Existují země, u kterých je zatažení do světového konfliktu méně pravděpodobné než u jiných.
Podle indexů, které se tématu věnují, jde zpravidla o mimoevropské země.
I starý kontinent má ale v seznamu své zástupce. Kde je tak šance na přežití případné války v relativním poklidu nejvyšší?
Jaké místo na světě by bylo ušetřeno v případě otevřeného válečného konfliktu? Nejbezpečněji by v případě války mohlo být zřejmě v Antarktidě, ale najdou se i země s potenciálem relativní bezpečnosti a podstatně lepších podmínek k životu.
Podkladem pro tento výběr byly tři světové bezpečnostní indexy. Global Peace Index, ACLED Conflict Index a Global Conflict Risk Index od Evropské komise. Všechny se zabývají aktuální bezpečnostní situací, případně i historickým kontextem. Výběr zemí také ovlivnila jejich geografická poloha. Mezi deseti následujícími státy jsou i některé v Evropě. Tipnete si které?
Bhútán
V mezinárodních bezpečnostních indexech dosahuje nadprůměrných výsledků. Dlouhodobě se nachází také mimo významné konflikty, přestože se nachází mezi dvěma velmocemi – Indií a Čínou. To je Bhútán, který se například v Global Peace Indexu nachází na 21. místě, což z něj dělá jednu z nejbezpečnějších zemí mimo Evropu.
Významným faktorem, který snižuje atraktivitu Bhútánu pro ozbrojené konflikty, jsou hory. Himálaj, který zemí prostupuje, přirozeně omezuje průchodnost územím, a tedy i pravděpodobnost přímých vojenských operací. Geopoliticky je země dlouhodobě izolovaná. Je sice součástí OSN, ale po vstupu v sedmdesátých letech se prohlásila za neutrální.
Delta Okavango v Botswaně. | Zdroj: Profimedia
Botswana
Částečný klid od rozsáhlých vojenských konfliktů mohou nabídnout také některé africké země. Konkrétně ty na jihu. Jednou z nich může být například Botswana, která dlouhodobě patří mezi nejstabilnější africké země, byť i zde se objevují problémy jako třeba zvýšená kriminalita ve větších městech.
Botswana ale leží mimo hlavní africké konfliktní osy a je tedy daleko od problémových oblastí, na něž si brousí zuby jiné světové mocnosti jako například Rusko na země v oblasti Sahelu. Dlouhodobě vede spíše zdrženlivou zahraniční politiku.
Poušť Atacama v Chile, jinak nejsušší oblast na planetě, v říjnu 2025 rozkvetla po vzácných deštích. | Zdroj: Profimedia
Chile
Dalším státem, jemuž výrazně napomáhají k bezpečnosti hory, je Chile. Andy, ale dále třeba Tichý oceán, výrazně snižují pravděpodobnost, že by se země stala přímým dějištěm nějaké války. To potvrzuje i žebříček organizace Acled, podle které se Chile dlouhodobě drží stranou ozbrojených konfliktů, i když je pravda, že se pozice země v tomto žebříčku v posledních letech zhoršuje.
Tato jihoamerická země není členem žádné vojenské aliance. Její zahraniční politika je spíše pragmatická a zdrženlivá. V případě globálního ozbrojeného konfliktu by se tak mohla stát relativně bezpečným místem. Jediným problémem, který by tuto situaci mohl narušit, jsou vnitřní spory, s nimiž se už v minulosti země potýkala.
Montevideo, hlavní město Uruguaye. | Zdroj: Profimedia
Uruguay
V mezinárodních bezpečnostních indexech převyšuje jiné jihoamerické země také Uruguay. Po bok bezpečných zemí se zařadila například v Inform Risk Indexu, v němž se umístila v kategorii pro státy s nejmenším rizikem zatažení do ozbrojeného konfliktu.
Podobně jako Chile ani Uruguay nepatří do žádné vojenské aliance, ze které by vyplývaly bezpečnostní povinnosti v případě vypuknutí světového konfliktu. V zahraniční politice se země orientuje nejen na diplomacii, ale také třeba na neutralitu ve sporech velmocí.
Prales v jižní Kostarice. | Zdroj: Profimedia
Kostarika
Relativně silnou tradici neutrality má také Kostarika, přestože se nachází v mnohdy nestabilním prostřední Latinské Ameriky, v němž země často řeší politickou nestabilitu, vysokou kriminalitu, migrační tlaky a další strukturální výzvy.
Země ovšem od roku 1948 nemá vlastní armádu, což z ní dělá světový unikát. Nepatří tím pádem ani do žádných vojenských aliancí. Na mezinárodním poli se dlouhodobě spíš soustředí na diplomacii nebo třeba zprostředkovávání řešení sporů.
Rakousko
Vydržela by v rozsáhlém konfliktu neutralita Rakouska? Ta je zakotvená v ústavě od roku 1955 a činí tak klíčový faktor pro bezpečnost země. Zatímco ostatní evropské země jsou většinou součástí NATO, jižní soused Česka nabízí zajímavou možnost v případě otevřeného válečného konfliktu.
V Global Peace Indexu země zaujímá čtvrté místo. To potvrzuje vysokou stabilitu, ekonomickou vyspělost a právě absenci jakýkoli bezpečnostních závazků s jinými zeměmi. Rakousko se dlouhodobě profiluje jako stát, který se orientuje na diplomacii, a to i třeba v případě ruské agrese na Ukrajině, v níž na rozdíl od většiny evropských zemí zaujímá zdrženlivější postoj, byť Ukrajině několikrát vyjádřila Vídeň podporu. Naposledy například podpořila sankční balíček vůči Rusku.
Irsko
Speciální kategorií v tomto žebříčku jsou ostrovní státy, kterým k bezpečnosti výrazně napomáhá obklopující oceán. Zatímco v minulosti by z toho těžilo také Grónsko, to se nyní stává předmětem mocenské hry Donalda Trumpa. Jiný příklad je ale Irsko, které se dlouhodobě drží na špičce bezpečnostních indexů. V Global Peace Indexu zaujímá například druhé místo ze všech států na světě.
Ostrovní poloha na okraji Evropy znamená pro Irsko nepochybně velkou výhodu. Do toho země není ani členem NATO, takže nemá ani žádné bezpečnostní závazky. Irská zahraniční a bezpečnostní politika je tradičně založena na neutralitě, diplomacii a na účasti v mírových misích. Země leží daleko od hlavních evropských potenciálních frontových linií a nepatří mezi strategicky klíčové vojenské nebo logistické uzly.
Mauricius
Další ostrovní stát, který by mohl být ušetřen válečného konfliktu, je třeba Mauricius. Izolovaný ostrov v Indickém oceánu se nachází daleko od hlavních mocenských center i potenciálních bojišť. V bezpečnostních indexech Mauricius patří mezi nejbezpečnější státy mimo Evropu.
Na tomto malém ostrově žije přes milion obyvatel. Dlouhodobě se soustředí spíš na ekonomickou spolupráci a diplomacii. I proto nehraje v geopolitice mocností žádnou důležitou roli a stojí na okraji zájmů.
Horké prameny v geotermálním parku Rotorua na Novém Zélandu. | Zdroj: Profimedia
Nový Zéland
Třetí ostrovní stát v řadě je Nový Zéland. Ten boduje například i v Global Peace Indexu, kde se řadí na třetí místo. Zéland patří ke světové špičce z hlediska nízké kriminality i vnitřní bezpečnosti. Dlouhodobě stojí také mimo jakékoli významné konflikty.
Tento ostrov jednoznačně těží ze své polohy. Jeho extrémně izolovaná pozice v jižním Pacifiku, tisíce kilometrů vzdálená od hlavních geopolitických center moci, výrazně snižuje pravděpodobnost přímého vojenského ohrožení nebo zapojení do rozsáhlého válečného konfliktu. Nový Zéland sice spolupracuje se západními partnery, avšak není členem NATO a nemá automatické závazky kolektivní obrany, což snižuje riziko povinného zapojení do cizí války.
Otužilci v Ženevském jezeře. | Zdroj: Profimedia
Švýcarsko
Pokud bychom ale nechtěli cestovat daleko z Evropy, jistotou z hlediska bezpečnosti a neutrality je Švýcarsko. Dlouhodobá a důsledně uplatňovaná neutralita, která vydržela i druhou světovou válku, staví zemi na špičku podobných žebříčků, což dokládají i různé bezpečnostní indexy.
Švýcarsko není členem NATO a nemá žádné automatické závazky kolektivní obrany, což výrazně snižuje pravděpodobnost jeho přímého zatažení do rozsáhlého válečného konfliktu. Přirozenou ochranu poskytují také Alpy, které komplikují případné vojenské operace a historicky fungovaly jako významná obranná bariéra. Země navíc nepatří mezi strategicky klíčové vojenské cíle a spíše než jako bojový aktér vystupuje jako diplomatické a humanitární centrum.
