Církev nebude žádat obecní majetek, který obce získaly dle zákona

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Blazek Tomas/Sedmicka

Římskokatolická církev nebude usilovat o vydání obecního majetku, pokud při jeho získání nebyl porušen zákon a blokace původního církevního majetku. V některých případech ale podle zástupců církve zákon z roku 1991 o převodu majetku porušen byl, s majetkem se spekulovalo a byl nástrojem nezákonného obohacování. V takových případech se církev dle svého dřívějšího vyjádření svého práva bude domáhat.

Biskupové a zástupci řeholí se ale shodli na tom, že žadatelé o vydání majetku z řad církví v takových případech zohlední, zda hodnota není kompenzována finanční náhradou. O rozhodnutí římskokatolické církve přijatém 2. prosince dnes informoval mluvčí České biskupské konference František Jemelka.

Podle zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi mohou církevní subjekty žádat o vydání majetku, který byl v době přijetí zákona ve vlastnictví státu. Obecní majetek vydán být nemůže a je za něj poskytována finanční náhrada, která je součástí majetkového vyrovnání. Některé církevní subjekty ale i o tento majetek usilují, když mají za to, že převod byl nezákonný. Obracejí se proto na soud.

Převod státního majetku do vlastnictví obcí umožnil zákon z roku 1991. V některých případech však podle České biskupské konference existuje důvodná pochybnost, že zákon o majetku obcí a zákonná blokace původního církevního majetku byly porušeny.

Dohoda biskupů

Nynější dohoda zástupců diecézí a řádů doplňuje prohlášení českých a moravských biskupů z letošního setkání na Velehradě. Tam se biskupové shodli na tom, že církev nebude uplatňovat nárok na majetek, který obce či jednotlivci získali v dobré víře, byť porušením blokačních paragrafů.

Oprávněným osobám římskokatolické a řeckokatolické církve, které mohou žádat o majetek podle zákona o vyrovnání státu s církvemi, doporučili, aby i v situacích, kdy prokazatelně nebyla respektována blokace církevního majetku v letech 1991 až 2014, postupovaly vstřícně vůči lidem, jimž by prosazování tohoto majetkového práva způsobovalo nesnáze.

„Je to signál vůči jednotlivcům i vůči obcím, že v případě, že došlo k převodu majetku, který podle blokačních paragrafů měl zůstat státu a teď měl být vrácen, a to nikoliv z důvodu nějaké kriminální spekulace, ale z důvodu nevědomosti, náhody nebo nějakého pochybení, že církev v těchto věcech bude postupovat s maximální vstřícností a umírněností. Nebude se dožadovat svého práva, které by znamenalo nejistotu pro tyto jednotlivce či obce,“ řekl tehdy generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. V případech, které vedly ke spekulacím a nezákonnému obohacování, se ale církev podle něj svého práva domáhat bude.