by podivné, kdybychom oznamovali data, kdy má začít ta nebo jiná událost. Takhle se to nedělá... Naše země má před sebou velmi odpovědný úkol. A my chápeme, že nemáme právo udělat chybu," dodal.

Polský parlament přijal návrh zákona o vzniku komise posuzující ruský vliv

Polští zákonodárci přijali zákon o vzniku komise posuzující ruský vliv v zemi. Podle opozice jde ale o snahu spustit hon na čarodějnice proti politickým oponentům vlády ve volebním roce, informovala agentura Reuters. Aby zákon nabyl platnosti, musí ho ještě podepsat prezident Andrzej Duda.

Německé zbraně poskytnuté Kyjevu nebudou použity v Rusku, uvedl Scholz

„Německé zbraně dodané Ukrajině nebudou použity na ruském území,“ uvedl v pátek spolkový kancléř Olaf Scholz při své návštěvě Estonska. Vyplývá to podle něj ze skutečnosti, že Ukrajina je napadenou zemí, která se brání před ruskou agresí, uvedla agentura DPA. „Rusko napadlo Ukrajinu, a proto se Ukrajina sama může bránit,“ cituje Scholze DPA. „A zároveň je jasné, že námi dodané zbraně budou použity pouze na ukrajinském území,“ dodal kancléř. Scholz již dříve řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je s tímto požadavkem srozuměn.

Legie Svoboda Rusku zveřejnila video z vpádu do Belgorodské oblasti

Ozbrojená skupina Legie Svoboda Rusku, která se přihlásila k pondělnímu nájezdu na ruskou Belgorodskou oblast, zveřejnila sestříhané video, které podle ní ukazuje jakési shrnutí jejího útoku. Je na něm vidět mimo jiné ničení ruské armádní techniky, přestřelky, výbuchy a pohyby obrněnců v blízkosti venkovských domů. Výpad na ruské území u hranic s Ukrajinou připisuje Moskva sabotážním skupinám z Ukrajiny, Kyjev tvrdí, že za nimi stojí skupiny Rusů, které bojují na straně ukrajinské armády.

Německo kvůli summitu NATO přesune raketový systém Patriot ze Slovenska do Litvy

Německo přesune svůj obranný raketový systém Patriot, který je nyní umístěný na Slovensku, do Litvy. Tam bude systém chránit summit NATO, který se má konat v červenci ve Vilniusu. Podle šéfa Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga se očekává, že členské státy na summitu schválí mnohaletý asistenční program pro Ukrajinu. Program by měl mimo jiné pomoci Ukrajině dosáhnout plné operační integrace s armádami států NATO.

Skladitě v Rostově na Donu, který leží asi 100 km od ukrajinských hranic, zasáhl rozsáhlý požár, informuje server Nexta.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov poděkoval čínskému zvláštnímu vyslanci za „vyváženou pozici Číny“ k válce na Ukrajině. S vyslancem podle agentury TASS probírali i možnosti urovnání válečného konfliktu.

Italské námořnictvo se obává incidentu s ruskou lodí ve Středozemním moři

Italské vojenské námořnictvo se obává možného incidentu s lodí ruského námořnictva. V pátek to prohlásil admirál Enrico Credendino, který italské námořní flotile velí. Podle něj se v posledních měsících zvyšuje aktivita ruských vojenských lodí a jejich doprovodu u italských břehů. Chování těchto plavidel je navíc agresivnější. Podle Credendina mají Rusové ve Středozemním moři počet lodí, který patří k nejvyšším po skončení studené války.

Michelin prodal své aktivity v Rusku

Francouzský výrobce pneumatik Michelin prodal své aktivity v Rusku. Kupujícím je Power International Tyres, distributor pneumatik v zemi. Podrobnosti o prodejní ceně podnik nezveřejnil. Michelin prodal svou společnost Russia Tire Manufacturing Company (MRTMC) a Camso CIS. Dohoda, kterou schválily místní úřady, zachová 250 pracovních míst, především v jediném ruském závodě Michelinu v Davidovu. Propouštění bude i tak výrazné, závod nyní zaměstnává 750 lidí.

Závod Davidovo nedaleko Moskvy ročně vyrábí až dva miliony pneumatik, zejména pro osobní automobily pro ruský trh a také některé severoevropské trhy. Michelin uvedl, že není možné, aby byl každý zaměstnanec převeden do Power International Tyres.

Nejméně jeden mrtvý a 23 raněných po ruském zásahu nemocnice v Dnipru

Nejméně jeden člověk zahynul a další utrpěli zranění při ruském ostřelování nemocnice v ukrajinském městě Dnipro, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf oblastní správy Serhij Lysak později uvedl, že počet raněných stoupl z 15 na 23, tři z nich jsou v kritickém stavu. Mezi 21 hospitalizovanými jsou i dva chlapci ve věku tří a šesti let, jejichž stav lékaři označili za středně závažný. Zahynul devětašedesátiletý náhodný kolemjdoucí.

„Ruští teroristé opět potvrzují svůj status bojovníků proti všemu lidskému a čestnému,“ okomentoval Zelenskyj na facebooku zásah zdravotnického zařízení ruskou raketou. „Musíme tyto nelidi porazit nezvratně a co nejdřív. Protože náš čas jsou naši lidé. A naši lidé jsou na Ukrajině to nejcennější,“ zdůraznil.

Exploze byly v noci hlášeny z Kyjeva a Dnipra, ale také ruského Krasnodaru

 Z ukrajinské metropole Kyjeva a východoukrajinského Dnipra byly v noci hlášeny exploze po ruském vzdušném úderu, informuje server RBK-Ukrajina a stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Zatím nejsou informace o zraněných, správa ukrajinského hlavního města hlásí sestřelení všech vzdušných cílů. Exploze byly podle BBC slyšet rovněž v ruském Krasnodaru na jihozápadě Ruska, ze kterého je to k nejbližší části frontové linie přibližně 300 kilometrů.

Telegramový kanál Baza zveřejnil mimo jiné video, které podle něj zachycuje moment exploze v Krasnodaru, nebo průlet dronu. Podle místních obyvatel střílela protivzdušná obrana na bezpilotní letoun. Operační štáb Krasnodarského kraje později podle agentury TASS uvedl, že ve městě byl slyšet „třesk“, což je podle BBC eufemismus pro výbuch. Důvod „třesku“ ruské úřady neuvádí. „Podle předběžných informací nejsou žádní zranění,“ sdělil štáb. Starosta Krasnodaru Jevgenij Naumov uvedl, že byla poškozena kancelářská budova a bytový dům.

Na Ukrajině mezitím ruský vzdušný úder podle BBC zřejmě pocítilo hlavně Dnipro. Městem podle ní znělo vícero explozí, zatím není jasné, zda šlo o údery ruských raket nebo výbuchy při jejich sestřelení protivzdušnou obranou. „Nic nenatáčejte ani nezveřejňujte,“ vzkázal obyvatelům starosta Dnipra Borys Filatov. Ukrajinské úřady se totiž domnívají, že zveřejňování záběrů z míst úderů raket a bezpilotních letounů nebo práce protivzdušné obrany může pomoci ruským invazním silám.

Rusko provedlo raketový úder na Kyjev, protivzdušná obrany zničila všechny nepřátelské cíle, hlásí RBK-Ukrajina s odvoláním na místní úřady

Kyjev: Kvůli ruským aktivitám stoupá voda v okupované Kachovské přehradě

Hladina vody v Kachovské přehradě na jihu Ukrajiny od února neustále stoupá a podle ukrajinské společnosti Ukrhidroenerho stojí ruské aktivity na přehradě za zaplavením několika osad v ukrajinské Záporožské oblasti. Informovaly o tom agentura Reuters a AP, které upozornily na zatopení domů v osadě Lysohirka rozprostírající se na ostrově na řece Dněpr. Přehradu od začátku ruské invaze na Ukrajinu okupují Rusové. 

Vesnice Lysohirka leží asi 15 kilometrů od frontové linie. Její obyvatelé se ale už nemůžou schovávat před ruskými ostřelováním ve sklepích, protože ty jsou nyní zatopené. „Kvůli výbuchům se někdy domy otřásají,“ popsal Reuters čtyřiasedmdesátiletý muž z vesnice Mykola. Ve vsi obvykle s výjimkou zimy pobývá okolo 50 lidí, novináři Reuters jich tam ale zastihli pouze šest.

„Zvýšení hladiny řeky Dněpr, v důsledku kterého byly zatopeny osady v Záporožské oblasti, je spojené s ruskou okupací Kachovské přehrady,“ citovala agentura vyjádření ukrajinské státní společnosti Ukrhidroenerho, která přehradu vlastní. Výška hladiny v přehradě podle společnosti dosahuje 17 metrů a je o metr vyšší, než je v této části roku obvyklé. Co přesně ale Rusové na přehradě dělají, společnost neví a přístup do areálu nemá. Neustálé zvyšování hladiny přehrady od poloviny února podle agentury AP potvrzují také satelitní snímky.