Amnestie pokračuje: soud zastavil stíhání Pitra, Provoda a Srby

Ve statistice velkých hospodářských kauz, jejichž protagonisty osvobodil kontroverzní článek II Klausovy amnestie, přibývají další a další případy. Nyní to jsou podnikatelé Tomáš Pitr a Miroslav Provod vinění z daňových deliktů z roku 1994. Soud také zastavil stíhání bývalého generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby a jeho dvou spoluobviněných v kauze pronájmu Českého domu v Moskvě.

Pitra a Provoda na základě amnestie osvobodil pražský Městský soud. Muži byli již loni v červnu v obnoveném hlavním líčení nepravomocně zproštěni obžaloby, odvolací senát však toto rozhodnutí zrušil a případ vrátil k novému projednání.

„V části případu pana Pitra, která byla naším soudem zproštěna, bylo na amnestii zastaveno stíhání,“ uvedl místopředseda soudu Libor Vávra. Podnikatel byl však již pravomocně odsouzen k tříletému trestu vězení za vyvedení akcií potravinářských společností Setuza a Milo Surovárny ze společnosti Agrocredit a jeden daňový únik. Dva roky už ale strávil ve vazbě a soudy ho loni na podzim podmíněně propustily na svobodu. Stanovily mu tříletou zkušební dobu. Těchto skutků se novoroční amnestie hlavy státu netýká.

V nyní zastavené kauze připravili podle obžaloby Pitr a Provod za pomoci fiktivních faktur na reklamní a zprostředkovatelskou činnost stát na daních o zhruba 23,5 milionu. Muži byli původně v roce 2006 odsouzeni k pětiletým trestům za podvody. Soudy ale loni rozsudky zrušily a kauzu začaly znovu projednávat. Prvoinstanční senát pak uvedl, že skutky obou podnikatelů nejsou z pohledu dnešní právní úpravy trestnými činy. Soudu se totiž podařilo prokázat pouze to, že muži uzavřeli fiktivní smlouvy, aby mohli zadat odpočet DPH. Nelze však prý již dohledat, zda finanční úřad na základě jejich faktur daně odpočetl a zda vůbec odpočet uplatnili. Podle soudce se tak Pitr s Provodem dopustili přípravy k trestnému činu zkrácení daně. Nový trestní zákoník, platící od roku 2010, ji ale nepovažuje za trestnou.

Pitr a Provod byli nejprve obviněni a souzeni se třemi dalšími muži - Jiřím Syrovátkou, Milanem Jungrem a Vratislavem Romanovským. Jejich podíl na trestné činnosti však již soudy pravomocně projednaly před několika lety. Obnovené líčení, kterého Pitr dosáhl na základě nových znaleckých posudků, se jich netýkalo.

Kontroverzní podnikatel Pitr se od roku 2007 skrýval v zahraničí. V červenci 2010 byl zadržen ve švýcarském Svatém Mořici. Policie ho na počátku dubna přivezla ze Švýcarska do České republiky.

Rozsudek zřejmě neuslyší ani Srba

Bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba a jeho dva spoluobvinění v kauze pronájmu Českého domu v Moskvě se zřejmě konečného výroku soudu nedočkají. I na ně se totiž vztahuje prezidentská amnestie. Místopředseda soudu Libor Vávra ale o uvedl, že případ zatím nekončí, bude se jím zabývat ještě odvolací vrchní soud. Státní zástupce i ministerstvo zahraničí, kterému muži údajně způsobili škodu přes 26 milionů korun, si totiž podali stížnost.

Obžaloba v kauze viní Srbu, bývalého šéfa akciové společnosti Hotel Český dům Stanislava Breie a tehdejšího hlavního účetního moskevského komplexu Miroslava Karla z trestných činů zneužívání informací v obchodním styku a z porušování povinnosti při správě cizího majetku.

Brei s Karlem podle obžaloby založili akciovou společnost Hotel Český dům v červenci 2000 - Brei se stal předsedou představenstva, Karel šéfem dozorčí rady. Jako zaměstnanci ministerstva ale údajně nesměli působit v řídících orgánech soukromých firem. Spolu pak prý připravili servisní smlouvu na úkor českého státu. Podle smlouvy měla Breiova firma, která provozovala hotel, byty, restauraci, autoservis a parkoviště, ministerstvu ročně odvádět nájemné 28 milionů korun. Podle žalobců to mělo být o 26 milionů korun víc, tedy kolem 54 milionů korun.

Srbu obžaloba vinila z toho, že smlouvu nechal projednat v kolegiu ministra a umožnil, aby byla k 1. lednu 2001 uzavřena v podobě, jakou Brei a Karel navrhli. Údajně to bylo v rozporu s předpisy a Srbovými pravomocemi. Srba byl již dříve odsouzen na 12 let za přípravu vraždy novinářky. V roce 2010 však soud v Plzni vyhověl jeho žádosti o podmínečné propuštění. Bývalý generální sekretář se tak na svobodu dostal po osmi letech. Zkušební dobu má na pět let.

Prezident Václav Klaus vyhlásil amnestii letos 1. ledna. V jejím rámci nařídil zastavit veškerá trestní stíhání trvající déle než osm let se sazbou nižší než deset let vězení.

Významné kauzy, které již zastavila amnestie:

Co říká článek II Klausovy amnestie:

Čl. II - Zastavení trestního stíhání
Nařizuji, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.