Stíhačky v Evropě: Jaká bojová letadla pilotují evropští letci | E15.cz

PŘEHLEDNĚ: Stíhačky v Evropě. V čem létají piloti evropských armád

Petr Pohůdka

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Válka na Ukrajině zásadně změnila bezpečnostní situaci v Evropě. Země na starém kontinentu se cítí ohrožené a masivně investují do svých armád. Důležitou roli ve výzbroji jednotlivých států hrají stíhačky. Na jaké letouny evropské země spoléhají a které se rozhodla zvolit Česká republika?

F-35 Lightning II

  • Výrobce: Lockheed Martin, USA
  • Nejmodernější a nejvýkonnější sériově vyráběný letoun
  • Využívaný v armádě Spojeného království, Itálie, Nizozemska, Norska, Dánska, Belgie, Finska či Polska
  • ČR plánuje nakoupit 24 letounů

F-35 Lightning IIAutor: Profimedia.cz

Stíhačky F-35 Lightning II vyrábí americká společnost Lockheed Martin. V současnosti se jedná o nejlepší sériově vyráběné letouny. F-35 vyniká zejména elektronickými komunikačními systémy. Disponuje rovněž certifikací pro nesení taktických jaderných pum. Letouny jsou navíc obtížně zjistitelné radary.

Prototyp vzlétl poprvé v roce 2006. Sériově vyráběné kusy se začaly objevovat v americké armádě od roku 2015. Kromě USA vlastní tyto stíhačky Kanada, Austrálie, Japonsko, Jižní Korea či Izrael. V Evropě na letouny F-35 spoléhají Britové, Italové, Nizozemci nebo Poláci. Nákup F-35 v nedávné době potvrdilo Německo, vážný zájem projevuje Řecko.

Pořízení F-35 plánuje i ČR

Do řady zájemců se v červenci přidala Česká republika. Vláda se rozhodla zahájit jednání o nákupu 24 letounů. Činí tak na základě doporučení armády. Nové letouny by měly nahradit 14 švédských stíhaček JAS-39 Gripen, které armáda využívá od roku 2005.

Cena jedné stíhačky F-35 se pohybuje okolo dvou miliard korun. Cenově tak letoun vychází zhruba o pětinu dráže než nový gripen. Skandinávskou konkurenci ale americké stíhačky předčí svými schopnostmi i v otázce životnosti, která se odhaduje na 30 až 40 let.

F-16 Fighting Falcon

  • Výrobce: Lockheed Martin, USA
  • Starší předchůdce stíhačky F-35
  • Stále nejrozšířenější nadzvukový letoun v NATO
  • Využívaný v armádě Belgie, Dánska, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rumunska či Řecka

F-16 Fighting FalconAutor: Profimedia.cz

Stíhačka F-16 Fighting Falcon je předchůdcem novějšího modelu F-35. Její historie sahá do sedmdesátých let dvacátého století, v novějších verzích se vyrábí dodnes. V současnosti je to nejrozšířenější nadzvukový letoun v NATO. Ve své výzbroji jej mají Belgie, Dánsko, Nizozemsko, Polsko, Turecko či Rumunsko. Na stíhačky F-16 sázejí také ve Spojených státech amerických, Jižní Koreji, Singapuru a v Izraeli. V minulosti tvořily součást letectva Itálie a Norska.

Nejmodernější verzi letounu 70/72 si na konci roku 2018 objednalo Slovensko. Během let 2022 a 2023 mělo obdržet 14 stíhaček. Nové stroje vyšly Slováky  zhruba na 40 miliard korun – včetně výcviku personálu, munice a dvouleté logistické podpory.

Jak vypadá vzlet stíhačky F-16 Fighting Falcon

Video se připravuje ...
.

Problémy v dodavatelských řetězcích v důsledku pandemie však způsobí zpoždění dodávky pravděpodobně o dva roky. Slovensko proto požádalo Českou republiku a Polsko o pomoc s ochranou vzdušného prostoru. S podobnými akcemi má česká armáda bohaté zkušenosti. Do střežení vzdušného prostoru členských států NATO se čeští letci zapojují od roku 2009. Aktuálně se české gripeny podílejí na ochraně nebe v Pobaltí.

Jas-39 Gripen

  • Výrobce: Saab/BAE Systems, Švédsko/Spojené království
  • Využívaný v armádě Švédska či Maďarska
  • ČR má do roku 2027 v pronájmu 14 letounů

Jas-39 GripenAutor: Profimedia.cz

Vývoj letounů začal v roce 1982 ve Švédsku. První vzlet si stíhačka připsala o pět let později. Po sérii letových testů se gripeny v roce 1997 staly součástí švédského letectva. Jas-39 Gripen slouží také v maďarské a české armádě. Z mimoevropských zemí si tyto stroje pořídila Jihoafrická republika, Thajsko a Brazílie.

Čeští piloti s gripeny pracují od roku 2005. Švédské letouny se tehdy staly náhradou zastaralých strojů MiG-21. Česko si však gripeny jen pronajímá. Smlouva o pronájmu vyprší v roce 2027. Součástí smlouvy se Švédskem je ale opce na případné prodloužení pronájmu o dva roky. Švédové sice Česku nabídli bezplatný převod používaných gripenů, česká vláda se však rozhodla pro koupi modernějších stíhaček F-35 Lightning II.

Eurofighter Typhoon

  • Výrobce: Eurofighter, Německo/Francie/Španělsko/Spojené království/Itálie
  • Společný projekt několika evropských výrobců
  • Využívaný v armádě Spojeného království, Německa, Itálie a Španělska

Eurofighter TyphoonAutor: Profimedia.cz

Společnost Eurofighter GmbH vznikla v roce 1986. Podílníky jsou tři významní letečtí výrobci – Airbus, BAE Systems a Leonardo. Na projektu se tak podílí pět evropských zemí. Nadnárodní společnost byla založena za účelem výroby a modernizace stíhaček Eurofighter Typhoon. Ty jsou využívány především ve státech, které se na výrobě podílejí, tedy ve Spojeném království, Německu, Itálii a ve Španělsku.

Popularitu si evropské letouny Eurofighter Typhoon získaly na Blízkém východě, v arzenálu je mají Saúdská Arábie, Omán či Kuvajt. Jeden z posledních obchodů uskutečnilo Španělsko, jež si v letos objednalo 20 stíhaček Eurofighter za zhruba dvě miliardy eur.

V reakci na vyloučení z programu stíhaček F-35 začalo projevovat zájem o koupi Eurofighterů Turecko. Nakonec se ale dohodlo s USA na nákupu stíhaček F-16. K dohodě došlo krátce poté, co Turecko odsouhlasilo vstup Finska a Švédska do NATO. Objevily se proto spekulace, že byl prodej stíhaček součástí výměnného obchodu s Ankarou.

Dassault Rafale

  • Výrobce: Dassault Aviation, Francie
  • Využívaný v armádě Francie, Chorvatska, Srbska nebo Řecka
  • Spolu s Eurofightery budou stíhačky Rafale nahrazeny novými letouny FCAS

Dassault RafaleAutor: Profimedia.cz

S vývojem stíhaček Dassault Rafale začala Francie v osmdesátých letech. Ve výzbroji francouzské armády se víceúčelové stíhací letouny objevily v roce 2001. Kromě Francie se pro ně rozhodly Chorvatsko a Srbsko, z mimoevropských zemí například Indie, Egypt či Spojené arabské emiráty. Velký obchod uskutečnilo rovněž Řecko, které si loni objednalo osmnáct stíhaček za 2,3 miliardy eur. Řecké zbrojení je mimo jiné reakcí na neshody s Tureckem ve východním Středomoří.

Ještě před vypuknutím konfliktu na Ukrajině se spekulovalo, že by si stíhačky mohla pořídit právě Ukrajina. K obchodu ale nedošlo a model Dassault Rafale nebyl dosud ukrajinským silám ani zapůjčen. V poslední době se však stále častěji objevují informace, že na Ukrajinu zamíří některé ze stíhaček vyrobené v západních zemích.

V příštích letech by stíhačky Rafale a Eurofighter měly vystřídat nové bojové letouny z programu FCAS. Na jejich výrobě se domluvily Německo, Francie a Španělsko. První testovací lety jsou naplánovány na rok 2026. Modely Rafale a Eurofighter by mohly být kompletně nahrazeny do roku 2040.

Dassault Mirage 2000

  • Výrobce: Dassault Aviation, Francie
  • Předchůdce Dassault Rafale
  • Využívaný v armádě Francie a Řecka

Dassault Mirage 2000Autor: Profimedia.cz

Před modelem Rafale se francouzská společnost Dassault Aviation soustředila na výrobu letounů Mirage 2000. Stíhačka byla vyvinuta v sedmdesátých letech, francouzské letectvo ji využívá od roku 1982. Vyráběla se v několika variantách a vylepšených verzích. Celkem Francouzi vyprodukovali přes 600 strojů. Necelá polovina z nich směřovala na export do osmi dalších zemí.

V Evropě si letouny Mirage 2000 zakoupili pouze Řekové. Ti patří mezi dlouholeté zákazníky Dassault Aviation, což při aktuálním zbrojení potvrdili nákupem stíhaček Rafale. Již v sedmdesátých letech si Řekové objednali 40 letadel Mirage F1, předchůdců Mirage 2000. V roce 1985 následovala objednávka stejného počtu Mirage 2000.

Na přelomu milénia Řecko zakoupilo patnáct vylepšených verzí Mirage 2000-5 a zároveň si na tento standard nechalo vylepšit deset stávajících letounů. V současnosti jsou stíhačky Mirage 2000 ve Francii i Řecku postupně nahrazovány novějšími letadly.

Panavia Tornado

  • Výrobce: Panavia Aircraft, Německo / Spojené království / Itálie
  • Starší evropský letoun vyvinutý v sedmdesátých letech
  • Nasazen například během války v Perském zálivu či konfliktu v Kosovu
  • Využívaný v armádě Německa a Itálie

Panavia TornadoAutor: Profimedia.cz

Letouny Tornado vyvinula v sedmdesátých letech společnost Panavia Aircraft, konsorcium složené ze tří věhlasných leteckých výrobců – British Aerospace (Spojené království), MBB (Německo) a Aeritalie (Itálie). Uvedené země představují spolu se Saúdskou Arábií jediné uživatele stíhaček.

Výroba modelu Tornado skončila v roce 1998. Letouny jsou aktuálně nahrazovány modernějšími stroji. Britské královské letectvo tornada slavnostně vyřadilo v roce 2019. Němci plánovali provoz stíhaček ukončit v letech 2025 až 2030. Po invazi na Ukrajinu se ale snaží svou flotilu modernizovat rychleji. Tornada sehrála důležitou roli v řadě mezinárodních konfliktů. Nasazena byla například ve válce v Perském zálivu, v Sýrii nebo v Kosovu.

McDonnell F-4 Phantom II

  • Výrobce: McDonnell Douglas, USA
  • První let již v padesátých letech
  • Slávu si letoun vydobyl během války ve Vietnamu
  • Využívaný v armádě Řecka a Turecka

McDonnell F-4 Phantom IIAutor: Profimedia.cz

Ti, kdo mají nastudovanou válku ve Vietnamu, jistě slyšeli o letounu McDonnell F-4 Phantom II. Právě tam si vydobyl slávu. O kvalitě stíhaček svědčí skutečnost, že je některé armády využívají dodnes – více než šedesát let po prvním letu. F-4 Phantom II byl do výzbroje americké armády zařazen v roce 1960, tedy za vlády prezidenta Eisenhowera. Letoun se původně navrhoval pro americké námořnictvo, ale nakonec dlouhá léta sloužil námořní pěchotě a letectvu.

V Evropě se F-4 Phantom II objevil například v britské, německé či ve španělské armádě. Stíhačky se začaly postupně vyřazovat v průběhu devadesátých let. Turecko a Řecko je stále provozují, byť ve výrazně modernizované podobě. Kromě těchto zemí letouny dodnes využívá Írán a Jižní Korea. Je otázkou, jak dlouho budou legendární stíhačky brázdit oblohu. Korejská republika už ohlásila jejich vyřazení a náhradu pořizují Řekové i Turci.

McDonnell Douglas AV-8B Harrier II

  • Výrobce: McDonnell Douglas, USA
  • Využívaný v armádě Itálie a Španělska
  • Pro vysokou nehodovost hanlivě označován jako létající rakev

McDonnell Douglas AV-8B Harrier IIAutor: Profimedia.cz

Stíhačka McDonnell Douglas AV-8B Harrier II byla navržena v sedmdesátých letech. Výrobce se při vývoji pokoušel vyřešit provozní nedostatky první generace harrierů. S Američany na projektu prostřednictvím British Aerospace spolupracovalo Spojené království. Největší zbraní letadla je schopnost vzletu i přistání svisle či na krátké dráze.

Americká armáda využívá tyto stroje od roku 1983. Kromě USA má model AV-8B ve výbavě italské a španělské námořnictvo. Všechny tři státy plánují náhradu modernějšími stroji, zejména letouny F-35 Lightning II. Ty ve verzi F-35B představují v podstatě jedinou alternativu schopnou krátkého vzletu.

McDonnell Douglas AV-8B Harrier II vykazuje v porovnání s ostatními stíhačkami poměrně vysokou nehodovost, hlavně v americké armádě. Letoun se proto někdy hanlivě označuje jako „létající rakev“ či „výrobce vdov“ (widow maker).

McDonnell Douglas F/A-18 Hornet

  • Výrobce: McDonnell Douglas, USA
  • Spolehlivý a všestranný letoun nasazený v mnoha světových konfliktech
  • Využívaný v armádě Španělska, Finska a Švýcarska

McDonnell Douglas F/A-18 HornetAutor: Profimedia.cz

Do třetice McDonnell Douglas, společnost, která se v roce 1997 sloučila s Boeingem, čímž vznikla The Boeing Company. Letoun Douglas F/A-18 Hornet byl vyvinut v sedmdesátých letech pro americké námořnictvo a námořní pěchotu. Nakonec se ale dostal i do služeb dalších zemí včetně Austrálie, Kanady či Kuvajtu. V Evropě si stíhačky F/A-18 Hornet pořídili Španělé, Finové a Švýcaři. Všechny tři národy stroje stále využívají, plánují však brzké nahrazení.

Španělská vláda proto objednala dvacet stíhaček Eurofighter za 50 miliard korun. První letouny by na Pyrenejský poloostrov měly dorazit v roce 2026. Finsko si jako náhradu za stíhačky F/A-18 Hornet zvolilo model F-35 Lightning II od Lockheed Martin. Americký výrobce do severské země dodá 64 strojů za zhruba 201 miliard korun. V ceně je zahrnuto vybavení pro údržbu, náhradní díly a výcvik personálu. Finsko by mělo první nové letouny zařadit do výzbroje v roce 2027.

Nejsložitější situace panuje ve Švýcarsku. Také Švýcaři se rozhodli F/A-18 Hornet nahradit stíhačkami F-35 Lightning II. Země se loni domluvila s výrobcem Lockheed Martin na nákupu 36 letounů a dalšího vybavení za zhruba 159 miliard korun. Pro podezření z korupce se ale celý proces zkomplikoval. Opozice letos nasbírala sto tisíc podpisů potřebných ke svolání referenda. V příštích měsících by tak Švýcaři měli hlasovat o případném zrušení objednávky. Aktuálního stavu se snaží využít Francie, která Švýcarsku nabízí stíhačky Dassault Rafale.

MiG-29

  • Výrobce: Sjednocená letecká korporace, Rusko
  • Využívaný v armádě Ruska, Běloruska, Ukrajiny, Srbska, Slovenska, Bulharska nebo Polska
  • ČR provoz MiG-29 ukončila v roce 1994

MiG-29Autor: Profimedia.cz

Letoun MiG-29 byl vyvinut v sedmdesátých letech v Sovětském svazu. Název vychází z původního názvu výrobce Mikojan-Gurevič. Konstrukční společnost, která nesla jméno svých zakladatelů, se v roce 2006 stala součástí Sjednocené letecké korporace. Tu založil ruský prezident Vladimir Putin s cílem znovu oživit letecký průmysl. K prvnímu nasazení stíhačky MiG-29 v sovětské armádě došlo v roce 1982.

MiG-29 se dostal do více než třiceti armád, zpravidla ve státech bývalého Sovětského svazu a východního bloku. Dodnes letouny používají například Srbsko, Polsko, Bulharsko či Slovensko. Slováci mají s výrobcem smluvně zajištěný provoz stíhaček do listopadu příštího roku, po ruské invazi na Ukrajinu se jich ale snaží zbavit předčasně. Česká republika letouny MiG-29 vyřadila z provozu v roce 1994. O rok později je poslala do Polska výměnou za vrtulníky PLZ W-3 Sokol určené pro záchrannou službu.

Stíhačky MiG-29 má ve výzbroji také Ukrajina. Po napadení Ruskem Ukrajinci žádali ostatní evropské země o poskytnutí dalších strojů, protože ukrajinští piloti s tímto typem letadel umějí létat. Podle oficiálních informací Ukrajina zatím žádné bojeschopné letouny nedostala. Spojené státy ale Ukrajincům dodaly náhradní díly pro obnovu a opravu stávající flotily.

Suchoj Su-25

  • Výrobce: Sjednocená letecká korporace, Rusko
  • Využívaný v armádě Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Bulharska
  • Součástí výzbroje české armády do roku 2000
  • V akci během invaze Ruska na Ukrajinu

Suchoj Su-25Autor: Profimedia.cz

Stíhačku Su-25 vyvinula společnost Suchoj v sedmdesátých letech. Sovětská armáda letadla vyráběná v gruzínském Tbilisi poprvé nasadila v roce 1981 v Afghánistánu. Suchoj Su-25 měl sloužit především jako přímá podpora pozemních vojsk. Ostatní sovětské letouny se k plnění tohoto úkolu příliš nehodily.

Kromě Afghánistánu byly stíhačky nasazeny například v Čečensku, Sýrii nebo naposledy během invaze na Ukrajinu. Su-25 má ve výzbroji jak Rusko, tak Ukrajina. Ta některé ruské stroje sestřelila pomocí protiletadlového kompletu Stinger.

Kromě Ruska a Ukrajiny používá Su-25 v Evropě už jen Bělorusko s Bulharskem. V minulosti stíhačkami disponovaly rovněž vzdušné síly Makedonie a Československa. Československé letectvo se v roce 1984 stalo prvním zahraničním uživatelem letounů.

Po rozpadu federace si „hrábě“ (přezdívka odkazující na podobu zbraňových závěsníků) rozdělila česká a slovenská armáda. Česku podle uplatňovaného poměru 2:1 připadlo 25 letadel. K jejich vyřazení došlo v roce 2000. Část stíhaček poté od ČR odkoupila Gruzie. Jeden zrestaurovaný model je vystaven v leteckém muzeu v pražských Kbelích.

Autor: Petr Pohůdka

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery