ČSSD chce více zdanit lidi s vyššími příjmy a firmy s většími zisky
ČSSD navrhuje ve svém volebním programu zavést čtyři daňové sazby pro daň z příjmu fyzických osob. Sazba by rostla s výší výdělků. Progresivní zdanění navrhuje ČSSD i u firem. ODS, TOP 09 i KDU-ČSL návrh odmítly.
Do hrubého měsíčního příjmu fyzických osob 30 tisíc korun by daň měla být 12 procent, naopak u výdělků nad 50 tisíc korun měsíčně by daň měla být 32 procent.
U firem by sazby daně podle výše zisku měly být 14, 19 nebo 24 procent. Podle představitelů ČSSD by měly klesnout daně více než 90 procentům zaměstnanců a 99 procentům firem.
V současnosti je v Česku u zdanění firem jednotná 19procentní sazba a u příjmů fyzických osob 15procentní.
„Tato daňová reforma je rozpočtově neutrální, tedy nezatíží české veřejné rozpočty. Daňová progrese je pro nás nástrojem solidarity mezi bohatšími a chudšími a mezi velkými a malými,“ uvedl předseda ČSSD, premiér Bohuslav Sobotka. Upozornil, že 21 zemí EU má u zdanění zaměstnanců daňovou progresi.
Progresivní zdanění znamená, že existují rozdílné sazby daně z příjmu, které se odvíjejí od výše příjmů. Lidé nebo firmy s vyššími výdělky v takovém systému odvádějí na daních více peněz. V Česku je nyní daň z příjmu fyzických osob 15 procent ze základu daně. U zaměstnance je základem daně superhrubá mzda. To je hrubá mzda navýšená o povinné sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnavatelem. Navíc ještě lidé s měsíčním příjmem zhruba 113 tisíc korun měsíčně platí ještě sedmiprocentní tzv. solidární daň.
ČSSD na stránkách k daňovým změnám uvádí, že lidé s průměrnou hrubou mzdou si vydělají měsíčně o 1000 Kč více. O stovky korun měsíčně si pak podle propočtů strany polepší lidé až do platu 48 955 Kč měsíčně hrubého.
ČSSD tak navrhuje u fyzických osob s hrubým příjmem do 30 tisíc korun měsíčně daňovou sazbu 12 procent počítanou ze superhrubé mzdy. Pro hrubou mzdu 30 tisíc až 40 tisíc korun navrhuje ČSSD sazbu 15 procent, pro mzdu od 40 tisíc do 50 tisíc 25 procent a nad 50 tisíc daň 32 procent. Daňové slevy, bonusy a odečitatelné položky hodlá ČSSD zachovat. Průměrná hrubá mzda byla loni ve třetím čtvrtletí zhruba 27 tisíc korun.
U firem sociální demokraté navrhují tři daňová pásma. U ročního zisku do pěti milionů korun by to mělo být 14 procent. U zisku pět až 100 milionů korun by zůstala 19procentí sazba. V případě firem se ziskem nad 100 milionů korun, chce ČSSD daňovou sazbu 24 procent.
Návrh odmítají ODS, TOP 09, i KDU-ČSL
Pravicová opozice i vládní KDU-ČSL odmítají návrhy ČSSD na zavedení daňové progrese. „Český daňový systém potřebuje hlavně zjednodušení a stabilitu. Návrhy ČSSD jdou úplně opačným směrem. Daňová politika ČSSD zaměřená proti lidem se středními a vyššími příjmy je zcela chybná. Daně mají klesnout všem, nejenom někomu,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala. Plány sociálních demokratů podle něj komplikují daňový systém a jdou proti aktivním lidem.
„V podstatě ten návrh říká: Nedělejte, nebo budete muset platit více daní,“ řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Zavedení progrese by také podle něj zkomplikovalo situaci jak daňovým poplatníkům, tak daňové správě. Dopady by to podle něj mělo i na celou českou ekonomiku. „Pro bohatnutí a konkurenceschopnost země je nesmírně důležité, zda tady budou příznivé podmínky pro produkci s vysokou přidanou hodnotou. Tenhle návrh výrazným způsobem zdražuje cenu vysoce kvalifikované práce, a tím v podstatě posílá celou zemi do chudoby,“ uvedl.
Proti sociálnědemokratickým návrhům se staví i lidovci. Návrhy ČSSD v daňové oblasti jsou populistické a především nemají ratio, uvedl na twitteru místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka. „Rozumné je daně nezvyšovat a nechat peníze rodinám přes vyšší slevy,“ dodal. Lidovci podle něj chtějí zvyšovat daňové slevy na děti a zrušit příjmovou hranici 68 tisíc korun pro daňové bonusy na děti a na poplatníka.
Minulý týden již ČSSD informovala, že ve svém volebním programu navrhuje zavedení zvláštní bankovní daně. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv. Daň je myšlena jako odvod z celkových aktiv banky a nebyla by závislá na výši zisku banky v daném roce. Rozpočet by tak měl podle propočtů ČSSD získat 11 miliard korun ročně. Podle analytiků taková daň dopadne na klienty bank zdražením služeb. Navíc opatření nemá podle nich ekonomické opodstatnění a je čistě politickým aktem.
|
Zavedení více daňových pásem pro fyzické osoby a firmy by dále zkomplikovalo současný složitý daňový systém,soudí analytici. Progresivní zdanění slouží ke snížení příjmové nerovnosti, která přitom podle nich v Česku patří k nejnižším na světě. ČSSD navrhuje ve svém volebním programu zavést čtyři daňové sazby pro daň z příjmu fyzických osob. Sazba by rostla s výší výdělků. Progresivní zdanění navrhuje ČSSD i u firem. "Progresivní zdanění se obvykle používá ke snížení příjmové nerovnosti. ČR je přitom zemí, kde jsou jedny z nejnižších rozdílů v příjmech nejen v Evropě, ale na celém světě. Navíc i současný systém je díky slevám na dani mírně progresivní," řekl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Progrese u korporátních daní podle něj také není nejšťastnějším řešením, v podstatě by šlo o trest za úspěch a motivaci ke zdanění příjmů jinde než v ČR. "Návrh sociální demokracie míří mimo terč," uvedl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Míra progresivity daně z příjmu v ČR nevybočuje ze standardu zemí EU. Je vyšší než v Německu nebo v zemích, jako je Polsko nebo Maďarsko. Daňový systém v ČR je podle něj navíc poměrně dobře nastaven z hlediska redistribučního tlumení nepříznivých dopadů příjmové nerovnosti. Ukazatel míry nerovnosti, tzv. Giniho koeficient, je po zohlednění daní a sociálních transferů nižší než ve všech zemích EU kromě Slovenska a Slovinska. Míra ohrožení chudobou je pak v ČR vůbec nejnižší ze zemí EU, dodal. "Zavedení progresivní daňové sazby pro fyzické osoby ve čtyřech pásmech považujeme za opravdu nešťastné. Už teď máme poměrně komplikované zdanění u fyzických osob," upozornila partnerka společnosti TPA Jana Skálová. Není podle ní pravda, že je v ČR sazba daně 15 procent. Při použití superhrubé mzdy je zdanění přes dvacet procent hrubé mzdy zaměstnance. Zavedení čtyř sazeb ještě více zkomplikuje celý daňový systém. Tři sazby pro firmy povedou k tomu, že podnikatelé budou mít zájem rozdrobit své aktivity do více právnických osob a využít tak nejnižší sazby daně, podotkla. Navržené změny v daních je podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška třeba hodnotit v kontextu ekonomického programu ČSSD, o němž se toho zatím moc neví. Zabývat se daněmi, aniž byl definovaný cíl změn v daních, je jako stavět dům od střechy. "Budeme podporovat zaměstnanost v montovnách, nebo znalostní ekonomiku? Je cílem nastavit pro malé firmy daňovou bariéru, aby se jim nevyplatilo růst? Nebo daňové změny žádný ekonomický cíl nemají a jde jim jen o návrat k rovnostářské společnosti, jaká zde existovala před 30 lety,? dotázal se. |
