Celní válka v praxi: Čínský export do USA se v srpnu propadl o třetinu
Čínský vývoz do Spojených států se v srpnu meziročně snížil o 33 procent, zatímco celkový růst exportu klesl na nejslabší úroveň za posledního půl roku. Na výsledky dolehla přísnější americká kontrola takzvaných transshipmentů, tedy přesměrování zásilek přes třetí země, i ústup efektu předzásobení z předchozích měsíců, poznamenává web CNBC. Dovoz z USA do Číny se podle čínských cel snížil o 16 procent.
Celkový čínský export v srpnu vzrostl meziročně o 4,4 procenta v dolarovém vyjádření, což je nejméně od února a zároveň méně než očekávaný pětiprocentní růst podle průzkumu Reuters. Slabší čísla podle CNBC částečně odrážejí vysokou srovnávací základnu z loňska, kdy čínský export rostl nejrychleji za téměř 18 měsíců.
„Dočasný efekt obchodního příměří mezi USA a Čínou vyprchává a Washington zároveň zpřísnil cla na zboží, které bylo přesměrováváno přes jiné země. Export tak bude v nejbližší době pod tlakem,“ uvedl pro web ekonom společnosti Capital Economics C’-čchun Chuang. Dodal, že po sezonním očištění zůstaly srpnové exporty meziměsíčně prakticky beze změny, zatímco zpomalení meziroční dynamiky je dáno hlavně vysokou základnou.
Dovoz do Číny vzrostl v srpnu meziročně o 1,3 procenta, třetí měsíc v řadě. Výsledek ale zaostal za očekáváním tříprocentního růstu a zůstává utlumený kvůli pokračující krizi na realitním trhu, rostoucí nejistotě ohledně zaměstnanosti a slabé domácí poptávce.
Hledání alternativních trhů
Čína se stále více obrací na jiné regiony – zejména jihovýchodní Asii, Evropskou unii, Afriku a Latinskou Ameriku –, aby nahradila výpadek poptávky ze Spojených států. Vývoz do EU v srpnu vzrostl o 10,4 procenta, do zemí ASEAN o 22,5 procenta a do Afriky téměř o 26 procent.
„Kvůli slabé domácí poptávce čínští exportéři tlačí na větší podíl na zahraničních trzích. To je jeden z důvodů, proč byl export navzdory americkým clům letos relativně odolný,“ uvedl analytik společnosti Pinpoint Asset Management Č’-wej Čang.
Ustupující Ameriku nahrazuje EU
Za prvních osm měsíců letošního roku se čínský export do USA propadl o 15,5 procenta, dovoz o 11 procent. Ve stejném období ale vývoz do EU vzrostl o 7,7 procenta, do ASEAN o 14,6 procenta, do Afriky o 24,6 procenta a do Latinské Ameriky o téměř šest procent. Přesto zůstávají USA největším jednotlivým obchodním partnerem Číny: od ledna do srpna odebraly čínské zboží za 283 miliard dolarů, zatímco export do celé EU činil 541 miliard dolarů.
Peking a Washington se 11. srpna dohodly na prodloužení obchodního příměří o dalších 90 dní. Zůstávají však v platnosti cla ve výši přibližně 55 procent na čínské dovozy do USA a 30 procent na americké zboží mířící do Číny, vyplývá z údajů Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku. Srpnová návštěva hlavního čínského vyjednavače Li Čcheng-kanga ve Washingtonu žádný průlom nepřinesla.
Americký prezident Donald Trump navíc pohrozil až 200procentním clem na čínské zboží, pokud Peking nesplní závazek navýšit export vzácných zemin využívaných pro výrobu magnetů do USA. Vývoz těchto surovin se v srpnu zvýšil o 22,6 procenta na téměř 5 800 tun.
Čínští exportéři se dlouhodobě snaží obcházet americká cla přesměrováním dodávek přes třetí země. Tento postup je ale nyní pod rostoucím dohledem – Spojené státy v červenci oznámily 40procentní clo na zásilky, u nichž zjistí, že byly přeloženy.
Slabá domácí poptávka a deflační tlaky
Investoři nyní sledují, zda Peking ve čtvrtém čtvrtletí představí další fiskální stimuly, které by měly podpořit spotřebu a zmírnit útlum exportu. Prioritou vlády se ale zdá být spíše snižování nadměrných kapacit v průmyslu než navyšování prostředků na programy typu „šrotovného“. Řada místních samospráv už musela zastavit dotace na nákupy automobilů, domácích spotřebičů nebo chytrých telefonů kvůli rychlému vyčerpání rozpočtů.
Podle Goldman Sachs budou deflační tlaky v Číně přetrvávat. Výrobní ceny v srpnu meziročně klesly o 2,9 procenta a spotřebitelská inflace o 0,2 procenta. Banka nicméně předpokládá, že meziměsíční údaje by se mohly dostat do kladných čísel díky růstu cen surovin a vládní politice proti nadměrnému snižování cen.
Stratég Neo Wang z Evercore ISI očekává, že čínská centrální banka příští týden sníží základní sazbu o 10 až 20 bazických bodů (aktuálně činí 1,4 procenta, pozn. red.). Ve stejném období Peking zveřejní srpnová data o maloobchodních tržbách, průmyslové výrobě, investicích, cenách nemovitostí a nezaměstnanosti ve městech.
„Pokud čísla opět potvrdí utlumený růst, může Peking využít snížení sazeb k uklidnění nálad a k odvrácení přílišného pesimismu,“ dodal Wang.
