Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022
Nejméně 12 mrtvých a čtyři desítky zraněných si vyžádaly noční útoky Ruska, které na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vyslalo podle ukrajinských ozbrojených sil celkem 69 balistických raket a 298 bezpilotních letounů. Nejméně tři z obětí byly děti, informovaly dopoledne tiskové agentury. Ukrajinské letectvo podle agentury Reuters oznámilo sestřel 45 raket a 266 dronů. Podle ukrajinských médií se jedná o největší vzdušný útok, který Rusko uskutečnilo od zahájení války v únoru 2022.
Důležité události posledních dní:
- Ruské útoky na Ukrajinu si v pátek a v noci na sobotu vyžádaly nejméně 13 mrtvých civilistů, dalších asi 60 utrpělo zranění.
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
- Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Prezident Pavel varoval ukrajinské vedení před uspěcháním protiofenzivy
Pokud útok selže, další možnost už letos nebude, řekl v rozhovoru pro deník The Guardian. Pavel prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Denyse Šmyhala upozornil, že Ukrajina už podle něj nedisponuje momentem překvapení, který jí v minulosti pomohl k úspěšným protiútokům ve východní části Charkova a v Chersonské oblasti.
Pavel, jenž byl do roku 2018 předsedou vojenského výboru, také uvedl, že si Kyjev uvědomuje, že schopnosti Ukrajiny k úspěšné ofenzivě proti Rusku mají stále mezery.
Podle českého prezidenta se může objevit tlak na Ukrajinu, aby předvedla nějaký výsledek. „Bude pro ni nesmírně škodlivé, pokud tato protiofenziva selže, protože další šanci už nedostane. Alespoň ne v letošním roce,“ řekl Pavel v rozhovoru během návštěvy Londýna, kde se účastnil korunovace krále Karla III.
„Je hodně náročné sestavit tým, vyřešit zásobování municí, financování pohonných hmot. Letos zkrátka bude jediná šance, takže musí být úspěšná,“ dodal český prezident. Právě dodávky munice byly podle Pavla hlavním tématem společného setkání se Zelenským.
„Snaží se sestavit až devět mechanizovaných brigád. Požádal mě a slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, jestli by každý z nás mohl dodat jednu brigádu, což je v zhruba 35 tanků a sto obrněných transportérů,“ doplnil Pavel, podle kterého se Rusové už nenechají podruhé zaskočit, a Kyjev by tak situaci neměl podcenit.
Nebezpečné přiblížení ruského stroje polské stíhačce nad Černým mořem označil mluvčí polské vlády Piotr Müller za plánovanou provokaci. Dodal, že posádka polského stroje vyvázla z incidentu bez zranění. Podobné provokace jsou podle něj jen snahou ruské strany získat si pozornost.
Mluvčí východního uskupení ukrajinských vojsk Serhij Čerevatyj v reakci na slova velitele ruských žoldnéřů Jevgenije Prigožina o nedostaku munice podotkl, že ruské síly mají munice „více než dost“. Rusové podle něho za uplynulý den v oblasti Bachmutu podnikli 489 dělostřeleckých útoků. „Tak vypadá hlad po munici?“ ptá se Čerevatyj.
Prigožinova vyjádření považuje za snahu odvést pozornost od těžkých ztrát, které wagnerovci u Bachmutu utrpěli poté, co jejich velení do bojů nasadilo velké počty žoldnéřů.
Zákaz dodávek ruské ropy stojí PKN Orlen miliony dolarů denně
Zákaz dodávek ruské ropy stojí polskou rafinerskou společnost PKN Orlen miliony dolarů denně. Firma uvádí, že má problém shánět alternativní dodávky pro svou českou rafinerii v Litvínově, píše na svém webu deník Financial Times (FT). Podle generálního ředitele polské firmy Daniela Obajteka by protiruské sankce měly být přísnější.
Obajtek mluví o ztrátě asi 27 milionů dolarů (bezmála 573 milionů Kč) denně. Na vině je podle něj cenový rozdíl asi 30 dolarů za barel mezi levnější ruskou ropou a alternativními dodávkami.
„Nenazýval bych to ztrátou: jde o nepodporování Ruska,“ řekl Obajtek britskému listu. „Toto jsou tržní náklady a platí pro každou společnost, která nedováží ropu z Ruska,“ uvedl.
Dodal nicméně, že jeho podnik stále používá ruskou ropu přiváděnou potrubím přes síť Družba pro českou rafinerii v Litvínově, na kterou se dosud nevztahovaly sankce, a to přesto, že vláda ve Varšavě prosazuje přísnější sankce EU vůči Moskvě.
„Kompletní náhrada ruské ropy vyžaduje zlepšení logistiky dodávek ropy, na čemž pracujeme s českou vládou,“ řekl Obajtek FT.
Orlen také pokračoval v dovozu ruské ropy na svůj domácí trh až do února. A to navzdory původnímu příslibu Polska zastavit dovoz ruské ropy do konce loňského roku. Minulý měsíc Orlen oznámil, že ukončil svou poslední smlouvu s ruskou společností Tatněfť s tím, že to nemohl udělat dříve, aniž by riskoval ruskou žalobu za porušení podmínek smlouvy.
Evropská unie v loňském roce zakázala dovoz ropy z Ruska po moři. Do zákazu ale nezahrnula ropu přepravovanou po souši přes síť ropovodů Družba, která spojuje Rusko s Polskem a několika dalšími zeměmi EU včetně Slovenska a České republiky.
Zatímco Orlen se sám snaží stát se na Rusku nezávislým, tak ruské ropné společnosti podle Obajteka stále „zaplavují Evropu petrochemickými produkty“ a dalšími ropnými deriváty navzdory sankcím EU, které mají snížit schopnost Ruska financovat válku na Ukrajině. Vyjmenoval několik mezer, které umožnily ruskému ropnému sektoru nadále vydělávat „slušné peníze“ z EU. Konkrétní důkazy o porušování sankcí ale neuvedl.
„Shrneme-li to, myslím si, že sankce by měly být přísnější. Neměl by to být jen trik, jak zlepšit mediální obraz Evropy,“ míní Obajtek.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov míní, že Rusko nemá vojenský ani ekonomický potenciál, aby letos zahájilo na Ukrajině velkou ofenzivu. „Zároveň je ale schopné vést obranné operace, a to je problém, kterému musíme čelit,“ řekl Budanov v rozhovoru pro YahooNews.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci bylo nad Černým mořem zlikvidováno 22 ukrajinských bezpilotních letounů. Agentura Reuters připomíná, že tyto informace není možné nezávisle ověřit. Už ráno Ruskem instalovaní představitelé anektovaného Krymu uvedli, že Ukrajina na poloostrov v noci poslala deset dronů.
Rusové v posledních dnech zesílili útoky raketami dlouhého doletu na cíle na Ukrajině a v noci na dnešek byl protiletecký poplach vyhlášen asi na dvou třetinách ukrajinského území, napsala agentura Reuters.
Rusko Ukrajinu znovu ostřelovalo raketami, z Charkovské oblasti hlásí zraněné
Rusko v noci na dnešek pokračovalo v raketových útocích na Ukrajinu a zasáhlo při nich průmyslový podnik v Mykolajivské oblasti nebo parkoviště v Balakliji v Charkovské oblasti. Tam kvůli ostřelování utrpělo zranění pět lidí, hlásí podle ukrajinských médií místní zástupci.
Mluvčí ukrajinského jižního velitelství Natalija Humenjuková dnes uvedla, že na Mykolajivskou oblast Rusové zaútočili protilodními raketami Ch-22, jedna z nich zasáhla blíže neurčený průmyslový objekt. Podle šéfa regionální správy této oblasti Vitalije Kima Rusové těchto raket vystřelili celkem pět. Oběti na životech hlášeny nejsou.
Telegramový kanál Baza zároveň uvedl, že v Kurské oblasti sousedící s Ukrajinou byl v místě asi 60 kilometrů od hranice nalezen dron s nápisem „Sláva Ukrajině“. Identifikační znaky na něm ovšem podle tohoto kanálu nebyly.
Agentura Reuters připomíná, že v posledních dvou týdnech zesílily útoky na cíle zejména v Ruskem okupovaných ukrajinských oblastech, ale i na samotném ruském území. Ačkoliv Kyjev nepotvrzuje, že by za těmito incidenty stála ukrajinská armáda, dal najevo, že ničení infrastruktury nepřítele je součástí příprav na chystanou pozemní protiofenzivu.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v rozhovoru s americkým listem The Washington Post varoval, že očekávání světa od plánovaného ukrajinského protiútoku mohou být přehnaná. „Většina lidí čeká na něco obrovského,“ řekl. Reznikov se obává, aby to pak nevedlo ke zklamání.
Washingtonský deník také napsal, že během příprav protiofenzivy se ukrajinští představitelé potýkají s otázkou, jaký výsledek bude dostatečný na to, aby udělal dojem na západní spojence, zejména pak na Spojené státy. Panují obavy, že pokud Ukrajinci nenaplní očekávání, může Kyjev přijít o tolik potřebnou vojenskou pomoc ze Západu nebo čelit novému tlaku, aby problémy s Moskvou neřešil na bojišti, ale u jednacího stolu. Při takových jednáních by se určitě objevily požadavky na postoupení ukrajinského území, což vláda v Kyjevě označuje za nepřijatelné.
Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin dostal slib, že získá vše nutné pro další boj v ukrajinském Bachmutu. Napsal to na telegramu. V pátek přitom varoval, že vzhledem k nedostatku munice se z tohoto města k 10. květnu stáhne.
„Máme slíbeno tolik munice, kolik potřebujeme, abychom mohli pokračovat. Je nám řečeno, že v Arťomovsku (ukrajinsky Bachmutu) můžeme postupovat, jak uznáme za vhodné,“ uvedl Prigožin.
Na telegramu také napsal, že Wagnerově skupině byl přidělen generál Sergej Surovikin pro koordinaci rozhodování s ruským ministerstvem obrany. Surovikin tři měsíce velel ruským vojskům na Ukrajině, v lednu ho ale vystřídal náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.
Ruské jednotky v čele s wagnerovci se ukrajinský Bachmut snaží dobýt už měsíce. Znepřátelené strany o toto město vedou nejkrvavější boje z celé fronty. Prigožin se v pátek tvrdě opřel do ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Gerasimova kvůli tomu, že se jednotkám Wagnerovy skupiny v Bachmutu nedostává munice. Varoval, že se odtamtud k 10. květnu stáhnou do týlu. V sobotu pak Prigožin oznámil, že wagnerovci pozice v Bachmutu přenechají bojovníkům čečenského vůdce Ramzana Kadyrova.
Šéf Belgorodské oblasti uvedl, že ukrajinské útoky poničily energetickou síť
Při ostřelování vesnice v ruské Belgorodské oblasti ze strany ukrajinské armády bylo poničeno plynové potrubí a elektrické vedení. Dnes o tom na síti Telegram informoval gubernátor tohoto regionu Vjačeslav Gladkov. Belgorodská oblast sousedí s Ukrajinou.
„Nejdůležitější je, že nejsou oběti,“ napsal Gladkov. Poničený je podle něho také dům ve vsi Spodarjušino, která leží hned u hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Agentura Reuters uvedla, že tato tvrzení není schopna nezávisle ověřit.
Belgorodská oblast i další regiony v Rusku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zažívají výbuchy skladů pohonných hmot a zbraní. Ukrajina se sice k útokům na ruském území a ve svých oblastech okupovaných Ruskem otevřeně nehlásí, nedávno však dala najevo, že ničení infrastruktury je součástí příprav na plánovanou pozemní protiofenzivu.
V sobotu agentura TASS informovala, že úřady ve městě Šebekino blízko hranice s Ukrajinou kvůli ostřelování ukrajinským dělostřelectvem na tři dny nechaly zavřít restaurace a kulturní i zábavní podniky. Otevřeny zůstávají jen obchody s potravinami a lékárny. Při sobotním ostřelování utrpěl zranění jeden člověk.
Města v Belgorodské oblasti z bezpečnostních důvodů omezují oslavy Dne vítězství, který v Rusku připadá na 9. květen. Nebudou se například konat ohňostroje.
Polsko uvedlo, že se ruská stíhačka nebezpečně přiblížila k jeho letounu
Ruská stíhačka Su-35 se v pátek nad Černým mořem několikrát nebezpečně přiblížila k letounu polské pohraniční stráže, který v této oblasti plnil běžné úkoly pro unijní agenturu Frontex. S odkazem na sdělení polské pohraniční stráže a rumunského ministerstva obrany o tom informoval portál Onet.pl. Společné středisko pro letecké operace NATO ve španělském Torrejónu kvůli tomuto incidentu uvedlo do pohotovosti dva španělské a dva rumunské bojové letouny.
Kadyrov požádal Putina, aby jeho bojovníky poslal do Bachmutu místo wagnerovců
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov požádal dopisem ruského prezidenta Vladimira Putina, aby čečenské bojovníky poslal do ukrajinského Bachmutu místo žoldnéřů z Wagnerovy skupiny. Její šéf Jevgenij Prigožin podle médií oznámil, že jednotky skupiny se z dobývaného ukrajinského města k 10. květnu stáhnou kvůli nedostatku munice.
„Podepsal jsem dopis adresovaný vrchnímu veliteli ozbrojených sil Ruské federace Vladimiru Putinovi s žádostí, aby vydal rozkaz k přesunu čečenských speciálních jednotek rychlého nasazení Achmat do města Arťomovsk (ukrajinsky Bachmut),“ uvedl Kadyrov a dodal, že dopis už odeslal. Napsal v něm, že Achmat chce převzít pozice wagnerovců.
Prigožin ve videu zveřejněném před několika dny mimořádně hrubým způsobem zaútočil na ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova kvůli tomu, že wagnerovcům v Bachmutu chybí munice. Varoval, že jeho bojovníci se stáhnou do týlu. Ruskojazyčný servis BBC píše, že Kadyrov po tomto Prigožinově výpadu šéfovi wagnerovců vzkázal, aby "veřejně nepral špinavé prádlo" a dal najevo, že jednotky Achmat jsou připraveny nastoupit v Bachmutu místo Wagnerovy skupiny.
Americký Institut pro studium války (ISW) uvádí, že Prigožin s Kadyrovem se zřejmě snaží ukázat jednotky ruské regulérní armády a ministerstvo obrany jako neefektivní a svalit na ně vinu za případné neúspěchy v Bachmutu. Prigožinovo rozhodnutí předat pozice v Bachmutu příznivcům Kadyrova odráží jeho nedůvěru vůči vedení ruské armády. Pokud bojovníci Achmatu v Bachmutu narazí na podobné problémy jako wagnerovci a nepodaří se jim město plně ovládnout, budou podle ISW moci ruské ministerstvo obrany obvinit z toho, že jim neposkytlo potřebnou podporu.