ČNB chce lidem ztížit půjčky, bankám nařídila dát stranou dvacetimiliardové krizovné

Peníze

Peníze Zdroj: Shutterstock

ČNB dále přitvrdila vůči domácím bankám. Ty budou muset dát během příštích dvanácti měsíců stranou takřka dvacet miliard korun, které jim centrální banka zakázala rozpůjčovat. Částka odpovídá nové sazbě rezerv pro případ recese, které včera stanovila ČNB. 

Samotná centrální banka jako důvod zpřísnění uvedla potřebu zbrzdit rychlý růst bankovních úvěrů domácnostem na spotřebu i bydlení. Banky tím ale přijdou o část byznysu. 

Banky a kampeličky si od ledna 2019 budou muset dávat z každé odklepnuté půjčky stranou 1,25 procenta jako rezervu na horší časy. Aktuálně je stejná sazba jen na úrovni půlprocenta, bankám se tak omezí objem peněz, které mohou rozpůjčovat. „Ve střednědobém horizontu může mít toto opatření negativní vliv na celý sektor a může vést k omezení nebo zdražení úvěrů v rizikovějších segmentech,“ uvádí František Bouc z České spořitelny. „Opatření může mít vliv na sazbu, za níž poskytuje banka své úvěry,“ dodává i Ivo Měšťánek z banky Creditas. 

Ekonomové argumentují tím, že domácí banky mají přebytek peněz, pro který teprve hledají využití. „Na hraně se s rezervami pohybuje poslední zhruba rok Komerční banka, pro kterou každé další zvýšení proticyklické rezervy může znamenat mírné omezení tempa růstu úvěrů. Nicméně, případné omezení bude velmi pravděpodobně přirozené,“ říká analytik BH Securities Martin Vlček. Nejvíce se podle něho projeví vyšší kapitálová rezerva na trhu s hypotékami.

Ve většině zemí unijních zemí s výjimkou Česka, Slovenska a Švédska je sazba kapitálové rezervy nulová, banky tak tímto způsobem vytvářet polštář pro horší časy vůbec nemusí. „ČNB částečně sklízí nechtěné plody své donedávna příliš uvolněné měnové politiky, jelikož intervenční režim stlačením úrokových sazeb zásadně přispěl k realitnímu boomu v Česku,“ soudí ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda.

Kapitálová vybavenost tuzemského bankovního sektoru zůstala výrazně nad osmiprocentním regulatorním minimem i v případě vysoce nepříznivého scénáře, který předpokládá silný pokles ekonomické aktivity v Česku i v zahraničí. Vyplývá to z výsledků zátěžových testů domácího bankovního sektoru, které Česká národní banka vyhodnotila na datech ke konci letošního třetího čtvrtletí. Hlavním zdrojem odolnosti bank je podle centrálních bankéřů jejich vysoký celkový kapitálový poměr, který ke konci září 2017 dosahoval 18,4 procenta, a jeho současná ziskovost.