Válka na Ukrajině ONLINE: Putin si hraje s ohněm, varuje Trump

Zástupci koalice a Pirátů se shodli na posilování evropského pilíře NATO 

Účastníci dnešní schůzky o obranyschopnosti a bezpečnosti, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS), se shodli na tom, že stojí nadále o spojenectví s USA. Zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO. Ve společném prohlášení vyzdvihli i potřebu silné, dobře vybavené armády i postupné navyšování výdajů na obranu tak, aby nejpozději v roce 2030 dosáhly minimálně tří procent HDP.

Svolané schůzky představitelů sněmovních stran se nezúčastnily pozvané opoziční ANO a SPD, z opozice dorazili pouze zástupci Pirátů. Zástupci vládních stran to zkritizovali jako nezodpovědný přístup. Obě nepřítomné strany daly podle nich najevo, že neberou vážně bezpečnost občanů.

Šéf Kremlu s odkazem na vývoj bojů dnes také uvedl, že třicetidenní příměří by bylo výhodné pro Ukrajinu. 

Putin: Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, zbývá ale mnoho otázek

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl dnes podle státní tiskové agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například jak dohlížet na dodržování příměří na frontové linii. Šéf Kremlu poděkoval svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi za jeho úsilí ukončit válku, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Šéf Bílého domu pak podle agentury AFP řekl, že pokud Moskva odmítne americký návrh na třicetidenní příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou, bude to pro svět zklamáním.

„Souhlasíme s návrhy na zastavení bojů, ale vycházíme z předpokladu, že příměří by mělo vést k trvalému míru a odstranit základní příčiny krize,“ řekl Putin na tiskové konferenci s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Moskvě. Vyjádřil se tak poprvé veřejně k americkému návrhu na třicetidenní kompletní příměří, se kterým Kyjev souhlasil po úterních jednáních s americkou stranou v saúdskoarabské Džiddě.

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin.

Státy EU se neshodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko i Slovensko chtějí vyškrtnout několik lidí.

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová ve středu britské rozhlasové stanici Times Radio řekla, že Finsko určitě bude součástí takzvané koalice ochotných, tedy zemí, které se chtějí aktivně podílet na podpoře bezpečnosti Ukrajiny po skončení války, a to i vysláním svých vojáků do případné budoucí mírové mise na Ukrajině. Ministr obrany Häkkänen ale dnes podle agentury Reuters řekl, že Finsko vojáky na Ukrajinu nevyšle.

Evropský soud nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za střety v Oděse v roce 2014

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse v květnu 2014, při kterých zahynulo 47 lidí, oznámila dnes ukrajinská a ruská média. Většina obětí tehdejších potyček byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů.

Poradce Kremlu řekl, že příměří by ukrajinské armádě dalo šanci si oddechnout 

Třicetidenní příměří ve válce Ruska proti Ukrajině by Rusku nic nepřineslo, řekl podle agentury Reuters zahraničněpolitický poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Jurij Ušakov. Už dříve dnes uvedl, že klid zbraní by jen dal ukrajinské armádě možnost si oddechnout. V Moskvě je delegace amerických vyjednávačů vedená Stevem Witkoffem, speciálním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové je Rusko s Američany o návrhu příměří připravené jednat už dnes.

Reuters: Rusko se před jednáním s USA ptá firem, které sankce je nejvíc bolí

Ruské vedení se obrátilo na důležité firmy, aby mu před jednáním s americkou stranou o možném příměří ve válce na Ukrajině sdělily, které západní sankce jsou pro ně nejcitelnější. Dnes to napsala agentura Reuters s odvoláním na dva lidi z ruské podnikatelské sféry. Největší problémy ruským společnostem podle zástupců ruské obchodní sféry způsobuje znemožnění přístupu do systému mezinárodních plateb.

Spojené státy čekají na reakci Ruska ohledně svého návrhu na okamžité 30denní příměří ve válce na Ukrajině. Kyjev s ním po úterním jednání s americkou delegací v saúdskoarabské Džiddě souhlasil. Americký prezident Donald Trump už dříve pohrozil, že na Rusko uvalí další sankce, pokud nebude jednat o příměří a míru na Ukrajině.

Ukrajině došla zásoba amerických balistických střel ATACMS

Ukrajinské armádě došly balistické střely ATACMS, které jí v minulosti dodaly Spojené státy. Agentuře AP to ve středu pod podmínkou zachování anonymity řekli nejmenovaný americký činitel a ukrajinský poslanec, který je členem obranného výboru ukrajinského parlamentu. S nasazením těchto střel, které mají dosah až 300 kilometrů, Ukrajina dokázala zasahovat cíle na území Ruska.

Americký činitel uvedl, že Washington poskytl Kyjevu méně než čtyři desítky těchto střel a že ukrajinské armádě došly koncem ledna. Vysoce postavení američtí činitelé i bývalý ministr obrany Lloyd Austin dávali v minulosti najevo, že Spojené státy Kyjevu poskytnou jen omezený počet střel ATACMS a že ukrajinští spojenci v NATO mají za to, že jiné zbraně jsou pro Ukrajinu v její obraně před ruskou agresí hodnotnější.

Finsko podepsalo s Ukrajinou dohodu o obranné spolupráci

Finsko a Ukrajina podepsaly dvoustrannou dohodu o obranné spolupráci. Oznámilo to finské ministerstvo obrany. Zároveň ohlásilo nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajince, kteří se už přes tři roky brání plnohodnotné ruské agresi.

Obě země se dohodly na prohloubení obranné spolupráce, včetně vyzbrojování, výměny zpravodajských informací a výroby munice, uvedlo ministerstvo.

Finsko také oznamuje, že Ukrajině poskytne další vojenskou pomoc v hodnotě kolem 200 milionů eur. Balíček má zahrnovat například dělostřeleckou munici.

Vyjednavači USA letí do Moskvy. Rusko je připraveno jednat o příměří na Ukrajině, uvedla mluvčí ministerstva zahraničí.

Ruská vojska dobyla zpět město Sudža, oznámila Moskva

Ruská vojska osvobodila okresní město Sudža v Kurské oblasti na západě země, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Město loni v srpnu při svém výpadu do ruského pohraničí dobyly ukrajinské jednotky. O jejich stažení z města informovala média ve středu.

Prezident Duda vyzval USA k rozmístění jaderných zbraní v Polsku

Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku kvůli odstrašení Ruska od další agrese. Uvedl to v rozhovoru poskytnutém listu Financial Times, ze kterého dnes citovala polská i zahraniční média. Duda uvedl, že o svém návrhu nedávno diskutoval s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Rusko a Ukrajinu Keithem Kelloggem.

„Hranice NATO se posunuly na východ v roce 1999, tedy o 26 let později by se měla také posunout infrastruktura NATO na východ. Pro mne je to zřejmé,“ řekl Duda v interview. „Myslím, že nejen nadešel čas, ale že bude bezpečněji, pokud tu tyto zbraně budou,“ dodal. Připomněl také, že Rusko nikoho nežádalo o dovolení, když před dvěma lety podle oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina rozmístilo své taktické jaderné zbraně v Bělorusku, ruském spojenci ve válce proti Ukrajině.

Duda v roce 2022 navrhl tehdejší administrativě prezidenta Joea Bidena, aby Polsko zařadila do programu sdílení jaderných zbraní v rámci Severoatlantické aliance, ale neúspěšně. V Polsku bývaly za komunistického režimu rozmístěny sovětské jaderné zbraně, ale rozmístění amerických jaderných zbraní tak blízko hranic s Ruskem by Kreml vnímal jako vážné ohrožení.

„Podmínkou pro jednání je, aby americká strana byla k tomu otevřena,“ upozornil v televizi TVN 24 polský ministr vnitra Tomasz Siemoniak. „Nebylo by nic horšího, než oznámit nápad, který má hlavu a patu, ale za tři dny uslyšet odpověď, že nic takového nepřipadá v úvahu, protože tehdy by nás to prostě oslabilo,“ varoval. Dodal, že o takových věcech by se mělo nejprve jednat potichu s Američany a až pak přijít s veřejným oznámením, jakkoli je jasné, že každé americké zařízení a každý americký voják v zemi pomáhají bezpečnosti Polska.

Siemoniak podotkl, že z geopolitického hlediska není velký rozdíl mezi jadernými hlavicemi, které už jsou desítky let v Německu a které by mohly být v Polsku, což by ovšem byl „velmi silný signál“.

Rusko předložilo USA seznam požadavků pro ukončení války na Ukrajině

Rusko předložilo Spojeným státům seznam požadavků, jimiž podmiňuje dohodu o ukončení války na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje obeznámené s touto záležitostí. Zatím však podle ní není jasné, co přesně Moskva požaduje či zda je ochotna zahájit mírová jednání s Kyjevem ještě před souhlasem s jejími podmínkami.

Ruští a američtí představitelé jednali o podmínkách Moskvy při osobních i online rozhovorech v průběhu posledních tří týdnů, uvedly zdroje Reuters. Ruské požadavky přitom označily za obecné a podobné těm, které Kreml předkládal Ukrajině, Spojeným státům a Severoatlantické alianci už dříve.

Mezi ně Rusko mimo jiné řadilo závazek Západu, že se Ukrajina v budoucnu nestane členskou zemí NATO a že na Ukrajině nebudou rozmístěny zahraniční jednotky, a také požadavek, aby mezinárodní společenství uznalo Krym a čtyři okupované oblasti Ukrajiny za součást Ruska, připomíná Reuters.

Rusko v posledních letech také požaduje, aby se Spojené státy a NATO zabývaly tím, co Kreml označuje za „prvotní příčiny“ války, včetně rozšiřování NATO na východ. Rusko zahájilo nevyprovokovanou vojenskou invazi do sousední země v únoru 2022 na přímý rozkaz prezidenta Vladimira Putina.

Americký prezident Donald Trump nyní čeká na Putinovo vyjádření, zda bude souhlasit s navrhovaným okamžitým 30denním příměřím, které jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj v úterý po jednání delegací USA a Ukrajiny v saúdskoarabské Džiddě označil za první krok k mírovým rozhovorům.