Armáda zčásti odkryla svou tajnou službu

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CTK/Stanislav Peska

Armáda nabídla veřejnosti citlivé informace, které mohou zneužít nepřátelské zpravodajské služby. V přílohách k návrhu rozpočtu ministerstva obrany na příští rok je uvedeno, kolik přesně osob zajišťuje armádní strategické zpravodajství nebo kolik příslušníků má speciální jednotka, která spadá pod jednu ze tří tajných služeb v zemi.

Detailní návrh příjmů a výdajů Bezpečnostní informační služby (BIS) je přitom každoročně veden ve druhém stupni utajení důvěrné. Ani z dodatků ke kapitolnímu sešitu ministerstva vnitra nelze vyčíst, kolik lidí pracuje v Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI).

„Zveřejňujeme jen základní údaje o rozpočtu. Z detailů například o počtu zaměstnanců nebo chystaných nákupech techniky by mohl poučenější člověk vyčíst řadu citlivých informací, jako jsou zahraniční kontakty nebo charakter operací. To by nás mohlo samozřejmě poškodit,“ reagoval na informace deníku E15 mluvčí BIS Jan Šubert.

I financování civilní rozvědky je takzvaně zakryté. „Ve světě není obvyklé zpřístupňovat podrobnosti o rozpočtech tajných služeb. To se armádě nepovedlo,“ řekl předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost za ČSSD František Bublan, bývalý šéf ÚZSI.

Od letošního roku platí pro sestavování státního rozpočtu nová pravidla, která mají zajistit větší transparentnost veřejných financí. V návrzích jednotlivých kapitol lze nalézt nejen až tisícikorunové položky, ale i počty osob. Z příloh kapitolního sešitu rezortu obrany vyplývá, že strategické zpravodajství zajišťuje 1810 lidí, jenom výkonu zpravodajské činnosti v souladu s prioritami vlády se věnuje 1227 vojáků a 147 občanských zaměstnanců. Na 379 vojáků a 49 civilistů je v kolonce „činnost a rozvoj speciálních sil“, konkrétně jde o průzkumnou jednotku z Prostějova.

Armádní výzvědná služba každoročně hospodaří se zhruba dvěma miliardami korun, jejím úkolem je chránit bezpečnostní a ekonomické zájmy Česka. Po sloučení vojenské rozvědky a kontrarozvědky působí jak ofenzivně, tedy v zahraničí, tak defenzivně neboli v rámci republiky.

Z výroční zprávy zveřejněné v září vyplývá, že v roce 2010 předalo Vojenské zpravodajství celkem 996 hlavních informačních výstupů, které byly určeny především prezidentovi, premiérovi, vedení ministerstva obrany a zpravodajským orgánům NATO a Evropské unie.

Špioni například monitorovali nejen obchod s vojenským materiálem nebo působení ruských agentů v tuzemsku, ale třeba i aktuální stav programů vývoje zbraní hromadného ničení v Korejské lidové republice. Zpráva zároveň naznačuje, že služba přispěla k vystopování nejhledanějšího teroristy světa Usámy bin Ládina.