Nejsilnější armády NATO 2025: Do elitní desítky vstoupil severní nováček
Které země mají v rámci Severoatlantické aliance největší vojenskou sílu? Podle žebříčku Global Fire Power (GFP) se pořadí nejsilnějších armád v NATO mírně proměňuje – do elitní desítky vstupuje alianční nováček ze severu Evropy, tradiční jaderné mocnosti si drží pozice a na východním křídle aliance posiluje nový geopolitický hráč.
10. Kanada
Kanada je důležitým členem Severoatlantické aliance a patří mezi klíčové partnery Spojených států v oblasti obrany severoamerického prostoru. Přestože její ozbrojené síly nejsou početné, vynikají vysokou profesionalitou, technologickou vyspělostí a schopností nasazení v zahraničních misích.
Kanadská armáda má zhruba 68 tisíc aktivních vojáků a přibližně 100 tisíc celkově včetně záloh. Disponuje 350 letouny a zhruba 70 tanky, přičemž klade důraz především na letectvo a speciální jednotky. Kanada má silnou tradici mírových operací OSN a podílí se na ochraně vzdušného prostoru v rámci systému NORAD i na posilování východního křídla NATO. Její obranná strategie staví více na spojenectví, technologii a na výcviku než na masivním počtu vojáků.
9. Švédsko
Devátou nejsilnější armádu NATO má podle indexu GFP nováček aliance – Švédsko. To si dlouhodobě společně s Finskem v Evropě udržovalo neutrální postavení. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se ale obě země rozhodly léta neutrality přerušit a vstoupily do NATO, čímž významně posílily jeho pozici na severu Evropy.
Země je známá vysokou technologickou vyspělostí a důrazem na soběstačnost v obranném průmyslu. Přestože švédské ozbrojené síly patří k menším v Evropě, vyznačují se mimořádnou kvalitou, moderním vybavením a schopností rychlé mobilizace. Švédsko provozuje více než 160 letadel včetně gripenů domácí výroby. Silnou stránkou je rovněž vyspělý systém protivzdušné obrany a rozsáhlé zkušenosti s arktickým výcvikem. Oproti ostatním zemím v první desítce zemí NATO má ale poměrně málo tanků, jen 110 strojů.
8. Polsko
Polsko se v posledních letech stalo jedním z nejambicióznějších a nejrychleji rostoucích hráčů na poli evropské obrany. Jeho geopolitická poloha na východním křídle NATO a historická zkušenost s ruským vlivem formují dlouhodobý důraz na silnou armádu a nyní rozsáhlé investice do modernizace. V reakci na válku na Ukrajině Varšava dramaticky navýšila vojenský rozpočet, zavedla nové programy branné přípravy a usiluje o vytvoření nejsilnější pozemní armády v Evropě.
Polské ozbrojené síly dnes čítají přes 200 tisíc aktivních vojáků a dalších 400 tisíc rezervistů, čímž se řadí mezi nejpočetnější armády v NATO – na úroveň Francie či Turecka. Země masivně investuje do nejmodernější výzbroje ze Spojených států a Jižní Koreje: pořídila tanky Abrams, houfnice K9, raketové systémy HIMARS i stíhačky F-35. Díky tomu se Polsko rychle proměňuje v technologicky vyspělou a strategicky klíčovou vojenskou mocnost střední Evropy.
7. Španělsko
Španělsko patří k tradičním evropským vojenským silám, které stavějí na členství v NATO a zkušenostech z mezinárodních misí. Přestože nemá největší armádu na kontinentu, udržuje stabilní obrannou politiku a schopnost přispívat ke kolektivní bezpečnosti. Geopoliticky hraje Španělsko důležitou roli zejména v oblasti Středozemního moře, kde zajišťuje námořní operace a dohled nad migračními trasami.
Španělská armáda má přes 130 tisíc aktivních vojáků a necelých 100 tisíc rezervistů. Disponuje více než 450 letouny a třemi stovkami tanků, přičemž klade důraz na moderní letectvo a námořnictvo. Španělsko má rovněž zkušenosti z misí v Afghánistánu, Libanonu či v Sahelu, což přispívá k vysoké profesionalitě jeho jednotek. Slabinou zůstává relativně omezený obranný rozpočet, za který je země opakovaně kritizována ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Španělsko se totiž jako jediná země aliance nezavázalo k navýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) jako ostatní členské země Severoatlantické aliance.
6. Německo
Německo je ekonomickým i politickým lídrem Evropy, a přestože jeho ozbrojené síly byly po desetiletí poznamenány zdrženlivým postojem k vojenství, situace se v posledních letech výrazně mění. Po ruské agresi proti Ukrajině Berlín vyhlásil obrat v obranné politice, který má za cíl obnovit plnou bojeschopnost bundeswehru. Německo zvýšilo výdaje na obranu na více než dvě procenta HDP, posílilo spolupráci s NATO a rozhodlo se modernizovat svou výzbroj i infrastrukturu. Mezi lety 2023 a 2024 narostl obranný rozpočet Německa vzhledem k HDP o třetinu.
Bundeswehr dnes čítá přes 180 tisíc aktivních vojáků. Hlavním těžištěm jeho síly jsou moderní letecké a mechanizované jednotky. Německo disponuje téměř šesti stovkami letounů včetně stíhaček Eurofighter Typhoon a téměř třemi stovkami tanků Leopard 2. Zároveň hraje klíčovou roli ve vývoji evropských obranných projektů, například budoucího systému FCAS (šestá generace evropského stíhacího letounu).
5. Itálie
Itálie patří mezi tradiční vojenské mocnosti jižní Evropy a zůstává klíčovým členem NATO. Kvůli migračním vlnám, nestabilitě v severní Africe a na Blízkém východě si udržuje rozsáhlé námořní síly a aktivně se zapojuje do mezinárodních misí. Zároveň modernizuje svou obrannou infrastrukturu a posiluje spolupráci se Spojenými státy, Francií a s Německem při vývoji moderních zbraňových systémů.
Italské ozbrojené síly mají přibližně 160 tisíc aktivních vojáků, přičemž jejich hlavní předností je letectvo a námořnictvo. Země provozuje více než 700 letadel včetně stíhaček F-35 a disponuje dvěma letadlovými loděmi, které výrazně rozšiřují její schopnost zasahovat v zahraničí. Pozemní síly mají zhruba 200 tanků a moderní obrněná vozidla. Na druhé straně armáda čelí rozpočtovým omezením a stárnoucí technice v některých oblastech, což představuje hlavní výzvu pro její další modernizaci.
4. Turecko
Jednu z největších a nejdůležitějších armád Severoatlantické aliance má Turecko. Díky své poloze na rozhraní starého kontinentu a Asie má také zásadní geopolitický význam, což odráží i jeho postavení v NATO. V posledních letech země výrazně investovala do domácího obranného průmyslu a prosazuje strategii vojenské soběstačnosti, která zahrnuje výrobu tanků, dronů i letecké techniky.
Turecko má přes 350 tisíc aktivních vojáků a dalších přibližně 600 tisíc lidí v záloze, což mu poskytuje značnou mobilizační kapacitu. Disponuje více než tisícem letounů, což je druhá největší vzdušná síla v alianci. Kromě toho má k dispozici více než dva tisíce tanků, přičemž důraz klade na modernizaci a rozvoj vlastní technologie. Mezi symboly turecké vojenské síly patří především drony Bayraktar, které se osvědčily v konfliktech v Libyi, Sýrii a v posledních letech i na Ukrajině.
3. Francie
Třetí nejsilnější armádu má v NATO podle GFP Francie. Ta dlouhodobě patří mezi nejvýznamnější vojenské mocnosti světa a v evropském kontextu představuje klíčového aktéra s globálním dosahem. Francie je zároveň jedním ze tří členů aliance, kteří disponují jaderným arzenálem. Francouzské ozbrojené síly patří k nejprofesionálnějším a technologicky nejvyspělejším v Evropě. Armáda čítá přibližně 200 000 aktivních vojáků, rozdělených mezi pozemní síly, letectvo a námořnictvo.
Francie disponuje téměř tisícovkou letounů včetně moderních stíhaček Rafale, letadlovou lodí Charles de Gaulle a špičkovými tankovými jednotkami Leclerc. I přes menší počet těžké techniky než například USA či Rusko sází Paříž na mobilitu, technologickou převahu a na rychlé nasazení sil. Významnou součástí její obranné strategie je také silný domácí zbrojní průmysl, který patří k nejrozvinutějším na světě a umožňuje Francii zachovat si vysokou míru vojenské autonomie v rámci Evropy i NATO.
2. Velká Británie
Spojené království si i po odchodu z EU udržuje status jedné z nejvýznamnějších vojenských mocností Evropy i světa. Díky své historické tradici, globálním zájmům a členství v NATO zůstává klíčovým spojencem USA a hybnou silou alianční politiky. Britská armáda je vysoce profesionalizovaná a technologicky vyspělá. Británie zároveň má odhadem 225 jaderných hlavic.
Britské ozbrojené síly mají přibližně 185 tisíc aktivních vojáků a další skoro milion lidí v záloze. Letectvo patří k nejmodernějším na světě a disponuje více než 600 letouny. Námořnictvo provozuje dvě letadlové lodě, které představují páteř britské námořní síly a umožňují nasazení jednotek po celém světě. Pozemní síly jsou menší než dříve, ale vysoce profesionální a dobře vyzbrojené. Výzvou zůstává menší počet tanků a otázka udržitelného financování dlouhodobých misí.
1. USA
Nejsilnější armádu nejen v alianci NATO, ale i globálně mají podle žebříčku GFP Spojené státy americké. Jejich vliv sahá od Evropy přes Blízký východ až po Indo‑Pacifik. V Evropě upevňují své postavení nominačním procesem do čela NATO a zvýšeným tlakem na spojence, aby navyšovali obranné výdaje až na pět procent HDP. Jak už bylo zmíněno, tak například v Pacifiku spolupracují s Jižní Koreou, čímž posilují svou pozici vůči Číně.
Ozbrojené síly Spojených států tvoří šest hlavních složek: pozemní vojsko, námořnictvo, letectvo, námořní pěchota, pobřežní stráž a také vesmírné síly. Letectvo a námořnictvo je zároveň největší na světě. Například vzdušná síla USA odpovídá 13 tisícům letadel. Spojené státy také disponují silným jaderným arzenálem, který dosahuje až 40 procent celosvětově držených jaderných zbraní – asi 5177 jaderných hlavic.
Modernizační plán americké armády zahrnuje například zavádění letadel páté a šesté generace (F-35, B-21), vývoj hypersonických zbraní nebo robotizaci bojových jednotek. Významná část investic míří do námořnictva i letectva. Zároveň administrativa Donalda Trumpa oznámila plán vytvořit takzvaný Golden Dome, tedy obrovský protiraketový štít za desítky miliard dolarů.
