Lhůta pro dosažení dohody mezi státy a parlamentem vyprší o půlnoci. Obě instituce o rozpočtu musí rozhodnout společně, liší se ale v názorech na jeho podobu. Poslancům vadilo, že země neschválily zvýšení letošního rozpočtu o devět miliard eur. Nyní tak Evropská komise musí na základě pravidel přijít s novým návrhem, což povede ke zpožděním o týdny.
Pro rok 2013 Evropská komise navrhla rozpočet, v němž výdaje dosahují 138 miliardy eur, tedy o 6,85 procenta víc než letos. To se nelíbí členským zemím, které prosazují, aby výše rozpočtu EU narostly o zhruba 2,8 procenta. Zákonodárci chtějí zvýšení o více než 6,8 procenta.
Bez dohody hrozí, že členským zemím nebudou letos z unijního rozpočtu proplaceny peníze ze strukturálních fondů EU. Problémy by se dotkly i programů na výzkum či studentských výměn Erasmus.
„Očekáváme do konce roku proplacení ještě zhruba jedné miliardy eur,“ uvedl odpoledne český ministr financí Miroslav Kalousek. „Pokud nebude Evropská komise solventní, tak o ty peníze sice nepřijdeme, ale nedorazí v letošním roce, což bude mít pochopitelně dopad do salda veřejných rozpočtů roku 2012,“ řekl novinářům v Bruselu. Podobně by na tom bylo Slovensko.
„Já myslím, že teoretická šance nadále existuje (že ČR zmiňovanou miliard eur letos proplacenu mít bude),“ řekl náměstek ministra financí Jan Gregor.
„Evropská unie se dostala do velmi podobné situace jako Česká republika, že rozpočet prozatím není v parlamentu a předkladatel ho bude muset předložit znovu. Nicméně tak, jak se snažíme v České republice maximálně pracovat s lhůtami a stihnout rozpočet, tak aby jsme neměli rozpočtové provizorium, na evropské úrovni je to podobné,“ dodal Gregor.
Kvůli krachu dnešních jednání by se mohla ještě více zkomplikovat už tak citlivá a ostrá jednání o dlouhodobém rozpočtu unie na roky 2014 až 2020. O něm bude jednat mimořádný summit 22. a 23. listopadu.
Poslanci prosazují větší výdaje
U rozpočtu pro rok 2013 chce parlament mnohem výraznější navýšení výdajů než některé země unie, a dále jde o zalátání „děr“ v letošním rozpočtu. Šlo jednak o více než 670 milionů eur na pomoc Itálii, kterou na jaře postihla série zemětřesení, a hlavně o zhruba devět miliard eur na vyřešení starých závazků, jež je nyní třeba uhradit. Na pomoci Itálii se shodu v zásadě najít podařilo.
Předseda EP Martin Schulz vysvětlil, že zástupci parlamentu jednání odmítli kvůli tomu, že se státy EU nedohodly na poskytnutí dodatečných peněz pro letošek. „Tyto fondy jsou nezbytné pro to, aby Evropská unie respektovala své právní závazky, aby například platila účty za dodané zboží, provedené práce a služby,“ uvedl.
Žádost navýšit peníze pro letošek naráží na odpor čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu více peněz dávají, než z něj dostávají. Největší odpor zaznívá podle médií z Británie, Nizozemska, Dánska a Švédska, které podporují i další státy, například Německo, Francie a Finsko.
Například liberální europoslanec Jan Mulder z Nizozemska je podle svých slov zděšen postojem členských zemí. Odmítnutí zemí dostát závazkům pro rok 2012 je prý velmi iracionální. „Žádost komise (o poskytnutí dodatečných peněz), kterou plně podporujeme, je ve skutečnosti logickým důsledkem závazků, které členské státy učinily ve prospěch místních regionů, firem, univerzit a sdružení,“ řekl.
