Zdražování, zadlužování a tržní chaos. Deset min, které Trump nastražil americké ekonomice
Americký prezident Donald Trump přesvědčuje lid, že veškeré kroky podniká pro hospodářské blaho USA. Obchodní války a ostré spory i se spojenci podle něj zkrotí americké obchodní deficity, vrátí do země výrobu a přinesou trvalou prosperitu, což Spojeným státům nadále zajistí velmocenské postavení. Některé jeho kroky však vzbuzují dojem, že jedná v rozporu s tímto cílem. Podívejte se na deset problematických bodů, které mohou Američanům způsobit bolest.
1. Nebezpečně rozkolísané trhy
Předpokládalo se, že Trump bude „tržním“ prezidentem, tedy politikem, za jehož vlády budou americké akcie vzkvétat. Tento předpoklad se zatím naplňuje pouze částečně – trhy spíše zažívají nevyzpytatelnou jízdu. Index S&P 500 povyskočil od jeho lednového převzetí úřadu zhruba o deset procent.
Jde ale o nejmenší nárůst za poslední čtyři prezidentství. Za Joea Bidena šel ve srovnatelném období nahoru o 24 procent a za Baracka Obamy dokonce ještě o něco víc. Trump totiž vnesl na trhy mnoho nejistoty a zvratů. Dokonce je společně se svým okolím opakovaně obviňován i z manipulace s nimi.
Podle některých názorů tak činí prostřednictvím svých silných prohlášení, která krátce na to koriguje. Během doby mezi jednotlivými výroky se trhy hýbou a někteří obchodníci podezřele bohatnou. To vše vytváří velkou nejistotu a nedůvěru, což se projevuje růstem cen zlata a stříbra.
2. Riziko bolestné obchodní války
Trumpova celní hra je od počátku terčem kritiky ze strany zastánců volného trhu a exportně orientovaných ekonomik. Některé země ustoupily nátlaku a raději se s americkým prezidentem domluvily. Je proto možné, že se tak Washingtonu podaří vylepšit obchodní deficit s nimi. Jinou otázkou je, zda se zhmotní štědré sliby těchto států, které odborníci často považují za zcela nereálné. Trumpův agresivní přístup nejen ke clům ale může americkým firmám i ubližovat.
Část evropských zemí kupříkladu přehodnocuje nákupy amerických zbraní, především stíhaček F-35 a systémů protivzdušné obrany Patriot. A pak je tu Čína, která dává od počátku najevo, že je na spory s Trumpem tentokrát připravená. Nyní Peking zopakoval, že je ochoten bojovat až do konce. Asijská země využívá své kontroly nad kritickými surovinami a postupně utahuje šrouby nad exportem prvků vzácných zemin.
Jejich nedostatek by tvrdě dopadl na americké firmy – od technologického sektoru přes výrobce aut po obranný průmysl. Ukazuje se však, že některé společnosti se poučily už z covidové krize dodavatelských řetězců a byly prozíravé. Například General Motors je podle The Wall Street Journal jedinou americkou automobilkou, která má díky investici z roku 2021 významný přímý přístup ke vzácným zeminám.
3. Inflace je pro mnoho Američanů velkým problémem
Trump se pyšní tím, že porazil inflaci, ve skutečnosti je opak pravdou. Americké ceny už několik měsíců rostou. V srpnu šly nahoru o 2,9 procenta, což je vyšší růst než ve stejném období před rokem, kdy Trumpův tým v kampani plísnil za vysokou inflaci demokratického exprezidenta Joea Bidena a prezidentskou kandidátku Kamalu Harrisovou.
Mnozí Američané přitom stále považují vysoké ceny za jedno z největších břemen, které je akutně tíží. A někteří odborníci míní, že situace se může brzy ještě zhoršit. Domácí kritici prezidenta totiž dlouhodobě tvrdí, že zvyšování dovozních cel nakonec stejně zaplatí americký spotřebitel. Zboží z dovozu už nyní zdražuje rychlejším tempem než domácí produkce.
Zatím se sice nezvedly ceny tak vysoko, jak někteří na jaře předpokládali, je však možné, že se producenti a obchodníci snaží zvýšené náklady v první fázi řešit jinak a zmírnit dopad na zákazníky. Může trvat ještě měsíce, než se ceny nové realitě plně přizpůsobí.
4. Zemědělci už zase strádají
Obchodní válka s Čínou už má své obvyklé oběti – zemědělce, především pěstitele sóji. Dopadlo na ně už prezidentovo přetahování s Pekingem během jeho prvního funkčního období. Způsobilo tehdy dramatický propad poptávky po jejich sklizni a nyní se farmáři opět bojí o její osud. Mnoho jich je totiž velmi závislých na odběru z Číny, která loni nakoupila americké sójové boby za více než dvanáct miliard dolarů.
Pěstitelé této plodiny měsíce přesvědčovali Trumpa, aby přišel s obchodní dohodou, která je ušetří. Demokratický guvernér Minnesoty Tim Walz dokonce tvrdí, že tito zemědělci čelí největší krizi od osmdesátých let. „Letos vyprodukovali bohatou úrodu, jen aby zjistili, že ji nemají kde prodat kvůli Trumpově obchodní politice,“ prohlásil.
Prezident farmářům slibuje kompenzace, zatím však stále čekají na detaily pomoci. Šéf Bílého domu se zároveň snaží diplomaticky odříznout Čínu od náhradních zdrojů sóji v Jižní Americe – záležitost řeší s argentinských prezidentem Javierem Mileiem.
5. Tvorba pracovních míst slábne
Pomalu se objevují náznaky, že by Trumpovy politiky mohly mít negativní dopady na americkou zaměstnanost, přestože je jejich teoretickým cílem návrat výroby do Spojených států. Už v srpnu zpomalila tvorba pracovních míst na pouhých 22 tisíc, přestože ekonomové očekávali 76 tisíc pozic. Nezaměstnanost tak vyskočila na 4,3 procenta a je nejvyšší za poslední čtyři roky.
„Nábor zaměstnanců je ohrožen kvůli politické nejistotě způsobené obchodní a imigrační politikou, stejně jako kvůli dlouhodobým demografickým výzvám, které negativně ovlivňují dostupnost pracovní síly,“ uvedl podle CNN ekonom Joe Brusuelas z poradenské společnosti RSM US.
Alarmující je propouštění ve výrobě. Analýza Centra pro americký pokrok (CAP), která vychází z vládních dat o zaměstnanosti, tvrdí, že od dubna v tomto segmentu zaniklo přes čtyřicet tisíc míst. K většině těchto ztrát došlo ve společnostech, které vyrábějí zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou automobily, domácí spotřebiče a elektronika.
6. Firmám hrozí nedostatek levné pracovní síly
Jak už naznačila předchozí kapitola, za ztrátami pracovních míst nestojí pouze cla a s nimi spojené potíže, ale také tvrdá imigrační politika. Některé sektory, dlouhodobě spoléhající na levnou pracovní sílu ze zahraničí, začínají mít velké potíže, které nejspíše opět dopadnou i na americké spotřebitele. Pew Research Center zveřejnilo analýzu, podle níž za první pololetí zmizelo z amerického trhu práce 1,2 milionu imigrantů.
V některých odvětvích, jako je zemědělství, rybolov a lesnictví, tvoří přitom cizinci skoro polovinu pracovníků, a v dalších, například ve stavebnictví, téměř třetinu. Odborníci tvrdí, že není jasné, nakolik šlo o dobrovolné odchody za jinými příležitostmi a nakolik o vynucené, vyvolané strachem z deportací a postihů. Proti imigrační politice od začátku lobbují postižené odbory a nyní tvrdí, že zásahy na farmách, ve firmách a na staveništích působí velké potíže a ohrožují sklizeň různých plodin.
I ministerstvo práce aktuálně varovalo, že deportační úsilí může vést k nárůstu cen potravin. „Bez svižné akce nebudou zemědělští zaměstnavatelé schopni udržet provoz a zásobování země potravinami bude ohroženo,“ tvrdí úřad.
7. Imigrační úsilí podrývá hon za investicemi
Zásahy proti imigrantům, které provádí Úřad pro imigraci a cla (ICE), mají ještě jeden negativní efekt, který může ohrozit Trumpovu snahu o přilákání investic. Zahraniční firmy si dobře všímají excesů, především toho zářijového, při kterém úřady zadržely přes tři stovky Jihokorejců ve velkém provozu automobilky Hyundai ve státě Georgia. Akce vyvolala v asijské zemi šok. „Korejci jsou zraněni a šokováni zatčením pracovníků, kteří přijeli do USA, aby předali technologie a know-how, a tím přispěli k úsilí Trumpovy administrativy o oživení amerického průmyslu,“ prohlásil tehdy ministr zahraničí Čo Hjon.
Jihokorejský prezident I Če-mjong výslovně varoval před dopadem razie na rozhodování byznysu o dalších investicích v zemi. Firma Hyundai ale překvapila a krátce nato oznámila zvýšení amerických investic. Tím však pohněvala vládu v Soulu, která nejspíš chtěla využít kauzy jako páky v obchodním jednání s Trumpem. Nejistotu zvýšilo i zpřísnění vízové politiky. Některé zahraniční firmy si už dříve stěžovaly, že je víz pro kvalifikované pracovníky nedostatek a že jim to komplikuje přesun specialistů do USA.
Komentátoři tvrdí, že Trump těmito kroky podrývá stabilní a předvídatelné prostředí. „To je to, co přiláká investice, a právě v tom Trumpova administrativa napáchala nenapravitelné škody. Razie ICE jsou jen třešničkou na dortu. Jak nám někdo může do budoucna věřit?“ táže se poradkyně Bidenovy administrativy Betony Jonesová.
8. Energetické projekty jsou v ohrožení
Americký prezident dobře ví, že Spojené státy budou s nárůstem datových center a boomem umělé inteligence potřebovat nové zdroje elektřiny. Sází proto na rozvoj jádra, ten však může být komplikovaný a zdlouhavý. Trump je zároveň velkým odpůrcem zelené energie a torpéduje úsilí předchozí administrativy o dekarbonizaci.
Jeho odpůrci ale tento tah považují za ideologický a neracionální. Trump tvrdí, že elektřina z obnovitelných zdrojů je drahá, což ale analýzy rozporují. Aktuálně vzbudilo velkou pozornost, že vláda zrušila obří solární projekt v Nevadě, který měl po dokončení generovat tolik elektřiny, že by pokryl potřeby až dvou milionů domácností. Součástí byla i bateriová úložiště.
Rozhodnutí vyvolalo kritiku v obou politických táborech. „Takhle prohráváme závody s Čínou v oblasti umělé inteligence a energie,“ napsal na síti X republikánský guvernér Utahu Spencer Cox. Tvrdí, že je potřeba takové projekty udržovat v chodu, dokud USA nebudou mít dostatek jiných zdrojů.
9. Nárůst dluhu se nedaří zastavit
Ve Spojených státech se nyní debatuje také o riziku rostoucího zadlužování. Na poplach aktuálně bije banka JPMorgan. „Celkový federální dluh v rukou veřejnosti nyní činí téměř 30,3 bilionu dolarů, což je podle našich odhadů 99,9 procenta HDP,“ varoval bankéř David Kelly s tím, že bude nejspíše dále růst. Když se k tomu přičte ještě vládní dluh, jde celkem o 37,8 bilionu dolarů.
Kelly k tomu napsal, že USA krachují – jde to však tak pomalu, že trhy nepanikaří. Trump po svém nástupu pověřil podnikatele Elona Muska, aby zkrotil velké vládní výdaje. Jenže spolupráce dvojice svérázných osobností skončila fiaskem.
Muskovi se mimo jiné velmi nezamlouval letní Trumpův Big Beautiful Bill Act, který je směsicí daňových a výdajových opatření a zvyšuje také dluhový limit. Podle analýz přispěje k zadlužování země o další biliony. Bílý dům tvrdí, že tyto potíže vykompenzuje jeho celní politika.
10. HDP roste, radost kalí obavy z AI bubliny
Z pohledu růstu hrubého domácího produktu je v USA zatím vše zalito sluncem. Ve druhém čtvrtletí tohoto roku šel meziročně nahoru rychleji, než se předpokládalo – o 3,8 procenta. Šlo tak o nejrychlejší kvartální tempo za téměř dva roky a velkou vzpruhu po mírném propadu v prvním čtvrtletí. Také Mezinárodní měnový fond připustil, že americká i globální ekonomika letos poroste oproti předchozím odhadům rychleji, jelikož Trumpova cla jsou zatím méně ničivá, než se čekalo.
I zde však podle odborníků platí: prozatím. Nejistota je podle nich velká a cla i další tarifní hrozby vytvářejí trvalou hospodářskou zátěž. „Celní šok je tady a dále zhoršuje již tak slabé vyhlídky na růst,“ řekl ekonom fondu Pierre-Olivier Gourinchas. Tento tlak podle něj dosud pomohly vykompenzovat velké investice do umělé inteligence.
Nejen on se proto o to víc bojí, že by se kolem AI mohla nafukovat bublina, která by poté s devastujícími účinky splaskla. „V současném nárůstu investic do technologií se objevují ozvěny boomu internetových společností z konce 90. let. Tehdy to byl internet, dnes je to umělá inteligence,“ varoval Gourinchas.
