Deset událostí, které ovládly rok 2025: Války, katastrofy, Trump v Bílém domě i rozkvět AI

2) Křehké příměří v Pásmu Gazy

Trumpova vláda se propsala i do nejpalčivějšího blízkovýchodního konfliktu, který si vyžádal mnoho životů, zahýbal cenami ropy, narušil dopravu v Rudém moři a přetvořil diplomatické vztahy po celém světě. Tlak ze strany Spojených států vedl k uzavření příměří mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás, dva roky po začátku ničivé války v Pásmu Gazy. Dohoda umožnila návrat posledních rukojmí a většiny těl zemřelých do Izraele výměnou za propuštění palestinských vězňů.

Zvýšila také příliv humanitární pomoci do Gazy, i když podle OSN a nevládních organizací stále zdaleka nestačí k uspokojení potřeb tohoto území. Jednání o dalších krocích v Trumpově mírovém plánu, zejména o odzbrojení Hamásu nebo klidu zbraní, se však ukazuje jako citlivá záležitost. Izrael v posledních týdnech provedl několik smrtících úderů v Gaze, které podle něj byly odvetou za útoky Hamásu. Regionální napětí také přetrvává, protože Izrael pokračuje v útocích na bašty Hizballáhu v Libanonu.

3) Válka na Ukrajině zuří dál

Trumpův návrat do Bílého domu podnítil nové kolo snah o ukončení války na Ukrajině, která vypukla v roce 2022 po ruské invazi. Trumpovy sympatie se opakovaně přikláněly střídavě k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému i k jeho ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, zatímco Kyjev se obával, že bude donucen přijmout dohodu s podmínkami výhodnými spíše pro Moskvu. Jelikož přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou nikam nevedla, Trump v srpnu pozval Putina na summit, který ale skončil bezvýsledně a předčasně. Trump později uvalil na Rusko svůj první velký balíček sankcí.

Na konci listopadu se však uskutečnila mezinárodní jednání na základě původního amerického osmadvacetibodového plánu k ukončení bojů, který počítá s významnými ústupky ze strany Kyjeva. Plán sice doznal některých změn na jednáních v Ženevě, rozhovory zatím ale nepřinesly kýžený výsledek. Kyjev od začátku bojů odmítá požadavky na formální uznání ruských nároků na okupovaná ukrajinská území či snahy omezit ukrajinskou svobodu rozhodování o spojeneckých svazcích země. Ruské síly mezitím velmi pomalu postupují vpřed za obrovských lidských a finančních nákladů pro obě strany a zasypávají ukrajinská města rekordním počtem raket a dronů.

4) Světový obchod na vodách nejistoty

Po Trumpově návratu do Bílého domu se americká obchodní politika znovu opřela o cla jako o „univerzální páku“. Washington postupně přitvrzoval zejména u strategických odvětví: oceli a hliníku (a souvisejících výrobků), zároveň padaly hrozby plošnějších sazeb vůči Evropské unii i Mexiku. Kombinace tvrdých oznámení, odvetných opatření a vyjednávání v zákulisí živila nejistotu na trzích a prudce zdražovala firmám náklady.

Zároveň ale v průběhu roku začalo být vidět, že celní války narážejí na ekonomickou realitu. Tvrdá linie se postupně míchala s dílčími dohodami: s Bruselem vznikl rámec, který měl vrátit do vztahů stabilitu, ale citlivé komodity zůstaly dál zatížené a spory se přesunuly do detailů a výjimek. Na podzim přišel podobný obrat i ve vztazích s Čínou – po sérii eskalací následovalo „příměří“ s částečným snížením amerických sazeb a čínským pozastavením části odvetných cel, doplněné o uvolnění některých exportních omezení.

A zatímco s Mexikem běžela jednání o parametrech nového urovnání, s Kanadou se vztahy naopak načas zasekly. Nejpřímější dopad cel pocítili američtí spotřebitelé, což zhoršilo jejich náladu ohledně růstu životních nákladů. V polovině listopadu tak Trumpova administrativa zrušila či omezila cla u stovek potravinářských položek včetně dovážené kávy a hovězího.

5) Éra nového papeže

Jedním z výrazných milníků světové politiky roku 2025 byla výměna na papežském stolci. Po úmrtí papeže Františka se kardinálové sešli na konkláve a 8. května zvolili novou hlavu katolické církve – kardinála Roberta Francise Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. a stal se prvním papežem pocházejícím ze Spojených států.

Vatikán po jeho zvolení vyslal signál o důrazu na mír a jednotu v době vleklých konfliktů a polarizace, což nový papež podtrhl už první velkou zahraniční cestou – na přelomu listopadu a prosince zamířil do Turecka a Libanonu právě s „mírovou“ agendou a snahou o dialog mezi náboženstvími. Lev ideologicky navázal na svého předchůdce a zaměřuje se na chudé, migranty a na životní prostředí.

6) Boom umělé inteligence

Technologické giganty a investoři vynakládají stále větší částky na financování rychlého růstu umělé inteligence. Podle americké poradenské společnosti Gartner by výdaje související s AI měly v roce 2025 dosáhnout přibližně 1,5 bilionu dolarů a v příštím roce dvou bilionů dolarů. Microsoft i Nvidia masivně investují nejen do společnosti OpenAI, ale i do dalších firem zabývajících se vývojem AI. Miliardy dolarů směřují také do datových center nezbytných k fungování této technologie.

Nadšení krátkodobě vyhnalo hodnotu čipového gigantu Nvidia nad pět bilionů dolarů. Trhy se však obávají spekulativní bubliny kolem této technologie. A existují i širší obavy. Umělá inteligence čelí obviněním ze šíření dezinformací, množí se soudní spory (nejen o autorská práva) a mnoho společností uvádí zavedení AI jako důvod hromadného propouštění. Společnost OpenAI například čelí žalobě rodičů kalifornského teenagera, který spáchal sebevraždu. Manželé tvrdí, že její chatbot ChatGPT mu poradil, jak svůj plán uskutečnit. Firma uvedla, že posílila rodičovskou kontrolu, zatímco Kalifornie přijala zákon regulující chatovací systémy.

7) Návrat Německa na výsluní?

Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám získala největší evropská ekonomika nového kancléře. Olafa Scholze vystřídal Friedrich Merz a ukončil tím éru jeho oslabené vlády. Z hlasování vyšla nejlépe konzervativní CDU/CSU, která následně se sociální demokracií (SPD) dojednala koalici – a právě tahle většina Merzovi 6. května 2025 otevřela cestu do čela kabinetu. Merzův nástup ale hned první den odhalil, jak křehká současná situace je: v Bundestagu poprvé v poválečné historii neprošel kancléřský kandidát napoprvé a Merz byl zvolen až ve druhém kole. I proto se z jeho jména stal jeden z evropských symbolů roku 2025: Německo mění kurz – ale do nové fáze vstoupilo s vědomím, že stabilita už není automatická.

Merz byl zvolen s mandátem „nastartovat“ zemi, která ekonomicky ztrácí dech. Německo bylo podle IMF a dalších institucí dva roky bez růstu a rok 2025 se čekal spíš jako stagnace s jen pozvolným oživením v roce 2026. Nový kancléř proto vsadil na kombinaci tvrdší bezpečnostní orientace a ekonomického pragmatismu včetně snahy rozhýbat investice do infrastruktury a obrany – zároveň však nastupoval do doby, kdy tlak na německý export a průmysl zvyšují globální obchodní třenice a nejistota kolem amerického protekcionismu. Pět předních německých hospodářských institutů přesto na konci září odhadlo, že se HDP zvýší v letošním roce o 0,2 procenta a v roce příštím o 1,3 procenta.

8) Americký tlak na Venezuelu

Spojené státy od září posílají do Karibiku bojové lodě a letadla a tento měsíc do oblasti připlulo i největší válečné plavidlo světa – americká letadlová loď USS Gerald R. Ford. Americká vláda tvrdí, že chce v oblasti bojovat s pašeráky drog. Uvádí také, že několik pašeráckých lodí už v mezinárodních vodách americké námořnictvo zničilo. V posledních týdnech Američané v Karibiku a Tichomoří provedli nejméně 20 úderů proti plavidlům, která podle nich byla podezřelá z přepravy drog. Při útocích zahynulo několik desítek lidí.

Vláda venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura uvedla, že Spojené státy chystají agresi, a v uplynulých měsících oznámila i několik vojenských cvičení. Trump údery na Venezuelu jasně nevyloučil. Případná vojenská eskalace by mohla zasáhnout venezuelský trh s ropou. Větší riziko se ale podle analytiků skrývá v „přelévání“ konfliktu do regionu a ohrožení ropné infrastruktury v Kolumbii nebo přerušení námořního obchodu s amoniakem. Jakékoli přerušení by zdražilo hnojiva a následně potraviny.

9) Extrémní výkyvy počasí

Podle vědců se extrémní povětrnostní jevy stávají častějšími, smrtelnějšími a ničivějšími v důsledku klimatických změn způsobených lidskou činností. Hurikán Melissa, jeden z nejsilnějších, který kdy zasáhl Karibik, zpustošil celé oblasti Jamajky a zaplavil Haiti a Kubu. Podle odhadu AccuWeather živel způsobil škody zhruba za 48 až 52 miliard dolarů, přičemž samotná Jamajka mluvila o zásahu do ekonomiky v řádu desítek procent HDP. V jihovýchodní Asii zasáhly Filipíny během dvou měsíců tři tajfuny, zatímco Vietnam byl zdevastován bouřemi, povodněmi a sesuvy půdy. V Evropě prudce stouply teploty a zesílily lesní požáry, přičemž během léta shořel rekordní počet hektarů. Francouzské pobřeží Středozemního moře zažilo nejhorší požáry za posledních 50 let. Ve Spojených státech vedly požáry způsobené blesky k uzavření severního okraje slavného Grand Canyonu v polovině července na zbytek turistické sezony.

Rok 2025 znovu ukázal, jak drahé umí být počasí v éře oteplování: podle „pojišťovny pojišťoven“ Munich Re způsobily přírodní katastrofy jen v prvním pololetí celkové škody zhruba 131 miliard dolarů, z toho 80 miliard byly pojištěné ztráty. Do podzimu účet dál nabíhal – odhadce rizik Aon odhadl, že pojištěné škody za první tři čtvrtletí dosáhly přibližně 114 miliard dolarů, a Swiss Re už dříve počítala s tím, že za celý rok se pojištěné ztráty mohou přiblížit 145 miliardám. Symbolickým příkladem byly lednové požáry v Los Angeles: Munich Re je označila za nejdražší událost prvního pololetí s celkovou škodou kolem 53 miliard dolarů a pojištěnou částí okolo 40 miliard.

10) Generace Z v ulicích po celém světě

Od And po Himálaj se po celém světě šířila nová vlna protestů poháněná nespokojeností mladé generace s vládami svých zemí. Manifestace organizovalo hnutí takzvané Generace Z, tedy lidí, kteří se narodili zhruba mezi lety 1996 a 2010 a vyrostli zcela v éře internetu. Demonstrace zasáhly řadu míst po celém světě včetně Nepálu, Filipín, Indonésie, Keni, Peru a Maroka v reakci na dlouhodobé problémy, jako jsou rostoucí nerovnost obyvatel, ekonomická nejistota, korupce a nepotismus vůdců.

Přestože se jejich konkrétní požadavky lišily, většina protestů byla vyvolána přehnanými zásahy nebo zanedbáváním ze strany vlády. Někteří se také setkali s tvrdým zacházením ze strany bezpečnostních sil a brutálním potlačením demonstrací. Jejich úspěch byl smíšený – v Maroku například vláda slíbila sociální reformy, ale více než 2000 demonstrantů nyní čelí trestnímu stíhání. V Nepálu ale vyvrcholily rezignací předsedy vlády a na Madagaskaru přerostly ve vojenský puč a úprk prezidenta ze země.