Upozornil na to, že podfinancování armády v letech 2009 až 2013 vedlo k tomu, že kvalitativní parametry jejího vojenského materiálu nejsou plně v souladu se standardy NATO. „Většina útvarů a zařízení vykazuje naplněnost personálem od 60 do 80 procent,“ konstatoval také.
Za největší slabiny českého vojska jeho šéf považuje nedokončené transformační procesy, nenaplněnost armády, zhoršování věkové struktury personálu, nedostatek záloh, zastarávání materiálu nebo nedostatečnou úroveň vnitřní a vnější interoperability. Postupné zvyšování výdajů na obranu, k němuž se zavázala současná koaliční vláda, by ale podle Bečváře mělo vést k obratu.
Stabilizace do pěti let
Do roku 2020 by se podle náčelníka generálního štábu mělo podařit stabilizovat schopnosti armády a vymýtit aktuální nedostatky způsobené podfinancováním vojska v minulosti. Kolem roku 2025 by pak měl být prostor pro rozvoj dalších schopností armády. Předpokladem takového vývoje je růst české ekonomiky o dvě procenta ročně, jak s ním počítá armádní koncepce.
Mezi hlavními rozvojovými projekty Bečvář zmínil přezbrojení mechanizované brigády, pořízení kolových obrněných vozidel, pořízení děla standardní ráže NATO, pokračování v pronájmu letounů Gripen, pořízení radiolokační techniky a víceúčelového vrtulníku.
Nespoléhejme na patriotismus
Ministr obrany řekl, že české firmy nemohou automaticky spoléhat na univerzální ministerský patriotismus. Resortu jde podle něj primárně o kvalitu produktu. Zároveň je ale pro to, aby i při nákupech techniky v zahraničí byla možnost pro české firmy podílet se na zakázce nebo servisu techniky.
Společnosti vyzval k etickému jednání. „Bohužel jsme však často svědky, jak si přes ministerstvo obrany vyřizují svoje osobní, obchodní, ba i politické účty jednotlivé zájmové skupiny,“ poznamenal bez dalších podrobností.
