Česko čelí nové arbitráži, firma požaduje téměř 900 milionů

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CC BY-NC-ND 2.0: Penn State via Flickr

Česká republika čelí arbitráži ze strany britské společnosti A11Y, která se zabývá komplexním řešením pomoci pro nevidomé a těžce slabozraké. Firma požaduje po České republice náhradu ušlého zisku. Tvrdí, že proti ní stát uplatňoval diskriminační postupy, vyzrazoval její know-how konkurenci a poškodil její dobré jméno.

Ministerstvo financí potvrdilo, že žalobu obdrželo. Ta byla přitom podána na základě rozhodčích pravidel Uncitral, tedy Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo. „Vzhledem k povinnosti mlčenlivosti v rámci rozhodčího řízení bohužel ministerstvo financí nemůže v této chvíli žádné další informace zveřejnit,“ řekl mluvčí úřadu Radek Ležatka.

V první fázi 100, později zhruba 760 milionů

Firma v arbitráži požaduje v první fázi náhradu za ušlý zisk ve výši 100 milionů korun. Ve druhé fázi arbitráže bude firma podle svého vyjádření požadovat „náhradu za zmařenou šanci 35 milionů dolarů (zhruba 760 milionů korun) pro nemožnost dokončit a obchodně zhodnotit vynález v oblasti IT“. „Veškeré výnosy budou použity pro realizaci dalších projektů,“ uvedla mluvčí firmy Jana Musilová.

Společnost Brailcom, jejíž aktivity a know-how převzala společnost A11y, poskytovala v ČR nevidomým technicky vyspělé počítačové pomůcky. Rovněž začala poskytovat zákazníkům jednání s úřady ohledně státních příspěvků.

Firma: Příspěvky státy byly prý pod zákonným limitem

Následně podle právního zástupce firmy Ondřeje Sekaniny Generální ředitelství Úřadu práce vydalo několik předpisů, na základě kterých byly klientům společnosti A11Y v mnoha případech přiznávány státem příspěvky hluboko pod zákonným limitem. Ten je až 350 tisíc korun na jednu pomůcku, přičemž však nesmí jeden žadatel překročit celkový limit 800 tisíc korun v průběhu pěti let. „Tento postup byl přitom uplatněn diskriminačním a svévolným způsobem cíleně vůči společnosti A11Y,“ uvedl Sekanina.

Firma má podle něj od července 2013 zdokumentovanou sérii případů, kdy státní úředníci předávali důvěrné informace o technických řešeních firmy jejím konkurentům, pomlouvali ji, odrazovali její klienty od nákupu u ní a nabádali je ke kontaktování konkurenčních společností.

Celý případ podle firmy vyvrcholil v lednu 2014, kdy vystoupila v České televizi mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková a uvedla, že se firma Brailcom, potažmo A11Y, dopouští výrazného předražení pomůcek pro zrakově postižené, a tím ve výsledku okrádá stát o peníze. Toto obvinění firma odmítá.

Stát všechny naše návrhy na přátelské řešení odmítl, tvrdí poškozená firma

Firma podala žalobu k mezinárodnímu tribunálu 10. října. „Než jsme tuto žalobu podali, snažili jsme se se státem jednat, snažili jsme se nalézt smírné, přátelské řešení. Stát reprezentovaný MF ČR, vědom si své převahy, všechny naše návrhy odmítl, nad to jednal způsobem, který odporuje nejen slušnému chování, ale také mezinárodním standardům, které státním představitelům ukládají hledat konstruktivní řešení,“ uvedl v prohlášení zakladatel Fondu slepých a majitel a ředitel společnosti A11Y Jan Buchal

Firma Brailcom působila v České republice jako obecně prospěšná společnost téměř dvacet let. Obchodní aktivity následně převzala společnost A11Y. Obecně prospěšná společnost se totiž podle zákonů nemůže zaměřovat primárně na obchod.

Arbitráže stály 15 miliard, více sporů ale stát vyhrál
Česká republika dosud zaplatila v arbitrážích podle dostupných údajů více než patnáct miliard korun. Naopak stát zvítězil ve sporech, v nichž protistrana nárokovala celkově přes 32 miliard korun.
Zhruba dvě třetiny ze sumy, kterou stát prohrál, ale tvoří jediný spor. Byla jím patrně nejznámější arbitráž vedená americkou společností Central European Media Enterprises (CME) kvůli její první investici do televize Nova a rozchodu s tehdejším šéfem a spolumajitelem Novy Vladimírem Železným v roce 1999. Do Novy se přitom CME vrátila o pět let později již jako jediný majitel, kterým zůstala až do současnosti.
Ze sporů, v nichž stát uspěl, je zřejmě největší spor s Diag Human. Stát firmě v minulosti kvůli údajnému poškození jména zaplatil 326 milionů korun. Firma v osmnáct let se vlekoucím sporu ale požadovala ještě dalších 8,3 miliardy. Letos ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že spor vyhrálo – i když samotná Diag Human se chce soudit i nadále.
Česko také uspělo v červenci 2009 v arbitráži s italsko-nizozemskou společností Invesmart. Spor se týkal vyhlášení konkurzu a likvidace jí vlastněné Union banky.