Být chudý nestačí. Dávky hmotné nouze si musíte zasloužit

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Když klesnete na samotné finanční dno, mohly by vám pomoci odrazit se od něj dávky v hmotné nouzi. I pro těch několik tisíc, které vám pomůžou z nejhoršího, však musíte sami něco dělat. Vlastními silami se musíte snažit svou situaci zlepšit.

Být v hmotné nouzi znamená nemít dostatek peněz na zaplacení základních životních potřeb domácnosti. Dávky v hmotné nouzi jsou tři. První dvě – příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení – můžete pobírat opakovaně. Třetí dávka – mimořádná okamžitá pomoc – je jednorázová. Pojďme se na ně podívat zblízka.

Příspěvek na živobytí dorovná příjmy do životního minima

Příspěvek na živobytí je určený na zaplacení těch nejzákladnějších životních potřeb – například jídla, oblečení, obuvi, dopravy či vzdělání. Podle zákona o pomoci v hmotné nouzi je osobou v hmotné nouzi ten, jehož příjem, včetně příjmů ostatních členů rodiny či domácnosti, po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí. Zároveň si vlastním přičiněním příjem nemůže z objektivních důvodů zvýšit. Buď mu to nedovoluje zdravotní stav či vyšší věk, nebo už nemá, co by prodal. Žadatel musí pracovat nebo podnikat nebo být veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a snažit se aktivně práci získat.

Při definování osoby v hmotné nouzi jsme narazili na dva stěžejní pojmy – přiměřené náklady na bydlení a částka živobytí. Vysvětleme si je podrobněji.

Za přiměřené náklady na bydlení se považují skutečné náklady na bydlení (například nájemné až do výše obvyklého nájemného, platby za energie, platby za služby spojené s užíváním bytu či obdobné náklady spojené s družstevním bytem nebo bytem v osobním vlastnictví) maximálně do výše 30 procent (v Praze do výše 35 procent) příjmu člověka nebo jeho rodiny. Po zaplacení přiměřených nákladů na bydlení by vám měla zůstat takzvaná částka živobytí. Pokud ne, můžete získat příspěvek.

Částka živobytí se pro každou posuzovanou osobu určuje individuálně. Pokud se sleduje pro více společně posuzovaných osob, pro domácnost, jejich částky živobytí se pak sčítají. U dospělého člověka dosahuje výše částky živobytí minimálně částky existenčního minima 2200 korun a maximálně částky životního minima (například pro jednotlivce 3410 korun). Pokud se posuzují nezaopatřené děti, částku živobytí u nich vždy představuje částka životního minima (podle věku dítěte od 1740 korun do 2450 korun).

Výše příspěvku na živobytí je rozdíl mezi částkou živobytí osoby a její domácnosti, a jejich příjmem sníženým o přiměřené náklady na bydlení. V individuálních případech může být příspěvek ještě navýšen, například když vydáváte hodně peněz za potřebnou dietu.

Doplatek na bydlení: maximálně na sedm let

Druhá z dávek v hmotné nouzi, doplatek na bydlení, vám může být přiznán tehdy, pokud vaše vlastní příjmy (i příjmy rodiny) včetně příspěvku na bydlení nestačí na zaplacení nákladů na bydlení.

Dostane ji jak nájemce, tak vlastník bytu, který splňuje podmínky osoby v hmotné nouzi a má nárok na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení můžete získat, i když nárok na příspěvek na živobytí nemáte, ale váš příjem nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí vaší rodiny.

Jak vysoký může být doplatek na bydlení? Jeho výše se stanoví tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení rodině zbyla částka živobytí. Jak příspěvek na bydlení, tak i doplatek na bydlení můžete brát jen po časově omezenou dobu. Tou je 84 měsíců (sedm let) v období deseti kalendářních let. Toto omezení se netýká domácností, kde žijí pouze lidé starší 70 let.

Mimořádná okamžitá pomoc v šesti životních situacích

Zákon o hmotné nouzi myslí i na lidi, kteří se dostanou do mimořádných životních situací, které je potřeba vyřešit okamžitou pomocí. Stanoví šest takovýchto situací.

Hrozí vážná újma na zdraví

Žadatel o dávku sice nesplňuje podmínky pro přiznání příspěvku na živobytí (například není v evidenci uchazečů o zaměstnání), ovšem nemá žádné příjmy ani majetek, a hrozí mu tak vážná újma na zdraví. Nemá totiž peníze ani na nákup základních potravin. Může dostat dávku až do výše existenčního minima (2200 korun), u nezaopatřených dětí až do výše životního minima (podle věku dítěte od 1740 korun do 2450 korun).

Živelní pohroma

Dávka může být poskytnuta člověku, kterého postihla vážná mimořádná událost (například povodeň, požár, ekologická havárie, větrná pohroma) a není schopen vlastními silami se s ní vypořádat. Může dostat až 15násobek částky životního minima jednotlivce, tedy 51 150 korun.

Nedostatek peněz na uhrazení jednorázového výdaje

Dávku až do výše konkrétního jednorázového výdaje může dostat člověk, který nemá například na zaplacení poplatku při prokázané ztrátě dokladů či za vystavení duplikátu rodného listu.

Nedostatek peněz k nákupu či opravě předmětů do domácnosti

Ten, kdo nemá dostatek peněz na nákup nebo opravu předmětu dlouhodobé potřeby, například pračky či ledničky, může dostat dávku až do výše těchto výdajů. Maximálně může čerpat v průběhu kalendářního roku 10násobek částky životního minima jednotlivce, tedy až 34 100 korun.

Nedostatek peněz pro vzdělání dětí

V případě, že rodiče nemají dostatek peněz na zaplacení odůvodněných nákladů, které souvisejí se vzděláním či zájmovou činností jejich nezaopatřených dětí (například nemají peníze na učebnice, na zájmové kroužky či na lyžařský výcvik) mohou čerpat dávku až do výše těchto nákladů. Maximálně mohou v průběhu kalendářního roku získat až 10násobek životního minima jednotlivce, tedy 34 100 korun.

Ohrožení sociálním vyloučením

Mimořádnou okamžitou pomoc mohou získat i lidé, kterým hrozí takzvané sociální vyloučení. Například se vracejí z vězení či z léčeben chorobných závislostí, opouštějí dětský domov nebo výchovné ústavy. Dávku mohou čerpat až do výše tisíc korun, dokonce opakovaně. Během roku součet dávek nesmí překročit čtyřnásobek životního minima jednotlivce, tedy 13 640 korun.