Čínu ovládá kult krásy. Mladí podstupují plastiky, aby získali práci

Nákup mobilu v Kašgaru

Nákup mobilu v Kašgaru

Zatímco miliony mladých Číňanů soupeří o první zaměstnání, studenti se obracejí k plastické chirurgii, aby na pracovním trhu zvýšili své šance. Někteří si dokonce nechávají přetvořit nos do podoby Eiffelovy věže, píše agentura AFP.

Čínští zaměstnavatelé se netají tím, jak jsou fyzická kritéria při výběru budoucího zaměstnance významná. Někteří dokonce v inzerátech upřesňují požadované fyzické charakteristiky. A stále více studentů se uchyluje ke skalpelu v naději, že spíše zaujmou potenciálního chlebodárce. Sektor plastické chirurgie tak v Číně je vzkvétá.

Ve městě Čchung-čching na jihozápadě Číny, kde stojí klinika doktora Wanga, jsou téměř všude reklamy klinik plastické chirurgie. Na plakátu Wangovy kliniky s reklamním sloganem „nos jako Eiffelovka“ je zobrazena mladá západní žena s modrýma očima a rovným nosem, podle evropských měřítek dokonalým, vzhlížející k elegantním křivkám pařížského monumentu.

Lepší vzhled, větší šance

„Někteří studenti jsou pod silným tlakem, když hledají po ukončení vzdělání práci. Jestliže mají dobrý vzhled, mají větší šance,“ ujišťuje chirurg. „Studentkám, jimž jsme udělali nos podle Eiffelovky, to hodně pomáhá,“ tvrdí.

Klientelu doktora Wanga tvoří z převážné části ženy a operace platí jejich rodina, uvádí paní Li z administrativy kliniky. „Doprovází je matka a pocházejí většinou z majetnějších rodin,“ dodává. Nos „podle Eiffelovky“, kdy operace stojí v přepočtu 194 tisíc korun, se však pařížské krasavici podobá jen velmi přibližně.

„Eiffelova věž je však klasickou památkou, s mimořádně estetickým tvarem, a my se snažíme spojovat medicínu a umění. Doufáme, že se naše nosy stanou klasikou a že budou vzbuzovat stejné pocity jako Eiffelova věž,“ říká paní Li. Eiffelovka je podle Číňanů jedním z nejslavnějších projevů „francouzského romantismu“. Klinika ostatně hodlá nabídnout několika pečlivě vybraným pacientkám doktora Wanga výlet do Paříže, kde budou vyfotografovány u Eiffelovky se svým novým nosem.

Boj o pracovní uplatnění

Konkurence na čínském pracovním trhu je velmi ostrá. Loni z univerzit v zemi vyšlo sedm milionů mladých lidí, a to v době, kdy druhá ekonomická velmoc světa zpomaluje. Podle oficiálních čínských médií byl rok 2013 dosud nejtěžším pro absolventy vysokých škol hledajících práci.

Vládní politika širšího otevírání čínského univerzitního systému vedla k tomu, že se za poslední desetiletí podle oficiálních statistik zdvojnásobil počet vysokoškolských studentů.

Počet míst vyžadujících vysokoškolskou kvalifikaci však nerostl stejným tempem, a tak každoročně zůstávají na dlažbě statisíce absolventů vysokých škol. Podle průzkumu pekingské agentury MyCOS z loňského června je deset procent mladých lidí po ukončení vysoké školy bez práce. To je více než dvojnásobek oficiální míry nezaměstnanosti v Číně.