Investičním hitem léta jsou zapomenuté státní dluhopisy | E15.cz

Předpokladům ekonomů navzdory. Investičním hitem léta jsou státní bondy

Jaroslav Bukovský

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Finanční svět zažívá dluhopisový paradox. Léto zatím totiž navzdory předpokladům přeje růstu cen bondů vlád eurozóny. Hitem se přitom staly dluhopisy těch nejvíce zadlužených zemí Evropy, kupříkladu papíry vydané vládou v Aténách jsou aktuálně nejdražší v historii, když jen za prázdniny podražily zhruba o tři procenta, tedy dvakrát více než světové akcie. Obdobně ale narostly třeba i italské bondy.

Státní dluhopisy přitom mezi skloňované investiční cíle nepatřily, převažující sázky na ekonomické oživení spojené s vyšší inflací jejich ceny totiž obvykle snižují.

„Akciové trhy se nacházejí na extrémních úrovních a k jejich ospravedlnění by musel pokračovat silný ekonomický růst, který by nadále vylepšoval ekonomické ukazatele firem. Investoři však počítají s tím, že nejsilnější fázi růstu už máme za sebou, takže se opět soustředí na nákup dluhopisů,“ soudí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček s tím, že investoři zaujímají opatrnější taktiku.

„Sázejí na to, že v případě korekce neutrpí tak vysoké ztráty jako na akciových trzích, a to bez ohledu na velmi nízké výnosy,“ dodává Tyleček.

Relativně silně tak rostly nejen dluhopisy jihoevropských zemí, ale i nejvyspělejších kontinentálních ekonomik. Německé bondy od počátku prázdnin podražily zhruba o dvě a půl procenta, obdobně povyrostly i dluhopisy vydané francouzskou či španělskou vládou.

Indexy Bloomberg Barclays mapující jejich ceny jsou zároveň nejvýše za poslední půlrok. Silná letní růstová dluhopisová vlna napříč Evropou přitom v případě nejrizikovějších zemí společenství odstartovala už na jaře. Například řecké bondy tak od poloviny května podražily o necelých šest procent, italské o čtyři procenta. 

Poptávku po bondech vydatně šroubuje i Evropská centrální banka. „Banka skupuje takřka tři čtvrtiny všech nových dluhopisových emisí zemí eurozóny,“ připomíná ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Během léta podle něj navíc mírně poklesla nabídka nových bondů vládami, což přispělo k růstu cen. Masivnímu zdražování bondů okrajových částí eurozóny nahrává i dávno zapomenutá řecká dluhová krize a sázky na rychlou reakci autorit v případě potíží. 

„Politika centrálních bank je dnes v mnohém agresivnější než před lety a i přes vysoký nárůst zadlužení investoři silně pochybují, že by ECB nechala nějakou zemi padnout podobně jako Řecko před deseti lety,“ předpokládá Tyleček. Růst cen dluhopisů není čistě evropský jev, už od dubna mírně rostou ceny amerických státních dluhopisů, během léta lehce podražily i japonské papíry.

Zejména evropské dluhopisy přitom prý mohou dále růst. „Burziáni aktuálně věří scénáři, že po skončení protipandemického programu v březnu 2022 navýší ECB objemy v rámci klasického programu nákupů aktiv včetně státních dluhopisů z dvaceti na čtyřicet miliard eur měsíčně,“ říká ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

Důležitý je podle něho i letošní posun v cílování inflace ECB. „Zatímco před revizí strategických cílů předpokládali investoři, že ECB sáhne ke zvýšení úroků v roce 2025, po revizi se načasování prvního hiku odsouvá ještě dál do budoucnosti,“ očekává Pfeiler. 

Pro samotné vlády zemí eurozóny je růst cen bondů příznivý. Automaticky totiž znamená pokles jejich výnosů, a pro emitenta tedy nižší náklady na financování. „Vzhledem k tomu, že výnosy jsou do značné míry manipulovány nákupy ECB, neodrážejí skutečnou rizikovost těchto zemí, jak by tomu bylo na standardním trhu,“ dodává Sklenář.

Řecká vláda tak během prázdnin poprvé v historii vydělává prostřednictvím záporných úroků na svých dluhopisech. Například prodejem pětiletého vládního bondu Evropské centrální bance získá ročně téměř čtvrtprocentní úrok. Kladný výnos pro investory nabídne aktuálně jen řecký dluhopis se splatností deset a více let.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah