Česku zdražují dluhy. Za některé zaplatí více než Čína nebo Malajsie

Česku hrozí nárůst nákladů na státní dluh.

Česku hrozí nárůst nákladů na státní dluh. Zdroj: E15 Michael Tomeš

Investoři za své peníze nově půjčené České republice na sklonku listopadu žádali nejvyšší úroky za až dvanáct uplynulých let. Zatímco ještě před rokem stát dokázal vlivem příznivých podmínek na trzích získat dvouletou půjčku s ročním úrokem kolem dvou desetin procenta, tedy prakticky zadarmo, koncem listopadu už investoři za stejnou půjčku požadují více než tříprocentní roční úrok. Vyšší úrok stát za obdobnou půjčku platil naposledy na jaře krizového roku 2009 a levněji než Česko si v současnosti na stejnou dobu půjčí i země, jako jsou třeba Čína či Malajsie.

Pro státní pokladnu to znamená z každé takto nově půjčené miliardy korun roční náklad třiceti milionů. Masivně stát pocítí dražší úvěry už napřesrok. „Ministerstvo financí bude muset v příštím roce zajistit finance v celkovém objemu zhruba 620 miliard korun,“ uvádí ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Částka podle něho zahrnuje plánovaný schodek rozpočtu a přefinancování napřesrok splatných dluhů. „Lze zhruba odhadnout, že kvůli růstu úrokových sazeb a výnosů dluhopisů budou v příštím roce náklady na státní dluh o deset až patnáct miliard korun vyšší,“ odhaduje Marek.

Video placeholde
Inflace. Zdražuje se nejvíce za posledních 13 let • Videohub
 

Rozhodne ovšem tempo růstu úroků během příštího roku. „Pokud by v roce 2022 proti roku 2021 stoupl průměrný výnos na státních dluhopisech kupříkladu o dva procentní body, znamenalo by to zvýšení dluhové služby zhruba o šestnáct miliard korun,“ doplňuje ekonom banky UniCredit Pavel Sobíšek. V příštím roce by tak mohly takzvané náklady na obsluhu dluhu, z nichž rozhodující část tvoří právě placené úroky, dosáhnout nového rekordu. 

Česko loni za tyto platby vydalo kolem čtyřiceti miliard korun, což byla velmi podobná úroveň jako v předchozích čtyřech letech, kdy na finančních trzích přetrvávalo období velmi nízkých a především v eurozóně záporných sazeb. „Doposud nejvyšší částky z roku 2013 na úrovni 50,6 miliardy korun nebude letos pravděpodobně zatím dosaženo. Nový rekord ve výši placených úroků lze očekávat až v roce 2023,“ soudí ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Jak uvádějí statistiky Thomson Reuters, úroky z nově vydaných státních bondů rostou napříč jejich splatnostmi, nejintenzivněji ale v případě dluhopisů splatných do pěti let. Kupříkladu dluhopis s desetiletou splatností vyjde stát na roční úrok 2,7 procenta, tedy nejvyšší od roku 2012. Ještě před rokem byl tento výnos zhruba poloviční. Taková úroveň úroků představuje přitom na globální úrokové mapě státních dluhopisů velmi zajímavý údaj, který převyšuje možnosti investorských výdělků na obdobných dluhopisech nejen v rozhodující části Evropy.

Například na dvouletém státním dluhopisu vlády v Pekingu investoři vydělají jen zhruba 2,5 procenta. A zatímco tříletý český vládní bond nese 2,9 procenta, malajský papír se stejnou splatností vynáší takřka o tři desetiny procentního bodu méně. Dvouletý český bond pak například vydělává zhruba pětinásobek shodného dluhopisu vlády Vietnamu. Obdobný výnos jako v Česku pak nesou při stejné délce splatnosti například státní dluhopisy Jordánska. 

Přesto by se Česko perspektivně mohlo růstové úrokové vlně alespoň částečně vyhnout. Cestou je podle analytiků půjčovat si na delší dobu. „Zatímco tříletá splatnost nese úrok přes tři procenta, splatnost desetiletá necelá 2,6 procenta. Vláda je tak motivována emitovat delší papíry, čímž si úrokový náklad dlouhodoběji uzamkne,“ vysvětluje ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

Akutní hrozbu erupce státních výdajů z tohoto titulu tak prý současná intenzita růstu úroků zatím nepředstavuje. „Přestože tuzemský vládní dluh vykázal během koronakrize citelný nárůst, zůstává v kontextu Evropské unie nízký,“ připomíná Pfeiler.