Česká vláda uznala Guaidóa prezidentem Venezuely

Předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó

Předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó Zdroj: Reuters

Venezuelský prezident Nicolás Maduro mvůlí k vojákům. Právě o podporu armády se zatím jeho vláda opírá
Juan Guaidó v davu svých příznivců
Protivládní protesty ve Venezuele
Protivládní protesty ve Venezuele
Protivládní protesty ve Venezuele
9
Fotogalerie

Česká vláda uznala předsedu venezuelského parlamentu Juana Guaidóa prozatímním prezidentem země. Stejný krok učinily i další státy Evropské unie. Guaidó za tento postoj na twitteru Česku poděkoval. Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident poté, co venezuelský parlament neuznal druhý prezidentský mandát Nicoláse Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci řekl, že vláda se rozhodla pro uznání Guaidóa na základě toho, že Madurův režim nevyslyšel mezinárodní výzvy k uspořádání prezidentských voleb.

„Vláda České republiky vyjadřuje lítost nad skutečností, že i přes opakované apely mezinárodního společenství nebyly ve Venezuele přijaty kroky vedoucí ke konání svobodných a demokratických voleb. Vláda České republiky proto uznává Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta, který by měl dovést Venezuelu ke svobodným a demokratickým volbám,“ uvedl kabinet v tiskovém prohlášení. Upozornil také, že loňské prezidentské volby, v nichž vyhrál Maduro, nesplňovaly mezinárodní standardy.

„Děkujeme vládě České republiky, že podporuje akce, které my, Venezuelané, podnikáme, abychom získali svobodu. Máme jasný plán, jak dosáhnout záchrany demokracie a našich základních práva,“ reagoval Guaidó na twitteru na rozhodnutí české vlády. Podobné poděkování adresoval Guaidó i dalším evropským zemím, které ho uznaly za úřadujícího prezidenta.

Uznání Guaidóa za úřadujícího prezidenta Venezuely navrhl vládě ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Návrh dopoledne před zasedáním kabinetu projednala Bezpečnostní rada státu. Petříček před jednáním vlády novinářům řekl, že minulý týden na schůzce ústavních činitelů panovala shoda na tom, že současný Madurův režim není řešením.

Petříček před jednáním vlády novinářům řekl, že minulý týden na schůzce ústavních činitelů panovala shoda na tom, že současný Madurův režim není řešením.

„Česká republika již v minulých týdnech vyzvala ke svolání demokratických voleb, protože ty poslední volby byly provázeny celou řadou neregulérností a Evropská unie opakovala, že neuznává jejich výsledek. I dnes se společně s našimi evropskými partnery kloníme k tomu, že by Juan Guaidó měl být uznán jako prozatímní prezident, který by měl svolat nové volby,“ řekl Petříček před jednáním vlády.

Česko podle minstra zahraničí koordinuje svůj postup s partnery v EU. "Chceme, aby se situace stabilizovala, aby nové volby situaci ve Venezuele, která hrozí humanitární krizí, řešily," řekl. Nevyloučil ani možnost uvalení sankcí na Madura a jiné představitele režimu, které by přispěly k jejich větší ochotě uspořádat volby.

Rozhodnutí vlády uvítal místopředseda opoziční TOP 09 Marek Ženíšek. „Škoda jen, že jsme tak neučinili už dříve, ale až poté, co se tak stalo v šedesáti zemích světa,“ uvedl. Také místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (nestraník) postup české vlády ocenil. „Tleskám a oceňuji ministra Petříčka, díky jehož návrhu jsme jednou z prvních zemí EU, která přistoupila k tomuto důležitému kroku. Příště i rychleji,“ uvedl.

Guaidóa oficiálně uznalo za prezidenta Španělsko jako první stát EU. Uznání opozičního lídra prezidentem, který má uspořádat svobodné volby, už oznámily i Francie, Německo, Švédsko, Dánsko, Británie, Rakousko, Nizozemsko, Litva či Lotyšsko. Kriticky se k tomu postavila Moskva, která to označila za vměšování do vnitřních záležitostí a která podporuje Madura.

Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident 23. ledna při masových demonstracích. Učinil tak poté, co parlament neuznal druhý Madurův mandát, protože vzešel z nedemokratických voleb.

Jako první Guaidóa podpořily Spojené státy a po nich asi dvě desítky dalších zemí, většinou amerických. Minulý týden Guaidóa podpořil i Evropský parlament a vyzval ke stejnému kroku členské země EU a unijní instituce. Naopak Rusko, Čína a Turecko stojí za Madurem.

Madurova vláda přehodnotí vztahy se zeměmi, jež uznaly Guaidóa

Venezuelská vláda Nicoláse Madura přehodnotí vztahy s evropskými zeměmi, které uznaly šéfa parlamentu Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na venezuelské ministerstvo zahraničí. Opozičního lídra Guaidóa, který složil přísahu jako dočasný prezident při protivládních protestech 23. ledna, uznalo více než deset zemí EU. Připojily se ke dvěma desítkám dalších států, včetně USA, které Guaidóa uznaly už v předchozích dnech.

Venezuelské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že „zcela přehodnotí“ vztahy s evropskými zeměmi, jež Guaidóa uznaly. Podle ministerstva tyto státy podporují pučisty, kteří nerespektují mezinárodní právo.

Česká republika nemá ve Venezuele diplomatické zastoupení, podle stránek ministerstva zahraničí se o konzulární věci stará česká ambasáda v Havaně.

Pětatřicetiletý Guaidó přísahal jako úřadující prezident poté, co venezuelský parlament neuznal druhý mandát Nicoláse Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb a také proto, že Maduro složil 10. ledna přísahu před nejvyšším soudem, a nikoli před parlamentem, jak stanoví ústava.

Uznávání evropskými zeměmi odstartoval španělský premiér Pedro Sánchez, jehož za to Maduro kritizoval. „Jeho ruce budou navždy namočené v krvi a historie si ho bude pamatovat jako premiéra, který se dal do služeb válečné a intervenční politiky Donalda Trumpa,“ uvedl Maduro.