Co čekat od nového lídra Německa Merze? Nižší daně, osekání dávek a podporu technologiím
Lídr CDU Friedrich Merz vyhrál parlamentní volby v Německu. Jeho CDU o osm procent předčila pravicové populisty z Alternativy pro Německo (AfD), k nimž se před volbami CDU záměrně přiblížila v otázce řešení migrace. To se ukázalo jako vcelku neúčinné, hlasy to nepřineslo, CDU ve srovnání s posledními průzkumy před volbami spíše jeden až dva procentní body ztratila.
Budoucí nový německý kancléř Merz je skálopevně přesvědčen, že hlavním krokem k vítězství byl jeho obrat k ekonomice. Končící semaforová koalice Olafa Scholze vytvořila nehybný sociálně-byrokratický moloch, tvrdil Merz, a ten je nyní třeba rozbít. Pozoruhodná je na tom poněkud absurdní okolnost, totiž fakt že Merz bude k tomuto rozbíjení molochu potřebovat sociální demokraty, tedy vůdčí stranu končící vlády. Ta už bude o vládě jednat bez Olafa Scholze, SPD ale má své jasné sociální limity, na něž kancléř Merz jistě narazí už v jednáních o kabinetu, který by chtěl mít Merz do Velikonoc hotový. Co tedy kancléř-čekatel Merz a jeho CDU/CSU Němcům v hospodářské oblasti slibují a co z toho mohou a co zcela jistě nemohou splnit?
Merz se opírá o dvanáctistránkový dokument nazvaný Agenda 2030, který nabídl voličům jako novou smlouvu s vládou. „Chceme hrát vedoucí roli v globálních technologiích budoucnosti – od průmyslových aplikací umělé inteligence až po revoluci ve zdravotnických technologiích. Chceme ekonomiku, která dokáže plně využít své komparativní výhody v globální konkurenci, zejména velký inovační potenciál naší země,“ píše se v úvodu dokumentu, který je tak překvapivě v centrálním bodě namířen na technologický rozvoj, a nikoli na podporu starého dobrého průmyslu, o nějž se německé hospodářství vždy opíralo.
I na průmysl se samozřejmě myslí, zejména v pasáži, kde se mluví o snížení ceny energií, především odbouráváním všemožných ekologických poplatků, čímž se Merz blíží třeba i českému ANO a dalším populistickým stranám Evropy. Celkově je však plán na obnovu německé ekonomické síly směrován do technologické budoucnosti.
VIDEO: Revoluce v kamionové dopravě? Miliardář Vohánka chce změnit trh, svůj projekt přirovnává k Applu, řekl ve FLOW
Výrazně snížíme daně
Centrálním volebním tahákem – pokud se Agenda 2030 něčím takovým stala a voliči nehlasovali pro silnější CDU ze strachu z ještě silnější a méně kompetentní AfD – je slib rozsáhlé reformy daňového systému. Agenda konstatuje, že Německo má dnes druhé největší daňové odvody v Evropě a firmy jsou zatíženy daní až ve výši 30 procent. To se podle CDU musí změnit a začne se, slibuje Merz, už od prvního ledna příštího roku.
„Výrazně snížíme daňové zatížení,“ slibuje vítěz německých parlamentních voleb. „Zvýšení daně z příjmu bude v budoucnu plošnější. Horní sazba daně by měla začít platit až od 80 tisíc eur ročně. Zvýšíme základní nezdanitelnou částku, která bude každý rok zvyšována. Celkově to povede ke snížení daňového zatížení pro všechny daňové poplatníky, zejména pro pracující střední třídu.“
Merzův plán zahrnuje i nezdaněné peníze za přesčasy, což má být zjevně motivace k tomu, aby lidé více pracovali. To by načas mohlo pomoci řešit nedostatek pracovní síly. Sem patří i opatření na nezdaněný příjem důchodců, kteří by si mohli bez daně vydělat až dva tisíce eur měsíčně (zhruba 50 tisíc korun). Trhu práce by měla pomoci i nová agentura, kterou by chtěl Merz založit pro získávání kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí.
Pomoc ke svépomoci
Největší zářez do současného systému se chystal Merz provést v sociální oblasti. Zrušení takzvaného občanského příjmu, který zavedla končící vláda Olafa Scholze, a zavedení omezenější základní podpory mají redukovat sociální pomoc a motivovat lidi k větší pracovní aktivitě. „Náš stát podporuje lidi, kteří jsou závislí na pomoci. Pomoc by ale měla být, pokud možno, pomocí ke svépomoci. Proto chceme zintenzivnit naše úsilí o umístění lidí do práce, aby se umožnilo co největšímu počtu lidí zapojit se do ekonomiky a převzít za sebe odpovědnost,“ píše se v Agendě 2030 vítězné strany německých voleb.
Ze zrušení občanského příjmu by ale mohl být velký politický problém, bude-li jeho vynálezce SPD součástí vlády, což je zatím nejpravděpodobnější varianta povolebního vývoje. Agendu 2030 ještě mnohem více ohrožuje jiná politická okolnost. Fakt, že Alternativa pro Německo a Levice, která překvapivě získala skoro devět procent hlasů, mají v novém parlamentu blokační ústavní menšinu. Jinak řečeno: Jakékoliv změny v ústavních zákonech bez nich nelze provést.
Merz přitom k naplnění svých slibů, zejména vyšších investic a podpory nižších cen energie, potřebuje uvolnit ústavní regulaci zadlužování vlády, pro niž se vžil pojem dluhová brzda. Bez toho jsou Merzovy vize jen jakési blouznění o lepších časech, které už přicházejí. Kde vezme Merz peníze na investiční smršť a k tomu na vyšší výdaje na armádu, zatím nikde neřekl. Po volbách rozhodně jasněji není, spíše naopak. Ale mělo by být – a to co nejrychleji.
