„Částka se týká potenciálního nedočerpání za celé období. Naše vláda mohla ovlivnit zčásti nedočerpanou částku loni a může ovlivnit částku v letošním roce. Věnujeme tomu pozornost a našim cílem je, aby se toto pesimistické očekávání nenaplnilo,“ uvedl v reakci premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Dodal, že zpoždění v čerpání peněz v EU bylo způsobeno chybami předchozích vláda již na počátku programového období.
V roce 2013 nedočerpalo Česko 11,4 miliardy korun, loni nevyužilo dalších 8,5 miliardy korun. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) dnes upozornil, že v případě operačního programu Podnikání a inovace spadajícího pod jeho ministerstvo, je reálná šance dočerpat všechny peníze.
NKÚ poukázal na to, že letos musí Česko vyčerpat zhruba 215 miliard korun, což představuje 30 procent částky, kterou měla země k dispozici za celé sedmileté programové období.
„Nejkrizovější varianta hovoří o nedočerpání ve výši až 85,1 miliardy korun v roce 2015, což by znamenalo celkové nedočerpání za roky 2013 až 2015 ve výši 105 miliard korun,“ píše NKÚ v letošní verzi každoroční zprávy o finančním řízení prostředků EU v ČR s tím, že tato hrozba není zcela nereálná.
Jen v roce 2013 nedočerpalo Česko 11,4 miliardy korun, loni pak nevyužilo dalších 8,5 miliardy korun. Podle NKÚ se Česko s problémy v čerpání evropských dotací potýkalo od počátku programového období 2007 až 2013.
| Česko za 10 let členství v EU získalo 410 miliard |
|---|
| Česká republika za deset let členství v Evropské unii získala z evropských fondů o 410,2 miliardy korun (15,7 miliardy eur) více, než zaplatila. Do rozpočtu EU v letech 2004 až 2014 odvedla 387,3 miliardy korun (14,5 miliardy eur) a získala 797,5 miliardy korun (30,2 miliardy eur). Vyplývá to z aktuální zprávy EU report 2015, kterou zveřejnil NKÚ. |
| „Tyto peníze přispěly k vytvoření 134 tisíc pracovních míst, k vybudování či rekonstrukci téměř 3000 kilometrů silnic a železnic nebo třeba k regeneraci 42 tisíc bytů. Evropské dotace přispěly k posílení výzkumného a vývojového potenciálu ČR, podporu z Bruselu získalo například 48 vědeckovýzkumných center,“ vypočítal přínosy evropských peněz prezident NKÚ Miloslav Kala. Dodal, že kromě toho se zmodernizovalo více než 1500 zemědělských hospodářství a nakoupilo několik tisíc zemědělských strojů. |
Jako hlavní problémy vidí výrazné zpoždění v zahájení čerpání peněz způsobené zdlouhavými schvalovacími procedurami, roztříštěností a častými úpravami pravidel a metodik. „Příčinou tohoto stavu byl zejména velký počet programů a rovněž složitost jejich implementační struktury,“ uvedl NKÚ.
Zlom podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly nastal v letech 2010 až 2012, kdy začaly vyplouvat na povrch závažné korupční kauzy. „Evropská komise zasáhla a s ohledem na nefunkčnost auditního orgánu a ohrožení důvěryhodnosti celého řídícího a kontrolního systému přistoupila k plošnému pozastavení proplácení u všech operačních programů,“ uvedl Kala.
Chyby v čerpání evropských peněz zjistil i NKÚ, který od roku 2004 při 87 akcí zkontroloval na tisíc subjektů. Při nich zjistil 2000 případů porušení národních a evropských právních předpisů a dalších více než 5200 porušení jiných norem, hlavně závazných pravidel, postupů a smluvních podmínek.
Nejčastější chyby se týkaly porušení zákona o veřejných zakázkách, špatného výběru projektů a nedostatečné kontroly způsobilých výdajů a dosahování cílů projektů. NKÚ v návaznosti na výsledky těchto kontrol podal 28 trestních oznámení a dalších 93 podnětů finančním úřadům.
Kala hodnotí členství v EU kladně
V období 2007 až 2013 mohlo Česko z Bruselu získat 26 miliard eur, tedy přibližně 703 miliard korun. Z hlediska jejich čerpání je však Česko nejhorší z celé unie. Všechny projekty přitom musí být dokončeny a proplaceny nejpozději do konce letošního roku.
I přes tyto nedostatky bylo prvních deset let členství ČR v EU podle Kaly úspěšné. Česko totiž v období 2004 až 2014 získalo z evropských fondů o 410,2 miliardy korun (15,7 miliardy eur) více, než zaplatilo. Do rozpočtu EU v letech 2004 až 2014 odvedlo 387,3 miliardy korun (14,5 miliardy eur) a získalo 797,5 miliardy korun (30,2 miliardy eur).
„Tyto peníze přispěly k vytvoření 134 tisíc pracovních míst, k vybudování či rekonstrukci téměř 3000 kilometrů silnic a železnic nebo třeba k regeneraci 42 tisíc bytů,“ podotkl Kala.
