Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022

Lipavský jednal se svým saúdskoarabským protějškem, tématem byla i Ukrajina

Saúdská Arábie si přeje mír na Ukrajině, ovšem v souvislosti se současnou ruskou agresí zastává neutrální postoj. Po jednání se svým saúdskoarabským protějškem princem Fajsalem bin Farhánem Saúdem to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Uvedl také, v Rijádu jasně hovořil o tom, co znamená ruský imperialismus. Kromě dopadů ruské války na Ukrajině šéfové obou diplomacií diskutovali i o regionální a globální bezpečnosti a o bilaterálních vztazích.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj uvolní dalších 1,5 miliardy eur na podporu ukrajinské ekonomiky a obnovu zničené infrastruktury. 

Polský ministr obrany avizoval pořízení nových ponorek

Polsko ještě letos hodlá spustit proces pořízení nových ponorek spolu s transferem nezbytných technologií, ohlásil polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Nové ponorky mají být vyzbrojeny nejen torpédy, ale i střelami s plochou dráhou letu s dlouhým doletem. Ministr za „zajímavý příklad“ označil velmi rychlou australskou objednávku na tři americké jaderné ponorky třídy Virginia, schopnými odpalovat střely Tomahawk.

„Plnohodnotné vojenské námořnictvo musí disponovat nejen hladinovými loděmi, ale také plavidly schopnými skrytě se přesouvat pod vodou,“ prohlásil Blaszczak a přislíbil, že ministerstvo obrany brzy oznámí podrobnosti o zamýšleném počtu ponorek, jejich vybavení a schopnostech. Nové ponorky se mají vyznačovat dlouhou vytrvalostí, silnou výzbrojí a pružnou konfigurací výbavy a výzbroje.

Polsko investuje miliardy do rychlé modernizace a posílení svých ozbrojených sil pod vlivem obav, aby se po Ukrajině nestalo dalším terčem ruské agrese.

Britský ministr obrany je na neohlášené návštěvě v Kyjevu

Britský ministr obrany Ben Wallace přicestoval do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Informovalo o tom ukrajinské ministerstvo obrany, podle kterého se Wallace už setkal se šéfem resortu Oleksijem Reznikovem. Oba ministři hovořili o pokračujícím výcviku ukrajinských vojáků v Británii či nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu.

„Samozřejmě jsme diskutovali o perspektivě členství Ukrajiny v NATO,“ uvedl v tiskovém prohlášení Reznikov, podle kterého byl součástí diskuze i mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a také vyzbrojování Ukrajiny.

„Zejména pokud jde o zbraně, které umožňují poškodit nepřítele na velké vzdálenosti, jako jsou střely Storm Shadow,“ uvedl Reznikov. Tyto řízené střely s plochou dráhou letu mají dosah přes 250 kilometrů a jedná se tak o první munici s tak dalekým dostřelem, kterou spojenci Kyjevu poskytli.

Ropná válka Západu proti Rusku začíná ztrácet na síle

Příjmy Ruska z vývozu ropy se v březnu a dubnu zotavily z úrovní z ledna a února a dosáhly nejvyšší úrovně od listopadu loňského roku. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnilo nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA). Očekává se přitom, že Moskva bude schopna příjmy z prodeje ropy dál zvyšovat, uvedl server americké televize CNBC.

Zjištění ukazují, že Moskva v poslední době opět úspěšně získává peníze z vývozu fosilních paliv navzdory tomu, že koncem loňského roku zavedla Evropská unie zákaz dovozu a skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 přišla s širším omezením cen ruské ropy. Vedoucí představitelé G7 přitom na závěr nedávného summitu v Japonsku uvedli, že cenový strop na ruskou ropu a ropné produkty funguje, že příjmy Ruska z jejich prodeje se snížily a že z klesajících cen ropy a plynu mají zisk země po celém světě.

Analytici trhu s energiemi z institutu CREA naznačili, že neúspěch tzv. koalice pro cenový strop při revizi cenových úrovní a prosazování této politiky způsobil, že opatření ztratila na síle, integritě a důvěryhodnosti.

„EU nesplnila svůj závazek, že bude revidovat cenový strop každé dva měsíce, aby zajistila, že tento strop zůstane nižší než průměrná tržní cena,“ řekl analytik CREA a spoluautor zprávy Lauri Myllyvirta. „To je jasné znamení, že to prosazování nefunguje,“ dodal.

Na začátku letošního roku údaje ukazovaly, že příjmy Ruska z vývozu fosilních paliv se v prosinci prudce snížily. Vypadalo to, že to značí účinnost politiky zaměřené na příjmy Ruska z ropy a vyvolalo to volání po ještě tvrdších opatřeních, která by pomohla Kyjevu zvítězit. Nejnovější zjištění střediska CREA však ukazují, že daňové příjmy Ruska z vývozu ropy v dubnu meziměsíčně vzrostly o šest procent díky březnovému růstu vývozu. Nicméně je třeba dodat, že příjmy Kremlu byly výrazně nižší než v dubnu loňského roku, kdy ceny prudce vzrostly.

FT: Milice, jež útočily v Belgorodské oblasti, použily vozidla vyrobená v USA

Milice, které tento týden rozpoutaly střety v ruské Belgorodské oblasti sousedící s Ukrajinou, použily při útoku taktická vozidla vyrobená ve Spojených státech, napsal list Financial Times (FT). Kyjev už dříve popřel přímé zapojení do střetů, které od pondělka hlásily ruské úřady z příhraniční oblasti. Podle Ukrajiny za nimi stojí ruští partyzáni. Jeden z ukrajinských činitelů nicméně podle FT připustil určitou formu spolupráce s uskupeními, která se k útokům v Belgorodské oblasti hlásí.

K zodpovědnosti se přihlásily dvě skupiny - Ruský dobrovolnický sbor (RDK) a Legie Svoboda Rusku (LSR).

Podle analýzy relevantních videí a fotografií - kterou provedl FT - to vypadá, že některé, byť ne všechny, snímky obrněných vozidel MaxxPro a vozů Humvee vyrobených v USA byly pořízeny na ruské straně hranice. Záběry zveřejněné zvlášť ruským ministerstvem obrany ukazují v USA vyrobená vozidla poškozená střelbou a zjevně opuštěná, píše deník, podle něhož stejné typy vojenských vozů obdržela Ukrajina od USA v rámci pomoci v jejím boji proti ruské invazi.

Američtí představitelé opakovaně uvedli, že nepodporují ani neumožňují ukrajinským ozbrojeným silám nebo jejich spojencům útočit s využitím americké techniky na ruské území. „Jsme skeptičtí ohledně pravdivosti takových zpráv a zůstáváme v úzkém kontaktu s našimi ukrajinskými protějšky,“ okomentoval nejmenovaný americký činitel informaci FT o použití amerických vozidel v Belgorodské oblasti.

Černochová podepsala smlouvu o obranné spolupráci s USA

Ministryně obrany Jana Černochová v Pentagonu se svým americkým protějškem Llyodem Austinem podepsala česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA). „Střední Evropa byla v minulosti ovlivněna expanzí nedemokratických mocností, nemohli jsme svobodně rozhodovat o svém osudu,“ řekla Černochová. Proto má podle ní podpis smlouvy pro Česko hluboký význam.

Smlouvu DCA nebo její ekvivalent má s USA většina zemí NATO. Česko je 24. státem, který ji uzavírá. Z východních členů NATO je Česko poslední zemí, která nemá podobnou smlouvu uzavřenu. Maďarsko ji přijalo před dvěma lety, na Slovensku schvalování provázela ostrá vnitropolitická diskuse. Dohodu schválila česká vláda, nyní ji v Česku musí odsouhlasit obě komory Parlamentu a podepsat prezident.

Ruská Belgorodská oblast zrušila speciální režim zavedený kvůli útoku z Ukrajiny

Západoruská Belgorodská oblast zrušila režim protiteroristické operace, který zavedla v pondělí v souvislosti s bojem proti jednotkám, které na její území pronikly z Ukrajiny. Na telegramu o tom informoval gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov. Speciální režim znamenal dočasná omezení a opatření, včetně kontrol dokladů místních obyvatel. Moskva dříve uvedla, že se ruským silám podařilo "diverzanty" zatlačit zpátky za hranice.

Ukrajina už dříve odmítla, že by měla s událostmi v Belgorodské oblasti něco společného. Podle představitelů Kyjeva jde o operaci ruských partyzánů.

EU dodala Ukrajině 220 tisíc z milionu přislíbených dělostřeleckých granátů

Země Evropské unie poskytly Ukrajině 220 tisíc dělostřeleckých granátů z celkového milionu kusů, který přislíbily dodat do března příštího roku. Po jednání ministrů obrany členských států to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Velká většina zemí podle něj podporuje další navýšení peněz ve společném fondu financujícím nákupy zbraní pro Kyjev, jednomyslná shoda na něm však zatím není.

Moskva kritizuje chystanou zastávku americké letadlové lodi v Oslu

Ruské velvyslanectví v Norsku protestovalo proti plánované návštěvě nejmodernější americké letadlové lodi USS Gerald Ford tento týden v norské metropoli Oslu. Podle ruské ambasády se jedná o „demonstraci síly, která je nelogická a škodlivá“.

„Na severu nejsou žádné problémy, které by vyžadovaly vojenské řešení či vnější intervenci,“ uvedl mluvčí velvyslanectví Timur Čekanov. „Vzhledem k tomu, že podle Osla nepředstavuje Rusko pro Norsko přímou vojenskou hrozbu, se taková demonstrace síly zdá být nelogická a škodlivá,“ dodal.

USS Gerald Ford je první z nové třídy letadlových lodí americké armády. Jedná se o největší letadlovou loď na světě a z hlediska výtlaku o největší válečné plavidlo v historii lidstva. Loď na jaderný pohon o délce 355 metrů může nést až 90 letounů

Gazpromu loni prudce klesl zisk, firma ruší dividendu

Ruské plynárenské společnosti Gazprom loni klesl čistý zisk o více než 40 procent na 1,226 bilionu rublů (zhruba 336 miliard korun). Firma pokles zisku zdůvodnila vyšším zdaněním ve druhé polovině roku. Uvedla také, že nevyplatí celoroční dividendu. Akcie Gazpromu reagovaly na zprávu zhruba čtyřprocentním poklesem. Firma, jejímž většinovým vlastníkem je ruská vláda, už loni vyplatila rekordní pololetní dividendu v celkovém objemu 1,2 bilionu rublů.

Výcvik Ukrajinců na stíhačkách F-16 už začal

Několik zemí Evropské unie už zahájilo výcvik ukrajinských letců na stíhačkách F-16, oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Dodal, že jednou z těchto zemí je Polsko. 

Ukrajina se snaží evropské země přesvědčit, aby jí v nejbližších měsících dodaly několik desítek kusů F-16, které řada států nahrazuje či plánuje nahradit ve své výzbroji modernějšími letouny. Letadla předběžně přislíbily dodat například Nizozemsko či Dánsko, nevylučují to však ani další země. Británie se spolu s Nizozemskem chystá vytvořit mezinárodní koalici zemí, které budou stroje poskytovat či zajistí výcvik, na který se chce zaměřit Londýn, jež tyto letouny ve výzbroji nemá.

K výcviku ukrajinksých pilotů na letounech americké výroby dal minulý týden prezident USA Joe Biden. USA samy své F-16 Ukrajině dodat neplánují, 

Dodávky ropy z Itálie pokryjí českou spotřebu od roku 2025

Česko se zbaví závislosti na ruské ropě za dva roky. Státní společnost Mero uzavřela dohodu s konsorciem firmy TAL na rozšíření Transalpinského ropovodu, oznámil premiér Petr Fiala. Projekt za až 1,6 miliardy korun zvýší od začátku uvedeného roku kapacity ropovodu pro Česko o čtyři miliony tun ropy ročně, do země tak bude možné ropovodem dodat až osm milionů tun za rok. Náklady na rozšíření ropovodu zaplatí Mero.

Ropovodem TAL proudí ropa z italského Terstu do bavorského Ingolstadtu, odkud pokračuje do Česka ropovodem IKL. 

Rusové tvrdí, že zatlačili zpět síly, které pronikly do Belgorodské oblasti

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se ruským silám podařilo zpátky na Ukrajinu zatlačit zbytky jednotek, které v pondělí pronikly do Belgorodské oblasti. Více než 70 útočníků byl zabito, citovala agentura Reuters z prohlášení ministerstva. 

„Diverzanti, kteří napadli Belgorodskou oblast, byli zablokováni a poraženi,“ uvedlo ruské ministerstvo. Ještě dopoledne nicméně podle tamního gubernátora v oblasti pokračovaly střety. 

Jak nicméně na twitteru uvedl zpravodaj listu Financial Times na Ukrajině Christopher Miller, podařilo se mu spojit s Denisem Nikitinem, který velí Ruskému dobrovolnickému sboru, jedné z jednotek, které se akce účastní. A podle něj operace v Belgorodu stále pokračuje.

Mise MMF zahájila přezkum nového úvěrového programu pro Ukrajinu

Mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) zahájila první přezkum úvěrového programu za 15,6 miliardy USD (342,8 miliardy Kč) pro Ukrajinu, který fond schválil v březnu. Oznámilo to dnes ukrajinské ministerstvo financí. Čtyřletý program od MMF je součástí celosvětového souboru pomoci v objemu 115 miliard USD na podporu ukrajinské ekonomiky.